Paranoidní psychóza

Nemoci-N



část F



PARANOIDNÍ PSYCHÓZA
(6. část)


LÉČBA PARANOIDNÍ PSYCHÓZY, PSYCHOTERAPIE
(Nejčastější používané terapie viz také příloha)
Tato kapitola není účelem této studie a slouží spíše jako přehled ter. postupů a sběrna zatím neutříděných postřehů
DRUHY PSYCHOTERAPIE
- direktivní x nedirektivní
- symptomatická x kauzální
- podpůrná x rekonstrukční
- odkrývající (hlubinná analýza) x zakrývající (ostatní formy psychoter.)
- náhledová x akční
- individuální x hromadná x skupinová
- dynamická (vliv minulých zážitků a nevědomých procesů) x kognitivně-behaviorální (nácvik žádoucího chování a myšlení) x humanistická (zabývá se sebeuskutečňováním, naplňováním životního smyslu)
- (z hlediska odbornosti ošetřujícího) podpůrná x odborná x systematická
- (podle předpokládaných účinných faktorů a používaných metod:) racionální x sugestivní x empatická x abreaktivní x tréninková x psychoanalytická x interpersonální
preventivní x léčebná x rehabilitační klinická x rehabilitační postklinická

CÍLE PSYCHOTERAPIE
- odstranění chorobných příznaků
- reedukace, resocializace, reorganizace, restrukturalizace, rozvoj či integrace pacientovy osobnosti

SMĚRY V PSYCHOTERAPII
- Hlubinná psychoterapie
Psychoanalýza
Adlerovská psychoterapie
Jungovská psychoterapie
- Dynamická a interpersonální psychoterapie
Pojetí Karen Horneyové
Pojetí H. Sullivana
Pojetí F. Alexandra
Pojetí V. N. Mjasiščeva
Pojetí G. Klermana a M. Weissmanové
- Rogersovská psychoterapie
- Kognitivní psychoterapie
Racionálně-emoční terapie
Kognitivní terapie
Kognitivně-behaviorální terapie
- Komunikační psychoterapie
- Getalt-terapie
- Existaenciální a humanistická psychoterapie
Daseins-analýza
Logoterapie
Humanistická psychoterapie
- Jiné přístupy
Transpersonální psychoterapie
Proces-orientovaná psychoterapie
Satiterapie
Bioenergetika
- Eklektická a integrativní pojetí
Společné faktory v různých směrech
Alternativní cesty k uzdravení
Specifické faktory působící diferencovaně
Současné modely
Integrovaná psychoterapie manželů Knoblochových
Multimodální terapie Lazarusova
Další modely

METODY PSYCHOTERAPIE
- psychoterapeutická krizová intervence
První psychologická pomoc
- Racionální psychoterapie
a význam duševní hygieny
(I zásady duševní hygieny mohou mít nejen preventivní, ale i terapeutický vliv)
Postupy k odstranění symptomů obecně
- Sugestivní a hypnotická psychoterapie
Technika hypnotizace
Hypnotické jevy
Postup při hypnoterapii
Ericksonovská psychoterapie
Neurolingvistické programování
- Empatická a abreaktivní psychoterapie
Empatické rozhovory
Princip abreakce
Hypnotická abreakce
Využití psychofarmak
- Relaxační a imaginační psychoterapie
Autogenné trénink
Řízená imaginace
- Nácviková psychoterapie
Pozitivní nácvik
Nácvik asertivity
Averzivní terapie
Systematická desenzibilizace a expozice
Nápodoba a další techniky
- Psychoanalytická psychoterapie
Technika volných asociací
Interpretace a analýza odporu
Přenos a přenosová neuróza
Ukázka aplikace
Krátká psychoterapie s psychoanalytickou orientací
- Interpersonální psyschoterapie
Náhled
Korektivní emoční zkušenost
Využití skupinové dynamiky
Psychodrama
Psychogymnastika
Využití terapeutické komunity

SKUPINOVÁ PSYCHOTERAPIE
- Morenův směr
- Analytický směr
- Transakční analýza
Skupiny setkání
Topologický směr
Eklektický směr
Skupinová psychoterapie psychóz
Terapeutická komunita

RODINNÁ A SYSTEMICKÁ TERAPIE
- Rodinná terapie
- Systemická terapie

OBECNÉ ZÁSADY TERAPIE PP
Je třeba vyloučit přítomnost schizofrenie, deprese, neurózy, epilepsie jako základního onemocnění

Nemocného nemůžeme do žádné terapie nutit.

Obecně je v případě psychóz účinnější spíše psychoterapie terapie intenzivnější, která se v kratším časovém období častěji opakuje, než terapie "vlažnější", natáhnuté na dlouhé období. (Např. by terapie mohly trvat 1-2 hodny minimálně 2x týdně po dobu asi 1 měsíce.)

Pro léčbu je velmi žádoucí, aby si pacient přiznal nemoc. Je to svým způsobem poloviční výhra. Ale to je zároveň to nejobtížnější, k čemu bychom chtěli a měli pacienta dovést

Pacient těžko přijme rady od svého partnera nebo od osoby, se kterou je díky své nemoci v konfliktu. Je to škoda, protože často právě partner zná jeho nemoc nejdéle.

Pacient by měl psychiatrovi důvěřovat. Měl by mít však svého "menažera zdraví", který by by byl schopen mít nad léčbou určitý nadhled a korigovat případné pochybení lékaře či zajistit v případě nutnosti změnu lékaře.

Pacient by se měl snažit k léčbě (zejména svým vnitřním postojem) aktivně přispívat, pevně věřit v její úspěch. Pochybnosti o léčbě je lépe přenechat osobě zdravé.

Pro léčbu psychóz je užitečná Rogersovská psychoterapie, tedy psychoterapie vztahová, uskutečňovaná skrze vztah.

Nemocný si musí přiznat svůj podíl na partnerských (manželských, pracovních) konfliktech nebo alespoň na jejich nastartování.

Nemocný se musí snažit nabidnout partnerovi to, čím jej svou nemocí ochuzuje.
Není-li schopen nějakých emocí, musí jej alespoň předstírat (nejde o žádné ponižující divadlo, je to most, lešení přes propast v pacientově duši, přes kterou může pár přejít období, než pacient díry ve své duši zacelí)

Není-li schopen pacient hrát nadšení a city (a přesvědčivě "spontánně" vyjadřovat důvěru, optimismus, radost z druhého apod.), musí druhému poskytnout alespoň obvyklé plody takových citů – pravidelně mu dát určitou volnost, dárek, pohladit jej, poplácat po rameni a jinak jej pochválit, polaskat, odměnit.

Musí se učit sytematicky všechny přečiny svého okolí co nejříve odpouštět a co nejdříve se usmiřovat

Konflikty se musí snažit žehlit,a to i v případě, že je nezavinil (o smíření musí vždy požádat jako první)

Pacient by se měl trvale pozitivně naladit a snažit se přemýšlet jen o pozitivních věcech

Pacient by se měl snažit přemýšlet i o negativech pozitivním způsobem

Pacient by neměl být v izolaci, měl by mít konížky, přátele, bohatý kulturní a společenský život (v mezích možností), měl by se snažit žít vmaximálním kontaktu a souladu s přírodou, měl by v přírodě co nejčastěji pobývat a snažit se sladit svůj život s jejími rytmy a proměnami

Měl by pobývat v optimistickém prostředí s vyšší světelnou hladinou a s veselými barvami, v prostředí spořádaném a uklizeném.

Měl by vyhledávat přátele mladé, pozitivně naladěné, činorodé, s kulturními, ušlechtilými zájmy (ne kamarády z hospody)

Člověk s psychózou by neměl nikdy vyzkoušet tvrdou drogu (pokud to nebude součástí profesionální léčby). Alkoholu by se měl vyhýbat zcela, kouřit by neměl více než 3 cigarety denně. V případě, že to nedokáže dodržet, měl by s kouřením přestat. Kouření je možné povolit jen pro usnadnění přechodu závislosti na tvrdých drogách.

Měl by dbát na správnou životosprávu a nedopustit narušení svých životních rytmů (tedy také neponocovat). Měl by se vyhýbat přiliš sedavému zaměstnání nebo alespoň takové zaměstnání nevykonávat zbytečně "přes čas".

Ze živin by měl mít zajištěn přívod vitamínů včetně vitamínů B-komplexu a B12, prvků hořčíku, vápníku a jódu (případně nedostatkového lithia) a esencialních aminokyselin.

Měl by mít dostatek fyzického pohybu (např. denně 10 kilometrů chůze nebo 2 hodiny míčových her či 4 hodiny práce na zahradě)

Vhodná cvičení: "Tibeťané", Jóga, Tai-Chi, skoky na trampolíně (skoky a intenzivní posilování jen dopoledne)

PSYCHOTERAPEUTICKÉ METODY PODROBNĚ

Psychohygiena
Je logické, že se nejprve snažíme dodržet ty nejzákladnější pravidla a postupy pro zachování duševního zdraví. Tyto zásady mají často léčebný vliv nebo alespoň mohou významně přispět k tomu, aby se nemoc, její projevy včetně neblahého vlivu na okolí nezhoršovaly

Krizová intervence
- první psychologická pomoc - "tvoří zpravidla první krok psychoterapeutické krizové intervence. Při poskytování první psychologické pomoci musíme co nejrychleji vytvořit dobré, důvěryhodné pracovní společenství, rychle se v problému v situaci pacienta orientovat, dále pak umožnit uvolnění a odreagování zatěžujících pocitů, což nakonec vede k uklidnění a vnitřní stabilizaci pacienta, který bývá rozrušen, zmaten, cítí se subjektivně sám (nebo dokonce ohrožen či zrazen; D.N.) a neschopen vzniklé problémy řešit. Porozumění vcítěním (empatie, účast, snaha porozumět… D.N.), vedle poznávání problémové situace a její strukturace, působí především aktuálně jako "tišící prostředek" ve vztahu k úzkosti, strachu, vnitřnímu chaosu, případně depresi, a to tím, že pacient zakouší náš zájem, blízkost a porozumění, neboť nabízíme důvěryhodný vztah a ve vztahu sebe, což při poskytování první psychologické pomoci je tím hlavním a nejdůležitějším. ... Empatický člověk působí v mnoha směrech terapeuticky, neboť samo empatické chování obsahuje a vyvolává celou řadu dějů, které řadíme mezi účinné faktory psychoterapie. Empatií léčíme, současně vytváříme, udržujeme a rozvíjíme dobré pracovní společenství, protože empatie vede k důvěře, jež je základem, tedy nezbytnou podmínkou jakéhokoliv žádoucího meziosobního vztahu, neboť umožňuje upřímnou sdílnost a opravdovost tím, že dává člověku ve vztahu jistotu a pocit bezpečí. ... Empatický projev terapeuta, který je pacientem také takto vnímán, působí bezprostředně v rovině vztahové, emoční a poznávací (stimuluje sebeexploraci a explikaci pacienta, který nově "mapuje" své nitro) ... EMpatii dáváme najevo prostřednictvím komunikačních jednotek, které lze nazvat technikami komunikace. Jedná se o aktivní naslouchání, empatické poznámky, zrcadlení, parafrázování, reflexi, účastné a zájem vyjadřující otázky."(Jan Vymětal)



sestavil Darius Nosreti
Ostrava, 11. 5. a 26. 5. 2002

Přílohy:


Darius Nosreti

Použitá literatura:

Mezinárodní klasifikace nemocí, ver. 10
Wolfgang Schmidbauer: Psychologie, Lexikon základních pojmů, Naše vojsko, Praha 1994
Nicky Hayesová: Základy sociální psychologie, Portál, Praha 1998
Oldřich Matoušek: Rodina jako instituce a vztahová síť, Slon, Praha 1997
Anna Kucharská: Specifické poruchy učení a chování, Portál, Praha 2000
Ondrej Kondáš a kol.: Psychodiagnostika dospělých, Osveta, Martin 1992
Tom M. Brown, Ian M. Pullen a Allen I. F. Scott: Emergentni psychiatrie
Milan Nakonečný: Základy psychologie, Academia, Praha 1998
Jan Poněšický: Neurózy, psychosomatická onemocnění a psychoterapie, Triton, Praha 1999
Stanislav Kratochvíl: Základy psychoterapie, Portál, Praha 1998
Václav Mikota: O ovlivňování duševních chorob, Psychoanalytické nakladatelství, Praha 1995
Vladimír Savčenko: Svět tvých iluzí, Eugenika, Bratislava 1998
Miloš Lehovský: Pečujeme o nervově nemocné dítě, Avicenum, Praha 1989
Jan Vymětal: Rogersovská psychoterapie, Český spisovatel, Praha 1996


------------------------------------------------------------------------------
     

PARANOID B
PARANOID C PARANOID D PARANOID E PARANOID A

HOME ARCHEUS HOME NEMOCI NEMOCI N SCHIZOFRENIE

nŽ jen se souhlasem vydavatele)