Kdo je Usáma Bin Ladín?
Michel Chossudovsky,
profesor ekonomie na Univerzitě v Ottawě

Centrum pro výzkum globalizace (CRG) se nachází na
http://globalresearch.ca.
Url tohoto článku je
http://globalresearch.ca/articles/CHO109C.html
Zasláno 12. září 2001

Několik hodin po teroristických útocích na Světové obchodní centrum a Pentagon usoudila Bushova administrativa bez jakéhokoli důkazu, který by to podporoval, že „Usáma Bin Ladín a jeho organizace al-Qaeda jsou hlavními podezřelými."
Ředitel CIA George Tenet prohlásil, že Bin Ladín je schopen plánovat „hromadné útoky s malým varováním nebo bez varování". Státní tajemník Colin Powell označil útoky za „akt války" a prezident Bush potvrdil ve večerním televizním projevu k národu, že nebude „činit žádné rozdíly mezi teroristy, kteří spáchali tyto činy a mezi těmi, kdo je přechovávají". Bývalý ředitel CIA James Woolsey zdůraznil „státní sponzoring", naznačujíc spolupachatelství jedné nebo více zahraničních vlád.
Slovy bývalého poradce pro národní bezpečnost, Lawrence Eagleburgera, „domnívám se, že ukážeme, že když jsme napadeni tak jako nyní, jsme nebezpeční svou silou a svou odplatou."
Mezitím, papouškujíce oficiální prohlášení, přijala západní mediální mantra zahájení „trestných akcí" zaměřených proti civilním cílům na středním východě. Slovy Williama Saffira píšícího v New York Times: „Až přesně určíme základny a tábory našich útočníků, musíme je srovnat se zemí – s minimalizací, ale přijetím rizika vedlejších škod – a jednat veřejně nebo skrytě k destabilizaci států hostících teror."
Následující text nastiňuje historii Usámy Bin Ládina a vztahy islamistického „džihádu" k podobě americké zahraniční politiky během Studené války a po ní.
Hlavní podezřelý z teroristických útoků v New Yorku a Washingtonu, označovaný FBI za „mezinárodního teroristu" pro svou roli v bombových útocích na americké ambasády v Africe, Usáma Bin Ládin narozený v Saudské Arábii byl rekrutován během sovětsko-afgánské války „ironicky pod záštitou CIA k boji proti sovětským vetřelcům." (1)
Roku 1979 „byla zahájena „největší tajná operace v historii CIA" v odpověď na sovětskou invazi do Afganistánu na podporu pro-komunistické vlády Babraka Kamala. (2)
„S aktivní podporou CIA a pákistánské ISI [Inter Services Intelligence], která chtěla přeměnit islámský džihád v globální válku vedenou všemi islámskými státy proti SSSR, se asi 35 000 muslimských radikálů ze čtyřiceti islámských zemí zapojilo do afgánských bojů mezi lety 1982 a 1992. O desítky tisíc víc šlo studovat do pákistánských škol. Nakonec bylo více než 100 000 zahraničních muslimských radikálů přímo ovlivněno afgánským džihádem." (3)
Islámský „džihád" byl financován USA a Saudskou Arábií s významnou částí financí vytvořených z obchodu z drogami Zlatého půlměsíce.
„V březnu 1985 podepsal prezident Reagan Direktivu o národní bezpečnosti 166,… [která] schválila zvýšenou míru utajené vojenské pomoci mudžahídům, a ujasnila, že tajná afgánská válka má nový cíl: porazit sovětské vojáky v Afgánistánu skrytou akcí a podporou odstraňování sovětů. Nová skrytá americká pomoc začala dramatickým nárůstem dodávek zbraní – stálým růstem až k 65 000 tunám za rok 1978, … stejně jako „neustálým přílivem" specialistů CIA a Pentagonu, kteří odjížděli do tajných ústředí pákistánské ISI po hlavní silnici poblíž pákistánského Rawalpindi. Tam se specialisté CIA setkali s důstojníky pákistánských tajných služeb, aby jim pomohli plánovat operace afgánských vzbouřenců." (4)
CIA používající pákistánskou vojenskou ISI hrála klíčovou roli při výcviku mudžahídů.
Guerrilový výcvik sponzorovaný CIA byl ovšem spojený s výukou islámu:
„Hlavními tématy bylo, že islám je úplnou socio-politickou ideologií, že svatý islám je znesvěcován ateistickými sovětskými vojáky a že islámský lid Afgánistánu by měl znovu zajistit svou nezávislost svržením levicového afgánského režimu podporovaného Moskvou." (5)

Pákistánský špionážní aparát
Pakistánská ISI byla užívána jako „prostředník". Skrytá podpora CIA „džihádu" působila nepřímo skrze pákistánskou ICI – CIA tedy nepřidělovala svou podporu přímo mudžahídům. Jinými slovy, aby tyto skryté operace byly „úspěšné", dával si Washington pozor na to, aby neprozradil konečný cíl „džihádu", který spočíval ve zničení SSSR. Slovy Milton Beardman z CIA „My necvičíme Araby". Nicméně, podle Abdela Monama Saidaliho z Al-aramského Centra pro strategická studia v Káhiře, byly Bin Ladínovi a „afgánským Arabům" poskytnuty velmi sofistikované druhy výcviku, což bylo umožněno CIA." (6)
Beardman z CIA v tomto ohledu potvrdil, že Usáma Bin Ladín si nebyl vědom role, jíž hrál ve prospěch Washingtonu. Slovy Bin Ladína (citovanými Beardmanem): „ani já, ani mí bratři jsme neviděli důkazy americké pomoci." (7)
Motivováni nacionalismem a náboženskou horlivostí si islámští bojovníci nebyli vědomi, že bojují se SSSR ve prospěch strýčka Sama. Zatímco tu byly kontakty na vyšších stupních špionážní hierarchie, vůdci islámských vzbouřenců na bojišti neměli žádné kontakty s Washingtonem a CIA.
S podporou CIA a přívalem masivních obnosů americké vojenské pomoci rozvíjela pákistánská ISI „paralelní strukturu mající enormní moc nad všemi aspekty vlády." (8)
ISI měla personál sestávající se z vojenských a špionážních důstojníků, byrokratů, tajných agentů a informátorů, odhadem asi 150 000. (9)
Mezitím také operace CIA posílily pákistánský vojenský režim vedený generálem Ziou Ul Haqem:
„Vztahy mezi CIA a ISI [Pákistánská vojenská kontrarozvědka] vzrostly až k srdečnosti následujíce vypuzení Bhutta a nástup vojenského režimu… Během většiny průběhu afgánské války byl Pákistán ještě agresivněji antisovětský než samy Spojené státy. CIA jen souhlasila s tímto plánem v řijnu 1984… ‚CIA byla obezřetnější než Pákistánci.‘ Pákistán i USA zaujaly lživou linii ohledně Afgánistánu s veřejným stanoviskem jednání o míru, zatímco privátně souhlasili s tím, že vojenská eskalace je tím nejlepším kurzem." (10)

Drogový trojúhelník zlatého půlměsíce
Dějiny obchodu s drogami ve střední Asii úzce souvisí s tajnými operacemi CIA. Před sovětsko-afgánskou válkou byla prtodukce opia zamřena na malé místní trhy. Nebyla tu žádná místní výroba heroinu. (11)
V tomto ohledu potvrzuje studie Alfreda McCoye, že během dvou let od začátku operací CIA v Afgánistánu se „hraniční území mezi Pákistánem a Afgánistánem největším světovým producentem drog, dodávajícím 60 % poptácky v USA. V Pákistánu stoupl počet obyvatel závislých na heroinu od takřka nuly roku 1979 na 1,2 miliony roku 1985 – mnohem strmější nárůst než v jakékoli jiné zemi." (12)
„CIA opět kontrolovala tento obchod s heroinem. Když mudžahídské guerilly převzaly teritorium v Afgánistánu, přikázali rolníkům pěstovat opium a odvádět ho jako revoluční daň. Napříč hranicemi s Pákistánem zřídili afgánští vůdci a lokální syndikáty pod ochranou pákistánské tajné služby stovky laboratoři na výrobu heroinu. Během této dekády dokořán otevřené šíření drog selhala americká Drug Enforcement Agency v Islamabádu při podnícení hlavních zadržení a zatčení… Američtí úředníci odmítli obvinění z šíření drog svými afgánskými spojenci, ‚protože americká drogová politika v Afgánistánu byla podřízena válce proti tamnímu sovětskému vlivu.‘
Roku 1995 připustil bývalý ředitel afgánské operace CIA Charles Cogan, že CIA vskutku obětovala válku s drogami boji Studené války. ‚Naším hlavním úkolem bylo nadělat tolik škody sovětům, kolik bylo možné. Skutečně jsme neměli zdroje nebo čas na to, abychom se věnovali vyšetřování obchodu s drogami,‘… ‚Nemyslím si, že se za to potřebujeme obhajovat. Každá situace má svůj důsledek… Ano, zde byly důsledkem drogy. Ale hlavní cíl byl splněn. Sověti opustili Afgánistán.‘" (13)

Ve stopách studené války
Po studené válce není středoasijský region strategický jen pro své rozsáhlé ropné zdroje, produkuje také tři čtvrtiny světového objemu opia, což znamená mnohamiliardové dolarové příjmy pro obchodní syndikáty, finanční instituce, špionážní agentury a organizovaný zločin.
Roční příjem z drogového obchodu v oblasti zlatého půlměsíce (mezi 100 a 200 miliardami dolarů), znamená přibližně jednu třetinu z celosvětového ročního obratu v narkotikách, který činí podle odhadu OSN asi 500 miliard dolarů. (14)
S rozpadem SSSR se rozvinula nová vlna produkce opia. (Podle odhadů OSN dosáhla produkce opia v Afgánistánu v letech 1998-1999 – shodující se se vzplanutími ozbrojených povstání v bývalých sovětských republikách – rekordní výšky 4 600 metrických tun. (15) Mocné obchodní syndikáty v bývalém SSSR spojené s organizovaným zločinem si konkurují o strategickou kontrolu heroinových cest.
Rozsáhlá vojensko-špionážní síť ISI nezmizela s koncem studené války. CIA pokračovala v podpoře islámského „džihádu" mimo Pákistán. Nové špionážní iniciativy byly zahájeny ve střední Asii, na Kavkaze a na Balkáně. Pákistánský vojenský a špionážní aparát v podstatě „sloužil jako katalyzátor pro urychlení rozpadu Sovětského svazu a vzniku šesti muslimských republik ve střední Asii." (16) Mezitím v muslimských republikách stejně jako v Ruské federaci získali jisté pozice misionáři wahabbitské sekty ze Saudské Arábie, infiltrující se do institucí světského státu. Navzdory své anti-americké ideologii slouží v bývalém Sovětském svazu islámští fundamentalisté především strategickým zájmům Washingtonu.
Po odchodu sovětských vojáků roku 1989 pokračovala občanská válka v Afgánistánu s nemenší silou. Taliban byl podporován pákistánskými Deobandis a jejich politickou stranou Jamiat-ul-Ulema-e-Islam (JUI). Roku 1993 vstoupila JUI do vládní koalice premiéra Benazzira Bhutta. Vznikly svazky mezi JUI, armádou a ISI. Roku 1995, po pádu vlády Hezb-I-Islami Hektmatyar v Kábulu, Taliban nejen, že nastolil vládu tvrdé islamistické linie, ale také „převzal kontrolu nad výcvikovými tábory v Afgánistánu od frakcí JUI…" (17)
A právě JUI s podporou audského hnutí wahábbitů hrálo klíčovou roli při rekrutování dobrovolníků pro boj na Balkáně a Sovětském svazu.
Jane Defense Weekly potvzrují v tomto ohledu, že „polovina lidských sil a vybavení Talibanu pochází z Pákistánu od ISI." (18) Ve skutečnosti se zdá, že po odchodu sovětů pokračovala skrytá podpora oběma stranám skrze pákistánskou ISI. (19)
Jinými slovy, podporován pákistánskou vojenskou kontrarozvědkou (ISI), která ovšem byla kontrolována CIA, sloužil islámský stát Talibanu hlavně americkým geopolitickým zájmům. Obchod s drogami Zlatého půlměsíce byl také využit k financování a vyzbrojení bosenské Muslimské armády (které začalo v raných devadesátých letech) a Kosovské osvobozenecké armády (UČK).
V posledních několika měsících tu jsou důkazy, že mudžahídští žoldáci bojují v řadách teroristů z UČK a NOA při jejich útocích na Makedonii.
To bezpochyby vysvětluje, proč Washinton zavírá oči nad režimem teroru, zavedeným Talibanem, včetně křiklavého pohrdání ženskými právy, uzavření škol pro děti, propouštění zaměstnankyň z vládních úřadů a vnucení „zákonů Šáríi na trestání". (20)

Válka v Čečensku
Pokud se týká Čečenska, hlavní vzbouřenečtí vůdci Šamil Basájev a Chattáb byli cvičeni a indoktrinováni v táborech sponzorovaných CIA v Afgánistánu a Pákistánu. Podle Josefa Bodanského, ředitele výboru kongresu USA pro terorismus a nekonvenční válku, byla válka v Čečensku plánována během tajného summitu mezinárodního HizbAlláhu konaného roku 1996 v somálském Mogadišu. (21)
Summitu se účastnil Usáma Bin Ladín a vysoce postavení iránští a pákistánští zpravodajští důstojníci. Pokud se toho týče, zapojení pákistánské ISI v Čečensku „jde daleko za zásobování Čečenů zbraněmi a experty: ISI a její radikálně islámští spojenci v této válce skutečně střílí." (22)
Trasa hlavního ruského ropovodu prochází Čečenskem a Dagestánem. Navzdory formálnímu odsouzení islámského terorismu Washingtonem mají nepřímý zisk z čečenské války anglo-americké ropné konglomeráty, které usilují o kontrolu ropných zdrojů a ropovodných koridorů u pobřeží Kaspického moře.
Dvě hlavní čečenské vzbouřenecké armády (jednotlivě vedené velitelem Šámilem Basájevem a emírem Chattábem), které měly zhruba 35 000 mužů byly podporovány pákistánskou ISI, která také hrála klíčovou roli při organizování a výcviku čečenské vzbouřenecké armády:
"[Roku 1994] Pákistánská ISI připravila pro Basájeva a jeho věrné důstojníky projití intenzivní islámskou indoktrinací a výcvik v guerillovém boji v afgánské provincii Khost v táboře Amira Muawiy, zřízeném na počátku osmdesátých let CIA a ISI a vedeném známým afgánským válečníkem Gulbuddinem Hekmatijarem. V červenci 1994, po přechodu z Amir Muawia, byl Basájev přesunut do tábora Markaz-i-Dawar v Pákistánu, aby se podrobil výcviku v pokročilé guerillové taktice. V Pákistánu se Basájev setkal s nejvyššími pákistánskými vojenskými a špionážními důstojníky: ministrem obrany generálem Aftabem Shahbanem Miranim, ministrem vnitra generálem Naserulláhem Babarem a hlavou pobočky ISI zaměřené na podporu islámských záležitostí, generálem Javedem Ashrafem, (všichni tři jsou nyní ve výslužbě). Konexe na vysoké úrovni se už Basájevovi prokázaly jako velmi užitečné. (23)
Po jeho výcviku a indoktrinaci bylo Basájevovi zadáno, aby vedl útok proti ruských federálním vojákům v první čečenské válce roku 1995. Jeho organizace také rozvíjela široké vztahy s kriminálními uskupeními v Moskvě, stejného druhu jako jsou svazky mezi albánským organizovaným zločinem a Kosovskou osvobozeneckou armádou (UČK). V letech 1997-98 podle ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) „Čečenští válečníci začali skupovat nemovitosti v Kosovu… skrze několik firem s nemovitostmi registrovanými jako jejich krytí v Jugoslávii." (24)
Basájevova organizace byla také zapojena do mnoha pokoutných obchodů včetně narkotik, ilegálního odposlechu a sabotáží na ruských ropovodech, únosech, prostituci, obchodu s padělanými dolary a pašování jaderných látek ( viz Mafia linked to Albania's collapsed pyramids). (25)
Vedle rozsáhlého praní peněz z drog proudí výtěžky z rozličných ilegálních aktivit do rekrutování žoldáků a nákupu zbraní.
Během svého výcviku v Afgánistánu se Šámil Basájev spojil s dlouholetým velitelem mudžahídů původem ze Saudské Arábie „Al Chattábem", který bojoval jako dobrovolník v Afgánistánu. Jen pár měsíců po Basájevova návratu do Grozného byl Chattáb pozván (počátkem roku 1995) k založení armádní základny v Čečensku pro výcvik mudžahídských bojovníků. Podle BBC bylo Chattábovo vyslání do Čečenska „provedeno skrze mezinárodní oganizaci založenou v Saudské Arábii Islamic Relief Organisation, militantní náboženskou organizaci, financovanou mešitami a bohatými jednotlivci, která přidělovala peníze do Čečenska." (26)

Závěrečné poznámky
Od éry Studené války Washington úmyslně podporoval Usámu Bin Ladína, zatímco jej FBI zároveň umisťuje na „seznam nejžádanějších" jako nejdůležitějšího teroristu na světě. Zatímco mudžahídi jsou zaměstnáni bojováním amerických válek na Balkáně a v bývalém SSSR, FBI – jednající jako americká policejní síla – vede domácí válku proti terorismu, operujíce v některých ohledech nezávisle na CIA, která – od sovětsko-afgánské války – podporovala mezinárodní terorismus svými tajnými operacemi.
Je krutou ironií, že islámský džihád – označovaný Bushem za „hrozbu pro Ameriku" – je obviňován z teroristických útoků na World Trade Centre a Pentagon, zatímco ty samé islámské organizace tvoří klíčový nástroj amerických vojensko-špionážních operací na Balkáně a v bývalém Sovětském svazu.
Po teroristických útocích v New Yorku a Washingtonu musí zvítězit pravda, aby se předešlo tomu, že se Bushova administrativa spolu s partnery z NATO pustí do nějakého vojenského dobrodružství, které ohrožuje budoucnost lidstva.

---

Afghánistán

země, kterou Bůh opustil

Michal Rusek

Středa večer, puštěná televize, italský dokument o vybudování nemocnice v Afghánistánu. V záběru je muž, kolem něho chudí vesničané, prostí, obyčejní lidé. Čte dopis pro OSN (snad rok 1998?) – „V Pákistánu se přestalo bojovat, v Indii se přestalo bojovat, v Íránu se přestalo bojovat, tak proč je tady stále válka?" V jeho očích i očích okolních smutek a beznaděj…

Ve 3 hodiny ráno se rozhodne o útoku.



Afghánistán: Je to drsná horská země s drsným národem, který je hrdý na svou nezávislost. Každé údolí tam má své tradice.
Afghánci jsou zvyklí cestovat v karavanách. Jsou také válečníky, kteří žárlivě brání ve vysokoých horách svou zemi.
Pozn.: Převzato z francouzské encyklopedie pro děti Mémo Junior, Larousse 1990

Zapomněl jsem odpovědět na mail, nestihl jsem odpovědět na mail… Mám mnoho práce… (OSN??) Někam se nám ten dopis založil, zapomněli jsme to nějak vyřídit, ostatně, kdo by to byl schopen tam nějak řešit a hlavně jak?

Je teroristický útok na USA dobrý? Kdo řekne, že je, bude potrestán, říká ministr Gross… Dobro, zlo, dobro, zlo...

Rádio, Bush řekl „pokusíme se vykouřit teroristy z jejich děr", a zase Enya, krásně zpívá..., mír, klid, harmonie... Málokdo vydrží dlouho, těžce a bolestně přemýšlet... Bush ještě řekl, že každý si musí rozmyslet, zda je s USA a nebo proti nim... Každý chápe, že odveta musí být nevyhnutelná… - říká do mého ucha hlas z televize.

Existuje abstraktní dobro? Existuje abstraktní zlo?

Co se přihodilo mně osobně útokem na USA? „…byly pošlapány demokratické svobody, je vedena válka proti celému kulturnímu a vyspělému světu…"

Ano, strašná smrt v plamenech pro několik málo lidí, ovšem velmi vlivných… Kolik jich bylo? Pět nebo pět tisíc? A není to jedno? Utrpení jejich příbuzných, kolik jich je? Sto? Nebo sto tisíc? A nakonec, není to jedno?

Snad mi ještě nevolá šéf? Možná tu prezentaci stihnu dokončit zítra... Mám strach ze svého šéfa, možná mě propustí...

Třetí svět, utrpení… Bez televizních kamer, každý den… Kolik tam umře za měsíc zbytečně lidí? Tisíc? Nebo sto tisíc? A nakonec, to je přece jedno. To je jejich osud.

Máme svůj vyspělý svět, již pouhé myšlénky na tu bídu nás bolí - a řešení? Existuje vůbec nějaké? Je to přece jejich chyba, že po sobě stále střílí a stále se vraždí… Jsou k tomu už od dětství vychováváni... A jaké tak asi je utrpení jejich příbuzných, kolik jich vůbec je? Sto tisíc, nebo snad milion? Ale to přece není náš problém, je to jejich problém, ne náš…

Změní se svět? Obrovský ekonomický potenciál bohatého Západu by snad mohl být schopen technicky a ekonomicky řešit mnoho aktuálních a ožehavých problémů ve světě.... Už třeba během pouhých dvou let by bylo možné vybudovat síť nemocnic a alespoň základní infrastrukturu v nejpotřebnějších oblastech… GOERLO pro třetí svět... Utopie?

A kdyby smrt pár lidí změnila myšlení celého světa, jak budeme hodnotit útok? Pro koho bude dobrý? Bude zlý pro dítě, které neumře, pro rodiny, které možná najdou svůj dobrý pocit ze světa, ze společnosti… Dobré skutky bohatého Severu… (toho teď nemyslím, to by bylo Severy :-)

Smrt v přímém přenosu. Co může proměnit smýšlení a konání lidí? Jaké motivy má vlastně člověk, když udělá cokoliv dobrého? Jdeme na pivo! Bude tam Petra, Jana a ještě zavoláme i Kamilovi, ten má dobré kamarádky...

Jiný obraz…

Nepřátelská ideologie, komunismus… Je to velké nebezpečí, je třeba s ním bojovat… Tajné služby, tajné informace, které kdosi vyhodnocuje, odpovědně vyhodnocuje… Výzvědné letadlo, které spadlo u Číny, schopnost moderních technologií číst na dálku ímejly i faxy…, z letadla… Pád…, pád letadla… Dohoda, něco za něco… Kdo ví, co… Kdo ví, za co… Tibet, Dalajláma… Kdo ví…

Středa večer, puštěná televize, italský dokument o vybudování nemocnice v Afghánistánu. V záběru je muž, kolem něho chudí vesničané, prostí, obyčejní lidé. Čte dopis pro OSN (snad rok 1999?) – „V Pákistánu se přestalo bojovat, v Indii se přestalo bojovat, v Íránu se přestalo bojovat, tak proč je tady stále válka?" V jeho očích i očích okolních smutek a beznaděj…



Je třeba se bránit zhoubné ideologii, je třeba postavit hráz nepříteli. Podpora našich zájmů v Pákistánu a Afghánistánu. Miliony dolarů do výzbroje a výcviku… Odborné rady při výcviku, v Rusku jsou ateisté, je třeba bránit víru před těmito neznabohy… Podobně – nebo stejně? – i v Albánii a v Kosovu… Je třeba zničit nepřítele, naše výcviková střediska (teroristická?) pro kosovské Albánce… Velitel UCK, bývalý terorista, prochází rychlokurzem vládnutí malé země… Schází se s prezidentem Clintonem… Pomohli jsme vám dosáhnout spravedlnosti. Nyní je třeba sjednat a udržet v zemi pořádek… Ale co to? Pročpak útočí naši svěřenci na Makedonii? S tím se nepočítalo… Je třeba udržet mír a zachránit životy trpících civilistů…

Válka. Je válka. Je informační válka. Kdo mi dá pravdivé informace? Mezitím útok v USA… Všichni teroristé budou zničeni..., pročpak odevzdávají kosovští Albánci zbraně, aniž by vymohli na Makedonii všechny své požadavky? Co se stalo?

Bylo domluveno příměří mezi Izraelem a Palestinci… Útok na USA je zlo. Asi sto milionů lidí v Palestině nebylo tento týden zabito. Smrt tří lidí v USA je zlo.

Ruské matky… Čekají na své syny bojující za pravdu. Možná je domů dostanou v rakvích…

Vítězíme. Vítězíme!! Sovětský svaz nebyl schopen udržet svou moc v Afghánistánu. Úspěch. Vítězství. Hurá!! Je zastaveno šíření zla, Satan byl pokořen. Dobro.

Hlas z rádia, bude-li útok, je nutné počítat s nevinnými obětmi… Takže je tedy možné uvažovat kupeckými počty. Smrt sta nevinných, pokud je ve jménu spravedlnosti, je dobro. Musíme obstát v této zkoušce. Musíme se sjednotit. Nelze zlu neodporovat!!

On nesouhlasí se zahraniční politikou USA… Bude potrestán! Teď není čas pro ohřívání si své ideologické polívčičky. V USA zemřeli tři mrtví. Pardón. Mnohem víc, bylo jich pět.

Burza, světová burza. Ten, kdo má lepší informace je lepší burzián. Tajné služby. Tajné služny. Dokonalá výzvědná technika. Copak asi dělají agenti? A stihl jsem všechny akcie prodat včas… Nastává renesance tajných služeb. 1984.

Kdepak se berou peníze. Když někdo dobře zainvestoval, kdepak se vzaly? Jsou výsledkem práce? Existující pojem: burzovní spekulant. Hodnoty..., HODNOTY. Skutečné hodnoty... Co to znamená mít peníze. Je to možnost kupovat. Kupovat zboží, služby. Kdo má peníze, je pán. Jiní pracují, on přemýšlí, on řídí. Kam dál investovat. Zaručené doporučení Revue Časoděj pro všechny burziány. Investujte všechny peníze do zbrojovek, jejich akcie půjdou nyní strmě nahoru.


George Sóros, Open Society Fund, univerzita v Budapešti, která nemohla být v Praze, granty, podporuje literáty…, jednou si všiml, že armáda bude přezbrojovat, nakoupil mnoho akcií zbrojovek, měl velký zisk, ten pak přerozděluje, tam a tam… Moc, peníze, rozhodování o osudu světa.

Informace = peníze. Tajné služby. Informace jen pro některé. Těsně před uzavřením obchodu akcie z ničeho nic poklesly.

Dvojí svět. Dole. Nahoře. S informacemi. Bez informací. Jaromír Jágr. Potřebuji se nějak zajistit na stáří, nemohu hrát celý život hokej. A tak jsem začal podnikat na burze. Mám známé, kteří mi s tím dobře poradí. Napřed jsem měl úspěch, takže pak, když jsem investoval špatně, se mi vlastně nic nestalo. Nebyl to ani milion dolarů a ten jsem vlastně před tím získal. Takže se nic nestalo.

Peníze dělají peníze. Co to jsou peníze? Lze je na jaře zasít a na podzim sklidit?

Burza. Hra. Ruleta. Šla jsem na pole a krávy se mi někam ztratily. A pak jsem šlápla na minu. Afghánistán. Lze v Afghánistánu k něčemu využít moderní invalidní křeslo?

Světy. Různé světy. Klid. Mír. Pokoj. Krása. Štěstí.



Radiožurnál… Dotazy posluchačů… Prosím, jaké máme jistoty, že se arabský svět nedomluví a nebude třetí světová válka? Slova, chvíli nějaká slova… Jiné souvislosti… Další posluchač – starší žena se ptá – Prosím Vás, vždyť jste tomu pánovi vůbec neodpověděli, ptal se přece, jaké máme jistoty. Můžete nám všem říct, jaké máme JISTOTY? Chvíle napětí, moderátor, tak pane Mareši, naši posluchači se nás ptají, jaké máme jistoty… Noo, máme jistotu, protože naše aliance bude schopna zasáhnout…

Temelín. Našemu obyvatelstvu nehrozí žádné nebezpečí. Stavba počítá i s nárazem Letadla. Třísk v USA. Jak to teda je i s Temelínem. Zmatené zprávy. Napřed stále, že nebezpečí nehrozí, pak opatrně… Vydrží náraz letadla o váze do 20 tun a do rychlosti 300 km za hodinu…, za pár dní už je rychlost 600 km za hodinu…, pak 750 km… Tajné informace… Co kdyby teroristé věděli, že právě takto lze zaútočit? Temelín je bezpečný!! Sláva. Mám jistotu. Naše aliance zvítězí, říkal to pan Mareš v rádiu. Kdyby ne, tak mu to pak půjdu říct… Pane Mareši…, pane Mareši…

Co teď, tak je to už tady… Mejly… Pane, pletete se, válce nejde zabránit, protože už jsme ve válce. Už jsme ve válce. Hurá, zase vyhrajeme!

Z druhé strany… Desetitisíce afghánských rodin ve strachu putují do sousedních zemí, především do Pákistánu… Je konec září, brzy bude zima… Taxikáři v USA si stěžují, že když krachují letecké společnosti, tak nemají koho vozit…

Co teď, hmm, maily…, známému se můj úhel vidění světa příliš nelíbí: „hm hm. * to nema cenu, michale, pripominas mi drogove represionisty: rikaji „spolecnost bez drog je sice nerealny cil, ale my si ho musime klast, at to stoji, co to stoji." * (a taky: az do okamziku, nez to sejme jejich dite) * no, ja davam pred skokem do prazdna prednost dvema krokum po pevne pude. * ale nechme toho. * mej se hezky * twz.

Aha. Takže rázná odveta. Totéž schéma. My jsme dobří. Oni jsou zlí. (Vždyť ještě doutná obrovské zbořeniště v The Big Apple…) A právě teď je třeba ukázat, že nejsme pouze ti zlí, ale jsme ti silnější. Vysílač byl zničen našimi nepřáteli. Musíme Polsko obsadit, aby se to nemohlo opakovat…

Kdo vlastně vyhrává války? Ten dobrý, nebo ten zlý? Aha, ten silnější. Mám štěstí, že tentokrát jsem to já.

Prezident, prezident humanista. Nyní je třeba zachovat jednotu! Naši zemi poctil svou návštěvou Dalajláma!

Nějaké otázky? Prosím, kde vzali chudí Afghánci tolik zbraní, že byli schopni vytlačit i mocnou armádu Sovětského svazu? Nakoupili je na ilegálním trhu se zbraněmi. A prosím pěkně, kde na to vzali peníze? No, vzali je z prodeje drog. A kde se ty drogy prodávají. No především v bohatém světě. A ty zbraně vyrábí kdo? No zbraní vyrábí mnoho zemí po celém světě. A kdo vyrábí nejvíc zbraní? Vím, kam směřujete – kdyby USA nevyráběly tolik zbraní, vyráběl a prodával by je někdo jiný a porušila by se geopolitická rovnováha. Aha. A víte co, já vám to řeknu na rovinu. Rusko a jeho spojenci jsou našim nepřítelem.

Stále existuje hrozba komunismu. Není možné se ohlížet na životy lidí tam, kde jde o zachování celé lidské kultury a civilizace.

Aha. Teď jsem to pochopil.

Teď už rozumím, vím.

Znám.



Středa večer, puštěná televize, italský dokument o vybudování nemocnice v Afghánistánu.
V záběru muž, kolem něj chudí vesničané - prostí, obyčejní lidé.
Čte dopis pro OSN (snad rok 2020?):
V Pákistánu se přestalo bojovat,
v Indii se přestalo bojovat,
v Íránu se přestalo bojovat,
tak proč je tady stále válka?

Proč je tady stále válka?

Zdá se, že pro čím dál menší bohatou menšinu je dobré počítat s demografickým vývojem lidstva...

Lze situaci řešit?

Snad lze, alespoň na chvíli, připustit netradiční odvetu. A jenom jeden prostý dotaz na odborníky - historiky - bylo by to poprvé v dějinách lidstva? Navrhuji jmenovat Gerge Bushe na Nobelovu cenu za mír. Okamžitě...

1) Po dohodě s Ruskem uvolnit 10 % obsazeného území (mimo území ovládané Talibánem). Toto je jediný závažný problém.
2) Zrušit Afghánistánu všechny dluhy a sankce. Např. Česká republika má u Afghánistánu pohledávku okolo $50 milionů. Obchod se zemí byl přerušen, přestože Talibán o něj projevil zájem.
3) Dodat Afghánistánu technologii a zařízení pro eletrifikaci celé země.
4) Dodat Afghánistánu technologii pro zavedení Internetu do celé země.
5) Dodat do Afhánistánu zdravotní materiál a vybudovat základní lékařskou péči.
6) Dodat základní knihy a učebnice v rodné řeči. Bez ideologií.
7) Společně se Afghánistánu omluvit za to, že jsme si na jeho uzemí vyřizovali své ideologické spory a oni byli do našich sporů zataženi.

Michal Rusek, 20. září 2001

---

Dalajlámův dopis prezidentovi USA


Vaše excelence,

jsem hluboce otřesen teroristickým útokem, který byl proveden prostřednictvím čtyř unesených letadel, a jeho nesmírně ničivými následky. Je velmi tragické, že bylo zmařeno tolik nevinných životů a zdá se být téměř neuvěřitelné, že si někdo zvolil za terč útoku Světové obchodní centrum v New Yorku a Pentagon ve Washingtonu. Jsme velice zarmouceni. Jménem tibetského lidu bych rád vyjádřil tu nejhlubší soustrast a solidaritu s americkým lidem v této chvíli plné bolesti. Modlíme se za ty, kteří ztratili svůj život, za všechny zraněné a postižené tímto bezcitným aktem násilí. V naší hlavní svatyni budu dnes věnovat zvláštní modlitbu za Spojené státy a jejich lid.

Jsem přesvědčen, že tak velký a mocný národ bude schopen překonat tuto tragédii. Americký lid již prokázal svou odvahu, odhodlání a schopnost čelit okolnostem této těžké a smutné situace.

Mohlo by se to jevit z mé strany jako troufalost, ale já osobně si myslím, že bychom si měli vážně promyslet, zdali je násilná akce to pravé, co máme učinit a je-li to v širším zájmu tohoto národa a lidí z hlediska delší (historické) perspektivy. Domnívám se, že násilí jenom posílí koloběh násilí. Avšak jak máme reagovat na nenávist a zlobu, jež tak často bývají skutečnou příčinou tak bezcitného násilí? Je to velmi těžká otázka, zvlášť týká-li se nějakého národa; my ovšem máme určité pevné koncepce, jak jednat v případě takovýchto útoků.

Jsem si jist, že se rozhodnete správně.


Dalajláma, 12. září 2001, Dharamsala, Indie

---

Válka na počátku tisíciletí


Mají se zastánci přímé demokracie vyjadřovat k válce v Afghánistánu? Pokud chápeme přímou demokracii jako pouhý mechanismus výkonu moci, pak jistě ne. Ale nic není mylnějšího než takováto představa o přímé demokracii. Přímá demokracie posiluje roli občanů v politickém systému, otevírá prostor pro uplatnění hlasu těch, kteří nejsou privilegovaní ani mocí, ani majetkem. Dává tedy velmi dobrou naději, že hlas této dosud málo vlivné většiny bude mnohem lépe slyšet, než jak je tomu dosud, a že se díky tomu jejich zájmy prosadí v míře dosud nebývalé.
Takto pochopená přímá demokracie je prvkem, součástí širší politické a kulturní transformace. Transformace, jejímž cílem je další demokratizace a humanizace lidské společnosti. Toto radikální prohloubení demokracie je ale možné jen když poroste naše sebedůvěra, když bude sílit mezi lidmi solidarita a ochota ke vzájemné pomoci. Přímá demokracie tedy není hodnotově neutrální, jako není hodnotově neutrální žádný politický systém. Ona vyrůstá z těch stejných hodnot, z nichž kdysi vznikala demokracie vůbec, jen je jejich dalším prohloubením a zintezívněním.
Současně také víme, že úsilí o změnu již nemůže být omezeno jen na jednu zemi, na jeden stát. Věc lidské svobody, rovnosti a bratrství, jak byly demokratické hodnoty kdysi definovány, musí být nyní hájena ve světovém měřítku, neboť v tomto měřítku je také ohrožena. Nikdo již není osamělý ostrov, jehož se dramata okolního světa netýkají.
Co by to dokazovalo zřetelněji než teroristický útok z 11.září! Byli zabiti lidé a jsou zabíjeni i nyní. Není to jen obraz z propagandistických reportáží televizních stanic. Jedná se o krutou skutečnost. A tak je nutné teroristy potrestat! Takový zločin nemůže zůstat bez trestu již proto, aby nepovzbudil jiné k jeho následování. Váhy spravedlnosti byly vychýleny zločinem a tak musí být zase vyvážený trestem, aby byla spravedlnost zachována. Ve světě bez spravedlnosti nelze totiž žít. Trest je však vždy násilím na druhém člověku, jako trest je totiž vykonáním něčeho, co ubližuje. Jestliže to již neumíme jinak a musíme tedy trestat, trestáme s vědomím, že konáme nutné zlo, a to jen v míře nezbytně nutné. Nenaplňuje nás to radostí, ale vědomím nutné povinnosti, kterou musíme vykonat a jejímž cílem je návrat ke světu mírového lidského soužití.
Je to však svět, ve kterém se nyní nacházíme? Mnohá média se vrhla na válku jako na vítanou kořist. Konečně mají senzaci, která jim zvýší sledovanost. A nejen to. Zdá se, že část publicistů a redaktorů vyjadřuje neskrývanou agresivitu a touhu ničit. Někteří politikové a vlivné politické skupiny zase neváhají využít vzedmuté vlny strachu a zloby k útoku na lidská práva a občanské svobody, jak jsme to již viděli v USA, kde ministr spravedlnosti J. Ashcroft navrhuje doživotní vězení pro demonstranty, pokud rozbijí okno federální budovy! (Lidové noviny, 2.10., s. 3), CIA má znovu dostat právo zabíjet atd. Tato válečnická atmosféra strachu a nenávisti má být rovněž využita k získání souhlasu veřejnosti s útokem na další islámské státy. Jak se zdá, právě na tuto variantu nás již začínají sdělovací prostředky připravovat, aniž by ovšem zmiňovaly nedozírné následky takového kroku. Skutečně se blížíme třetí světové válce?
Po rozpadu Sovětského svazu se na chvíli zdálo, že hlavní rozpor tohoto světa byl vyřešen. Hrozba globálního jaderného konfliktu a následného úplného zničení lidstva se zdála být úspěšně zažehnána. Jak se stále více ukazuje, a to zvláště nyní, byla to jen velká iluze. Vidíme, že komunismus byl jen jednou z forem, v níž se projevovaly hlubinné rozpory této civilizace. Jestliže zmizel, objevili se formy jiné, nové. Svět jako válka, válka jako lidská přirozenost. To je to, s čím bychom se měli smířit, čemu bychom měli uvěřit?
Odmítám tento povrchní agresivní soud! Ano, válka je nyní nutná, ale není to prostředek, který by odstranil její příčiny. Válečnická propaganda není kritickým zamyšlením nad příčinami zabíjení, které tak moc potřebujeme, ale je jen proudem štvavých lží a polopravd, který nám zabraňuje v hledání cest, jak příště válkám předejít. A my jim musíme předcházet, pokud chceme přežít. Máme již příliš silné zbraně na to, abychom s nimi zacházeli takto nezodpovědně. Jejich použití nás opět přibližuje světu globální katastrofy, tedy k něčemu, o čemž jsme si mysleli, že je již za námi. Ale ještě dříve, než by došlo k tomuto armagedonu, bychom přišli o svobodu, ještě před touto poslední bitvou, by se zhroutili humanistické a demokratické hodnoty, které jsme si v dějinách tak těžce vybojovávali, a to v době zcela nedávné. To, co se nyní děje, ohrožuje proto nejen cíle lidí usilujících o přímou demokracii, ale ohrožuje demokracii jako takovou.
Jsem přesvědčen, že každý demokraticky smýšlející člověk musí aktivně vystupovat proti všem pokusům o omezení kritické diskuse o příčinách teroru, o nespravedlnosti světového uspořádání, o zoufalství a bídě ve větší části našeho světa, stejně jako o roli západních zemí při podpoře diktátorských režimů a podílu amerických a britských tajných služeb na výcviku a vyzbrojení Talibanu. A především, musí se rozhodně postavit proti všem pokusům o rozšíření a zneužití tohoto konfliktu pro jiný cíl, než je mírové soužití na Zemi.
Současná válka je svědectvím, že svět, jaký nyní známe, a v němž dosud žijeme, musí být změněn. Nadále již není možné přehlížet, že tento systém funguje jen za cenu opakovaných válek. Naše bezpečí již nemůže být vykupováno mrtvolami. Hledejme proto jeho humánnější a spravedlivější podobu dříve, než bude pozdě!
Milan Valach
Člen Hnutí za přímou demokracii