Rovnost a Zvon

Adresy vsech diskuteru v redakci

Přímá demokracie

Vážení,
na mnoho otázek a námitek ohledně přímé demokracie (přesněji polopřímé) lze nalézt odpověď na našich stránkách: http://www.pdemokracie.ecn.cz Jen k těm totalitním vůdcům. Než něco napíši, přece jen bych se měl seznámit s historickými fakty. Hitler nikdy nevyhrál volby, k moci se dostal dohodou politických stran, resp. jejich vůdců, a to za vydatné podpory staré aristokracie, bankovních kruhů atd. Na toto téma je nepřeberné množství současné(!) světové literatury.
V jedné diskusi se objevil názor o kvalitách před-nacistického Německa. I to je historický omyl. Demokracie měla v Německu velmi málo zastánců. Výmarská republika byla v podstatě nežádoucí a demokracii neuznávali jak soudci (viz např. trest pro Hitlera po nezdařeném puči), tak mnoho intelektuálů na univerzitách (nejznámější asi M. Heidegger). I na toto téma je mnoho literatury, i česky (viz např. Kershaw nebo Pool, sám jsem na toto téma napsal knihu "Svět na předělu. Studie o krizi současné společnosti.). Obdobně bolševici nikdy nevyhráli volby, právě naopak. V Rusku, stejně jako v Itálii nebyla demokracie tradiční hodnotou, o Rusku to samozřejmě platí více.
Jestliže lidé jsou schopni volit své zástupce na základě jejich programů, musí byt schopni volit i tyto programy. Z toho vyplývá, že musí být schopni se samostatně rozhodovat o tom, co chtějí. Na toto téma máme na našich stránkách text, který se tuším jmenuje "Kdo má vládnout?". Před čase jsem rozesílal jeho odbornější verzi, pro jistotu ji znovu přikládám jako přílohu.
Stručně řečeno, argumenty proti právu občanů na iniciativu a závazné referendum jsou argumenty proti demokracii vůbec. Americká demokracie se mi nejeví jako ideál. Ostatně právě z USA přichází řada lidí podporujících zavádění prvků přímé demokracie tam, i jinde ve světě (viz www.iandrinstitute.org ).
Nemohu přijmout systém, v němž mít více peněz znamená mít více vlivu. To je popření demokracie i humanismu, založeného na rovnosti lidí, na stejné hodnotě, a tím i právech každého člověka.
Demokracie opravdu neznamená, že se stane zrovna to, co chci já. Demokracie dokonce není ani nástrojem k odhalování obecné pravdy nebo dobra, nejspíše proto, že nic takového neexistuje. Proto také není vláda věcí odborníků a nikdy nebyla. Kdo sní o takovýchto univerzálních pravdách, nechť si je vědom toho, že jeho sen je totalitní (nejstarším teoretikem pak je pro něj Platón). Právě vědomí, že správá společnosti je v podstatě proces vyjednávání, často také boje, různých zájmových skupin, přičemž oprávněnost jejich cílů je vědecky nerozhodnutelná, je základem demokracie, která se snaží utvářet nástroje pro kultivaci a moderování tohoto sporu -volby, parlament atd.
Každý, kdo sní o jediné pravdě, nechť si přečte alespoň Hayekovu Cestu do otroctví.
Zdraví

Milan Valach
mluvčí Hnutí za přímou demokracii

Vážení

Jsem sympatizantem vašeho HZPD a přicházím s malým návrhem.

Zdá se mi, že značně tabuizované téma změny některých zásadních principů české demokracie se začíná poněkud "osmělovat". Domnívám se, že v současné situaci by mohlo být perspektivní zorganizovat nějakou kampaň, směřující jednak k obeznámení širší části společnosti s principy přímé demokracie, a též k vyvinutí jistého tlaku na současnou (a rádoby budoucí) politickou reprezentaci.

Jednalo by se o jakousi "korespondenční kampaň" - lidé by se obraceli na své poslance či kandidáty dopisem či e-mailem s přibližně následujícím obsahem (jde jen o hrubý koncept):

Pro nadcházející volby si vybírám kandidáta, který by zastupoval mé zájmy.
Jedním z mých zájmů je prosazení principů přímé demokracie a uzákonění referenda v České Republice. V této souvislosti vás chci požádat o vyjádření vašeho postoje k této otázce. Podle vaší odpovědi se budu rozhodovat u příštích voleb.

Úkolem organizátora této kampaně bude jednak více medializovat atributy přímé demokracie (v tuto chvíli by asi odezva veřejnosti byla ještě nedostatečná) a ulehčit případným zájemcům přístup k oněm zastupitelům (internetová stránka s informacemi, jiné dostupné zdroje).

S touto formou kampaně jsou ve světě sice občasné, leč poměrně dobré zkušenosti (detaily nemám v tuto chvíli po ruce, ale mohu je shromáždit) - klíčovým principem je aktivita občanů, nikoli zarputilost politiků. Pokud bude existovat alespoň jeden politický subjekt, který bude této myšlence nakloněn (tím se nyní možná stane KDU-ČSL), budou ji nuceni více či méně reflektovat i ostatní subjekty. Lidé pak budou moci spíše zůstat věrni svým favoritům a nebude nutná volba typu"vůbec ho neznám a moc se mi nelíbí, ale je jediný, kdo to slibuje". Mohlo by to přispět k širšímu akceptování přímé demokracie napříč politickým spektrem, což by zvyšovalo šance na změnu v průběhu příštích let.

Není v mých možnostech tuto kampaň samostatně organizovat, proto se obracím na vás. Bude-li toto pro vás inspirativní a rozhodnete-li se v tomto něco podnikat, rád vypomůžu, bude-li třeba. Neváhejte se na mě obrátit.

S pozdravem

Radek Batelka
....

----- Original Message -----
From: "Milan Valach" ....
To: "Radek Batelka" ....
Sent: Saturday, June 16, 2001 10:13 AM
Subject: [HzPD] valach

Vážený pane,
přemýšlel jsem ještě o Vašem návrhu. Je výborný a skutečně osvědčený. Jistě bychom jej měli využít. Domnívám se, že si ale k tomu musíme vytvořit určité předpoklady. Aby akce byla účinná, je nutné posílát tisíce mailů od různých lidí. Potřebujeme tedy nutně síť sympatizantů, kteří by se do ní zapojili. Můžeme si nyní za tímto účelem udělat malou revizi. Prosím v této souvislosti kolegy ze sítě hzpd a spřízněných připojených sítí, aby sdělili, zda-li je nás dost na tuto akci, nebo jestli musíme ještě nějaký čas pracovat na jejich rozšiřování. Jistě se i ostatní vyjádří k Vašemu návrhu. Velice rádi bychom Vás i Vaše přátele uvítali jako členy naší pracovní - diskusní sítě hzpd.
Zdraví
Milan Valach
mluvčí HzPD

Ano, připojím se.Je ale třeba rozjet to organizovaně, všichni najednou. Doporučuji oslovit i novináře.

Martin Stín.

Komunální problémy

Každá obec má nějaké těžkosti a problémy. V zájmu občanů by se měly řešit. To, jak jsou řešeny, je přímo závislé na zvolených zastupitelích a vedení radnice. Je logické, že ne vždy je možno uspokojit všechny občany. Jsou zastupitelstva dobrá, méně dobrá i špatná. Občas se pak stává, že někteří starostové obcí (ale i zastupitelé a radní) se dohodnou a začnou s městskými prostředky hospodařit ve svůj soukromý nebo skupinový prospěch. Tyto konkrétní případy lze jen obtížně řešit doma, protože dohodnutá většina v zastupitelstvu odhlasuje vše, co se jí hodí. Navíc existuje velká snaha zabránit tomu, aby se o problémech vůbec mluvilo. Vedení radnice a radniční média upozorňují na to, že každá kritika obci škodí v očích veřejnosti a že kritik je vlastně škůdcem. Otázkou je, zda existuje nějaký důvod, aby s konkrétními případy byla seznamována široká veřejnost. Někomu by praní komunálního špinavého prádlaď pouze v kruhu rodinném vyhovovalo (zvlášť pokud se může spolehnout na hlasovací většinu). Problémy komunálníď mají vždy podobný charakter a koneckonců stále se opakují. Pokud je shrneme, jde o:

1. Masivní prodej městského majetku (akcie, pozemky, budovy), někdy navíc za velmi nevýhodných podmínek, jindy (např. v budoucích průmyslových zónách) osobám blízkým těm, kteří rozhodují.
2. Neoprávněnou manipulaci s prostředky z městského rozpočtu (smlouvy pro město nevýhodné, odpouštění dluhů, podporování nehospodárných městských organizací ó technickými službami počínaje a sportovními a kulturními konče).
3. Megalomanské představy vedoucí k investičním akcím, které ve svém důsledku město poškodí (stavby kapacitně předimenzovaných sportovních areálů, kulturní domy, jaké známe z komunistické éry).
4. Vytváření zbytečných městských organizací, případně odborů na MÚ, které jen zvyšují provozní náklady.

Jde tedy vlastně o problémy velmi obecné. A pokud o nich informují veřejná média, mohou konkrétních zkušeností z jednoho města využít občané i jinde. Je zajisté pravdou, že v obecních zastupitelstvech (stejně jako v parlamentu a ve vládě) máme jen takové lidi, jaké jsme si zvolili, tedy jaké si zasloužíme. Dovolím si připojit úryvek z dopisu, který jsem dostal jako ohlas na text o pravomocích starostů zveřejněný také na Novinkách: Můj názor je, že zastupitelé obce nejsou (až na výjimky) vážení a nejschopnější občané obce, ale osoby nastrčené partajemi, které jsou nakonec současným volebním systémem zvoleni. Skutečně schopní lidé tyto ambice nemají nebo brzy prohlédnou a ze zastupitelstev odcházejí, protože nechtějí nést spoluodpovědnost za špatná rozhodnutí. Vydrží maximálně jedno volební období. A tak jsou zastupitelstva až na výjimky složena z větší části z psychopatů trpících různými mindráky a zbytek jsou kariéristé, kteří to mnohdy i umí, ale především jim jde o kariéru a posty a hlavně jim záleží na tom, jak vypadají a jak by mohli nejlépe po zádech jiného vylézt výš nebo si alespoň zachovat určitá privilegia a požitky.ď I tato nelichotivá charakteristika bohužel občas platí. I když jí nelze zcela zobecnit, nelze před ní ani zavírat oči.

Právě proto, aby platilo, že zastupitelé zastupují zájmy spoluobčanů a nikoli své vlastní, jsem přesvědčen o tom, že místní komunální špinavé prádlo je třeba prát co nejpečlivěji. Pokud se totiž vyjasní na komunální scéně, na té celostátní se to zajisté v krátké době taky projeví. Názor na to, zda se má na komunální nešvary upozorňovat a následně je i řešit, můžete ostatně vyjádřit i vy sami.
Nemohu proto souhlasit s názorem, který jsem dostal na svůj příspěvek o problémech kolem střetu zájmů některých představitelů vedení města Turnova: Milý příteli, kritizuješ své radní za něco, co je sice nesprávné, ale v moři špatností, které se v našem státě dějí, jde o prkotinu. To praní místní komunální špíny v celostátním měřítku nemá nejmenší smysl. Vždyť nějaký ten milion vůbec nic neznamená, a to asi ani v rozpočtu vašeho města, které se honosí megalomanskými akcemi a penězi od mecenáše Horáčka ze zahraničí. Jsem přesvědčen, že to dnes už nikoho nezajímá, každý má hromadu svých vlastních existenčních problémů. Pokud je třeba něco kritizovat, pak jen velké věci s obecným dosahem. Otázkou ovšem je, zda to někdo z vládnoucí elity chce. Řešit by se měly věci mnohem závažnější, které se dějí dnes a denně v té tzv. velké politice, tam jde o miliardy...

Názor upřímného čtenáře má svou logiku a podobně uvažují i mnozí další. Co je smysluplné a co je zbytečné? Je snad zbytečné právě praní místní komunální špíny? Mají se řešit jen velkéď věci? Jde ale o úvahu velmi nebezpečnou, protože vede k pasivitě. Výsledkem by mohlo být i to, že je jakákoli snaha zbytečná, oni si totiž ti nahoře udělají, co budou chtít i bez násď (i s tímto názorem jsem se ostatně opakovaně setkal). Pokud bychom se s těmito slovy ztotožnili, netrvalo by dlouho a měli bychom zde stát řízený autoritativní politickou elitou. Bytostně s tím proto nesouhlasím. Za sebe si dovolím odpovědět, že jsem přesvědčen, že je naopak nutno řešit každý konkrétní problém a že přes ty nejbližší se dostaneme i k těm vzdálenějším. Když budou naši zvolení zástupci vědět, že je vážně kontrolujeme a darebáctví jim nebudeme trpět, nedovolí si svého postavení tolik zneužívat. A co se čtenářů týče, na jejich názory jsem zvědav.

Turnovec

boris.vst@volny.cz Deset let od zániku Občanského fóra Dovoluji si navázat na článek předsedy Poslanecké sněmovny P ČR profesora Václava Klause z Mladé fronty Dnes se soboty 21.4.2001, oslavující 10 let vzniku ODS.Dovoluji si to ze dvou důvodů – byl jsem také malou součástí zahájení změn v létech 1989 až 1992 a nelíbil se mi nikdy a nelíbí se mi ani dnes, vláda „vyvolených" politických stran nad lidmi a za druhé – vznik ODS znamenal zánik jiné formy správy věcí veřejných. Málokdo si dnes uvědomuje, že vznik silných politických stran roztržením Občanského fóra znamenal ukončení zajímavého experimentu – mnohostranného, vědomého a konsenzuálního systému správy věcí veřejných lidmi různých názorů ve velké samosprávné skupině. Nemyslím si, že bylo dobré, ještě před ukončením zkráceného volebního období správy státu širokospektrálním Občanským fórem, vrátit se k silným politickým stranám. Občanům tehdejšího Československa jakýsi typ „nepolitické politiky, uchvátil a líbil se jim. Výsledky voleb v roce 1990 jak na parlamentní, tak na komunální úrovni to potvrdil. Na mnoha nárožích ještě pršelo na plakáty s volebními hesly typu: „Strany jsou pro straníky – Občanské fórum je pro všechny!", „Pojďte s námi do Evropy!" nebo „Nejsme jako Oni!" a lidé byli tlačeni do pozice stejné jako před listopadem 1989. Chceš-li něčeho dosáhnout, vstup do Strany. Vláda odborníků, která vyhrála u voličů v létě 1990 pomalu brala za své a v plné nahotě se objevilo „stranické obsazování vládních křesel" ve vládní krizi v roce 1997 a 98. Byl jsem účastníkem „rozdělovacích" sněmů OF v roce 1991 a velmi těžko se mi vysvětlovalo v novinách a v obcích, proč se obsah těchto hesel tak rychle ztrácí ještě před ukončením volebního období. Utkvěl mi v paměti citát jednoho z účastníků sněmu v Praze, který na mikrofony prohlásil: „Tak už se rozhodněte, chcete tady stranu nebo demokracii!" Bylo to úsměvné a přitom strašné. Pro mne, jako poslance za OF, bylo rok po ukončení „vlády jedné Strany" strašné slyšet na okresním sněmu OF slova: „Pane poslanče, vaší morální povinností je vstoupit do nové Strany !!!" Byl jsem poslancem ČNR a vím, že reformy zahájené v tomto prvním období po pádu „Strany" posunul tehdejší Československo nejen do Evropy, ale k opravdové změně lidského myšlení. Tvrdím se vší odpovědností, že právě neexistence Strany byla největším hybným impulzem těchto změn. Současný systém jakéhosi pseudosoupeření „kamenných" politických stran nás od Evropy podle mého názoru spíše vzdaluje. Ukazují na to stále rozdílnější názory na různé oblasti společnosti, ekonomiky a ekologického myšlení mezi námi a evropskými zeměmi. Svět v roce 1992 upozornil na nutnost ekologického chování vlád na summitu v Rio de Janeiru a v ČR prohlašovali zástupci politických stran, že „ekologie je třešničkou na dortu, na který si musíme vydělat". Svět nastoupil cestu k trvale udržitelnému rozvoji a ekologickému chování a v ČR se ekologičtí aktivisté ocitli na seznamu tajnými službami sledovaných aktivit. Nejde však jen o ekologii. Jde o další občanské aktivity, o kulturu, o sport, o památky o volný čas lidí, tedy o aktivity, které Strany prostě dělat nemohou, pokud se nechtějí chovat jako bývalá KSČ a zavést zpětně Národní frontu. Slyšel jsem na zasedání obecního zastupitelstva neskutečnou větu: „Já jsem pravicový politik a kultura mě nezajímá!" Až tam může dojít politika strany, která vznikla před deseti léty z hnutí, ve kterém se prostě takovýto názor nikdo neodvážil vypustit z úst, aby nevypadal jako barbar. Získal–li stranickou legitimaci, byl na své myšlení dokonce pyšný, zvláště byl-li za tuto Stranu radním. Stejně tak je neskutečné zavádění „trhu s byty" na každém městě rozprodáváním paneláků po bytech lidem, kteří je kupují proto, aby „se jim nezvyšovalo nájemné". Pravicově zaměřené radnice jim však neříkají, že si za svých 100 000,- kupují nebo draží dluh dalších 250 000,- Kč. Když jsem se jednoho pravicového komunálního politika zeptal, proč to lidem neřekne po pravdě, s klidem mi odpověděl, že by přece nikdo takový byt nekoupil. V Občanském fóru prostě takovéto jednání také nebylo možné, protože se tam vedla otevřená debata o tom, jak věci řešit a ne o tom, jak zvítězit ve volbách. Ano, uznávám, že druhá velká část Občanského fóra – Občanské hnutí - již neexistuje, i když se přeměnilo později ve stranu. Možná právě proto, že se v jakousi stranu přeměnilo. Mnoho politiků z něho odešlo do „kamenných" politických stran, protože chtěli „být u moci" a Občanskému hnutí nikdy nešlo o moc. Mnoho lidí jej opustilo, když se stalo politickou stranou se slovy – já prostě v žádné straně být nechci. Vím, že po většině z nich, by politické strany sáhly hned. Nelze ODS upřít, že není vidět, že nedělá politiku, a nelze jí ani vyčítat, že by měla zlé úmysly. Prostě sdružuje lidi jednoho způsobu myšlení a pomáhá jim k funkcím, k prosazování jejich názorů k jejich růstu. Totéž dělají i ostatní „kamenné" politické strany. Jenže výsledkem již nikdy nebude takový posun myšlení, ekonomiky a událostí, jaký zde byl, když tyto strany nebyly. Byla zde jedna, kterou mělo rádo jen velmi málo lidí a proto jí naschvál udělali to, že si utáhli opasky. Bohužel na krátkou dobu. Na dobu, než se narodily jiné politické strany a začaly se chovat „jako Oni". Ing. František Nerad místopředseda Strany pro otevřenou společnost, bývalý poslanec ČNR za OF

Vážení přátelé, dovoluji si vás upozornit na "Stranu pro otevřenou společnost" http://www.stranaos.cz. Podle jejich tištěných materiálů jsou pro přímou demokracii, což mi potvrdil i jejich předseda, jinak můj dlouholetý kolega a dobrý známý RNDr. Pavel Nováček. Milan P.S. Ohledně vydávání knih považuji za nejschůdnější cestu shromáždit peníze, návhry vhodných knih a uzavřít smlouvu s nějakým zavedeným nakladatelstvím. To totiž disponuje distribuční sítí, což je dost důležité, a také má zavedené obchodní jméno- značku. P.P.S. Jsem pro to, aby do Brna přijel každý, kdo je pro ideje přímé demokracie a je ochoten spolupracovat se všemi lidmi a skupinami- stranami, ať již na pravé či levé straně pol. spektra, kteří jsou ochotni něco udělat pro tyto ideje. Vyjímky a zásady jsme definovaly v našich stanovách a v jejich dodatku (viz naše stránky), takže to by mělo být kritérium a výchozí pozice HzPD.

Vase vybrane prispevky zaslane na adresu D. N. budou zverejneny

PRISPEVKY DO BESEDY

PRVNÍ LIST BESEDY VIZ NÁSLEDUJÍCÍ LINKA

BESEDA 1	BESEDA 2	BESEDA 3
BESEDA 4	BESEDA 5	BESEDA 6
BESEDA 7	BESEDA 8	BREVIAR

BESEDA PO 18.1.2002: BESEDA B	HOME SLOVNICEK	politicke linky
REFERENDUM	DEMOKRACIE	DEMOKRACIE 2
HOME ROVNOST	PRIMA DEMOKRACIE	HOME ZVON