Adresy vsech diskuteru v redakci From: "Ivan Turnovec" Date: Sat, 2 Jun 2001 14:47:19 +0200 To: "AGENTURA NIKOLA" Subject: Re: Úvahy pana Pavla Holby se mi líbí. Myslím si, že to v podstatě koresponduje s mou předchozí reakcí. Servisní funkce se už uplatňuje a je domnívám se užitečným základem všeho dalšího jednání. S tou radou se asi šláplo trochu vedle. Něco takového může vznikat pouze dlouhodobě a na základě postupného poznávání se. Vymezení konkretních dílčích cílů není větším problémem. pan Holba se domnívá, že požadavky na úpravu volebního zákona nejsou jasné, a že by si vyžádaly změnu Ústavy. Nikoli, v rámci současné ústavy je možné snížit hranici pro vstup do Parlamentu a v podstatě pouze s vyloučením presidentských voleb je možno volit některé funkcionáře přímo. Nakonec k nějakým úpravám Ústavy může dojít díky lidovcům. Jejich tlak na přímou volbu presidenta by nakonec mohl být vyslyšen, i když zrovna pro tento post je možnost ovlivňování voličů médii možná lépe, než v komunálním prostředí kde se skutečně lidé znají. Nakonec i ta komunální problematika je vždy základním schůdkem přes který je nutno vše posuzovat. Přikládám dva z příkladů proč se domnívám, že by se třeba právě k obecním rozpočtům měli mít možnsot vyjadřovat všichni občané. Pro dnešek už jen ty texty, ať to nezahltím. Pokud to jde, měl bych zájem kontaktovat se s panem (je zastupitelem?) Holbou přímo. Teď ještě před komunálními hratkami přeju hezký den. Jo ve středu 6. června jsem v Praze, byl jsem pozván na sezení nějkého spolku za životní jistoty, jsem zvědav a náhodou tam budu. Podám pak referát. Vědí turnovští radní co je střet zájmů? Jsou jistě přesvědčeni že ano. To je také důvodem, proč se žádný z nich nezúčastnil besedy na téma Střet zájmů s Mgr. Janou Hamplovou z Mohelnice, která proběhla pod patronací demokratického klubu ve čtvrtek 24. května 2001. Turnovská zastupitelská většina totiž panu starostovi kdykoli odhlasuje, že nějaký střet zájmů neuznává. Ostatně to co je uváděno v novém znění zákona o obcích k této problematice je bezzubé, protože nejsou žádné sankce. A s nějakou etikou u turnovských radních nikdo neuspěje. Nicméně někoho z občanů by mohl citovaný paragraf i jeho vysvětlení zajímat: Paragrafem 83 odst. 2 nového obecního zákona je stanoveno, že: Člen zastupitelstva obce, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu obce, který má danou záležitost projednávat. O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán obce. Tato složitější konstrukce potřebuje ke správnému pochopení a následnému řádnému uplatňování podrobnější rozbor. Institut střetu zájmů se uplatňuje u všech členů zastupitelstva ve všech případech, kdy mají jako členové kolegiátního orgánu (zastupitelstvo, rada, výbor, komise, zvláštní orgán) uplatnit svůj mandát a podílet se na projednávání a rozhodování libovolné záležitosti. Podílem na projednávání nutno v tomto kontextu rozumět vystupování v rozpravě (a sdělování svých názorů a doporučení k hlasování); podílem na rozhodování pak nutno rozumět vlastní hlasování. Je zřejmé, že člen zastupitelstva, u něhož došlo ke střetu zájmů, se tedy nesmí k projednávanému problému ani vyjadřovat, ani o navrženém usnesení hlasovat. Ještě před platností nového zákona o obcích č. 128/2000 Sb., platným od 15. května 2000 a účinným od 12. listopadu 2000, jsem se po jednom hlasování zastupitelstva města Turnova podivil. Napsal jsem o tom shodou okolností právě 15. května 2000 poznámku pod názvem: Jak mizí dobré mravy (HOT text neuveřejnil, nicméně světlo světa spatřil na internetu i jinde). Dovolím si kousek citovat: "Zúčastnil jsem se 27. dubna veřejného zasedání turnovské městské rady. Dva z bodů programu, nebo spíš jejich řešení, mne přinutilo sednout a o zážitek se rozdělit se čtenáři. Město Turnov postihla v březnu povodeň, má poničené komunikace a potřebuje každou korunu. Padesátimilionové zadlužení také není maličkost a tak by člověk očekával, že se bude šetřit s každou korunou. Požadavek státní Hotelové školy na odpuštění části nájemného za rok 1999 ve výši 800 000,- kč a požadavek na snížení nájmu o celý milion na rok 2000, mne proto překvapil. Ještě víc mne ale překvapila diskuse k tomuto problému. Nájemné platí městu vlastně stát a ve státním příspěvku pro rozpočet školy je s nájemným počítáno. Starosta města ing. Milan Hejduk nicméně řekl, že pro dlužnou částku by město muselo školu zažalovat, částku by jistě dostalo, ale určitě by pak byl odvolán ředitel školy, proto doporučuje dluh prominout. K věci se vyjadřoval i ředitel školy Mgr. Špetlík, jinak radní města a přítel pana starosty. Z jeho projevu jsem pochopil, že by mu při placení nájmu chyběly peníze na odměny. Přes návrhy opozičních zastupitelů za VPM, aby bylo odpuštěno pouze penále a jednalo se o splátkovém kalendáři, byl při hlasování požadavek o odpuštění dluhu odhlasován. Rozhodl o tom jediný hlas (v podstatě hlas toho kdo o odpuštění dluhu žádal, ředitele školy)." Při této příležitosti jsem poslal vedoucím představitelům města Turnova dva dotazy, kterými jsem na, na pro mne nepochopitelnou argumentaci a následné hlasování zastupitelů, reagoval: 1) dokázal byste definovat veřejný zájem v komunální politice? 2) jsou u nás dobré mravy jen nic neříkající pojem, lze nějaké etické chování politiků na celostátní i komunální úrovni vynutit? Odpověď jsem ani od jednoho z nich nedostal. Poptal jsem se tedy i jinde, politikům a umělcům nebylo zatěžko odpovídat. Na tomto místě uvedu pro nedostatek místa jen jednu z odpovědí, a to od poslance JUDr. Miloslava Výborného z KDU-ČSL: "Nuže k otázce prvé: Nejsem si jist, zda bych uměl naprosto přesně definovat veřejný zájem v komunální politice, ale tak jak já jej vidím, jde nepochybně především o zájem obce, které se tato komunální politika týká, tj.občanů této obce, ale při tom je důležité dodat: nemůže jít o zájem, který by nebral v potaz i zájmy obcí okolních nebo zájmy obcí v širším pohledu.Tak jako mezi občany má být solidarita, tak jako práva jednotlivých občanů mají ustoupit odpovědnosti v případě, kdy se střetávají s právy jiných občanů, tak i práva jednotlivých obcí neměla by být prosazována na úkor obcí jiných. K druhé otázce: Jsou u nás dobré mravy jen nic neříkající pojem? A lze nějaké etické chování politiků na celostátní i komunální úrovni vynutit? Jde evidentně o otázky dvě.Ta prvá má odpověď jednoduchou. Jak u koho. Pro někoho jsou dobré mravy opravdu jen nic neříkající sousloví, jiný se dobrými mravy řídí a nepotřebuje k tomu žádné zákony. A k té druhé části. Opravdu mravné chování žádný zákon vynutit nemůže, zákon může mravné chování podpořit ,může, je-li špatný, k nemravnému chování vybídnout, ale kdo chce být nemravný, bude nemravný i při dobrých zákonech, a kdo chce být mravný, bude se mravně chovat, i kdyby zákony byly sebešpatnější." Víc snad už uvádět nemusím. Podle turnovského starosty, a jeho přátel v radě města, je ale vše stále v nejlepším pořádku. Pro ně střet zájmů neexistuje a poslouchat někoho, kdo o něm chce mluvit, nehodlají, oni si totiž budou rozhodovat po svém a nikdo jim do toho nebude mluvit. Dokázali to už mnohokrát. (it) Kdo škodí městu Turnov? V uplynulých dvou letech se v městem financovaných médiích opakovaně objevovaly zprávy o kverulantech obtěžujících svými stížnostmi městský úřad a kalících klidnou atmosféru komunální politiky. Podle starosty města vždy bylo, a je, vše ve správě Turnova v tom nejlepším pořádku. Zajistil kontinuitu, která v jeho pojetí nikdy nepotřebovala žádnou kontrolu (a tím spíš takovou, jakou by chtěli opoziční kverulanti). V lednu 1999 v HOT sice přiznal, že: "Zvolením starostou města skončila jedna etapa mého života, mého působení na radnici města". O tom jaká etapa to byla se můžeme pouze domýšlet. Zákon 106 o informacích ještě neexistoval a co nebylo pro občanský plebs se dalo bez problémů zatajit. V listopadu 1999 opět v HOT hodnotil povolební roční působení více než optimisticky: "jsem nenašel takovou podstatnou chybu nebo nečekaný problém, abych se o nich musel zmiňovat". Po schválení zákona o přístupu k informacím, když se opět podařilo některé utajovat, jsme se z HOT dověděli od místostarosty MUDr. Eckerta: "práce s informacemi, tj. ochota je poskytovat a umění je přijímat, jsou podmíněny a utvářeny oboustranným pochopením. Je samozřejmým právem každého občana, jak naloží se získanou informací. Zda k bezbřehé kritice, či kritice oprávněné . " Vedení radnice ale zůstávalo v odrážení kverulantů stále jednotné. Některé informace byly stále tabu nejen pro občany, ale i pro zastupitele. V září 2000 v HOT pan starosta Hejduk ještě bojovně napadá pět zastupitelů, kteří programově požadovali některé informace a kontrolu hospodaření města: "Uveďte důvody a důkazy, které Vás opravňují k tvrzení, že starosta města omezuje plnění Vašeho mandátu zastupitele." To, že nedostávají odpovědi na své dotazy a nedostanou se k materiálům na jejichž základě lze posuzovat správnost, nebo chybu v radničním rozhodnutí za omezení mandátu kverulantů, nepočítal. Podpořilo jej i 15 přátel, koaličních zastupitelů, kteří se hlasováním distancovali od prohlášení opozice. Vše bylo stále v tom nejlepším pořádku. Město opustil tajemník ing. Žák. V březnu 2000 pochválil jeho práci ing. Hejduk: "Klíčový význam pro nás mělo udržení klidu na úřadě po volbách, kdy se změnou zastupitelů zákonitě přichází nepřehledná doba utváření zásadních názorů a postupů města." V lednu byla totiž zrušena vyhláška o mimořádných odměnách, kterou ve spolupráci s ing. Hejdukem připravil v roce 1993 právě pan tajemník. Vyhláška, která byla dlouho tajná. Ale ať se vrátím k pochvale pana tajemníka: "se k výsledkům své práce dokázal dopracovat i s určitým hendikepem nemožnosti hlasovat, či zásadně diskutovat." Ještě celý rok ale zůstaly, bez ohledu na nějaký zákon 106, údaje o podivných "mimořádných odměnách" utajeny. Uvolněny byly až v březnu roku 2001 a to na základě rozhodnutí Ústavního soudu. Napsal jsem o tomto problému do HOT příspěvek s názvem: Jde jen o střet zájmů? Uveřejněn nebyl. Neshoduje se totiž s neustálým tvrzením tohoto měsíčníku, že všechny problémy Turnova vznikají pouze díky kverulantství několika zastupitelů a dalších občanů. Stručně tedy uvedu co vyplynulo z dodaných informací: Odměnu ve výši několik desítek tisíc korun si vyžádal (to není chyba, ale součást pravidel) o odměnu se skutečně osobně přihlásil i sám autor pravidel a společně s ním i ing. Hejduk a ing. Žalský (celkem si rozdělili 160 000,- Kč). Peníze byly z ministerské dotace a půjčky na rekonstrukci kotelny turnovské teplárenské sro. Tedy za zajištění něčeho co je jejich základní povinností, pokud by se o zajišťování prostředků pro město nestarali, neměli by ve svých funkcích co dělat. Tímto zjištěním je trochu pošramocena sněhobílá pověst vzorného a bezproblémového starosty. Vzhledem k tomu, že údaje byly celou dobu utajovány, nedošlo k promlčení porušení pravomoci veřejného činitele, střetu zájmů a neoprávněného obohacení. Ostatně na tomto místě je nutno podotknout, že existují i pracovníci MÚ, kteří si o nemravnou odměnu (i když by na ní měli podle pravidel bývalého tajemníka nárok) nikdy nepožádali, protože to pokládali za nemorální. Nový tajemník, když se s problémem "mimořádných odměn" seznámil, prohlásil, že by něco podobného během své působnosti nikdy nedopustil. Další z pih na kráse vzorného a, stále ještě díky kontinuální většině pana starosty v zastupitelstvu, nekontrolovatelného vedení města Turnova, budeme probírat příště. Zde si jen dovolíme dobře míněnou radu, nebo racionální návrh na řešení, který požaduje místostarosta MUDr. Eckert (HOT únor 2000 - Jsem informován, a proto jsem). Neoprávněné odměny by měly být vráceny do městského rozpočtu a ti kteří si je přisvojili by se měli omluvit spoluobčanům. Co říká Ústavní soud o pravomoci starostů Někdy není tak úplně jasno jak to je se zastupováním obce. Starosta obce třeba podepíše hospodářskou smlouvu dřív než je zastupitelstvem schválen rozpočet, nebo podpoří změnu nějaké investiční akce, či dá jakýkoli jiný příslib, aniž to má schváleno zastupitelstvem. Pak chce schvalování se zpětnou platností a to mu, vzhledem k nedostatečnému právnímu povědomí zastupitelů, vyjde. Několik podobných příkladů bychom objevili i v Turnově. Jde o normální postup, nebo o porušení zákona? Dovolím si ocitovat krátkou pasáž z rozhodnutí Ústavního soudu IV.ÚS 576/2000 vydaného JUDr. Pavlem Varvařovským předsedou senátu dne 12. dubna 2001: "Působnost obecního zastupitelstva upravoval dnes již zrušený zákon o obcích č. 367/1990 Sb. zejména ustanovení § 36 a 36a, postavení starosty pak v §§ 52-55. Je pravdou, že v něm nebylo přítomno obdobné pregnantní ustanovení, jakým je dnešní § 103 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, které právní úkony starosty vyžadující schválení zastupitelstvem obce, provedené bez takového předchozího schválení, výslovně označuje jako od počátku neplatné. Ústavní soud je však přesvědčen, že tato zásada byla přítomna i v právní úpravě dřívější a vyplývala přímo z již zmíněného čl. 101 Ústavy. Starosta obce podle dřívější ani současné úpravy nemohl a nemůže vytvářet sám vůli obce, ale pouze mohl a může tuto vůli navenek sdělovat a projevovat. Jakkoli tedy obecné právní vědomí přisuzuje starostovi obce rozsáhlá oprávnění, opak byl a je skutečností." Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat. No myslím, že to pro tentokrát je opravdu více než dost. Věřím ale, že to indikuje potřebu změn, aby si nemohl nikdo dělat co chce. Ideální stav, kdy bude vyváženost mezi individuální zodpovědností jednoho každého občana a kolektivní zodpovědností společenskou, snad zažijí až naši vnuci, ale je třeba dělat pro to přípravu už nyní. Slušnost a ohleduplnost je tím základem, který někam v posledních letech zmizel. Vulgarita projevů, násilnosti a lhostejnost k okolí se musí omezit. Ale to už zse začínám filozofovat a neskončil bych. Tak tedy Hezký den Ivan Turnovec PS. Sorry - ještě si dovolím upřimnou soustrast k úmrtí Vašeho otce. Vím jak to bolí, když s tátou člověk do jisté míry souzní, jsem tomu svému zavázan za velmi mnoho. ----- Original Message ----- From: AGENTURA NIKOLA To: Sent: Thursday, May 31, 2001 8:53 AM Subject: FW: > Milý Darku, > s potěšením sleduji (ve Tvých mejlech), jak Tě myšlenka sdružení opravdu > zaujala a baví Tě. I mne v noci mne napadaly různé věci - například možné > výklady zkratky ZVON (např. Zastřešovna Věčných Občanských Nadějí). Zdá se, že i řídká komunikace může být podnětná. ... From: Mirek Kolar Date: Sun, 03 Jun 2001 00:30:55 -0500 To: AGENTURA NIKOLA, John Krondl Subject: Re: FW: Neni "castecna" prima demokracie Pane Krondle, to co mate v USA neni zadna prima demokracie ale demokracie reprezentativni. V prime demokracii musi hlasovat vsichni obcane primo o vsech dulezitych rozhodnutich v referendech. Obcane musi mit take primo pravo sami podavat navrhy novych zakonu pomoci lidovych iniciativ. V budoucnu snad bude mozno uskutecnovat takova hlasovani casto diky Internetu. Nejblize se prime demokracii blizi politicky system Svycarska. V USA je dost prvku prime demokracie (casta referenda) na statni urovni asi v polovine statu USA. V nekterych z nich je uzakonena i lidova iniciativa. Na federalni urovni tam pokud vim nemate primou demokracii naprosto zadnou. S pozdravem Miroslav Kolar Stranka o prime demokracii: http://www.pangea.ca/~kolar/DD/ From: AGENTURA NIKOLA Date: Sun, 03 Jun 2001 09:56:19 +0200 To: Bcc: cibulka 4, ZVON, Vratislav Kuska<.....> Subject: Re: Neni "castecna" prima demokracie Prima demokracie politicky system, v nemz se obcane primo ucastni rozhodovani. Na rozdil od zastupitelske demokracie, kde jsou obcane zastupovani volenymi zastupci, se v prime demokracii ucastni rozhodovani bezprostredne. Z technickych duvodu dnes vseobecne prevazuji prvky zastupitelske demokracie; v anticke demokracii hrala podstatnou ulohu demokracie prima. V posledni dobe se vsak opet zacinaji prosazovat nektere postupy prime demokracie, napr. plebiscit. Nektere principy prime demokracie se tradicne vyuzivaji ve Svycarsku (hlasovani shromazdenych obcanu apod.). Zastupitelska demokracie (neprima, reprezentativni demokracie) zpusob vykonu suverenity lidu. Princip zastupitelske demokracie spociva v tom, ze se obcane zucastnuji spravy verejnych zalezitosti neprimo, prostrednictvim svych volenych zastupcu. Pro tento postup hovori predevsim technicke duvody, nebot prima demokracie je v modernich statech realizovatelna jen ve vyjimecnych, neprilis castych pripadech (referendum, plebiscit). Praktickou realizaci principu zastupitelske demokracie je parlamentarismus. Jeho nejprobematictejsimi otazkami jsou: A) vztah volicu a poslancu, B) zpusob ziskavani pravomoci cleny zastupitelskych organu, C) vztah zastupitelskych organu ke statnimu aparatu (organum vykonne moci). Tyto otazky jsou podle nekterych politologu stale aktualnejsi v souvislosti se soucasnou krizi demokratickeho systemu, ktera se projevuje narustanim vyznamu politickych stran a natlakovych skupin pri prijimani politickych rozhodnuti. Castecnym resenim muze byt decentralizace rozhodovani na nizsi zastupitelske organy a kombinace postupu zastupitelske demokracie s primou demokracii. (Karel Zaloudek, Encyklopedie politiky, Nakladatelstvi Libri, Praha 1999) Z uvedeneho vyplyva, ze hlavnim problemem CR neni, zda demokracii primou ci neprimou, ale zda demokracii formalni ci demokracii skutecnou, zda demokracii autentickou, ci demokracii manipulovanou, loutkovou, imitovanou, zda demokracii skutecnych zastupcu ci demokracii loutek zdegenerovanych, zmanipulovanych, totalitnich stran a natlakovych skupin, zda demokracii prazdnou a bezduchou ci demokracii naplnenou hodnotnym kulturnim, duchovnim, spravedlivym, socialne a ekologicky citlivym obsahem, zda demokracii elity autenticke autority, moudrosti a odbornosti (meritokracie) ci vlady mafianske plutokracie (vlady penez, korupce a skrytych kontaktu). Elitni zastupci nemohou byt nikym dosazeni, ale musi byt spravedlive zvoleni. To znamena, ze je musi nekdo navrhnout a nekdo (m.j. take nestranna media) zpropagovat. V teto krizove dobe je proto nezbytne mit nestranny poradni organ typu ZVONu nebo DUCHOVNI RADY, ktery by se snazil minimalizovat deformace vznikle pri navrzich a prosazovani urcitych kandidatu tim, ze by jednak upozornoval na skryte manipulace, jednak navrhoval kandidaty vlastni. Upozornoval by take na silne a moralni osobnosti, ktere mohou mit velky vliv na utvareni verejneho mineni (nazorotvorne, mienkotvorne osobnosti) a podporoval by vznik skutecne nezavislych medii. Vedle tohoto poradniho organu je samozrejme pro obcana cenna pritomnost jakekoli silne moralni osobnosti ve funkci supervize, referencniho subjektu, protektora. V pripade, ze obcanska spolecnost bude opravdu fungovat a velke mnozstvi autentickych a dostatecne demokraticky vyspelych subjektu (kolektivu i jedincu) se bude na volbach aktivne podilet, je samozrejme pritomnost takoveho protektora zbytecna. V soucasnosti je aktivni ucast obcanu ve volbach cilene omezovana i petiprocentni hranici, jejiz odstraneni ci snizeni je treba prosadit jako ukol c. 1. Prima demokracie muze v kritickem obdobi nebo pro urcite dulezite volby castecne preklenout nebo omezit nektere nedostatky vyvolane v ramci demokracie zastupitelske, neni vsak nutne trvalym resenim, a hlavne neni resenim jedinym ani nejucinnejsim. Darius Nosreti Rozhovor Petra Cibulky pro tiskovou agenturu Korzo a Jiriho Hracka dne 03. cervna 2001: Otazka: Jaky je vas nazor na tiskovou konferenci soucasneho ministra vnitra CR Stanislava Grosse ze dne 01.cervna 2001, kde oznamil, ze zhruba 100 agentu zlocinecke organisace komunisticke Statni bezpecnosti ziskalo zacatkem 90. let od MV negativni lustracni osvedceni. Petr Cibulka: Je to vsechno podvod na nase obcany - danove poplatniky, kteri si predstavitele tohoto statu ze svych dani tvrde plati, aby jim tito poctive slouzili. A je to samozrejme take podvod zejmena na nase zapadni spojence v NATO. Vsechny tyto podvody neskoncily zacatkem 90. let, ale pokracuji po celou dobu az do dnesniho dne a budou bezpochyby pokracovat i nadale a to v mnoha rovinach, tedy zdaleka nejen v armadnich slozkach. Absolutni prim v techto podvodech, krytych po vice jak deset let ministerstvem vnitra a obrany a vsemi jeho tehdejsimi i soucasnymi ministry, hraje vojenska kontrarozvedka VOZ, vojenska rozvedka Zpravodajska sluzba generalniho stabu a civilni rozvedka UZSI. Zejmena v pripade UZSI jsou cista lustracni osvedceni vydavana MV zcela naslepo, bez jakekoliv moznosti kontroly. O verejne kontrole uz vubec nemluve. Stejna situace po celou dobu vladne i ve strukturach samotneho MV a Policie CR. Tam je ovsem diky uz zverejnenym seznamum dustojniku a spolupracovniku komunisticke StB situace prece jen do urcite miry znama. Presto se jedna o mnoho tisic dustojniku a desitky tisic jejich spolupracovniku vsech kategorii. Vedle toho byvale nebo i soucasne clenstvi v jim nadrizene KSC je ve vsech represivnich slozkach statni moci masove a tato skutecnost nikoho ze soucasnych drzitelu politicke moci po celou dobu nejenom vubec nezajima, ale dokonce doma i v zahranici predstiraji, ze takovy problem u nas vubec neexistuje. Otazka: Proc odhaleni prislo tak pozde? Petr Cibulka: Po vstupu do NATO bylo vsem zainteresovanym jasne, ze tyto podvody jsou v tomto rozsahu z dlouhodobeho hlediska neudrzitelne. Bylo pouze otazkou casu, kdy to po prve praskne. To se uz zrejme stalo. Pro ziskani duvery bylo proto treba "odhalit" nekolik starych a nepouzitelnych dustojniku a spolupracovniku komunisticke Statni bezpecnosti a predstirat, ze dalsi uz nejsou anebo budou v brzku odhaleni nasimi organy. Proto ty nahle bombasticke proverky proverek. O nove naverbovanych dustojnicich a spolupracovnicich polistopadovych sluzeb, vyslanych do struktur NATO a Evropskeho spolecenstvi, pak nepadlo ani slovo. Muzeme jenom doufat, ze kontrarozvedky zemi NATO jsou vybaveny dostatecnymi informacemi a moznostmi, aby pred infiltraci z Vychodu sve zeme ubranily. Podstatne vice informaci k danemu problemu je mozno najit v Necenzurovanych novinach 04/2001 v rozsahle analyze "ZBAVME MOCNE MOCI!!! POJDME TENTOKRAT VSICHNI K VOLBAM A NEVOLME PARLAMENTNI STRANY!!!". Viz. www.cibulka.cz. Otazka: Kolik agentu dnes disponuje cistym lustracnim osvedcenim? Petr Cibulka: Podle meho presvedceni a informaci se jedna o desitky tisic osob, provazanych s predlistopadovymi a polistopadovymi organy statni represe, ktere jsou drziteli cistych lustracnich osvedceni. V Praze 03.cervna 2001 Priloha: Objevitel davno jiz objeveneho Nejoblibenejsi politik dnesnich dni, ministr vnitra Stanislav Gross v patek 01.cervna 2001 opet zabodoval. S vaznou tvari verejnosti sdelil to, na co jiz pred deviti lety bezvysledne upozornovali predstavitele Obcanskych komisi. Jejich opakovana varovani pred masivnim instalovanim nepostradatelnych odborniku komunisticke Statni bezpecnosti do vice ci mene vyznamnych funkci v nove se tvoricich bezpecnostnich slozkach, nebral tehdy nikdo vazne. Odsouzenihodne nerespektovani obou lustracnich zakonu (c. 451/1992 pro normalni obcanstvo - c. 279/92 podstatne mirnejsi, urceny pro nadlidi z StB a esenbackych nomenklatur) zaslo dokonce tak daleko, ze vrcholni predstavitele vnitra vydavali a nadale vydavaji pro sve oblibence a chranence ruzne vyjimky jak na bezicim pasu. Podle podkladu Obcanskych komisi, bylo do roku 1996 zarazeno v resortu vnitra vice jak dva tisice prislusniku komunisticke Statni bezpecnosti. Jen na prazskych uradech vysetrovani tvorili prave tito vytecnici temer 50% vysetrovatelskeho sboru. Nepostradatelni odbornici s nezbytnou praxi v StB se vsak pohybovali a zrejme i nadale pohybuji v blizkosti samotnych sefu resortu. Jeden z nich, byvaly prislusnik I. Spravy StB, jehoz manzelka byla autorkou zvaciho dopisu k zasahu v restauraci U Holubu, sefoval sveho casu neslavne proslulemu tymu Alfa, ktery v rozporu se zakony zridil ministr pro "svoji potrebu". Dalsi estebacky odbornik, svagr vyznamneho poslance za ODS Jana Klase, JUDr.Josef Kolaja, byl dokonce nejdele slouzicim sefem Rumlovi inspekce. Ta sveho casu prave pod jeho vedenim zlikvidovala dokumenty o nezakonnych aktivitach sefu prazske a severoceske policejni spravy, souvisejicich v Praze s firmou Helbig a na severu Cech s pasovanim automobilu a cigaret. (Estebacka minulost ani pochybne aktivity sefa Rumlovi inspekce poslanci Grossovi nevadili. Kratce po nucenem odchodu z vnitra jej totiz zamestnal jako sveho parlamentniho asistenta a nedavno udajne zauvazoval o jeho nainstalovani do jedne z vyznamnych funkci.) Stoji za pripomenuti, ze jiz v roce 1993 upozornil ve sve interpelaci clen branne bezpecnostniho vyboru Stanislav Gross tehdejsiho ministra vnitra Jana Rumla na neunosny vyskyt estebaku v budovach ministerstva vnitra a policejniho prezidia. Zatimco v pripade ministerstva byla interpelace opodstatnena, tak v pripade prezidia obdrzel od sveho pocetneho tymu informatoru mylnou informaci. V te dobe nebyl na policejnim prezidiu zadny prislusnik komunisticke Statni bezpecnosti zarazen. Totez se vsak neda rici o cistote soucasneho personalniho obsazeni prezidia, ktere ma do stavu v dobe zmineneho interpelacni Grossova omylu za prezidentovani Stanislava Novotneho hodne daleko. Pouze na Reditelstvi kriminalni policie CR, na nemz shodou okolnosti probehla nedavno pod dohledem medialne proslaveneho exbachare reorganizace, ktera ve svych dusledcich byla prakticky rebolsevizaci, jsou ve vyznamnych funkcich vedle nekolika vytecniku, k nimz mely na zacatku devadesatych let vyhrady Obcanske komise, zarazeni hned ctyri estebaci. Podpis byvaleho prislusnika V. spravy StB, dnes sefa oddeleni zmineneho reditelstvi, lze dokonce nalezt na analyze, kterou si pred casem nechal vypracovat ministr Gross. Neni nad analyzy nepostradatelnych odborniku s totalitnim myslenim a praxi. Samotny generalni uklid, k nemuz se dle patecniho prohlaseni ministr odhodlal, by byl chvalyhodnym pocinem. Pri generalce by vsak nesmel zapomenout "zamest pred vlastnim prahem". Nepochybne jej tam ceka podstatne vic prekvapeni nez v resortu obrany, kde jeho podrizeni objevili "pouhopouhou" stovku pochybnych lustraku. V opacnem pripade vyzni "senzacni" ministrovo odhaleni jako laciny populisticky trik anebo promysleny akt, podporujici zruseni lustracnich zakonu, ktere vladni kabinet, jehoz clenem je i objevitel objeveneho Gross, od sveho nastupu k moci prosazuje. Premysl Vachalovsky publicista e-mail: vachalovsky@ok.cz Vase vybrane prispevky zaslane na adresu D. N. budou zverejneny PRISPEVKY DO BESEDY PRVNÍ LIST BESEDY VIZ NÁSLEDUJÍCÍ LINKA

BESEDA 1	BESEDA 2	BESEDA 3
BESEDA 4	BESEDA 5	BESEDA 6
BESEDA 7	BESEDA 8	BREVIAR

BESEDA PO 18.1.2002: BESEDA B	HOME SLOVNICEK	politicke linky
REFERENDUM	DEMOKRACIE	DEMOKRACIE 2
HOME ROVNOST	PRIMA DEMOKRACIE	HOME ZVON