Jiří Gruntorád.
|
|||
9 http://www.kan.cz/zpravodaj/zpravodaj57web.htm#C8 Zpravodaj KAN č.57 (viz www.kan.cz) Knihovna Libri prohibiti Jiřího Gruntoráda na Senovážném náměstí (podle informací z článku P. Hlavatého v časopise Patron č.9/2000 -pH-) Bývalý disident a politický vězeň Jiří Gruntorád začal sbírat a šířit českou samizdatovou a exilovou literaturu od sedmdesátých let. Za opisování těchto "zakázaných" textů vyfasoval nakonec čtyři roky vězení (1980-84) a další tři roky ochranného dohledu (1985-87). Jeho ilegální knihovna byla z větší části ukryta ve sklepích a na půdách u jeho dobrých přátel, zatímco doma měl jen několik výtisků. Přesto mu jich při domovních prohlídkách mnoho zabavili. Většina byla v r.1990 vrácena, ale dodnes zůstalo několik desítek knih svázaných motouzem u Městského soudu v Praze, kde jsou přílohou jeho dávného vyšetřovacího spisu. Podobnou ilegální knihovnu měli i v Brně a také v Ostravě, kde půjčovali knihy Šavrda a Liberda, kteří si to také odseděli v bolševickém vězení. V roce 1989 obsahovala Gruntorádova knihovna již několik tisíc titulů a po vrácení zabavených knih v r.1990 ještě narostla. V říjnu 1990 byla knihovna provizorně otevřena v Podskalské ulici v prostorách bývalého ONV Praha-západ a v dubnu 1991 bylo registrováno občanské sdružení "Společnost Libri prohibiti", která se oficiálně stává zřizovatelem knihovny. S pomocí orgánů městské části Praha 1 nalezla Společnost pro knihovnu prostory na Senovážném náměstí, kde sídlí knihovna od února 1992 dodnes. Dnes jsou sbírky této unikátní knihovny desetinásobné oproti roku 1990. Ročně totiž přibývá víc než tisíc knih. Hlavní náplní jsou samizdaty a exilové publikace z let 1948-89, avšak najdeme zde i knihy a časopisy vydané ve Velké Británii a Spojených státech v době II. světové války, i starší krajanské publikace předválečné a malou kolekci legionářských tisků z I. světové války. Knihovna nabízí i některé tituly ze samizdatové a exilové produkce slovenské, polské, východoněmecké, ukrajinské a ruské. Audiovizuální oddělení knihovny, které vzniklo v r.1993, nabízí nahrávky nekonformní hudby i podzemních přednášek, videodokumenty a amatérské filmy. Knihovna vydala i významné publikace: Katalog knih českého exilu 1948-94, bibliografii Informací o Chartě 77 a Exilová periodika českého a slovenského exilu po roce 1945. Problémem knihovny je dnes její financování. Ještě před několika lety (1993-98) podporoval knihovnu stát tak, že ministerstvo kultury pokrývalo svým příspěvkem 300 000 Kč ročně polovinu ročních nákladů knihovny .Dnes je však státní příspěvek nulový. Knihovna žije (celkové náklady za období 1992-98 činily 8 milionů korun) zejména z příspěvků od nadací získaných v režimu přísně zúčtovaných grantů. Počátkem tohoto roku došlo ke změně stanov občanského sdružení a na valné hromadě byla zvolena pětičlenná rada v čele s předsedou Radimem Paloušem (bývalým rektorem Univerzity Karlovy, místopředsedou Ivanem M. Havlem (ředitelem Centra pro teoretická studia - bratrem presidenta) a jednatelem Jiřím Gruntorádem. Situace knihovny je neradostná - ministr zahraničí, ministr kultury, a ředitelka ministerského odboru literatury a knihoven dělají knihovně nepříjemnosti od svého dosazení. Nejen že knihovnu nepodporují, ale překáží jim. Vadí jim, že tady vůbec existuje nějaký zárodek občanské společnosti. Po deseti letech se kruh uzavírá - knihovna Libri prohibiti se opět jeví establishmentu jako nebezpečná. Myslím, že KAN by měl správce knihovny kontaktovat a hledat cesty, jak této knihovně pomoci. --- |
|||
INDEX OSOB
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|