Mezi nejčastější potravinové alergeny dnes patří kravské mléko,
slepičí vejce, kukuřice (včetně kukuřičné mouky a kukuřičného škrobu),
pšenice a burské ořišky. Kravské mléko však, díky tomu, že nám slouží již
v kojeneckém věku jako náhražka mateřského mléka a později jako jedna
ze základních potravin má však na naše zdraví mimořádný vliv, a to jak
ve smyslu kladném, tak záporném. V celkovém souhrnu však musíme o kravském
mléku uvažovat spíše jako o potravině, které bychom se měli vyvarovat nebo
jí užívat rozumně a s mírou. Potenciálním alergenem jsou tu bílkoviny, zejména
části kravského imunitního systému, na které může lidský imunitní systém silně reagovat.
Mléko a mléčné produkty by měli požívat jen zdraví a nealergičtí
lidé. Mléčná bílkovina je nejčastější příčinou potravinových alergií,
protože mnoho lidí nesnáší mléčný kasein a další bílkovinné složky mléka,
resp. toxiny, které se v mléce často objevují. Zčásti se alergie na mléko
vyvinula v průběhu staletí, kdy se stalo prakticky základní
potravinou. Někteří lidé tedy získají dispozici pro alergii již dědičně. Někdo
získá dispozici biochemicky od matky, pokud tato konzumuje kravské mléko
v těhotenství, zejména je-li na ně sama alergická. Mnohdy je původcem alergií
plesnivé krmení hovězího dobytka, tak jak je známo o krmení ze sila. Také nekvalitní seno
může být zamořené plísněmi a jejich spory a toxiny. Také jiné
příměsi v mléce mohou způsobovat alergii, resp vytvářet vhodnější podmínky pro její
vznik. Všechna onemocnění v oblasti uší, nosu, nosohrtanu, hrtanu, jícnu, průdušek
a mandlí se stálým podáváním
mléka zhoršují, a to nejen u alergiků. Nejedná se tedy jen o alergii, ale i o jistou
nesnášenlivost a senzitivitu (přecitlivělost) na obsahové látky a o nealergické faktory
zhoršující imunitu. Proto by lidé náchylní na infekce mléko pít neměli.
Někdy je špatně tolerován i tvaroh, kefír, jogurt a samozřejmě
smetana. Jindy je však jogurt vyrobený z kvalitního mléka pro děti
stravitelnější než mléko samotné, zejména trpí-li nesnášenlivostí na laktózu. Sýry, zvláště
kozí a ovčí bývají tolerovány velmi dobře.
Jako náhradu mléka můžete použít mléko sojové nebo sojovo-obilné, sojovo-obilninové či
z různých semen, mandlí a oříšků. Pojem mléko vlastně označuje v nejširším smyslu stravitelnou
emulzi tuku ve vodě (vyjímečně i suspenzi jiných částic), která má většinou bílou barvu, takže
ne každé mléko obsahuje potřebné množství bílkovin, vitamínů, prvků, sacharidů a dalších živin.
Malým dětem můžeme dávat hypoalergická nebo analergická (hypoalergenní, analergenní) mléka
předních potravinářských firem a výrobců kojenecké stravy, kteří mléka o chybějící látky
(zejména s ohledem na složení mateřského mléka) doplňují. Těm, kdo nepijí
mléko, doporučuji pravidelně užívat vápník (kalcium), nejlépe v homeopatické
formě jako Calcarea carbonica, protože homeopatické kalcium zlepšuje
příjem vápníku z potravy. Také je možné brát přírodní vápníkové
preparáty, například doplňkové kalcium firmy Wala vyráběné z dubové
kůry, skořepin korýšů a dalších přírodních zdrojů vápníku. Různí lékaři a
a léčitelé doporučují či využívají jako surovinu k výrobě vápenatých přípravků dolomitický
vápenec (Dologran), slepičí vejce, kosti (Biomin H) a jiné zdroje, které vedle vápníku obsahují často i jiné
prvky a živiny zlepšující využití (asimilaci) vápníku (odstavec volně podle J. Jonáše, doplněno)
Dalším důležitým prvkem podporujícím využití (asimilaci) vápníku
a zpěvňujícím zuby a kosti, který má široký pozitivní vliv na náš organizmus a který
je zejména v mléku volně se pasoucích krav obsažen, je hořčík (magnesium), který bychom měli
také suplementovat. (Je obsažen např. ve zmíněném Dologranu, v kombinovaných přípravcích s vápníkem
ale i v jednokomponentních preparátech nebo v minerálních vodách Magnesia, Zaječická a Šaratica.)
"Již v roce 1946 označil Rowe kravské mléko jako nejčastější
příčinu zánětu tlustého střeva (syndromu kolitidy) a hovořil o trati
alergie, vedoucí přes kravské mléko. Sám F. Koch, praotec léčby
chinony, nazýval kyselinu mléčnou a mléčné produkty rušivými faktory v
celém tělesném léčebném systému, zejména v obranných reakcích. O
několik let později popíše velký homeopat H. H. Reckeweg závislost
mezi alergickými kožními projevy na mléko a pylorospasmem, tedy
sevřením svěrače žaludku, který brání vstupu potravy do žaludku. Jak
F. Koch, tak i H. H. Reckweg poznávají sice škodlivost kravského
mléka, ale ne v souvislosti se zažívacím traktem a obrannými reakcemi.
Další lékaři dávají mléku částečnou vinu za jednotlivé choroby, ale
všeobecně nevyvozují důsledky striktního vynechání všech těchto
produktů - imunogenů. Tak nebylo až doposud možné objasnit vzájemné
souvislosti mezi kravským mlékem a alergií. Důležitost kravského mléka
v procesu alergie se nechá vyjádřit následujícím sloganem:
"Kravské mléko vede do země alergiků."
Bez sensibilizace (zcitlivění) proti němu v nejrannějším dětství je
další výklad přecitlivělosti (alergie) nemyslitelný. K tomu jsou však
nutné některé výklady o fyziologii zažívacího traktu v prvních
dvanácti měsících života a o roli cizí bílkoviny v organizmu člověka.
Již tisíciletí užívají západní národy k výživě kojenců výrobků z
kravského mléka jako náhrady za chybějící mléko mateřské. Díky
nevhodné propagaci se mnoho lidí domnívá, že průmyslově vyrobené
mléčné výrobky jsou pro kojence stejně dobré, ne-li lepší, než mléko
mateřské. Také snaha upravit kravské mléko pro kojence neznamená žádné
zlepšení proti mléku mateřskému, neboť není ničím jiným, než
přispůsobením jeho součástí (uhlohydrátů, tuků) mléku mateřskému. Při
tomto procesu se obměňují také jednotlivé druhy cukrů, a částečně se
připojuje taurin, který vytváří důležitou aminokyselinu pro vývoj
mozku a nervů. Taurin je v dostatečném množství obsažen v mléce
mateřském, ale není obsažen v mléce kravském. Přes veškerou úpravu
kravského mléka je v těchto výrobcích prokazatelný beta-lactoglobulin
vlastní nejagresivnejší alergen.
Trakce globulinu a albuminu - bílkovin kravského mléka - je velmi
malá, tvoří 0,8% celkového množství, a z toho je podíl
beta-lactoglobulinu jen kolem 1,5%. Vyskytuje se tedy jen v nepatrném
množství, a nemůže být při normálním dělícím procesu z mléčných
výrobků, másla a jogurtů odstraněn. Téměř každý margarín obsahuje rovněž
až 2% kravského mléka. To znamená, že každý produkt z kravského mléka
obsahuje imunogen beta-lactoglobulin, odpovědný za alergie.
V posledních staletích se lidé sensibilizovali nadměrným, a
především častým požíváním kravského mléka, a tím i proti
beta-lactoglobulinu, a tuto přecitlivělost dále dědili. Tak se stalo,
že dnes se u tří lidí z deseti rozvinula manifestní (zřejmá) a u
neznámého množství dalších latentní (skrytá) přecitlivělost nebo alergie.
Novorozenec získá do vínku od rodičů přecitlivělost na kravské mléko a
dostává-li příliš brzy produkty z kravského mléka, vede to ke vzniku
enterální (střevní) alergie zejména na beta-lactoglobulin. Také jiná střevní
onemocnění mohou být vyvolána dočasnou, tzv. sekundární alergií na
kravské mléko (Celakie, Sprue, infekční enteritida).
V prvních devíti měsících po narození je lidský zažívací trakt
obzvláště zranitelný, neboť jednotlivé trávící systémy nejsou ještě
zcela vyzrálé. K nim patří především mukosa - střevní epitel,
vytvářející hlen, klkový aparát, v jehož kryptách se tvoří
imunoglobuliny a slinivka břišní. Až na jedinou výjimku probíhá vývoj
těchto orgánů při krmení mateřským mlékem hladce. Lidský organizmus je
enzymaticky vybaven tak, že trávení mateřského mléka neklade žádné
požadavky na enzymatický systém.
Mateřské mléko je rychle rozloženo a přestavěno na metabolity -
takové, které nevyvolávají obranné reakce. Navíc ještě obsahuje
imunoglobulin A (Ig A), který je důležitý pro obranyschopnost kojence.
Teprve s přibývajícím věkem se vytváří IgA v dostatečném množství ve
střevních kryptách.
Jediná výjimka poruchy trávení při výživě mateřským mlékem je ve
zcela ojediněle se vyskytujících případech, a to při výskytu nezralé
slinivky břišní. Ta normálně vyzrává v prvním roce života, pokud se
tento proces neopozdí. Tato skutečnost je již dlouho známá a výrobci
moderního mléka pro kojence k tomu často přihlížejí.
Slinivka břišní produkuje například ferment laktázu, který štěpí
mléčný cukr. Jestliže se díky nezralé slinivce břišní produkuje v
malém množství nebo se nevyskytuje vůbec, nemůže z mateřského mléka
odbourat dostatečné množství mléčného cukru - vzniká onemocnění,
nazývané laktózo intolerance (se zvracením a průjmem). Toto onemocnění
však není přecitlivělostí na mateřské mléko, nýbrž poruchou
odbourávání cukrů z nedostatku vhodného fermentu laktázy.
Takovému kojenci se musí, bohužel, požívání mateřského mléka
zakázat a naordinovat mléko, neobsahující laktózu. Naštěstí je
laktózointolerance v kojeneckém věku velmi vzácná a pozná se již
za několik dní při krmení mateřským mlékem. Přecitlivělost na kravské
mléko se rozvíjí pomalu a její příznaky se po přechodu na kravské mléko
objevují postupně.
Nejlepší prevencí před možnou alergií na kravské mléko je kojení.
Matka by měla nejméně devět měsíců výlučně kojit a nepodávat žádné
výrobky z kravského mléka. Některé ukazatele nás upozorňují, že tato
doba je přirozeně zakódována. Kojenec má ve svalovině tváře tukovou
zátku - corpus adiposum buccae (F. X. Bichat), která způsobuje, že
svalovina úst při sání lépe přiléhá na prsní bradavku. Tuková zátka
tváře se přestavuje teprve ve věku dvanácti měsíců.
Dalším důvodem pro co možná nejdelší kojení je vytváření
metabolismu celulózy. Celulóza je polysacharid vyšších rostlin, který
se štěpí fermentem slinivky břišní - celulázou - na menší molekuly
glukózy, a teprve potom je dále rozkládána střevními bakteriemi.
Moderní strava pro děti vyžaduje přikrmování ovocnými přesnídávkami.
Velká část dětí je toleruje bez střevních obtíží, alespoň v očích
dospělých. V ojedinělých případech však dojde při přikrmování ovocem
v prvním roce života k takovému vyčerpání slinivky břišní, že se pak
i v pozdějších obdobích života jednotlivé fermenty vytvářejí jen
pomalu, nebo se část z nich vůbec nemůže vytvořit. Potrava s obsahem
kravského mléka, ale třeba i slepičích vajec, narušuje vývoj slinivky
i z dalších příčin (na základě alergie *). To pak má za následek další
zdravotní problémy,
které však nikdo nedává do souvislosti se skutečností, kterou jsem zde
uvedl. Oslabení slinivky břišní následkem časného ukončení kojení
a následné náhradní výživy může vést dříve či později také k rozvoji
cukrovky - diabetu následkem snížení produkce inzulinu slinivkou
břišní. Bylo zjištěno, že při většině případů diabetu typu I jde o
autoagresivní onemocnění, kdy vlastní imunitní systém útočí na
pankreas. Diabetes se tedy počítá mezi alergie a trať alergie k němu s
velkou pravděpodobností vede přes alergii na kravské mléko."
(K. Werthmann)
(Hlavní dietni sestry v ČR ještě v roce 2000 např. o existenci celulázy
a možné zátěži slinivky břišní celulózou z dětských přesnidávek nebo
alergeny mléka nic netušily *)
Za mateřské mléko není náhrada (denní tisk SRN, in Kronika medicíny)
"1. července 1994. Německý parlament schváli zákon o zákazu reklamy
na umělé mléčné a jiné výrobky pro kojence, jimiž se nahrazuje
mateřské mléko. Zákon navíc zakazuje podávání těchto produktů v
nemocnici po porodu. Povoleny jsou jen informace o těchto výrobcích ve
vědeckých publikacích.
Mateřské mléko má posilující účinek na imunitní systém kojenců a
preventivní účinky na organizmus matky. Nové studie ukazují, že velmi
příznivě působí na rozvoj mozku kojence. Obsahuje totiž složky, které
nejsou přítomny v žádné náhradě mateřského mléka a mají přitom klíčový
význam pro rozvoj nervové soustavy dítěte. Biologická hodnota
mateřského mléka, jeho imunologický význam, minimální riziko toxického
působení a vzniku alergie, a navíc i psychologický význam aktu kojení,
jakož i fakt, že kojení příznivě ovlivňuje zdravotní stav dítěte /aniž
by byly známy všechny příčiny tohoto faktu/, jsou vědecky prokázané
poznatky.
Je paradoxní, že kojení novorozenců - přirozené a samozřejmé od
prvopočátku lidstva - vyžaduje dnes zvláštní podporu. Rozšiřování
prostředků náhradní kojenecké výživy, které začalo koncem 50. let,
vyvolalo totiž odklon matek od kojení. Svou úlohu přitom sehrála i
agresivní reklama na výrobky kojenecké výživy, která tak v podstatě
útočila i na malé děti. T tohoto hlediska je tedy rozhodnutí německého
parlamentu pochopitelné.
Mateřské mléko je přirozenou výživou dítěte 4-6 měsíců po narození.
Její ideální hodnotu vytváří v prvních měsících života optimální
složení mateřského mléka. Kojení má zároveň i velký význam pro
vytváření a rozvíjení citového vztahu mezi matkou a dítětem.
Zkušenosti ukazují, že v současném stále se zhoršujícím životním
prostředí není za mateřské mléko plnohodnotná náhrada. Odborníci se
domnívají, že kojené děti budou zvýhodněny po celý život."
Matka by neměla v době kojení konzumovat kravské mléko ani výrobky
z něj (máslo, tvaroh, sýry, pečivo s obsahem mléka, syrovátky, másla
aj.) Mohla by dítě alergizovat ještě před narozením. Může však pít
mléko kozí, ovčí a výrobky z nich. Pokud mléko nepije, měla by si
zajistit jiné zroje vápníku, hořčíku, jódu, bílkovin a některých
vitamínů. Samozřejmě, pokud se předpokládá, že člověk, který se má
narodit, bude celý život pít např. kozí mléko, je třeba v těhotenství
a době kojení vynechat právě tento druh mléka. Ani s kozím mlékem či
mlékem jiných živočišných druhů to nepřeháníme, evropská civilizace
na ně nění přecitlivělá, ale mohou alergizovat stejně dobře jako mléko
kravské a v některých případech (u některých osob) mohou vyvolávat
s kravským mlékem navzájem křížovou alergii.
"U pacientů s nedostatkem celulázy dochází po požití málo podušené
zeleniny a syrového ovoce k průjmům a plynatosti. Pacienti si většinou
myslí, že trpí přecitlivělostí na ovocné šťávy. Ve většině případů
tomu tak není, protože lépe udušená zelenina nebo vařené ovoce
nezpůsobují žádné obtíže. Aby se ušetřila funkce slinivky břišní ve
svém celku, naordinuje se těmto pacientům na nějaký čas doplňková
strava bez kravského mléka a slepičích vajec. Jakmile slinivka břišní
dozraje, vytváří v dostatečné míře ferment celulázu, která zpracuje
celulózu v ovoci či zelenině. Proto je prodloužená doba kojení velmi
potřebná a žádoucí.
Jestliže matka nemůže své dítě plně kojit, může začít v každém věku
dokrmovat nejdříve plně přizpůsobeným dětským mlékem, a když se za
nějakou dobu (týdny nebo měsíce) dříve popsané potíže dostaví, může to
zkusit s nápojem ze sójových bobů, různých semen, oblinin, obilovin a
banánů. U dětí ve druhém roce života se mohou podávat již hotové
mléčné výrobky ze sóji (sójové mléko a výrobky a pokrmy z něj).
Potíže, související s beta-lactoglobulinem, se mohou po krátkém čase
(týden) tímto opatřením zlepšit nebo zcela vymizet.
Chorobné kožní projevy však vyžadují více trpělivosti, a také
místní léčbu mastmi (bez kortisonů). Ovocná mléčná kaše se používá v
každém případě teprve tehdy, když se u dítěte nevyskytuje reakce na
plně přizpůsobené kravské mléko. Ovocné mléčné kaše totiž neobsahují
kravské mléko plně přizpůsobené. V každém případě se slabší přecitli-
vělostí na kravské mléko se pokoušíme podávat dětem mléko, které
obsahuje méně beta-lactoglobulinu nebo jej neobsahuje (ovčí, kozí,
kobylí, sójové, obilné) a výrobky z něj. Tak můžeme léčit pozdní
vyzrávání slinivky břišní u kojenců relativně jednoduchými prostředky.
Nejlépe však bude, když si o těchto problémech pohovoříme s
informovaným dětským lékařem.
Všeobecně by děti se střevní přecitlivělostí - obzvláště v prvním
roce života - neměly v žádném případě jíst piškoty. Stejně tak, jako v
obyčejných nudlích a v různých průmyslově připravených dětských
pokrmech je i v piškotech přísada, obsahující vaječnou bílkovinu a
rozpouštědlo nebo tužidlo, vyvolávající alergickou reakci. Náhradou
mohou být suchary nebo pyré z banánů. Ideální stravu tvoří také
podušená rýže s trochou rozmačkaného banánu (banán je třeba rovněž
nechat zahřát na bod varu , obsahuje zřejmě neznámý infekční faktor
ohrožující zejména slezinu*)či se strouhaným jablkem.
Z rýže, prosa a ovesných vloček se také dají připravit dětské kaše
pouze se sójovým mlékem.
Alergie na kravské mléko a slepičí vejce má mnoho podob, jak je to
možné vysvětlit? Všudypřítomná aminokyselina histamin hraje u všech
alergií zvláštní roli, neboť je nositelem alergického zánětu.
Alergická reakce se neprojevuje na vlastním šokovém orgánu, nýbrž je
organizmem přesouvána na jednotlivé slabší orgány ve všech třech
zárodečných listech - pak se mluví o zastřené alergii. V takovém
případě nemá pacient po požití alergenu průjem nebo tlak v žaludku, i
když jde vlastně o alergii v zažívacím ústrojí, nýbrž kýchá a kašle.
Reckweg to nazývá vikarizační fenomén.
Za začátek se považuje, jestliže tělo déle než tři dny uchovává
alergeny. U kojenců dochází k přísunu imunogenu samočinně po požití
stravy z lahve za více než jeden den. U dospělých s přecitlivělostí na
kravské mléko stačí pár kapek mléka v denní kávě. Není tedy pravda,
jak se mnozí z vás domnívají, že záleží na množství. V našem případě
jde o mikroskopické množství imunogenu, které stačí k vyvolání
alergické reakce. Pro udržení zastřené alergie stačí takové množství
vajec, jaké se nachází v těstovinách (dvakrát za týden nudle v
polévce). U osobních alergenů, zkrátka u alergie na stravu, platí
následující zákon:
To nejmenší množství (dvakrát až třikrát týdně) stačí k udržení
alergie a jejímu maskování.
Následkem potravinové alergie porušený kartáčový lem a vniklé
mikrovředy na sliznici střeva činí tuto prostupnou pro látky, které
dráždí nervy nebo štítnou žlázu. Reinstein to nazývá sebeotrávení
(autointoxikace) a F. Koch označuje poruchy nervového systému jako
cerebrální (mozkovou) alergii. Podivuhodné je, že pacienti ke svým
alergenům vykazují buď obzvláštní nechuť, nebo v nich mají velkou
zálibu. Děti, postižení cerebrální alergií, se svým chováním zdají být
okolí hysteričtí či depresivní, u některých dospělých se setkáme se
závažnou diagnózou "endogenní deprese". Celkově jsou tyto potíže
zvratné, jakmile odstraníme neurotoxické zatížení, a naopak, s jeho
obnovením rychle nastupují. U dětí jsou tyto nervové příznaky dobrým
indikátorem toho, byla-li dodržována přísná dieta, anebo jsme se
dopustili chyby. Neurotoxiny vedou k poruše funkcí mozku a k lehkému
postižení duševní činnosti. Zevně se pak projevují psychickou
přecitlivělostí, prchlivostí, hyperaktivitou či útlumem a deprimo-
vaností. Učitelé potvrdí, kolik mají ve třídě neklidných či
přecitlivělých dětí, dětí u kterých shledávají zvláštní psychické
příznaky.
Projevem zatížení mozku neurotoxiny je i známá neúnavnost dítěte se
zvláštním příznakem, který Angličané nazývají restless legs (neúnavné
nohy). Takové dítě, nepochopitelně pro dospělé, vykonává mnoho
neúčelných pohybů bez stopy únavy, což se však projevuje ve snížené
schopnosti koncentrace a učení. Postižené dítě si není této nevýhodné
symptomatiky vědomo, a také okolí je hůře přijímá pro jeho zvláštní
charakter.
U dospělých ve svém okolí vidíme obdobný příznak - lidé nepřetržitě
poklepávají nohou, třesou či kývají nohama, přešlapují na místě,
neklidně se pohybují, jejich jednání má rysy určité nutkavosti.
Následně tyto psychické poruchy vyúsťují především v poruchy spánku a
koncentrace. Typický je neklid v době usínání u malých dětí, zhoršení
zánětlivé reakce k večeru - děti jsou působením histaminu a celkové
alergické reakce červené, jejich tělo je teplé a vlhké (teplé a vlhké
dlaně), teplota se může zvýšit o čtyři až šest stupňů, děti se snáze
spotí, případné zánětlivé onemocnění se zhorší, často je třeba podávat
antihistaminika či jiná antialergika nebo antiflogistika."
(K. Werthmann, doplněno)
Alergické reakce ve střevě vedou také ke změnám střevní flóry, což
má celou řadu následků včetně zhoršení metabolizmu a asimilace,
snížení imunity a rozšíření patogenních mikroorganizmů nebo
patologické rozšíření mikroorganizmů jinak neškodných nebo užitečných,
jakým je např. Bacterium Coli.
"Bacterium Coli je široce rozšířená bakterie. Má důležitou funkci
ve střevě, kde působí jako ochranná policie při odbourávání
jednotlivých částí potravy. Tato forma této nezvyklé bakterie se
nazývá fysiologická forma.
Její patogenní, nemoc způsobující forma se vyskytuje především díky
nečistotě. Bacterium Coli vedle dalšího zárodku - Streptococcus
faecalis - počítá k nejdůležitějším obyvatelům lidského střeva.
Přemnožení nebo snížení tohoto ideálního stavu vede k osídlení střeva
chorobnými zárodky - patogeny (dysbiosa), a tím i k onemocnění.
Již u kojenců vede fysiologický nedostatek E. Coli k deficitu
Interleukinu I, vázaného na bakteriální stěnu, který je zodpovědný za
hluboký spánek. Důsledkem je mělký spánek s bohatými sny.
Vlivem histaminových reakcí záhy ruší střevní spasmy spánek vůbec.
Obdobné mechanizmy se mohou uplatnit při snížené koncentrační
schopnosti (zapomětlivosti v rychle nastupující únavě), a z toho pak
složitým způsobem vznikající např. koktavosti."
Mléko může několika cestami vyvolávat a zhoršovat stavy agresivity,
hyperaktivity a společenskou nedisciplinovanost a nepřizpůsobivost. Na
vině jso zejména tyto příčiny:
- vlastní nedostatek hořčíku v dnešním mléku může zvyšovat projevy
agresivity a narušit vývoj či regeneraci nervové soustavy
- přítomnost látek snižujících hladinu hořčíku v organizmu (vitamín D,
vápník a fosfor)
- mléko (a podobně i nedostatek hořčíku) zvyšuje příjem olova, které
je jednou z příčin hyperaktivity a nepřirozených poruch disciplíny
- alergeny mléka vyvolávají cerebrální alergii buď přímo nebo
prostřednictvím již vyvolaných sekundárních alergií či zánětlivých
stavů
- zejména polotučná a odtučněná mléka mohou za určitých okolností
vyvolat některé formy podvýživy (avitaminózy, nedostatek různých
minerálních látek a esenciálních živin), které se mohou rovněž podílet
na nárůstu agresivity.
Podle způsobu životosprávy a výživy je alergie a nesnášenlivost k
různým složkám mléka u různých etnik, národů a v různých státech různě
rozšířená. Nejmenší potíže mají obyvatelé Kavkazu, naopak až 90%
Asiatů, 75% Afričanů a 50% Hispínců tyto potíže má.
Konkrétně kvůli laktóze má k mléku odpor na padesát milionů
Američanů.
Francouzští vědci ve Štrasburku se pokusili vsazením krysího genu
do myši přimět myší maminku k tomu, aby její mléko obsahovalo o 50-80%
laktózy méně. Obdobně by pak mohly být ovlivněny krávy. Jejich mléko
by pak mohlo pomoci všem osobám nesnášenlivým k laktóze, například
ženám, které jsou ohroženy řídnutím kostí a bylo by vhodné, kdyby
mohly konzumovat mléčné výrobky (např. tvaroh a kysané výrobky ovšem
laktózu téměř neobsahují).
S použitím lidského genu je možné vytvořit kravské plemeno, které
bude produkovat mléko, které i složením bílkovin bude podobnější
lidskému. Přestože je příslušná genová manipulace eticky velmi
problematická, v tomto konkrétním případě hovoří mnoho důvodu pro její
uskutečnění. Hlavním argumentem je asi to, že je lépe, když bude jedno
kravské plemeno geneticky bližší lidem, než kdyby mělo nadále tolik
lidí trpět následky konzumace mléka, na které u nich vznikla alergie
nebo na které mají nesnášenlivost. Odborníci na problematiku lidské
konstituce a makrobiotiku tvrdí, že nadměrnou konzumací mléčných
produktů v dětství "přečtou" vývojové systémy lidského těla jako
signál k malému, ale zdravotně významnému posunu tělesné konstituce
směrem k živočišnému druhu (samozřejmě v rámci dané, tedy lidské
genetické informace).
Raději tedy ať se tedy krávy "podobají" lidem než naopak!
"Velmi diskutovanou složkou potravy je mléko. Je zdrojem bílkovin
(3,4%) a tuku, který obsahuje dvojnásobnou převahu nasycených mastných
kyselin oproti nenasyceným, dále komplex minerálních látek, vitamínů
a sacharidů. Svého času se považovalo za ideální potravu s optimálním
obsahem všech složek. Ceníme si ho především pro obsah bílkovin,
vápníku, hořčíku (někde), inositolu, biotinu, kyseliny pantotenové,
vitamínu A, D, B 1 (thiaminu - zejména v některých mléčných výrobcích)
a B 2 (riboflavinu). Obsahuje také kyselinu listovou, menší množství
vitamínu B1, C a B 12. Potraviny bohaté na vitamín D a vápník působí
preventivně proti vzniku rakoviny tlustého střeva. Protože mléko tyto
složky přirozeně obsahuje a někdy je o vitamín D obohacováno, je nutné
ho považovat vedle potravin bohatých na vlákninu (např. potraviny
obsahující pšeničné otruby) za důležitou potravinu chránící před
rakovinou střev. Bakterie Lactobacillus acidophilus v acidofilním
mléku a některých jogurtech pomáhá potlačit aktivitu enzymů
přeměňujících některé neškodné látky ve střevě na sloučeniny, jež
mohou vyvolat rakovinu. Obsahem tuku převyšují mléčné výrobky spotřebu
vitamínu E nad jeho malým obsahem. Nadměrná konzumace mléka ovšem může
paradoxně vyvolat nebo prohloubit také deficit hořčíku i vitamínu
B 1. Kravské mléko rozhodně není ideálním zdrojem vápníku a hořčíku.
Mléko jako každá potravina přináší užitek i problémy. Lidé by o nich
měli vědět. Bílkovina obsahuje ze tří čtvrtin kasein, který je pro
lidský organizmus nevýhodný, podporuje ukládání cholesterolu v cévách.
Mléčný tuk patří k nejvíce sklerotizujícím tukům (podporujícím
kornatění cév), zejména však tím, že je v mléce homogenizováno. Máslo
obsahuje více cholesterolu než vepřové sádlo a na rozdíl od vajec
mléko vedle cholesterolu neobsahuje látky, které napomáhají jeho
odbourání (nebo jen v malém množství). Cholesterol ovšem není známý
jen svým negativním vlivem na cévy a oběhový systém. Cholesterol se
ukládá i na místech, kde může již svým prostým fyzikálním působením na
okolní tkáně vyvolat nedostatečnost látkové výměny v těchto tkáních
a jejich přeměnu na tkáň rakovinnou. (Máslo ovšem obsahuje také cenné
nenasycené mastné kyseliny. Navíc samotný příjem cholesterolu není
hlavním faktorem zvýšení jeho hladiny v krvi.) Mléčná bílkovina může
přecházet do krve a je pak zdrojem alergií, kterými trpí v současném
světě asi 5 - 10% lidí. Způsobuje také vytváření hlenu (mukusu), čímž
se podílí na zahleňování dutin a dýchacího traktu a udržuje tak záněty
sliznice. Pokud zvažujeme obsah vápníku, kterého je ve 100 g mléka
125 mg, tak stejné množství obsahuje například kapusta, fazole nebo
sója, dvojnásobné množství pak sardinky a desetkrát více třeba mák.
Velkým zdrojem vápníku jsou i ořechy, sezam a mandle. Významné
množství mají také např. citrony, šípky a fíky.
Z těchto skutečností lze vyvodit závěry, že existují dietetické
směry, které mléko striktně odmítají, jiné ho vychvalují. Při znalosti
pozitivních i negativních stránek může člověk do své stravy dle svého
zdravotního stavu zařadit dvakrát až třikrát týdně některý mléčný
výrobek v přiměřeném množství. Zkvašované výrobky - jogurt a tvaroh -
jsou lepší než výrobky z mléka sladkého. Pokud má někdo zdravotní
problémy, zánět či alergie, měl by na zkoušku po určitou dobu mléčné
výrobky (a vše co obsahuje mléčnou bílkovinu) vyřadit úplně a vápník v
nich nahradit luštěninami a zeleninou. Avšak jak po tisíciletí
dokazují Číňané, lze i zcela bez kravského mléka příjemně ztrávit
život." (J. Jonáš)
Vyvážené výživné hodnoty mléka vystoupí do popředí zejména při
dietách, ve kterých jde o to udržet si nebo zvýšit tělesnou hmotnost,
nebo kde hrozí podvýživa (Alzheimerova nemoc, AIDS aj.). Tu však
používáme zásadně mléko plnotučné (resp. smetanu) a výrobky s vyšším
obsahem bílkoviny či tuku. Musíme si také uvědomit, že některé
důležité vitamíny obsažené v mléce jsou rozpustné v tucích, takže
nízkotučné mléko a mléčné výrobky s nižším obsahem tuků maji snížen i
obsah těchto vitamínů. I při aplikaci těchto výživných diet platí, že
při skryté či zjevné alergii či nesnášenlivosti některou ze složek
mléka je třeba mléko považovat pro konkrétního pacienta za zdraví
škodlivé.
E. Cayce ve svých geniálních výkladech mléko doporučoval jako
vhodnou potravinu a vynikající součást výživy: "Konzumace mléka bez
tuku, buď pasterizovaného, nebo syrového, je výborná." Jinde:
"Všeobecnou sílu organizmu dodá hovězí vývar (speciální recept!),
vejce a mléčné nápoje a lehce asimilovatelná strava." Přirozeně
doporučoval spíše mléka kysaná s živými kulturami, ale nevylučoval ani
mléko sladké. Jako příležitostnou náhradu za různé sladkosti a zákusky
lze podle něj nabídnout kakao nebo čokoládu vařenou v mléce. Protože
Cayceho výklady se postupem času na praktické i vědecké úrovni
potvrzují, je třeba hledat vysvětlení, proč v současnosti tak málo
osob mléko snáší. Jde pravděpodobně o snížení celkové vitality
a imunity organizmu dnešního konzumenta proti situaci v době, kdy
Cayce žil (do r. 1945), jednak o znečištění životního prostředí. Možná
jde i o podmínky, v kterých jsou krávy chovány a kvalitu krmiva
(dnešní siláž je zřejmě negativním faktorem). Díky těmto příčinám
vzniká daleko častěji alergie na mléko, a také hlenotvorný vliv mléka
se spíše projeví jako nežádoucí faktor onemocnění horních cest
dýchacích. Další příčinou může být změna kvality stravy a způsobu
kojení a nahrazování mateřského mléka v kojeneckém věku i později.
Potraviny (včetně mléka), v kterých díky způsobu obdělávání půdy,
způsobu pěstování, zpracování a konzervace plodin stále více chybějí
cenné živiny (např. prvky hořčík, selen, jód, chróm, zinek) nedávají
člověku dostatek sil pro dobrou práci imunitního systému a odolnost
vůči vzniku alergie.
J. Jonáš řadí mléko mezi silné alergeny, a navíc mezi ty, které i
přes léčbu alergie na mléko jeho vynecháním v dietě, dokáží v mnoha
případech způsobovat potíže po celý život. Uvádí:
"Nesnášenlivost mléka bývá často vrozená a kojenec reaguje hned od
začátku kolikami, pláčem, nadýmáním, zácpou nebo průjmem, častými
infekcemi, zvětšováním mandlí, stále se vracejícími záněty středního
ucha. U mléka vyvolává alergickou reakci betalaktoglobulin a kaseiny,
které představují 80% mléčných bílkovin."
J. Jonáš také upozorňuje, že náhrada kravského mléka sójovým může
vzápětí přinést alergii i na toto mléko, takže samotné sójové mléko
není dostatečným řešením. Jako náhradu za kravské mléko doporučuje
zejména ovčí, kozí, kokosové a mandlové mléko. Máslo doporučuje
nahradit ztuženým rostlinným tukem bez přídavku mléka.
Kokosové mléko ovšem není vhodné pro osoby náchylné k atero-
skleróze, ani pro denní konzumaci. Neobsahuje sice cholesterol
a abiogenní mastné kyseliny (je proto zdravější než máslo), obsahuje
však převážně nasycené mastné kyseliny (podobně jako kakaové máslo
nebo hovězí lůj) a může přispět ke vzniku aterosklerózy.
"V posledních letech jsou přinášeny stále četnější zprávy o
škodlivosti kravského mléka a mléčných výrobků - tvarohu a sýrů.
Škodlivost mléka (mléčných výrobků) spočívá v tom, že:
1) Vyvolává nepřirozené reakce na přirozené podněty u mnoha
konzumentů (dětské alergie): to je fakt mnohokrát publikovaný v
zahraniční literatuře, sporadicky i u nás. Zapříčiňuje to hlavně
mléčná bílkovina kravského mléka, která se pro lidský organizmus
nehodí. Množství jeho bílkoviny je oproti mateřskému mléku vysoké a
kvalita bílkoviny nevhodná (velké množství kaseinu).
2) Mléčný tuk způsobuje aterosklerózu (v tom předčí i vepřové
sádlo), a to dokonce u malých dětí. Čím dříve matka dítě odstaví a čím
déle se krmí Sunarem a kravským mlékem, tím dříve se může jejímu
dítěti vyvinout ateroskleróza s možnými následky infarktu či mozkové
mrtvice. Proto je lépe dávat dítěti rostlinné mléko (sójové, z
naklíčených luštěnin, obilovin a obilnin, ovesných vloček, máku,
ořechů atd.) nebo netučné mléko a nízkotučné výrobky. Mléčný tuk
obsahuje PCB (polychlorované bifenyly), zbytky pesticidů, hormony a
další lipofilní látky.
3) Vysoká spotřeba mléka (stejně jako masa nebo vajec) může vést ke
vzniku rakoviny prsu, dělohy, střev a prostaty, může zhoršit vývoj
zánětlivých onemocnění, roztroušené sklerózy, tzv. prionových nemocí a
infekčních nemocí vůbec.
Z toho všeho vyplývá, že bychom se měli běžným mléčným výrobkům
vyhýbat nebo jíst střídmě. Výjimku by mohlo tvořit tzv. acidofilní
mléko neboli kefír, suchý tvaroh, tvarůžky, balkánský sýr a jemu
podobné a jogurty s nízkým obsahem tuku s živými bakteriemi. (Tato
vyjímka ovšem platí jen pro osoby, které netrpí alergií na některé
složky mléčných výrobků nebo jejich nesnášenlivostí, nebo nemocemi,
mezi jejichž příčinami může hrát mléko svou roli.) O jogurtech bylo
napsáno mnoho pochvalného a své místo mají zejména při regeneraci
střevní flóry. Naopak u nedoléčených onemocnění horních cest
dýchacích, alergií a astmatu bychom měli vynechat i tento mléčný
výrobek, pokud nám nejde o obnovení střevní flóry při a po užívání
antibiotik.
Pokud se prokáže, že jsme na mléčnou bílkovinu alergičtí, měli
bychom striktně vynechávat i potraviny, ve kterých je mléko obsaženo
i ve stopovém množství (např. je přidáno do těsta sušenek, pečiva,
moučníků, do omáček, polévek, mléčné čokolády, nebo je jídlo posypáno
sýrem apod.)." (D. a K. Červení)
MUDr. Jar. Tollinger upozorňuje, že by lidé alergičtí na mléko měli
mít tuto informaci přiloženu k občanskému průkazu - jednak pro jeho
možnou interakci se salicyláty, jednak pro nutnou úpravu diety v
nemocnici. Tato alergie by měla být zjišťována automaticky u všech
osob přijímaných do nemocničního ošetření.
Kravské mléko je nejvíce hlenotvorné, vede ke kapání z nosu, nemocím
průdušek, angínám, chorobám krčních a nosních mandlí, alergie na ně je
nejrozšířenější potravinovou alergií a u mnoha konzumentů
pravděpodobně spouští reakce vedoucí k dalším potravinovým a jiným
alergiím.
Mléko kravské je poživatinou, která je velkým potenciálním
a v současnosti - vzhledem k množství konzumace mléka a mléčných
výrobků - rozhodujícím, většinou však ne ideálním, dodavatelem
širokého spektra živin - i tzv. biogenních - minerálních a stopových
prvků - zinku, mědi, selenu, hořčíku, vápníku a jódu. Zabezpečuje
(např. vedle ryb, mořských živočichů, řas a kivi) tělu jód nutný pro
rozvoj mozku a duševních schopností a pro udržení imunitní rovnováhy.
Množství jódu v mléce lze zvýšit zvýšením jeho obsahem v půdě pastvin,
méně vhodné je přímé podávání anorganických jódových preparátů
dojnicím. Jód obsažený v mléku je pro člověka podstatně méně toxický
než anorganické nebo syntetické organické sloučeniny jódu v jódových
preparátech, ale i méně toxický než jód obsažený v mořských řasách
a mořské soli. U ostatních živin je většinou pro organizmus lépe je
získávat z jiných zdrojů. Je třeba také dodat, že mléko v sobě mimo
potřebného stabilního jódu koncentruje i silně radiotoxický
radioaktivní jód unikající z jaderných elektráren, z uložišť jaderného
odpadu, z jaderného výzkumu, při mírových i válečných jaderných
explozích, při jaderných haváriích a z jaderného průmyslu při výrobě
palivových článků pro jaderné elektrárny, jaderných náloží
a prostředků nukleární medicíny. Mléko v sobě koncentruje i některé
další radioizotopy (césium) a citlivě reaguje na radioaktivní zamoření
životního prostředí. Protože většina radioaktivity pochází z píce, a
to převážně z částic spadu ulpělých na rostlině (tedy méně z látek
rostlinou již asimilovaných), může být teoreticky částečným řešením
(pokud není možné mléko v kritickém období několika týdnů po příchodu
spadu nekonzumovat nebo krmit krávy zásobní pící a siláží) skrmovat
píci čerstvou promývanou. V mléce se koncentrují i rezidua PCB a látek
typu DDT. Z pozitivních přínosů je třeba zmínit, že mléko nás
ochraňuje imunolátkami - laktoferinem a lysozomem s významným
baktericidním účinkem.
I přes protikladné názory na konzumaci mléčného tuku a obtížnou
stravitelnost některých mléčných bílkovin nelze popřít význam mléka
při zabezpečování důležitých bílkovin a minerálních a stopových prvků,
důležitých pro vývoj organizmu. Denní potřebu vápníku a bílkovin
uhradí dospělý člověk pravidelnou konzumací 0,5 l mléka a 50 g sýra
nebo jiných mléčných výrobků. V dětství má organizmus mnohem lepší
schopnost využít vápník obsažený v kravském mléce a také pro rozvoj
osteoporózy ve středním a vyšším věku je důležitý m.j. příjem vápníku
v dětství až do 15. roku života. V dnešní době je však už evidentním
fakt, že vápník obsažený v mléku, zejména pokud jde o mléko
pasterizované či převařené, je pro člověka méně využitelný než např.
vápník obsažený v semenech, syrové zelenině a ovoci. Zejména
u dospělých osob a dále pak po čtyřiceti letech tato využitelnost Ca
klesá. V USA, kde je u dospělých osob značně vyšší spotřeba mléka
a mléčných výrobků než u nás, nezaznamenali úbytek onemocnění
osteoporózou a osteoporotických fraktur.
U volně žijících zvířat je mléko určeno pouze pro nedávno narozená
mláďata, dospělá zvířata je nikdy neužívají. U přírodních národů je
někdy mateřské mléko používáno k výživě dospělých mužů, ale pouze
v době velkého nedostatku potravin a jde také o národy, které žijí
v extrémních podmínkách. Problematická je také otázka užívání mléka
konzumace mléka jednoho živočišného druhu druhem jiným.
Na druhou stranu je třeba si přiznat, že člověk již nežije ve svých
přirozených podmínkách, ve kterých se utvářel - to znamená ve volné
přírodě a v příznivém klimatu, kde je možné si obstarat potravu pouhým
sběrem plodin ze svého okolí. Dále: člověk vede již jiný způsob života
než v počátečních stádiích svého zrodu. K přežití je nutná práce
- fyzická i duševní, často natolik specializovaná, že zcela odvádí
člověka od přirozených podmínek a možností přirozené obživy. Dokonce
i v mnoha místech s příznivým klimatem nejsou vypěstované plodiny
plnohodnotné, protože zemědělská půda je v důsledku nesprávného
hospodaření ochuzena o důležité minerální látky (hořčík, jód, selen,
zinek). Z těchto důvodů není možné mléko zcela odmítat, ale spíše
uvažovat, jak je používat tak, aby nás nepoškozovalo. Nebude-li mléko
po překonání dětského věku jednou z hlavních součástí výživy, ale
spíše ve formě vhodných mléčných produktů pouze jeho doplňkem, můžeme
je jistě užívat s prospěchem. Na druhé straně je však pravda, že mléko
pro člověka opravdu není nezbytně nutné, což dokazují některé národy
jihovýchodní Asie nebo dávné Číny a na Západě řady veganů, kteří se
i bez něj těší dobrému zdraví. Takový způsob výživy však vyžaduje
podstatně promyšlenější přístup ke stravování a i větší úsilí při
opatřování a přípravě potravy. Odměnou však může být méně zdravotních
potíží a v neposlední řadě i vědomí, že nevyužíváme zbytečně ke svému
prospěchu jiné bytosti.
Jako důležité se ukazuje, jak se se zvířaty zachází. V Indii, kde
je mléko považováno za čistou sattvickou potravu, je kráva téměř
členem rodiny. Často je na ni nahlíženo jako na matku, protože jako
ona živí jiné svým vlastním mlékem, do něhož dává to nejlepší, co má.
Takto vedené krávy jsou klidné a spokojené a jejich mléko má ty
nejlepší výživné hodnoty. V průmyslových oblastech světa se však s
krávami zachází zcela jinak. Jsou chovány ve stresujících podmínkách a
jsou jim v krmivu a jinak podávány různé cizorodé látky jako hormony a
jiné léky, včetně pro tělo zcela cizorodých více-méně toxických
chemikálií.
Také v Čechách byly publikovány postřehy léčitelů a dietologů, že
mléko domácích krav, majících kvalitní stravu a životní podmínky, s
velkou pravděpodobností vytváří mnohem méně často základ pro rozvoj
alergických onemocnění a onemocnění horních cest dýchacích, než jak je
tomu u mléka z velkofarem.
Geniální a jasnozřivý léčitel páter Ferda důrazně varoval před
mlékem krav krmených kukuřičnou siláží. Pravděpodobně může jít o
přítomnost toxinů hnilobných a jiných patogenních mikrobů a plísní ze
siláže a látek imunitního systému krávy, které se v mléce objevují
reakcí na tyto toxiny. Bez známých důvodů varoval páter Ferda také
před konzumací kyselého mléka. Pravděpodobně se jedná o pasterované
nebo převařené mléko zkyslé samovolně bez přídavku kontrolovaných
a ušlechtilých kultur - v pasterovaném mléce je potlačena i aktivita
vlastních v mléce přirozených prospěšných mléčných kultur (samozřejmě
vedle těch patogenních) a pozdní kysnutí mléka může doprovázet
žluknutí mléčného tuku a rozvoj patogenních mikroorganizmů. Podobně
škodlivé může být i přirozeně zkyslé mléko od krávy, jež není chována
v potřebné čistotě, jejíž mléko není včas v celém objemu vychlazeno
a jež díky tomu obsahuje větší množství nežádoucích mikroorganizmů.
a o zkyslé mléko bez tepelné úpravy - "přímo od krávy", které může
obsahovat nevhodné složení mikroorganizmů - bakterií a kvasinek.
Negativní účinek kyselého mléka radil páter Ferda eliminovat žvýkáním
nebo konzumací mletých semen anýzu. Je možné, že by takové koření
mohlo zvýšit dietetickou hodnotu všech kysaných výrobků. V některých
východních zemích se např. jogurtový nápoj koření mátou a dochucuje
solí a strouhanou okurkou. V horkých dnech, u sportovců a fyzicky
namáhavých činností je sůl důležitá jako náhrada za minerály ztracené
potem a celkově je tento nápoj, zvaný např. v Íránu dug, velmi
osvěžující. (Možná také sůl, máta a okurka zmenšují negativní stránku
působení kysaného mléka.)
Pokud však páter Ferda předpokládal nějaký škodlivý faktor u všech
kysaných mléčných výrobků, takový dosud není s určitostí znám.
Jaké jsou rozdíly mezi mateřským a kravským mlékem? Kravské mléko
má podstatně méně laktózy, vitamínu B1, C, E a A než mléko mateřské.
Má třikrát více minerálních látek v úplně jiných poměrech. Například
vápníku je v kravském mléce stejně jako fosforu, zatímco v mateřském
je ho 2x více. V mateřském mléce je jiný druh laktózy, který podporuje
růst důležitých bakterií Bacillus bifidus ve střevě dítěte. Kravské
mléko je vyvážené pro rychlejší růst kostí a těla a pomalejší vývoj
nervového systému - mladý býk během prvního půlroku svého života
zečtyřnásobí svou váhu, zatímco malý člověk pouze zdvojnásobí.
Mateřské mléko má asi 4x více kyseliny linolové, která podporuje
rychlejší vývoj nervového systému a mozku. Tyto rozdíly ukazují na to,
že kravské mléko by nemělo být základem kojenecké výživy, ale pouze
jejím doplňkem.
Plnotučné mléko obsahuje bílkoviny, vápník, zinek a vitamíny A, B2
(riboflavin) a B12. Obsahuje také užitečné množství jodu, niacinu a
vitamínu B6 (thiamin). Mléko z biofarem může obsahovat také významné
množství hořčíku. Pokud necháte lahvové polotučné mléko stát hodinu
nebo dvě na slunci, ztratí víc než polovinu obsahu vitamínu B2
a veškerý vitamín C. Kalorická hodnota odtučněného mléka ve srovnání
s mlékem plnotučným je poloviční, ale obsah vitamínů a minerálních
látek je s výjimkou vitamínu A stejný. Polotučné i odtučněné mléko lze
zmrazit až na 1 měsíc. Zahuštěné (kondenzované) mléko je velmi výživné
a obsahuje dvaapůlkrát víc vápníku než mléko plnotučné. Sušené
plnotučné mléko v prášku má podobné složení jako tekuté plnotučné
mléko s výjimkou obsahu thiaminu a vitaminu B12. Sušené odstředěné
mléko v prášku neobsahuje tuk ani vitamíny rozpustné v tucích, ale
dodává tělu bílkoviny, vápník, zinek, a vitaminy B2 a B12. Je
trvanlivější díky tomu, že neobsahuje tuk, který podléhá žluknutí.
Zahuštěné slazené mléko má vysokou trvanlivost vlivem až 40% přidaného
cukru, proto se jím dá jen omezeně nahrazovat mléko čerstvé.
Aby se mléko a mléčné výrobky rychle nekazily a bylo možné je
dodávat i do průmyslových oblastí, téměř všechny se pasterizují.
Účelem pasterizace je ničit nebezpečné bakterie, které by mohly
způsobit nákazu. Pasterizace však nejenom zničí nebezpečné
mikroorganizmy (pokud jsou vůbec přítomny), ale změní mléko do formy,
v níž je hůř stravitelné. Vysvětlení může být v tom, že teplem dochází
k částečné změně neboli denaturaci mléčné bílkoviny. Mezi
aminokyselinami v řetězci mléčné bílkoviny jsou dost křehké vazby a
působením tepla se mohou snadno narušit. Složitá molekula bílkoviny se
tak změní v jakýsi nepravidelně rozštěpený zmotaný útvar, který je
trávícími enzymy obtížně zpracovatelný. A tak se zdá, že lepší je
proces štěpení dokončit vystavením bílkoviny dalšímu teplu, tedy
krátce mléko převařit a rychle zchladit. Bílkovina se tak rozštěpí na
kratší řetězce.
Farmáři ze zkušenosti vědí, že když dávají svým dětem pasterizované
mléko, mají po něm zácpu, zatímco po surovém nikoli. Pokusně bylo
prokázáno, že děti, kterým bylo podáváno krátce převařené mléko,
přibývaly rychleji na váze než děti, které pily pasterizované. Výzkumy
ukazují, že dostane-li se pasterizované mléko do styku se žaludečními
kyselinami, má tendenci srazit se v tuhou, špatně stravitelnou hmotu.
V Indii, kde mají s užíváním mléka tisícileté zkušenosti, je
nepoužívají nikdy bez převaření, ani v případě, je-li kráva vedena ve
vzorné čistotě. Ani na známé Bircher-Bennerově klinice ve Švýcarsku,
kde syrové potraviny upřednostňují, nepoužívají mléko surové, ale
převařené, a to i v případě, kdy je kvalitní čerstvé surové mléko k
dispozici.
Páter Ferda radil připravovat kávu pouze s kondenzovaným mlékem -
takové mléko zřejmě již trávení narušující sraženinu nevytváří a podle
Ferdy je káva z něj vyrobená obecně dokonce prospěšnou potravinou
(dokonce i káva samotná je díky některým svým účinkům např. u E.
Cayceho chápána spíše jako potravina než povzbuzující nápoj). Také ke
konzumaci samotného mléka doporučoval Ferda spíše mléko vyrobené
z mléka sušeného než syrové nebo pasterované. Výslovně jako škodlivou
potravinu zakazoval konzumaci mléka od krav krmených siláží.
Také sušené mléko by mělo být vyráběno pouze v měsících, kdy krávy
nejsou krmeny siláží. Ale ani kvalitní sušené mléko (Feminar, Sunar)
nedoporučoval Ferda připravovat silné, ale jen ze dvou odměrek na 250
ml vody. Jinak podle něj hrozí nebezpečí zhoršení funkce jater, jejich
ztučnění, až psotníček, nervové třesy až bezvědomí a smrt. Při
některých chorobách a problémech doporučoval Ferda zejména kvůli
zvracení nahradit u kojenců mléko vápníkem (ale spíše aktivizaci
vápníku) pomocí záparu z bylin: 1 květ řepíku lékařského a 2 květy
sedmikrásky chudobky zalít půl šálkem vřelé vody (nebo na 1/2 l vody
1 lžíci směsi chudobky a řepíku).
Zajímavé je, že některé tradiční rodinné recepty na výrobu zmrzliny
(např. z území bývalé Jugoslávie) přikazují mléko jako surovinu při
výrobě zmrzliny nejprve několik hodin vařit - surovinou je sušené
mléko. Změní se zřejmě nejen chuťové a trvanlivostní parametry, ale
i struktura bílkovin, jejichž řetězce se zkrátí a některé
aminokyseliny jsou odstraněny.
Varující je ovšem americký experiment, během kterého bylo
zaznamenáno, že malá kůzlata krmená převařeným mlékem vlastní matky
uhynula. Také kravské pasterované mléko působí podle obdobných
experimentů uskutečněných v Anglii telatům potíže. Slůňata prakticky
není možné odchovat jakýmkoliv mlékem jiných savců, jsou nesnášenlivá
nebo alergická na mléčný tuk jiných savců. Při takové náhradě mnohdy
zdánlivě prospívají a mohou uhynout i ze dne na den. Řešení
představují až nové typy dětské výživy (patrně jsou tu míněna
nová hypoalergenní mléka, resp. sušená rostlinná mléka).
Za zvážení stojí také psychotronická hypotéza, že produkty živých
organizmů jsou nabity zvláštním, tělu prospěšným druhem energie, tzv.
pránou či bioenergií, která se převařením či uskladněním delším než 3
dny do značné míry ztrácí. Patrně i z toho důvodu má čirá syrovátka
z nepřevařeného nepasterizovaného mléka (v které je již málo
zatěžujících bílkovin a alergenů) mimořádně léčivé vlastnosti. S tím
se shoduje také skutečnost, že při jasnovidném pozorování živočišného
a lidského těla bylo zjištěno silné vyzařování bioenergie v oblasti
pohlavních orgánů a mléčných žláz. Bioenergie přetrvává v mléce asi po
dobu tří dnů.
Někteří vědci si bioenergii představují spíše jako schopnost
čerstvého mléka kombinací jemných vlivů působit na systémy lidského
těla. Tyto jemné vlivy se časovou či tepelnou degradací narušují.
Můžeme si to představovat jako nepřímou stimulaci různých procesů v
lidském těle, kdy tuto stimulaci nevyvolává jedna příčina, ale
kombinace příčin, které samy o sobě tento účinek nemají (neúplné
příčiny). Lidské tělo má zase schopnost tyto signály dešifrovat a
reagovat na ně podle geneticky fixovaného kódu.
Někteří vědci pojem bioenergie nahrazují pojmem "působení morfické
rezonance", "morfické pole" aj.
J. Průchová se také přimlouvá za to, abychom mléko (pokud se pro ně
rozhodneme) pili anebo používali čerstvé - ihned po vydojení. Jako
jeden z důvodů uvádí také faktor oxidace. Doporučuje také mléko
nepasterizovat a nevařit - přijímat ho takové, jaké je.
U mléka zdravé krávy nebo kozy chovaných v čistotě a při
hygienickém způsobu dojení a skladování nenalézáme nebezpečné patogeny
a jen malé množství mikroorganizmů méně nebo podmíněně patogenních,
a naopak může být mléko přirozeně "naočkováno" mléčnými kulturami,
které pomáhají mléko trávit, které pozitivně působí na lidské sliznici
(zejména ve střevech) a které v průběhu mléčného kvašení brání
pomnožení patogenů a mají tedy pro určité mléčné výrobky
autokonzervační efekt.*
J. Průchová také konstatuje, že je lépe přijímat mléko ve formě
jogurtu nebo jinak zpracované mléčnou fermentací (kysáním). Doporučuje
zejména jogurty z kvalitního mléka a nechemizované - např. z
Bulharska a upozorňuje, že dostatečný příjem mléčných bakterií a
kvasinek zajistí pouhá jedna lžička jogurtu 2x týdne. Při přechodu na
zdravou stravu však navrhuje postupně nahradit nejen mléko, ale i
mléčné výrobky včetně jogurtu:
"... Dalším krůčkem může být postupné vyřazování sýrů. Málokdo dnes
ví, že sýry jsou zdravotně riskantnější než maso. Proces jejich
přípravy totiž způsobí, že to, čemu se říká metabolický odpad
(toxické, jedovaté látky, nadbytečný hlen atd.) ulpívá v těle déle než
metabolický odpad z masa. Tvrdé sýry jím blokují především jeden z
nejdůležitějších orgánů - játra. A jsou-li blokována játra, začne
špatně fungovat trojice důležitých zažívacích orgánů s nimi
energeticky těsně spojených: slinivka, slezina, žaludek (ale také
žlučník *). Tím se pak rychle rozběhne proces, který většinou skončí
velmi špatně.
Příklad možného nahrazování: místo měkkých sýrů sójový sýr tofu.
Místo měkkých uzených sýrů uzený sýr tofu. Místo lehce aromatických
lehce aromatický sójový sýr tempeh. Místo uzených aromatických uzený
sójový sýr tempeh. Místo velmi aromatických velmi aromatický sójový
sýr natto.
Nejsou samozřejmě ještě na pultech všech obchodů. Avšak v chladu
vydrží a je možné je koupit do zásoby v některém z obchodů se zdravou
výživou.
Další krůček: nahrazování mléka. V počátcích malým množstvím mléka
sójového, přidávaného občas do hotových pokrmů - polévek, kaší,
omáček, nápojů. Opravdu jen občas. Je totiž prokázáno, že i sójové
mléko vytváří - stejně jako kravské - škodlivý hlen. A po čase se také
může vyvinout alergie. Pro malé děti připravují makrobiotické maminky
mléka obilná, občas i jako pochoutku mléko mandlové. Obecně řečeno:
člověk potřebuje nutně jen mléko mateřské. To také jako jediné namá
nepříznivé vedlejší účinky.
Další krůček nebo spíš krok: odstranit tvaroh a jogurty. A to
především a rychle jogurty s ovocem a cukrem. Přítomnost tří
jednoduchých cukrů (řepný, ovocný, mléčný) z nich činí potravinu,
která se podílí na vzniku všech chorob. Energie jogurtu je energií
vzestupnou a expanzivní (odstředivou, dilatující) a je jednou z
hlavních příčin oslabení orgánů v horní polovině těla a vzniku chorob
v celém tomto prostoru. Makrobiotika doporučuje denní konzumaci
krátkodobě i dlouhodobě kvašených zelenin (které mohou obsahovat i
některé prospěšné živé mléčné kultury - podobně jako jogurty *).
A navíc pracuje velmi efektivně se sójovou pastou miso, což je
fermentovaný produkt. Tím vším nahrazuje faktory, pro něž je jogurt
doporučován jako dodavatel látek, podporujících trávení a
zajišťujících určité klima ve střevech. Prostředky používané v
makrobiotice jsou nesrovnatelně bezpečnější. Co zbývá? Sdělit, že
tvaroh je při pravidelné konzumaci sójových sýrů a občasné konzumaci
luštěnin možno v této fázi vynechat zcela bez náhrady. Je to
koncentrovaná bílkovina. A už je obecně známo, že jednou z největších
chyb minulosti byla nadměrná konzumace bílkovin. ..."
(J. Průchová: Makrobiotika - cesta ke klidu a pohodlí)
J. Průchová, přední český znalec makrobiotické výživy píše ve své
knize Byznys se zdravím:
"Je prokázáno, že mléko a mléčné výrobky se podílejí na všech
formách rakoviny. Přesto se prodávají v každém potravinářském obchodě.
Kupují se dětem. A pro tyto děti se pak z dobrovolných přízpěvků
občanů stavějí onkologické pavilóny.
Mléko a všechny mléčné výrobky se doporučují jako základní
potravina, kterou "ničím nenahradíš". Přitom makrobiotické děti,
žijící bez kravského mléka, jsou zdravé. A pro děti, které přičiněním
mléka trpí alergiemi a astmatem, se dovážejí drahé léky.
Zmrzlina je (i díky obsahu mléka *) nejnebezpečnější existující
pochoutkou. Přispívá k vytvoření takového vnitřního prostředí, jaké je
velmi výhodné pro uchycení a množení viru AIDS a virů jemu podobných.
Přesto jsou naše města a obce plné zmrzlinových stánků. ..."
(J. Průchová: Byznys se zdravím)
Jarmila Průchová již v 80. letech registrovala hlasy upozorňující
na problémy s mléčnou výživou:
Alergie nejrůznějších druhů postihuje 15 procent francouzské
populace. Na XIX. Dnech výživy a dietetiky (Paříž, říjen 1978)
přednesl profesor Polonowski studii o alergii na bílkovinu kravského
mléka.
Ve Spojených státech šel doktor Russel V. Bunai mnohem dál. V
článku, publikovaném ve Washington Post napsal:
Společnosti, které nekonzumují mléčné výrobky, neznají alergie. Zdá
se, že je za ně třeba obžalovat mléčné bílkoviny.
(Le Monde 1. 11. 1979)
Doktor Bunai podtrhuje, že mléko samo o sobě je dokonalý pokrm, ale
že nikdy nebylo určeno k požívání mezi různými biologickými druhy.
Podle něj je to proto, že mléčné bílkoviny různých biologických druhů
mají různé vlastnosti. Proto bílkoviny kravského mléka poškozují
imunitní systém lidského organizmu a vedou k nejrůznějším alergiím.
Obzvláště vnímaví jsou k těmto škodám kojenci a malé děti. Stejně jako
děti matek, které konzumují mléko během těhotenství a během kojení.
(East-West Journal, květen 1977)
Alexander G. Schauss, ředitel institutu pro biosociální výzkum v
City College v Taconě ve Washingtonu oznámil, že nadměrná spotřeba
homogenizovaného pasterizovaného mléka může být příčinou mladistvé
zločinnosti a antisociálního chování.
A. G. Schauss porovnával stravu mladíků, kteří se dostali do
kriminálních protokolů, se stravou mladíků, kteří nespáchali nikdy
žádný zločin a byli přitom z podobných demografických okruhů. Zjistil,
že chroničtí delikventi se vyhýbají obilné stravě, zelenině, ořechům a
ovoci. Přijímají však denně v potravě nadměrné množství mléka nebo
mléčných výrobků. Někteří z těchto vzpurných a svévolných mladíků pili
zhruba od jednoho až do dvou a půl litru mléka denně. Navíc trpěli
určitým druhem podvýživy, kterou způsobovala jejich nesmyslná a
nevyrovnaná strava. Zejména koblihy a koláčky, coca-cola, cukroví,
sandwiche s máslem a marmeládou, (málo hodnotná *) jídla rychlého
občerstvení - včetně hamburgerů.
A. G. Schausse říká, že tito mladíci pili ráno kávu nebo mléko.
Většinou neobědvali. Jeho výzkum odhalil evidentní souvislost mezi
nadměrnou konzumací vitamínu D, vápníku a fosforu (vše obsaženo v
mléce) - a mezi snižováním hladiny hořčíku v organizmu. Hořčík je
přitom nesmírně důležitý prvek, který nesmí ve zdravě fungujícím
organizmu scházet. Současně se při velké konzumaci mléka zvyšovala
hladina olova, které tělo snadněji přijímalo. (Hořčík je mj. důležitý
přo snižování agresivity, jako i pro snížení příjmu olova. *)
"Hořčík je důležitý pro rozvoj nervů a svalů," řekl Schauss. Mladí
lidé rostou. Jejich svaly a nervy jsou předurčeny k tomu, aby se stále
nerušeně rozvíjely a rostly. Ale chemicky vzato: nadměrné množství
vitamínu D může přerušit růst důležitých tělesných tkání, když je
spojeno s různými nedostatky a se špatnými návyky ve výživě."
"Za takových okolností tělo řádně nezpracuje určité látky a
nevyužije je. Nedávné studie ukázaly, že příliš mnoho olova, které
dětský organizmus absorbuje, může nepříznivě ovlivnit i schopnost učit
se a chovat se dobře a disciplinovaně."
(East-West Journal, Washington-Boston, léto 1980.
Tento časopis přinesl i následující interwiew s prof. Michio Kushim -
převzato rovněž od J. Průchové.)
EWJ: Jaké jsou tělesné, emocionální, duševní a duchovní důsledky
plynoucí z konzumování mléka a mléčných výrobků? Co způsobí mléko,
stane-li se potravou kojenců a dětí?
MK: Existuje určitý biologický řád. Ten nemůžeme porušovat. Každý
savec je výživou závislý nejprve na krvi a pak na mléce své matky. Je
mnoho druhů savců. Také lidské bytosti. Druhy savců jsou velmi
odlišné. My, lidé, máme lidské tělo. V něm lidské orgány. Jsme-li však
"kojeni" kravským mlékem a pak pokračujeme v konzumování mléčných
výrobků, začnou se naše tělesné buňky (a formy *) měnit. Postupně se
začnou podobat buňkám kravským. Kravské mléko obsahuje různé složky,
které sice připomínají mléko lidské, ale molekuly "kravské" bílkoviny
a molekuly "kravského" tuku jsou velmi odlišné od bílkovinových a
tukových molekul lidských. Rozdíl je nejen v množství, i velikost (a
struktura *) molekul je rozdílná. A rozdílné je tudíž i jejich
působení a účinky. Lidé, kteří pijí kravské mléko jsou pak obvykle
mohutnější. Zároveň však mají různé důležité orgány dilatované
(rozšířené, méně hutné). Tyto orgány pak nefungují stoprocentně.
Takoví lidé jsou buď emocionálně nebo fyzicky a mentálně pomalejší,
méně čilí, méně chytří.
Srovnejte děti. Ty, které jsou "odkojeny" kravským mlékem a pijí je
často, jsou těžkopádnější, roztěkanější, roztržitější a méně bystré.
Lidé pijící mnoho kravského mléka bývají také pomalí. A mají velmi
měkký charakter. Právě tak jako krávy. Nejsou zuřiví, pokud ovšem s
mlékem nekonzumují také cukr. Spojení mléka s cukrem podporuje
agresivitu.
EWJ: Které orgány jsou mlékem nejvíce postiženy?
MK: Mléčná strava poškozuje všechny orgány. Protože je produktem
mléčných žláz, postihuje většinou žlázy lidské. Nejčastěji bývají
postižena prsa. Dále děloha, vaječníky, prostata, štítná žláza, nosní
dutiny, hypofýza, ušní labirint a mozková oblast kolem středního
mozku. Nepříznivé účinky se projeví nejprve hromaděním hlenů a tuků.
Pak se objeví buď záněty a nebo hned cysty, nádory a nakonec rakoviny.
Zahleněním nosních dutin a vnitřního ucha vzniká senná rýma, alergie a
sluchové potíže. Hromadění tukových zásob v ledvinách a žlučníku
způsobuje kameny.
Je-li strava člověka přirozená (nerafinovaná), pak obsahuje
dostatek všech živin. Včetně vitamínů, enzymů atd. S rozvojem
civilizace se však strava stále více a více znehodnocuje průmyslovým
zpracováním. Tuto méně hodnotnou a rafinovanou stravu potřebují lidé
nějak doplňovat. Náhradní zdroje živin si našli většinou v mléce. A
mléčných výrobcích. A tak strava rafinovaná přivedla člověka ke stravě
mléčné. A všem jejím rizikům. Přitom se lidstvo bohužel nedostatečně
stará, jak využívat stravu přirozenou, nerafinovanou, zdraví
prospěšnější. Celá obilná zrna, zeleninu, stravu tradičně
fermentovanou. Jako je například nakládaná kvašená zelenina, sójová
pasta miso, sójová omáčka atd.
Dále: mnoho lidí přechází ke stravě vegetariánské. Většina z nich
bohužel neví, jak to provést nejlépe a bez nebezpečí. Tradiční způsob
výživy, který spočíval na celých obilných zrnech a na luštěninách, je
zapomenut. A tak lidé sice začínají jíst zeleninu, ale přitom
neinformovaně zneužívají ovoce a nevyužívají správně celá obilná zrna
a luštěniny. Proto potřebují dodávat živočišné bílkoviny - a ty
nevhodné dodávají z mléčných výrobků.
EWJ: Oblíbená pizza je také svým způsobem mléčná strava. Můžete něco
říci o ní?
MK: Kvalita pizzy je špatná. Za prvé: dělá se z bílé - to jest
rafinované - mouky. Za druhé: hlavní přísadou je mnohonásobně
zpracovaný sýr, který je přetížen tukem. Rajská jablíčka jsou (zejména
pro osoby, které nejsou vystaveny časté fyzické námaze *) nevhodná pro
nadměrný obsah draslíku a i z jiných důvodů. Pizza je populární
především mezi americkými studentkami. A nese odpovědnost za zvýšený
počet těch, které mají nepravidelnou menstruaci, poruchy pochvy a
nádory vazivových tkání. Podniky, které servírují pizzu, k ní bohužel
nepodávají teplý čaj, ale chlazené nápoje. Takže lidé ke své škodě
konzumují tučnou pizzu se studenými nápoji, tuk se podchlazením v těle
nejen usazuje, ale i tvrdne. To vede ke tvoření nádorů, cyst a kamenů.
Vzhledem k těmto skutečnostem je pak v některých případech pizza
horším pokrmem než obložený chlebíček s masem.
EWJ: Proč mají lidé rádi tučnou stravu?
MK: Protože jejich potrava není energeticky vyrovnaná. Hodnotná.
Proto se používá spousta tuku, aby se dodalo to, co rafinované potravě
schází - energie (tu ve významu živiny potřebné pro vitalitu *).
Přirozená strava to nepotřebuje. Celá obilná zrna a luštěniny mají
adekvátních tuků dost.
EWJ: Jak byste klasifikoval mléčnou stravu termíny, které používá
makrobiotika? Ve spektru JIN a JANG?
MK: Mléko je substance velice JIN. Protože obsahuje množství
bílkovin, vody, cukru, tuku. Také vápník v něm obsažený má extrémně
JIN charakter. Touto JIN-expanzí se z telat stanou krávy, velmi velká
zvířata.
Měkké a málo slané sýry a mléčné výrobky jsou extrémně JIN. Tvrdé,
slané sýry jsou více JANG. Máslo je z mléčných výrobků nejvíce JIN.
Více než většina zelenin. Škála je tedy velmi široká. A tak mléko má
schopnost se měnit jak v buňky velmi JIN (tuk), tak i buňky velmi JANG
(kosti)
EWJ: Tělo lidí, kteří po celý život jedli mléčnou stravu, si tedy
vytvořilo různé druhy tkání. Některé tyto tkáně jsou mlékem, máslem a
měkkými sýry dilatované (uvolněné, rozšířené), jiné zas tvrdými sýry
příliš kontrahované, stažené. Je možné tyto buňky a tkáně eliminovat a
nahradit je zdravějšími?
MK: Napravit neblahé důsledky požívání mléka je relativně snadné.
Pokud jste například pili mléko každý den po dobu zhruba dvaceti let,
bude to trvat dva až tři roky, než napravíte škody tím způsobené.
Tvrdý a slaný sýr však zůstává ve formě nasyceného tuku hluboko v
různých orgánech. Třeba v ledvinách a játrech. Jako tvrdé usazeniny se
rozpouštějí těžko. Většinou to trvá až sedm let - když se ovšem
vynechají mléčné výrobky a nahradí se vařenými celými zrny,
luštěninami a zeleninou. K tomu ještě jedno důležité upozornění: když
přecházíme na polovegetariánskou nebo vegetariánskou stravu, neměli
bychom příliš solit. Sůl má tendenci působit na tvrdnutí tuku, který
je usazen hluboko v našem těle.
EWJ: Není ve hře i nějaký rys společenský nebo politický? Víme, že
národy, které jedly mléčnou stravu, ovládly svět. Například západní
Evropa a Severní Amerika měly snahu kolonizovat ostatní oblasti světa,
kde mléko hraje ve výživě roli podřadnější.
MK: Země mléčné stravy, jako např. Holandsko, Belgie, Anglie a
další, skutečně dobyly svět. Důsledkem toho ovšem je, že jejich
myšlení zůstává na smyslové, sentimentální úrovni. Tyto národy
nerozvinuly vyšší úroveň vědomí ideologického ani duchovního. Avšak:
mléko samo o sobě napomáhá k vytvoření velmi ústupného charakteru.
Násilnost, nutná k dobývání a ovládání pochází z masa nebo kombinace
mléka a cukru. Tuto kombinaci konzumují uvedené země v obrovském
množství. Jejich obyvatelé jsou bystří na úrovni mechanické, smyslové
a sentimentální. Jsou a budou však zcela poraženi sociálně,
ideologicky a duchovně. Když získají materiální zdroje válkou a
agresí, pak v odpovídajícím stupni ztratí hodnoty mentální a duchovní.
Například úpadkem etických a náboženských hodnot, rozpadem rodiny a
postupným vnitřním kulturním rozkladem."
(In J. Průchová: Byznys se zdravím)