M. Kushi, který dnes platí za jednoho z nejlepších znalců tradiční
přírodní vědy a medicíny Dálného východu píše ve své knize:
"Obsah tuku v mléce činí 28%. V sýrech 50%, v másle 95%, v jogurtu
15%. Mastné kyseliny a cholesterol z těchto potravin se postupně mohou
hromadit kolem orgánů a tkání. Tak přispívají k šíření srdečních
chorob, rakoviny a dalších degenerativních procesů. Mléčná strava
mentálně a psychologicky ovlivňuje oblast mozku a nervový systém.
Přispívá k určitému otupění. K jisté míře pasivity a k závislosti -
nesamostatnosti. Studie ukazují, že lidé z těch etnických skupin,
které jsou intolerantní na laktózu a mléko ani mléčné výrobky
nekonzumují, mají tendenci k vyššímu kvocientu inteligence než
ostatní. Tuk z kravského mléka izoluje energetické dráhy v lidském
těle. Tím brání dostatečnému proudění elektromagnetické energie skrze
náš organizmus. Tím se snižuje sexuální polarita a vzájemná
přitažlivost mezi mužem a ženou.
Kvalita mléka a mléčných výrobků, jež se konzumují dnes, se oproti
minulosti změnila. Mléko samo velmi změnilo svou přirozenou povahu. Je
tepelně zpracováváno, homogenizováno, sterilizováno a uměle
obohacováno různými přísadami jako například vitamínem D. Aby se
dosáhlo vyšší produkce mléka, jsou krávy krmeny celou řadou hormonů,
protilátek a dalších chemikálií. Ty jvalitu mléka ještě více zhoršují.
75% amerických krav je dnes oplodňováno uměle. Pomocí superovulace a
přenosu embrya může kráva dát život tuctu telat ročně namísto telete
jediného.
Důsledkem toho všeho je, že dnešní mléko a mléčné produkty jsou
velmi odlišné od těch, které konzumovaly předcházející generace. Až do
našeho moderního věku omezovala většina kultur konzumaci mléčných
produktů na pokrmy fermentované, jakými jsou například jogurt, kefír
nebo další. Enzymy a baktérie, v těchto formách mléka obsažené,
napomáhají k jejich strávení. Umožňují, aby byly během trávicího
procesu (a při výrobě v průběhu kvašení - kysání a fermentace *)
rozloženy bez pomoci laktázy. Potravinym pro jejichž přípravu byla
použita kvasná kultura, jsou lepší než ostatní mléčné produkty. Ale
ani tak je pro pravidelnou konzumaci nemůžeme doporučit. Protože v
současné době již nejsou připravovány tradičně a přirozeně. A lidé se
sedavým způsobem života je tudíž nemohou důkladně strávit. Sójová
pasta miso, sójové sýry tempeh a natto nebo sójová omáčka tamari -
jsou-li vyráběny tradičním fermentačním procesem - mají před
fermentovanými mléčnými výrobky přednost. Jakožto rostlinné
fermentované produkty jsou důležitou součástí stravy, která chrání
před rakovinou.
V minulosti se mléko živočichů (především koz, ovcí nebo oslů)
používalo tehdy, když matka nemohla kojit. Nebo když byl sledován
určitý léčebný cíl. Eventuálně někdy v malých množstvích pro chuť nebo
při zvláštních příležitostech. Stejně jako další léčebné produkty.
Nadměrná konzumace mléčných výrobků v moderní stravě, degenerace
jejich přirozené kvality a vysoké procento tuku v nich obsažené - to
jsou hlavní faktory v rostoucím výskytu rakoviny prsu, srdečních
chorob a dalších vážných chorob. Nelze zapomínat ani na to, že kvalita
naší denní stravy určuje kvalitu naší krve. Kvalita krve pak ovlivňuje
kvalitu mateřského mléka a biologickou sílu a kvalitu další generace.
(Tamtéž.)
J. Průchová uvedla ve své knize i dalších sedm medicínských
svědectví a důkazů:
- Začátkem 19. století varoval ve svých lékařských spisech pruský
lékař Christop W. Hufenland před podáváním kravského mléka malým
dětem. Psal:
"Nic není škodlivějšího než umělé kojení. Takřka vždy jsem zjistil,
že takto živené děti byly více či méně náchylné ke skrofulóze,
tuberkulóze."
- V roce 1973 publikovali angličtí výzkumníci zprávu, že výskyt
rakoviny prsu a tlustého střeva je spojen s vysokou spotřebou tuku,
živočišných bílkovin a jednoduchých cukrů. (Vše obsaženo v mléce a
mléčných výrobcích.)
- V roce 1975 byla realizována kontrolní studie sedmdesáti sedmi
případů rakoviny prsu. Bylo přitom prokázáno, že se na ní podílí pět
kategorií potravin: smažená jídla, smažené brambůrky (a hranolky *),
živočišné tuky používané na smažení, mléčné výrobky a bílý chléb.
- Epidemiologická šetření v roce 1975 zjistila, že v oblastech s
vysokou spotřebou tuků je pěti až desetinásobně vyšší úmrtnost na
rakovinu prsu.
- Od roku 1949 vzrostla v Japonsku konzumace mléka a mléčných
výrobků 23x, masa 13,7x a oleje 7,8x. Zvýšil se tak počet případů
rakoviny prsu a tlustého střeva. A to podstatné: Epidemiologická
studie na toto téma uvádí v závěru: "Ze všech složek stravy se v
Japonsku v posledních letech nejvíce zvýšila spotřeba tuku,
pocházejícího z mléka a mléčných výrobků."
- V roce 1979 oznámili američtí výzkumníci, že mléčné výrobky jako
takové zvýšily riziko výskytu rakoviny prsu.
- V letech 1911 - 1975 byla v Anglii a Walesu sledována úmrtnost na
rakovinu. Ve srovnání s předchozí generací se prokázala souvislost
mezi zvýšeným výskytem tohoto onemocnění a zvýšenou spotřebou tuku,
cukru a živočišných bílkovin.
(Tamtéž.)
J. Průchová k tomu dodává dvě důležié informace:
1) U živočišných - a především mléčných - zdrojů potravy byl a někdy
dosud je moderní vědou považován za nebezpečný především cholesterol.
Nejnebezpečnější je však mléčný tuk ve spojení s mléčnou bílkovinou a
mléčným cukrem - laktózou.
2) Informací na toto téma je možné přinést velké množství. Bylo by
však obtížné se v nich rychle orientovat. Mozek na tak velkou práci
nestačí. Rozhodování je při přemíře informací spíše ztížené. Co pomáhá
v podobných situacích nám, kdo se živíme podle rovnováhy energetických
principů JIN a JANG? Pročištěný organizmus, schopný INTUICE (ale i
vůle se zjištěnými skutečnostmi řídit a potřebné disciplíny *).
Orientální psychodiagnostika přináší jeden zajímavý poznatek: že
strava, v níž jsou denně konzumovány živočišné produkty - především
vejce, maso a sýry - a v níž je tudíž i nadbytek soli, způsobuje nejen
extrémně nezdravou kontrakci buněk, tkání a orgánů, ale i stažení,
zúžení psychiky. Člověk vidí spíš část, drobnost, dílčí problém - a
není schopen vidět obecné problémy a celek. Suchotin o tom píše:
"Vědecké počínání (a patrně nejen ono) má naději na úspěch tehdy,
pochopíme-li je jako určitý obecný úkol a dokážeme-li se na naše
konkrétní dílo podívat ze stanoviska obecných problémů bez předběžného
řešení otázek obecných, pak budeme nevyhnutelně na každém kroku
narážet na tyto obecné problémy."
To byla jedna z nejzávažnějších chyb moderní vědy o výživě. Řešila
dílčí problémy. Zkoumala například jednotlivé vitamíny a jejich
působení. Postavila je na piedestál. Pečlivě dělila bílkoviny na méně
hodnotné a hodnotnější. Jedny zatracovala. Druhé oslavovala. Složitě
vypočítávala a stanovovala normy těch či oněch potravin a doporučovala
vhodné dávky pro velké skupiny obyvatelstva. Obecné otázky jí přitom
unikaly. Obecné perspektivy nebyly řešeny. Protože nebyl znám a
pochopen obecný úkol (zejména *): uvést do harmonie tělesné energie
podle jejich kvalit. Obecný úkol: dát potravou a technologiemi vaření
do fyziologického souladu ty zdroje energie, které stahují naše buňky
a tkáně - s těmi zdroji energie, které naše buňky a tkáně uvolňují.
Stah - uvolnění - stah - uvolnění. To je zásadní energetický přístup
všeho živého. V řeči Dálného východu: Jang - jin - jang - jin a jejich
souhra jsou zdrojem všeho života. To moderní vědě a výživě uniklo.
Proto její dílčí doporučení uškodila, místo aby pomohla.
Existují samozřejmě i vědci, kteří pochopili nutnost obecného
přístupu. H. Selye například pozoroval a hodnotil organizmus jako
celek. A o akademiku Filatovovi píše A. K. Suchotin:
"Je zajímavé, že podobný přístup zvolil Filatov při řešení problémů
krátkozrakosti. Povšiml si, že mezi krátkozrakými je desetkrát více
plochonohých, mnoho nadměrně hubených a vysokých, krátkozrací častěji
trpí revmatizmem. Sbíráním a vyhodnocováním těchto fakt V. Filatov
připravoval podklady pro teorii, která by objasnila poruchy zraku
obecnými změnami v organizmu. I tady lze vidět pokus o pochopení
dílčího na úrovni zákonitostí organizmu jako celku."
Nad takovou skutečností přímo jásá srdce každého, kdo studuje
tradiční přírodní filozofii, vědu a medicínu Dálného východu.
Organizmus jako celek - a dokonce i jako neodddělitelná součást celku
vesmíru - je tu základní jednotkou. Neposuzují se a neřeší
jednotlivosti. Ale celková konstituce a kondice člověka.
Krátkozrakost je dnes ve většině případů způsobena tím, že je oční
koule ve své zadní části prodloužena a obraz se pak promítá před
sítnicí. To říká jak moderní tak tradiční makrobiotická medicína. Ta k
tomuto konstatování odhaluje ještě příčinu, proč ke krátkozrakosti
dochází. Je to příjem extrémně expanzívních (to jest JIN) pokrmů a
nápojů. ... Extrémně expanzívní energie těchto pokrmů a nápojů
způsobuje i další formy prodloužení (expanze). Vysokou a hubenou
postavu, protažená a dilatovaná střeva a s tím související ploché
nohy. Dále bobtnání zplodin látkové výměny usazených v organizmu - a s
tím související revmatické bolesti.
(J. Průchová: Byznys se zdravím)
J. Průchová hovoří také o škodlivosti klamné reklamy:
Hesla "Mléko ničím nenahradíš" a "Mléko - klíč ke zdraví" na nás
dokonce ještě dnes volají ze sugestivních nástěnek. "Tvarohová
pomazánka - zdravá výživa" píše časopis Výživa a zdraví v době, kdy
dokonce už i na stolech našich výživářů jsou práce zahraničních týmů,
dokazujících všestrannou škodlivost mléka a mléčných výrobků. V době,
kdy v USA se v oficiálních časopisech dokonce objevuje tvrzení, že
"Mléko je národní pohromou Ameriky." Přesto má bulletin Výživa a
zdraví na titulní stránce čísla 2/87 velký titulek "Mléko - základní
součást zdravé výživy".
(Tamtéž.)
Ještě v roce 1998 Český rozhlas vysílal pravidelnou relaci o zdravé
výživě (sponzorovanou mlékárenským průmyslem), ve které odborníci
(alespoň podle svého vzdělání a zaměstnání) opakovali tyto známé fráze
o zdravém mléku. Jedním z jejich závěrů bylo například tvrzení, že
každý člověk by měl pro své zdraví vypít denně dva litry mléka.
Katastrofální následky takového počínání si neumím ani představit.

Mléko je potravina, která vytváří a zvětšuje hmotu těla. Je určena
k zajištění růstu mláďat. Během období růstu nebo zotavování se
z nemoci, kdy člověk potřebuje přibrat na váze, může být mléko velmi
užitečnou součástí stravy. Naopak nejsou mléko a mléčné výrobky pro
svou specifickou výživnou hodnotu vhodné při léčbě obezity. A tam, kde
již tělo nepotřebuje zvětšovat svoji hmotu, vyloučí tento nevyužitý
potenciál ve formě hmoty, známé jako hlen v krku, v průduškách nebo
nose. Proto u některých nemocí se naopak mléku a mléčným výrobkům
vyhýbáme nebo používáme výrobky se sníženým obsahem potenciálních
alergenů (např. syrovátka). Zvyšování zahlenění a zhoršení alergické
a zápalové reakce organizmu může nastat u nemocí plicních,
průduškových a nemocí nosohltanu (včetně astmatu a senné rýmy). Někdy
je možné využít provokační, prohřívací a hlenotvornou funkci mléka
naopak k cílenému zvratu ve vývoji nemocí z nachlazení. A tak se po
jednorázovém požití hrnečku teplého mléka s medem před spaním může
proměnit suchý zánět, nebo zánět s přischlými zbytky hlenu na zánět,
při kterém se zanícená tkáň pomocí hlenu čistí, může se cíleně zvýšit
teplota a zmobilizovat imunitní reakce vedoucí k rychlejšímu překonání
infekce, dojde k očistnému pocení. Tento stimulační efekt je však
v lidovém léčitelství využíván především při vnějším použití mléčné
bílkoviny známém jako tvarohové obklady na prsa, čelo, krk (většinou
s rozetřeným česnekem). Při vnějším použití nedochází k provokaci
celého organizmu a většinou ani ke zhoršení alergické reakce.
Ve východní Indii snižují hlenotvorné vlastnosti mléka tím, že je
ředí vodou, svaří, používají teplé a často k němu přidávají i koření
jako zázvor, pepř, kurkumu, kardamom, které zlepšují jeho
stravitelnost a vstřebávání. Podává-li se mléko dětem, vystačíme s
málo dráždivým kořením, jako je kurkuma, hřebíček a kardamom nebo v
mléku povaříme cibuli, čímž také docílíme jemnější chuti. Možná
některé z těchto koření zmenšuje i jiné negativní působení mléka.
V souvislosti s nežádoucími nánosy hlenu v těle je důležitý stupeň
tělesné aktivity, protože oheň tělesné aktivity za normálních
okolností vodnaté nahromaděné hleny spaluje. Proto je možné, že osoby
fyzicky velmi aktivní mohou konzumovat i větší množství mléka bez
potíží.
Důležitý je fakt, že metabolické řady související u hovězího
dobytka s produkcí a využitím hlenu jsou zcela odlišné od člověka.
Dobytek potřebuje velké množství hlenu na transport a trávení píce,
trávící pochody a některé orgány se u přežvýkavců také od lidských
zjevně a podstatně liší.
Mléko získalo špatnou pověst také díky tomu, že většina lidí je již
zahleněná v důsledku přehnané konzumace jiných hlenotvorných potravin,
jako je maso, cukr, tuky. Užívá-li člověk po celý život hlenotvorné
potraviny ve větším množství, dochází u něho často k poruchám trávení
a následně až k alergiím na mléčné výrobky.
Příčinou alergie na mléko může být jednak zděděná nebo vytvořená
alergie na mléčné bílkoviny nebo zděděná neschopnost trávit mléčný
cukr - laktózu. V organizmu dospělého člověka již může chybět laktáza
- enzym, který laktózu štěpí. V oblastech, kde je mléko tradiční
součástí výživy již po staletí (jako je třeba Indie nebo severní
Evropa) si však lidé většinou schopnost trávit mléčný cukr zachovávají
i v dospělosti. Experimentálně bylo také zjištěno, že organizmus je
schopen si na laktózu postupně zvyknout a tolerovat ji.

Mléčný tuk (máslo)
Všeobecně nadměrná konzumace tuku zvyšuje riziko vzniku rakoviny,
zejména, je-li toto nadměrné množství konzumováno dlouhodobě (riziko
stoupá s časem). Mléčný tuk je u mnoha lidí význačnou složkou
celkového příjmu tuků. Neoplastické buňky si nedokáží vytvořit vlastní
cholesterol a parazitují na cholesterolovém metabolizmu hostitele.
Snížením příjmu mléčného tuku může být jedním z prvků komplexního
zásahu na snížení hladiny cholesterolu v krvi.
Nadměrná spotřeba tuků ovlivňuje zvyšuje riziko onemocnění zejména
u střev, prostaty, prsů, konečníku, kůže aj.
Ke snížení rizika náhradou mléčného tuku dojde jen při vhodné
náhradě. Nejméně zvyšují riziko vzniku rakovny olivový olej a kokosový
tuk. Méně vhodnou náhradou jsou některé polynenasycené (polyne-
saturované) tuky a oleje (s vysokým obsahem polynenasycených masných
kyselin) - např. olej obilný a saflorový (nadbytek kyseliny linolové
může zdvojnásobit rychlost růstu nádoru). Mononenasycené tuky a oleje
jsou pro prevenci vzniku rakoviny nejdůležitější (olivový olej).
Potřebný příjem polynenasycených mastných kyselin je nižší, než se
všeobecně předpokládá. Hlavním cílem tedy při prevenci aterosklerózy
nemůže být jen náhrada živočišných tuků polynenasycenými, ale současně
omezení celkového příjmu tuků. Podíl nenasycených tuků ve stravě
převyšují jejich doporučenou potřebu 10x, celkový podíl tuků 30x!
(Podle T. Husáka)
Mléčný tuk obsahuje průměrně 48% NMK a 37% PNMK, jejich poměr je
13:1, to znamená, že je nepříznivý vzhledem k riziku vzniku
aterosklerózy. Další nepříznivou složkou jsou transizomery
(transmastné kyseliny) a rozvětvené mastné kyseliny, vznikající
bakteriální činností v bachoru krav i jiných přežvýkavců, a jsou
zabudovány do mléčného a tělního tuku. Tvoří 3 - 4% tuku. Transizomery
interferují s esenciálními MK, snižují tvorbu fosfatidů
a prostaglandinů a snižují funkci gonád (vaječníků, varlat). Ukládají
se v tuku a podporují vznik obezity a aterosklerózy. Rozvětvené MK se
obtížně metabolizují, vyčerpávají vitamín B6 a biotin. Mohou vést ke
ztukovatění jater, snížení růstu a nervovým poruchám. Mléčný tuk svým
obsahem cholesterolu 230 mg/100 g může významně přispívat ke vzniku
aterosklerózy. Nadbytečný příjem tuku zvyšuje pravděpodobnost vzniku
rakoviny, zejména střev, prsů, prostaty, konečníku a kůže, ale také
např. leukemie.
Velká převaha NMK, mnoho abiogenních MK a cholesterolu činí z tuku
v mléčných produktech a z másla tuk málo příznivý pro zdraví. Má však
ještě jednu zvláštnost ve srovnání s jinými tuky, t.j. obsahuje
významné množství MK s krátkým řetězcem (12 a méně uhlíků), které se
lehce vstřebávají přímo do krve, zatímco vyšší mastné kyseliny se
vstřebávají do lymfy. To je výhodné při léčbě některých metabolických
poruch špatného vstřebávání tuků. Jejich nevýhodou však je zvyšovat
hladinu cholesterolu v krvi. Vzhledem k působení másla na organizmus
je dobré jeho spotřebu více omezovat (např. u nás se v roce 1996
konzumovalo 10 kg mléčného tuku, ve Švédsku 4 kg na osobu za rok).
Například i vepřové sádlo je pro zdraví mnohem příznivější a je možno
říci, že přispívá ke vzniku aterosklerózy mnohem méně než máslo (např.
obsahuje jen polovinu množství cholesterolu). Je to nejvhodnější tuk
na podmašťování při vaření a pečení nebo na osmažování (cibulky, masa
apod.)
Kravské mléko a tuk jsou chudé na nezbytné esenciální mastné
kyseliny a fosfolipidy. Nedostatek esenciálních PNMK poškozuje zdraví.
Projevuje se zpomalením růstu, poruchami v rozmnožování a změnami na
kůži, vlasech, ledvinách a játrech. Tyto poruchy jsou zčásti vratné a
je možno je odstranit podáváním potravy bohaté na esenciální PNMK,
zejména rostlinných olejů a různých semen, především olejnatých. Jsou
však obsaženy v malém množství i v listové zelenině. Mastné kyseliny
ze skupiny omega-6 jsou nezbytnou součástí všech buněk a slouží
k tvorbě látek zvyných eikosanoidy (prostaglandiny, prostacykliny,
trombaxany a leukoteriny, které se podobají hormonům a účastní se
regulace celé řady tělesných pochodů včetně krevního oběhu a zánětů.
Nedostatkem mastných kyselin skupiny omega-6 trpí kojenci vyživovaní
odstředěným mlékem a pacienti s poruchou vstřebávání tuků. Tento
nedostatek způsobuje špatný růst, kožní nemoci, tvorbu krevních
sraženin a oslabení imunitního systému. Omega-3 mastné kyseliny jsou
nezbytné pro správný vývoj mozku a oční sítnice v ranném vývoji
lidského plodu, zmírňují záněty a snižují srážlivost krve. Napomáhají
také při léčbě srdečních chorob, lupénky a artritidy. Ženské mléko
obsahuje kyselinu eikosapentaenovou ze skupiny omega-3, ale kravské
ne. Zvláště důležitý je dostatečný příjem esenciálních PNMK ze skupiny
omega-3 v těhotenství, zejména v období výstavby mozkových a očních
membrán plodu.
Dlouhodobější větší příjem PNMK však také není pro zdraví příznivý
- z těchto důvodů:
- redukují množství HDL v krvi
- zvyšují riziko žlučových kamenů
- mění složení buněčných membrán
- podporují vznik nádorů
Také vysoký příjem esenciálních PNMK může mít tyto účinky:
- podporovat růst nádorů (např. kyselina linolová)
- vést ke zvýšené tvorbě volných radikálů

Homogenizace tuku v mléce značně zhoršuje jeho stravitelnost. V
mléčném tuku je obsažený enzym xantin-oxidáza, který je za normálních
okolností při trávení mléka z lidského organizmu vylučován. Změny,
vytvořené homogenizací, však způsobí, že tento enzym vstupuje do
krevního oběhu, namísto, aby byl vyloučen. Dostane-li se tento enzym
do srdce a tepen, poškozuje membrány a vytváří ve tkáni jizvy. V
těchto jizvách se může usazovat cholesterol a tím tepny postupně
ucpávat. Používání homogenizovaného mléka je dnes však zcela běžné. A
možná že právě zde může být vysvětlení, jak je možné, že u některých
dětí byly nalezeny tukové nánosy v jejich tepnách již ve věku 3 let.
Pitvy dvacetiletých vojáků, padlých v Korejské válce, ukázaly rozsáhlé
poškození jejich tepen, jaké bylo dříve pozorované jenom u starších
lidí. Mnozí vědci se domnívají, že homogenizované mléko může hrát v
této degeneraci cévního systému klíčovou roli. (Na hladinu
cholesterolu v cévách má ovšem také značný vliv genetická dispozice a
stres a na vznik epidemické aterosklerózy také v posledních letech
odhalená cévní chlamýdiová infekce.)


Přestože nemírná konzumace másla přináší značná zdravotní rizika a
ideální by bylo máslo používat pouze jako koření - na ochucení
některých pokrmů, bylo by chybné se domnívat, že se potíží
připisovaných máslu vyvarujeme jen jeho náhradou za ztužené tuky nebo
jeho vynecháním bez dalších úprav jídelníčku.
Dokonce ani osoby se zvýšenou hladinou cholesterolu nemusí máslo
zcela vynechat, neboť tento tuk není hlavní příčinou zvýšené hladiny
cholesterolu, přestože jej také v poměrně významném množství obsahuje.
Rozhodně nebezpečnější je pro zdraví i pro hladinu cholesterolu
konzumace rafinovaného cukru a bílé mouky, ale i stres a jiné příčiny.
Také profesor Yudkin z londýnské univerzity říká, že samotným užíváním
nenasycených tuků bez toho, že bychom se zřekli cukrů a bílé mouky,
nevede k žádnému snížení hodnot cholesterolu. (Proto nastávají
komplikace diabetu, cévních chorob, někde i ke žlučovým kamenům.) Tuky
náš organizmus nezatěžují, pokud jsou konzumovány v rozumné míře
a pokud jde o přírodní tuky - máslo, smetana a oleje lisované za
studena. Naopak je třeba omezit tuky a oleje vyrobené průmyslově - ty
jsou zbaveny cenných balastních látek, znehodnocovány zahříváním,
přidáváním syntetických látek (barviv, antioxydantů, konzervačních
činitel, aroma) a u tužených tuků jsou hydrogenací likvidovány cenné
nenasycené mastné kyseliny.
Při tomto procesu se nasycují dvojné vazby a vzniká kyselina trans-
-translinolová, která patří do skupiny abiogenních (škodlivých)
mastných kyselin. Jejich obsah se pohybuje mezi 6 - 16%, což je
poměrně hodně. Ve větším množství působí poškození buněk srdečního
svalu, a tím přispívá ke vzniku ischemické choroby srdeční. Čistý
ztužený tuk nemá příznivé vlastnosti rostlinných olejů, ale nepříznivé
vlastnosti vysoce nasycených živočišných tuků, např. loje. Přestože je
ztužený tuk prodáván většinou ve směsi s jinými (neztuženými) tuky,
nejde o produkty zdraví prospěšné. Ztužené tuky obsahují ještě navíc
řadu aditiv jako emulgační látky, barviva, esence, syntetické
antioxidanty a další konzervační činidla. Často obsahují také
potenciálně alergizující mléčnou složku. Dovážené zahraniční rostlinné
ztužené tuky jsou podobného složení jako naše a s podobným vlivem na
zdraví. Množství přidaných vitamínů A a E v těchto tucích je obvykle
malé a pro zdraví bezvýznamné. Ztužené tuky se hojně používají při
výrobě cukrovinek, cukrářských výrobků a čokolád.
Přírodní trans-mastné tuky v másle nezvyšují hladinu cholesterolu
stejným způsobem jako umělé trans-mastné tuky v margarínu (vznikající
při hydroganaci z části nenasycených mastných kyselin), které tuto
hladinu zvyšují výrazněji a které se podle posledních studií mohou
podílet na vzniku srdečních chorob i jiným způsobem.
"Už řadu let zuří spor o to, jestli je zdravější máslo než
margarín. Většina odborníků na výživu dnes prohlašuje, že máslo je
lepší - pokud ho jíme s mírou. Není pochyb o tom, že máslo je přírodní
výrobek, kdežto margarín by bez vydatné pomoci barviv a dalších přísad
zůstal nevábnou šedou hmotou. Margaríny mají obvykle stejný obsah tuků
a dodávají nám stejné množství energie (v průměru je to 80 - 95 % tuků
a nejméně 740 kcal ve 100 g) jako máslo. Margaríny označené v názvu
"se sníženým obsahem tuků" musejí obsahovat 60 - 62%, margaríny s
nízkým obsahem tuku 39 - 41% tuku.
Margarín poprvé vyrobil jako levnou náhražku másla kolem roku 1860
jistý francouzský lékárník a použil k tomu hovězí tuk a odstředěné
mléko. Dnes je výrobní postup podstatně složitější. Hlavní surovinou
jsou buď samostatné rostlinné tuky nebo jejich kombinace s živočišnými
nebo rybími tuky. Dále margaríny většinou obsahují vodu, syrovátku,
emulgátory, díky jimž se tuky spojí s vodou, sůl, barviva a příchuti.
Zákon stanoví, že margarín musí být obohacen vitamína A a D - v
másle jsou tyto vitamíny zastoupeny přirozeně. Vitamín A je nezbytný
pro dobrý zrak a zdravou pokožku a navíc je to důležitý antioxidant.
Vitamín D podporuje vstřebávání vápníku, prvku důležitého pro zdravé
kosti a zuby. Aby měl margarín žlutou barvu, přidává se do něj
beta-karoten.
Aby se tekuté oleje změnily ve ztuženou pomazánku, používá se při
výrobě chemický proces zvaný hydrogenace. Kromě toho, že oleje tuhnou,
při něm dochází také ke změně jejich chemického složení a některé
nenasycené mastné kyseliny se mění v trans-mastné kyseliny, což je
méně zdravá forma polynenasycených tuků. Na organizmus mají zhruba
stejné účinky jako nasycené tuky. Zvyšují hladinu cholesterolu a podle
posledních studií se mohou podílet na vzniku srdečních chorob.
Někteří výrobci margarínů změnili strategii a pokusili se obsah
trans-mastných kyselin ve svých výrobcích snížit. Měkké margaríny
označené "s vysokým obsahem polynenasycených tuků" skutečně mají
výrazně méně nasycených tuků a trans-mastných kyselin než ostatní
druhy másla a margarínů. Navíc jsou dobrým zdrojem vitamínu E. Některé
studie z nedávne doby ovšem uvažují o vlivu vysokého příjmu
polynenasycených tuků na náchylnost některých osob k astmatu.
Pomazánkové máslo je ve srovnání s máslem nízkotučné. Vyrábí se
odlišnou technologií ze smetany, sušeného mléka a vody (nebo z másla a
tvarohu), část tuku je nahrazena mléčnou bílkovinou. Poměr nasycených
tuků se značně liší, proto pečlivě pročítejte štítky jednotlivých
výrobků. ...
Řada lidí si nejvíc pochutná na másle, ale bojí se ho kupovat,
protože má vysoký obsah nasycených tuků a cholesterolu. Mezi odborníky
však dnes převažuje názor, že pokud se másla nejí příliš mnoho, je
vhodnější než margarín, protože je relativně přírodním produktem."
("Jídlo jako jed, jídlo jako lék" - odtud i následující tabulka)

Srovnání pomazánkových tuků (hodnoty ve 100 g)
kalorie tuky vitamíny
MÁSLO
740 Celkem 81 g, z toho 54 g nasycených, A 887 mikrogramů
kcal 20 g mononenasycených, 3 g polyne- D 0,76 mikrogramů
nasycených a 4-8 g trans-mastných E 2 mg
MARGARÍN ZTUŽENÝ
740 Celkem 81 g, z toho 36 g nasycených, A 790 mikrogramů
kcal 33 g mononenasycených, 9 g polyne- D 7,94 mikrogramů
nasycených a 9-14 g trans-mastných E 8 mg
MARGARÍN, POLYNENASYCENÝ
740 Celkem 81 g, z toho 16 g nasycených, A 900 mikrogramů
kcal 21 g mononenasycených, 41 g polyne- D 7,94 mikrogramů
nasycených a 0,7-6 g trans-mastných E 8 mg
NÍZKOTUČNÁ POMAZÁNKA
390 Celkem 40 g, z toho 11 g nasycených, A 1084 mikrogramů
kcal 18 g mononenasycených, 10 g polyne- D 7,94 mikrogramů
nasycených a 0,4-7 g trans-mastných E 6,33 mikrogramů
POMAZÁNKA S VELMI NÍZKÝM OBSAHEM TUKU
270 Celkem 25 g, z toho 7 g nasycených, A 820 mikrogramů
kcal 11 g mononenasycených, 4 g polyne- D 8 mikrogramů
nasycených a 0,2 - 3,5 g transmastných E 6,7 mg

Extranízkotučné pomazánkové máslo tvoří z víc než 60% voda, asi 6%
představují bílkoviny. V těchto výrobcích se tuky nahrazují např.
syrovátkovou bílkovinou, která má podobnou strukturu jako tuky. Pro
vysoký obsah vody se nehodí k važení.
Obsah vitamínu E v margarínech a margarínových pomazánkách záleží
na použitém druhu oleje a na tom, zda byl do výrobku dodán navíc.
Slunečnicové a saflorové margaríny mají nejvyšší obsah vitamínu E.
Stejně jako máslo obsahuje margarín 16 % vody. Nízkotučné
pomazánkové tuky tvoří z 50% voda. Dalších 6% jsou bílkoviny (v másle
a margarínu jen 0,4%), díky jimž mají pomazánky "smetanovou" chuť.

O ztužených tucích se jednoznačně vyjádřil i páter Ferda. Podle
jeho výkladů umělé tuky (dietetické margariny) působí špatně na nervy
a srdce, podporují tvorbu kaménků. Umělé tuky (Rama, Hera atd.)
doporučoval vyloučit a podle potřeby nahradit (nepřepálenými) oleji z
rostlinných zdrojů.
Doporučoval omezit spotřebu másla a radil spíše používat sádlo z
domácích zdrojů.
Ve shodě s vědeckými poznatky varoval Ferda před žluklým máslem a
doporučoval je kupovat co nejčerstvější. Žluknutí másla zamezíme jeho
rychlým spotřebováním (zkrácením skladování), skladováním v chladnu
a zamezením přívodu vzduchu (vytěsnění vzduchu při balení, ochranná
atmosféra, neprodyšné uzavření, zalití vodou), případně přidáním
přirozených nebo chemických antioxidantů).
Ale ani nejkvalitnější rostlinné oleje nás neuchrání před řadou
zdravotních problémů, pokud jich budeme konzumovat nadměrné množství.
I ony mohou významně přispět ke vzniku žlučníkových kamenů, některých
druhů rakoviny (mléčné žlázy, tlustého střeva, vaječníků, dělohy a
prostaty) a dalších problémů. Orientální medicína např. postihuje
souvislost mezi zhoršenými poměry ve střevech (které může nadměrná
konzumace jakýchkoliv tuků přivodit) a kondicí srdečního svalu. A tak
si i bez konzumace živočišných tuků můžeme přivodit některé
kardiovaskulární obtíže.
Zatímco ztužené pokrmové tuky jsou mylně - pod dojmem masívní
reklamy tukového průmyslu - pokládány za zdravé, máslo je nedoceněno
nebo dokonce pokládáno za značně škodlivé. Málokdo ví, že máslo
obsahuje (i když celkový poměr nasycených a nenasycených mastných
kyselin je nepříznivý) významné procento nenasycených kyselin: Má 40
- 65% (průměrně 48%) nasycených kyselin, 29 - 37% jednoduše
nenasycených kyselin (mononenasycené), 2,8 - 4,6% dvojitě nenasycených
(dinenasycených) kyselin a 0,9 - 2% vysoce nenasycených kyselin.
Celkem obsahuje průměrně 3,7% polynenasycených mastných kyselin Do
roku 1998 bylo v másle objeveno 76 druhů kyselin, což nemůže prokázat
žádný jiný tuk.
Navíc cholesterol není možné chtít snížit na nulu! Je životně
důležitý a nenahraditelný při látkové výměně a ke stavbě buněk. Je
i prekurzorem některých hormonů - pro tělo velmi důležitých látek,
které ovlivňují např. imunitu, potenci, pohlavní funkce, vzhled a jiné
funkce. Tělo si naštěstí jeho část tvoří samo, bez ohledu na potravu.
Pro příjem fyziologicky užitečného cholesterolu (např. pro určité
léčebné účely) je však výhodnější přijímat cholesterol obsažený ve
vejcích, neboť vejce (na rozdíl od másla) neobsahují škodlivé
transisomery a rozvětvené mastné kyseliny. Vejce také obsahuje více
důležitých esenciálních živin a také látky, které pomáhají anulovat
škodlivé působení cholesterolu (u smažených vajes však cholesterol
oxiduje na škodlivější formy).
Nenasycené tuky, které máslo obsahuje, mají nenahraditelnou úlohu
v těle - dodávají energii, tvoří teplo a tím udržují konstantní
tělesnou teplotu, a to bez výkyvů. Mají však ještě i ochrannou úlohu,
chrání důležité buňky svým tukovým obalem. Nejdůležitější je tato
úloha u ledvin, které ke své bezproblémové činnosti potřebují pořádný
tukový polštář.
Nadbytečný příjem živočišných tuků dobře omezíme vynecháním
vepřového a hovězího masa. Můžeme také zmenšit konzumované porce másla
- ale jeho nahrazení ztuženými pokrmovými tuky není šťastným řešením.
Je pravda, že rostlinné pomazánkové tuky, ani různé jiné ztužené tuky
na pečení a vaření neobsahují pouze tuky a oleje ztužené, ale
i nepozměněné. Přesto je v nich procento ztužených tuků dost vysoké a
těžko je můžeme považovat za zdravější než máslo.
Stolní rostlinné pomazánkové tuky obsahují asi 40% ztužených
rostlinných tuků a olejů, tuky na pečení až 68% a navíc často ještě
sádlo, lůj, ztužené sádlo a ztužený rybí tuk.
Jsou také osoby a stavy pro které má máslo léčebnou hodnotu.
Opatrní při jeho konzumacu by měli být zejména lidé obézní, lidé s
tendencí k srdečním a cévním onemocnění, arterioskleróze, se zvýšenou
hladinou cholesterolu a se zjevnou nebo skrytou alergií na některé
složky mléka. Svatá Hildegarda říká správně: "Kravské máslo je
léčivější než ovčí nebo kozí. Člověk, který je dýchavičný nebo kašle,
nebo je v těle vychrtlý, ať jí máslo, vnitřně ho vyléčí a osvěží ho;
to znamená, že posílí nemocné plíce a vyhublé. A pro člověka zdravého
nebo takového, který má na těle přiměřené množství tuku, je máslo
vhodné a zdravé. Má-li však maso po těle tučné, ať jí máslo jen s
mírou, aby jeho nemocné tělo ještě více netloustlo."
Oficiální lékařství při onemocnění aterosklerózou, a zánětlivém
onemocnění střev zakazuje tučné mléčné výrobky, živočišné tuky
a šlehačku a naopak doporučuje mléko a mléčné výrobky s nízkým obsahem
tuku. U onemocnění žlučníku jsou zakázány tučné a pikantní sýry
a doporučeny jsou olej a margaríny v malém množství a mléčné výrobky
mimo vyššího obsahu tuků. Při onemocnění ledvin jsou dokonce
doporučeny všechny druhy mléka a mléčných výrobků. Také při
osteoporóze jsou mléčné výrobky s nižším obsahem tuků pro svůj obsah
vápníku horlivě doporučovány. Zatímco k těmto zákazům nelze nic
namítat, uvedená doporučení nemusí být obecně nebo v jednotlivých
případech vždy správná a bez rizika.

Tabulka porovnání kalorické hodnoty a tuku jednotlivých mléčných
produktů:
kalorie tuk (%)
plnotučné mléko 66 3,4
polotučné mléko 45 - 50 1,5 - 2
odtučněné mléko 33 max. 0,3
zahuštěné (kondenz.) 140 - 160 8 - 9
zahuštěné slazené 338 4 - 6
podmáslí (cmar) 4O 11
smetana na šlehání 320 30 - 33
vysocetučná smetana 380 min. 40 (créme double)
kysaná smetana 190 18

Při snižování vysoké hladiny cholesterolu v krvi je pouhé omezení
příjmu cholesterolu málo účinné. Účinnější je dostatečný příjem PNMK a
to ve dvojnásobném přebytku nad nasycenými MK, zejména při současném
snižování příjmu nasycených mastných kyselin.
Hladinu cholesterolu snižuje lecitin, hořčík, vápník, vláknina
(zejména hemicelulóza, pektinové látky a lignin), vitamín
C i rostlinné bílkoviny. I když jsou mléčné výrobky bohaté na vápník,
obsahují současně velké množství fosfátových skupin, které jeho
příznivé působení ruší. U mladých králíků teprve přidání dalšího
vápníku ke kaseinu (mléčná bílkovina vázající vápník) působilo snížení
vstřebávání cholesterolu. Místo zvyšování příjmu vápníku (např.
mléčnými produkty) je lépe omezit příjem fosforu zejména v mase, které
váže vápník. Kyselina orotová obsažená v mléce inhibuje biosyntéztu
cholesterolu v játrech. S její ochranou je však možno počítat jen při
konzumaci odtučněného mléka a odtučněné syrovátky, do které přechází.
Výzkumy v poslení době také prokázaly velký vliv luštěnin, zejména
sójových a fazolových bobů, na snižování hladiny cholesterolu - tento
vliv je větší než při zvýšení příjmu PNMK. Z chemického složení
luštěnin vyplývá, že jejich příznivý vliv může být způsoben vysokým
obsahem hořčíku a lecitiny v nich.
Také zvýšení fyzické aktivity je velmi důležité pro snižování
hladiny cholesterolu v krvi, zejména vázaného v částicích o nízké
hustotě (LDL). Fyzická aktivita snižuje hladinu tuků v krvi jejich
zvýšeným spalováním na energii, a tím působí i snížení hladiny
cholesterolu. Fyzická aktivita však také zvyšuje hladinu lipoproteinů
o velké hustotě (HDL), které jsou příznivé pro prevenci aterosklerózy.
(Podle Van der Meera a P. Stratila)


Mléko a rakovina
Všeobecně zmenšení konzumovaného objemu potravin snižuje riziko
vzniku rakoviny.
Všeobecně snížení tělesné váhy snižuje riziko vzniku rakoviny.
Všeobecně vysokobílkovinná strava má za následek zvýšení rizika
vzniku
Všeobecně snížení podílu objemu bílkovin ve stravě snižuje riziko
vzniku rakoviny, zejména markantně u jater. (Příliš velké snížení
příjmu bílkovin ovšem zvyšuje riziko vzniku rakoviny močového
měchýře.) Játra jsou při snížení příjmu bílkovin chráněna před různými
toxiny, karcinogeny a negativně působícímy enzymy.
Všeobecně strava s nevyváženým obsahem bílkovin (strava ve které
chybějí některé aminokyseliny) snižuje riziko vzniku rakoviny. Menší
pestrost bílovin je tedy protirakoviiným faktorem (neměly by ovšem
chybět esenciální aminokyseliny). Z toho hlediska je vynechání mléka a
mléčných výrobků pozitivním faktorem. Má ovšem smysl jen tehdy, pokud
mléčné výrobky nahradíme bílovinou, která obsahuje malý počet různých
aminokyselin. (To se netýká sóji, která má také poměrně plnohodnotnou
bílkovinu.) Všeobecně mléčné bílkoviny dodávají tkáním dostatek
materiálu k růstu a resyntéze, což vyhovuje mláďatům, ale i nádorům.
Všeobecně je konzumace rostlinných bílkovin pro prevenci rakoviny
výhodnější než konzumace živočišných. (Právě sójová bílkovina z tohoto
hlediska ovšem není ideální.)
U pokusných zvířat vyvolává náhrada mléčné bílkoviny snížení rizika
vzniku rakoviny jen tehdy, pokud ji nahradíme bílkovinou méněhodnotnou
(např. ovalbuminem nebo bílkovinami obilí, které známe v koncentrované
podobě např. v seitanu). U člověka je ovšem situace opačná, protože
vlivem alergické reakce nebo nesnášenlivosti specielně mléčná
bílkovina kravského mléka vyvolává u většiny populace reakce snižující
kvalitu imunitního systému a náhrada mléčné bílkoviny téměř vždy
přinese snížení pravděpodobnosti vzniku rakoviny.
Konzumace mléka a mléčných výrobků zvyšuje riziko vzniku rakoviny
zejména prostaty, prsu, plic, jater, střev, slinivky. Samotné snížení
funkce jater se nakonec může projevit rakovinou kteréhokoli orgánu.
Nadměrná konzumace mléka a mléčných výrobků snižuje u člověka
množství zinku, hořčíku, železa a nakonec i využitelného vápníku, což
vede opět ke zvýšení rizika výskytu rakoviny.
Nadměrná konzumace mléka a mléčných výrobků může doprovázet
nedostatek vlákniny v piotravě, což může zvýšit pravděpodobnost
výskytu rakoviny střev a dalších orgánů v dutině břišní (vaječníky,
děloha, močový měchýř aj.).
Zatímco vitamín B2, který některé mléčné výrobky obsahují, má
protirakovinný účinek (zejména preventivní), vitamín B12 může způsobit
(zejména u předrakovinných stavů a pokud jej zbytečně suplementujeme)
zvýšení pravděpodobnosti vzniku rakoviny. Vitamín B12 si člověk
částečně vytváří ve střevech, částečně jej dostáváme v živočišné
potravě (maso, játra, ledviny, vejce, mléko, sýr). Ani u veganů
většinou není zjištěn jeho kritický nedostatek.
Všeobecně nadměrná konzumace tuku zvyšuje riziko vzniku rakoviny,
zejména, je-li toto nadměrné množství konzumováno dlouhodobě (riziko
stoupá s časem). Mléčný tuk je u mnoha lidí význačnou složkou
celkového příjmu tuků. Neoplastické buňky si nedokáží vytvořit vlastní
cholesterol a parazitují na cholesterolovém metabolizmu hostitele.
Snížením příjmu mléčného tuku může být jedním z prvků komplexního
zásahu na snížení hladiny cholesterolu v krvi.
Nadměrná spotřeba tuků ovlivňuje zvyšuje riziko onemocnění zejména
u střev, prostaty, prsů, konečníku, kůže aj.
Ke snížení rizika náhradou mléčného tuku dojde jen při vhodné
náhradě. Nejméně zvyšují riziko vzniku rakovny olivový olej a kokosový
tuk. Méně vhodnou náhradou jsou některé polynenasycené (polyne-
saturované) tuky a oleje (s vysokým obsahem polynenasycených masných
kyselin) - např. olej obilný a saflorový (nadbytek kyseliny linolové
může zdvojnásobit rychlost růstu nádoru). Mononenasycené tuky a oleje
jsou pro prevenci vzniku rakoviny nejdůležitější (olivový olej).
Potřebný příjem polynenasycených mastných kyselin je nižší, než se
všeobecně předpokládá. Hlavním cílem tedy při prevenci aterosklerózy
nemůže být jen náhrada živočišných tuků polynenasycenými, ale současně
omezení celkového příjmu tuků. Podíl nenasycených tuků ve stravě
převyšují jejich doporučenou potřebu 10x, celkový podíl tuků 30x!
Stoupající spotřeba masa, mléka (a mléčných výrobků) a vajec jsou
třemi nejdůležitějšími příčinami zvyšování výskytu rakoviny v
současnosti.
(údaje zejména podle T. Husáka)


Tažení proti mléčným výrobkům
(kapitola z knihy H. a M. Diamondových: Fit pro život II)
Je naprostým klamáním lidí, když se někdo snaží udržet nesmyslný
názor, že svoji potřebu bílkovin nemůžeme uspokojit jinak než
konzumací živočišných produktů.
Rád bych se podíval na ty z vás, kteří by byli ochotni zabít rukama
králíka a zuby ho roztrhat (pokud byste ho ovšem chytili) a sníst ho
syrového - všechnu tu krev, šlachy, kosti a maso - právě tak, jako to
dělají přirození masožravci. Až byste spořádali králíka, rád bych
viděl, jak vyběhnete na nějakou pastvinu, spustíte se na všechny čtyři
a z kravského vemene budete vysávat mléko, abyste smyli ulpělé zbytky
mrtvého králíka. To je také trošku přitaženo za vlasy, že? Proč?
Protože k tomu prostě neinklinujeme. Pokud jste nedostávali mléko z
prsu vaší matky, už je pozdě! Je skutečností, že většina lidí reaguje
na požití kravského mléka onemocněním. Požívání mléka jiného druhu je
porušením přirozeného vývojového schématu.
Udivuje mě, že někteří lidé se neustále snaží hledat způsob, jak
žít v rozporu s daným řádem přírody. A tito lidé vždycky používají
polopravd, aby svoje pokusy ospravedlnili. Viděl jsem například velké
reklamní tabule a celostránkové inzeráty v časopisech ukazující různé
mléčné výrobky a hlásající "KALCIUM - tak, jak ho měla na mysli
Příroda!" V těchto inzerátech ovšem vynechávají dvě velmi důležitá
slova: "Pro telata!" Kalcium - tak, jak ho měla na mysli příroda pro
telata! Kravské mléko je pro telata! Co je na tom těžkého k pochopení?
Dokonce ani telata už nepijí mléko, když už jsou jednou odstavena -
ani mléko svého vlastního druhu, ani žádné jiné. Jsou totiž příliš
chytrá, než aby si zahrávala s velkým plánem přírody! Škoda. že my
nejsme!
Jedinečnost přírody je tak výjimečná a ohromná, tak úžasně
dokonalá, že neexistuje žádné ospravedlnění pro aroganci, s niž se
pokoušíme posuzovat a narušovat její účel. Existuje důvod, proč
všichni savci mají mateřské mléko při narození mláďat. Protože mléko
každého druhu prospívá právě jednomu druhu. To je důvod, proč dvě věci
jsou jasné každému savci, kromě nás:

1. Nepijí mléko jiného druhu. Znamenalo by to překročení rámce
jejich biologické adaptace a proto to nedělají. (Připomeňme, že
nehovoříme o zvířatech v zoo, která jsou díky nám právě tak pomatená
jako my sami.)

2. Žádné zvíře po odstavení už znovu nepije mléko. Mléko je
potravou, kterou příroda stvořila, aby se jí krmila mláďata. Má
zvláštní složení podporující růst mláďat. K tomu je mléko určeno! Je
hloupost, když trváme na jeho pití v dospělosti a pokračujeme v něm až
do osmdesáti, pokud se takového věku dožijeme. Nesmyslnost takového
počínání je zjevná. Nebo skutečně věříme tomu, že když skončí naše
matky, může ji nahradt kráva?

Jak je možné, že druh s nejvyvinutějším mozkem, nejvyšší
inteligencí a schopností racionálního myšlení není schopen pochopit
tak prosté pravdy? Navíc je zde ironický fakt, že mléčné výrobky
způsobují nemoci. Jsou škodlivé. Jsou příčinou utrpení. Jezte je,
pokud chcete mít nemocné tělo. Dietetici a specialisté na vživu, kteří
slouží jako hlásná trouba mléčného průmyslu tvrdící, že mléčné výrobky
jsou dobrou stravou, by se měli stydět. Nejen kvůli klamání lidí, ale
i proto, že neznají odborné věci, které by měli znát.
Prohlášení o vhodnosti mléčných produktů svědčí o neodpustitelném
přehlížení faktů. Existuje již nespočet důkazů o tom, že mléčné
výrobky představují zcela jasné nebezpečí pro lidské zdraví.Rozumím
tomu, že si chybný názor podržují lidé mimo zdravotnictví, ale je nad
lidské chápání, hlásají-li ho i zdravotníci, na které se obracíme s
důvěrou, že nám poskytnou kvalifikovanou radu. Dezinformují lidi jen
kvůli své lenosti, nezájmu, pýše či finančním výhodám. Prodávat zdraví
obyvatel za všemocné dolary je skandální a rovná se to trstnému činu.
A jak uvidíte dále, není pravda, že se důkazy o škodlivosti kravského
mléka začaly objevovat až nyní - jsou známé již několik desetiletí.
Uvedl jsem (ve svých knihách) důkazy o škodlivosti živočišných
produktů s vysokým obsahem tuku a cholesterolu. Existují mnohé další,
potvrzované zdravým úsudkem i vědeckou literaturou.
Kravské mléko je určeno k výstavbě těla velkého robustního zvířete
se čtyřmi žaludky a tato kritéria v žádném případě člověk nesplňuje
(ačkoli jsem už, bohužel, viděl i lidi, jejichž podoba se popsanému
nebezpečně blížila). Uvažte, že kravské mléko je určeno k tomu, aby
telátko, vážící po porodu 41 kg nabylo během dvou let hmotnosti asi
900 kg. Lidské mládě váží při porodu 3 až 4 kg a teprve během osmnácti
let dosáhne hmotnosti mezi 45 a 90 kg! Jíst mléčné výrobky znamená
jíst stravu určenou k tomu, aby příjemce nabral velmi rychle značné
hmotnosti, jako je tomu u krávy. Pokud jíte mléčné výrobky, doufám, že
se zároveň nesnažíte zhubnout. Spíš by se vám podařilo uhasit oheň
petrolejem. Ale na mléčných výrobcích toho škodí tolik, že nevím, s
čím začít.
Kravské mléko víc než kterákoli jiná potravina, způsobuje zanesení
organizmu hustým hlenem, který dráždí celou dýchací soustavu, usazuje
se v těle a brání cirkulaci v této soustavě. Velmi zatěžuje orgány s
čistící funkcí, ucpává jemné slizniční membrány a přivolává nemoci.
Senná rýma, astma, bronchitida, různé druhy nachlazení a ušní
infekce, to všechno jsou onemocnění, jejichž prvotní příčinou jsou
mléčné výrobky. Mléčné výrobky jsou hlavní příčinou vzniku alergií.
Prakticky v každé knize či studii hovořící o alergiích se nakonec
dochází k mléčným výrobkům. Zkrátka není sporu o jejich neblahém
vlivu.
Ještě chci upozornit na dva nejvýše kvalifikované výzkumníky, kteří
se zabývali účinky mléčných výrobků na lidský organizmus. Oba patří
mezi renomované lékaře. Osmdesátiletý dr. William A. Ellis se výzkumem
účinků mléčných výrobků zabývá již přes čtyřicet let. Již nežijící dr.
N. W. Walker je autorem osmi knih a zabýval se výzkumem potravy a
zdravého životního stylu osmdesát let. Zemřel v roce 1985 přirozenou
klidnou smrtí ve věku 109 let. Oba tito učení pánové neřekli o
mléčných výrobcích nikdy nic dobrého. Přišli také na to, že mléčné
výrobky způsobují srdeční onemocnění a ostré bolesti hrudníku. Jak
zdůrazňuje dr. Ellis, je známo už 200 let, že sýr je jedním z hlavních
činitelů způsobujících bolesti hlavy. Jedna studie v časopise Nature z
6. července 1974 dokazuje, že protein obsažený v mnoha sýrech
způsobuje bolesti hlavy. Viděl jsem již mnoho lidí, jimž zmizely
bolesti hlavy, jakmile přestali jíst mléčné výrobky nebo jejich
konzumaci omezili.
Máte děti? Prodělaly někdy nějakou ušní infekci? Překvapilo by mě,
kdybyste odpověděli, že ne, protože ušní infekce je dnes lékaři a
specialisty na výživu považována v dětství za cosi normálního. Pokud
vaše děti infekcemi skutečně trpěly nebo trpí, vsadil bych se, že jedí
mléčné výrobky nebo potraviny odpovídajícího chemického složení, nebo
oboje. Za sedmnáct let jsem neviděl jediné dítě trpící ušními
infekcemi, které by nejedlo mléčné výrobky. Návod, jak si to ověřit a
jak zároveň vašim miláčkům ušetřit utrpení, je jednoduchý: Vyřaďte ze
stravy svých dětí veškeré mléčné výrobky nebo výrazně snižte jejich
spotřebu a sledujte účinek. Po počátečním období, kdy ještě může
nějaká infekce nebo rýma doznívat, když se organizmus bude čistit od
zbytů hlenu, náhle rýma zmizí a další se neobjeví. Potvrdily nám to
stovky případů. Dětské tělo reaguje velmi rychle na všechny pozitivní
změny. Plný nos a bolavé uši nejsou normální! ...
Mějte na paměti, že mléčné výrobky mají vysoký obsah cholesterolu a
tuků a neobsahují žádnou vlákninu - což je výslovně špatná kombinace.
Můžete se na to zeptat kohokoli, kdo ví něco o výživě. Je s podivem,
že specialisté na otázky výživy a dietetici tak neochvějně vyzdvihují
mléčné výrobky, přestože vědí, že potraviny s vysokým obsahem
cholesterolu a tuků a žádnou vlákninou jsou nezdravé. Na jaké další
důkazy ještě čekají? Čí potřeby jim ve skutečnosti leží na srdci?
Navzdory překvapivě jasným vědeckým důkazům, zdravému rozumu a
čisté logice je propagace mléčných výrobků a působení dietetiků
placených mléčným průmyslem natolik úspěšné, že nás jaksi přesvědčilo
o nezbytnosti telecí stravy pro přežití člověka.
V mléčných výrobcích jsou dva prvky, které musí být enzymy v
lidském těle rozloženy - laktóza a kasein. Laktóza je rozkládána
pomocí enzymu laktázy a kasein enzymem renin. Renin v lidském
zažívacím ústrojí přestává existovat po třech či čtyřech letech věku a
až na některé výjimky je tomu tak i s laktózou. Termínu "laktózová
intolerance" se používá tak, jako by označoval jisté výjimečné případy
vyskytující se pouze zřídka. Ve skutečnosti 98% populace je
intolerantní vůči laktóze, protože nemá enzym laktázu. Místo abychom
tuto skutečnost uznali jako součást velkého plánu přírody a přestali
jíst potraviny vyžadující laktázu, nastupuje v plné parádě
farmaceutický průmysl se svojí propagací chemických přípravků, které
vám umožní štěpit laktózu.
Kasein je bílkovinnou složkou mléka. Je to pro lidský organizmus
bezcenná látka, která se používá k výrobě knoflíků a nejpevnějších
lepidel na dřevo. Je libo sendvič s lepidlem? V kravském mléce je o
300% kaseinu víc než v mateřském mléce. Vedlejší produkty vzniklé při
bakteriálním rozkladu kaseinu vedou ke vzniku hustého hlenu, který
ucpává slizniční membrány a usazuje se v těle. Lidské tělo nemá k
dispozici žádný trávicí mechanizmus ke štěpení kaseinu. Již jsme se
zmínili o dr. N. W. Walkerovi, který je světově uznávanou autoritou na
tyto otázky. Jeho studie prokazují, že struma a další disfunkce štítné
žlázy jsou přímým důsledkem účinků kaseinu obsaženého v kravském
mléce. Zejména zdůrazňuje, že problém se ještě násobí, když jsou
mléčné výrobky pasterizované!
Vředová kolitida je dalším velmi bolestivým onemocněním. Velmi
často předchází vzniku rakoviny tračníku. K rozvoji vředové kolitidy
přispívají mléčné výrobky a jejich vyřazení ze stravy má za následek
rychlé a významné zlepšení zdravotního stavu. Jak jsme už uvedli
dříve, mléčné výrobky spolu s dalšími potravinami s vysokým obsahem
bílkovin jsou jednou z hlavních příčin vzniku rakoviny tračníku.
Nedávná studie provedená v Itálii prokazuje, že na severu je až o
60% vyšší úmrtnost na následky rakoviny prostaty než na jihu. Bylo
shledáno, že častá konzumace mléka a sýrů je rizikovým faktorem.
Výskyt syndromu náhlého dětského úmrtí (SIDS) je další obrovskou
tragédií. Malé nevinné právě narozené dítě, které se v jednom okamžiku
vesele usmívá, je v dalším okamžiku mrtvé. Není možné označit nějakou
jednu izolovanou příčinu, ale je možné tvrdit, že mléčné výrobky jsou
jednou ze spolupříčin úmrtí. Je mi jasné, že takováto kusá informace
matky příliš nepotěší, a zejména ne ty, jejichž dítě zemřelo v
důsledku SIDS, ale jsou to fakta, která je nutno zveřejnit a zkoumat.
Seznam nemocí vážících se k mléčným výrobkům je tak rozsáhlý, že je
pomalu problém najít nějakou chorobu, na jejímž vzniku se mléčné
výrobky alespoň zčásti nepodílejí. Jednou z nejpřesvědčivějších a
nejpodrobnějších knih pojednávajících o účincích mléčných výrobků je
Oskiho a Bella Nedávejte si mléko. Mezi chorobami připisovanými na
vrub konzumace mléčných výrobků autoři jmenují i Lou Gehringovu nemoc
a roztroušenou sklerózu. Roztroušená skleróza se ve větší míře
vyskytuje v oblastech, v nichž jsou děti místo mateřského mléka krmeny
mléčnými výrobky. Jak prokázaly třicetileté pokusy lékařů z Oregonské
univerzity, dieta s nízkým obsahem živočišných tuků výrazně pomáhá při
zlepšení zdravotního stavu pacientů s RS. ...
Profesor E. V. McCollum, dříve než se stal dobře placeným odborným
konzultantem na otázky výživy u Národní společnosti pro mléčné výrobky
zdůrazňoval, že mléko není nezbytnou složkou lidské stravy. Poukázal
na to, že obyvatelé jižní Asie nepijí mléko. Jejich strava se skládá z
rýže, sojových bobů, sladkých brambor, bambusových výhonků a další
zeleniny. Podle prof. McColluma se tito lidé vyznačují neobvyklým
zdravím, vytrvalostí a schopností vykonávat těžkou práci. V dětství
netrpí defekty kostí a mají nejlepší zuby na světě. Je to v příkrém
rozporu se stavem lidí pijících mléko. Naneštěstí poté, co se stal
konzultantem zmíněné firmy, profesor se rozhodl zmíněná fakta vypustit
ze všech dalších vydání své knížky Nové poznatky o výživě. Jakmile jde
o peníze, je třeba pravdu potlačit. To je smutný princip, který
funguje v celé Americe. Zdraví lidí je opět nahrazeno všemocným
dolarem. (H. a M. Diamond)




pokračování v souboru MLÉKO C