BIS
|
|||
(oficiální oblasti zájmu BIS, úryvek) 1. Terorismus Společně s organizovaným zločinem a šířením zbraní hromadného ničení patří terorismus - zejména jeho mezinárodní forma - k nejzávažnějším rizikům ohrožujícím celou lidskou civilizaci. Globálnost tohoto nebezpečí potvrzuje fakt, že podstatná část světa byla zasažena, nebo je ohrožena terorismem politického a náboženského charakteru, akcemi regionálních či nadnárodních teroristických a extremistických organizací a skupin. Bez ohledu na mimořádné úsilí bezpečnostních složek všech demokratických států mezinárodní terorismus eliminovat se s jeho aktivitami každoročně setkává kolem padesáti až šedesáti zemí. Téměř nic neřeší zpřísnění trestů. Mezinárodní teroristé - k jejichž požadavkům patří změna vnitřní a zahraniční politiky, změna právního systému, propuštění vězněných teroristů či zaplacení výkupného a umožnění bezpečného úniku - jsou odhodláni ke všemu, nedají se zastrašit, často jsou připraveni zemřít při sebevražedném útoku. Zastavení připravené akce je proto nesmírně obtížné a stejně obtížná je i jakákoliv prevence. O to větší a zcela nezastupitelnou roli hrají v celé této oblasti zpravodajské služby, které získávají a analyzují informace o záměrech a pohybech teroristických organizací, skupin i jednotlivců. V tomto smyslu je třeba zdůraznit velmi dobrou spolupráci a komunikaci BIS s jejími partnery v demokratických zemích. Většina evropských a amerických jurisdikcí definuje terorismus jako předem připravené, promyšlené použití násilí nebo hrozby násilím obvykle zaměřené proti nezúčastněným osobám s cílem vyvolat strach, jehož prostřednictvím mají být splněny politické, náboženské nebo ideologické požadavky. Na rozdíl od organizovaného zločinu není jeho přímým cílem finanční zisk. Konkrétním projevem jsou pumové útoky proti osobám a objektům, používání dopisových bomb, zadržování rukojmí, vraždy, únosy osob a letadel, vydírání a vyhrožování násilím. Živnou půdou pro vznik terorismu bývá většinou politická, náboženská, rasová, ekonomická nebo sociální diskriminace, odpírání práv na sebeurčení, na autonomii a samostatnost. Mnohdy ale jde i o ideologické zneužití části obyvatelstva k boji o moc a vliv ve státě, regionu nebo části světa. Z různých pohledů lze terorismus dělit na vnitřní a mezinárodní, na politický (politický, ideologický a náboženský prospěch), kriminální (materiální prospěch) a psychotický (uspokojení duševně nemocného člověka). Politický terorismus můžeme dále členit do následujících skupin: islámsko-fundamentalistický (palestinské skupiny, oblast Blízkého a Středního východu), nábožensko-etnický (IRA, spor Indie a Pákistánu o Kašmír, události na Balkáně), nacionalistický ( ETA ve Španělsku, nacionalisté na Korsice) a ustupující levicový (Rudé brigády a Antiimperialistická buňka v SRN, francouzská Přímá akce). Za nejméně čitelný je považován již zmíněný psychotický terorismus, kdy jeho aktérům stačí, že jejich čin vyvolá pozornost a hrůzu, které jim zpětně přinášejí zvrácené potěšení a uspokojení. V tomto případě není násilí cestou k prosazení toho či onoho požadavku, ale cílem samým. Za nejnebezpečnější je považován terorismus islámsko-fundamentalistický vycházející z islámského extremismu. Jeho ideologie odsuzuje politické principy a systém hodnot Západu a jako jediné spravedlivé uspořádání světa uznává jeho uspořádání na přísně islámském základě. Ve jménu této ideologie se islámští fundamentalisté ve svém konfrontačním postoji k západnímu světu cítí být oprávněni používat násilí. Islámský fundamentalismus má stále větší zájem na infiltraci do života a společnosti evropských států. Existují např. poznatky o jeho snahách získat v bosenských utečeneckých táborech agenty z řad muslimů. Jedním z nástupních míst je zřejmě Balkánský poloostrov, odkud se různé militantní skupiny snaží rozvinout své informační a zpravodajské sítě do střední Evropy. Pro Evropu je závažným nebezpečím činnost radikálních islámských organizací. Příkladem mohou být skupiny z Alžírska, jejichž aktivity odrážejí vyhrocenou situaci v mateřské zemi a vycházejí z historických vazeb na Francii. Důkazem je řada teroristických útoků ve Francii i fakt, že silné pozice muslimských extrémistů Ozbrojené islámské skupiny (GIA) byly opakovaně odhaleny v Belgii. Hrozbou jsou i aktivity dalších islámských radikálních organizací, jako např. Hnutí islámského odporu - HAMAS, Hizballah a Gamaá al Islamiya. Nelze však opomíjet ani nový prvek příznačný pro Evropu devadesátých let. Jde o rozšíření národnostních a národních konfliktů, které se druhotným způsobem promítají do života vyspělých západoevropských zemí. O míře rizika, kterému je v souvislosti s mezinárodním terorismem vystavena Česká republika, hovoříme v kapitole "Výsledky, poznatky". 2. Extremismus Extremismus je obecný, spíše politologický pojem, který se vztahuje na hraniční, nestandardní či jinak abnormální společenské jevy a jejich nositele. V bezpečnostním a zpravodajském kontextu musí tato kategorie také obsahovat znak antagonismu vůči stávajícímu politickému a sociálnímu řádu, který je doprovázen určitými aktivitami, jejichž cílem je daný politický a sociální systém destabilizovat , případně jej v jeho částech nebo celku odstranit. V demokraciích se za extremní považují jevy, které svou existencí aktuálně či potenciálně ohrožují v prvé řadě demokratické základy státu, jeho ústavní uspořádání a demokratickým státem chráněné hodnoty (deklarovaná lidská práva, občanské svobody a další základní společenské principy), jejichž odstranění by vyvolalo reálnou hrozbu nastolení nějaké formy nedemokratického společenského systému. Bezpečnostní informační služba plně respektuje a chrání základní lidská a občanská práva a svobody, zaručené ústavní Listinou základních práv a svobod a dalšími zákony České republiky. V oblasti extremismu se proto BIS zabývá společenskými jevy, které zasahují do práv a svobod občanů nebo nabývají subverzních (podvratných) a teroristických forem. Současné nejzávažnější extremistické jevy sledují hlavně politické cíle a vycházejí z ultrapravicových či ultralevicových názorů a ideologií. Pravicoví extremisté se většinou hlásí k různým podobám neonacismu a fašismu, levicoví extremisté zase k marxismu-leninismu nebo k jiným názorovým levicovým proudům, které směřují k nastolení nějaké formy totalitního či obdobného autoritářského společenského systému, případně akceptují agresivitu a násilí jako vhodný prostředek k prosazování svých názorů a představ. Extremismus může být ovšem motivován i jinými ideovými východisky, například xenofobií, rasismem, nacionalismem, náboženstvím a podobně. Mezi skupiny s pravicově extremistickou orientací lze zahrnout různé neonacistické, fašistické a krajně nacionalistické organizace a sdružení, které své členy a sympatizanty většinou přijímají z prostředí skinheadské "subkultury", i když nelze tvrdit, že tato uskupení jsou tvořena výhradně skinheady. Jejich program obsahuje rasistickou a xenofobní ideologii, odmítání parlamentní demokracie apod. Cílem pravicových extremistů je v podstatě vytvoření totalitního státu založeného na rasovém či nacionálním základě. Skupiny s levicovou extremistickou orientací lze rozdělit na "revanšistické" subjekty a na anarchistická a autonomní uskupení. Cílem "revanšistů" je zásadní revize vývoje v českém státě po roce 1989, spojená se snahou obnovit v nějaké formě režim totalitního komunismu (bezpečnostní složky používají pro tento názorový směr termín neobolševismus). Členové a sympatizanti anarchistických a autonomních uskupení se hlásí k myšlence vyřešit všechny sociální a ekonomické problémy zavedením bezstátní neautoritářské federace autonomních komun, které se nepotřebují řídit obecně daným právním řádem a ve kterých lidé žijí na základě vzájemné dohody. Jako legitimní prostředek k dosažení tohoto utopického stavu anarchisté a autonomové uznávají - kromě neagresivních forem - také násilné útoky proti cizímu majetku či osobám. Zvláštním případem levicového extremismu jsou levicově orientovaní nacionalisté, pro které je typický protiněmecký šovinismus, nostalgie po bývalém "socialistickém táboře" (hodnotí jej jako systém, který nejlépe chrání zájmy slovanských zemí) a podpora na střední Evropu zaměřených velmocenských plánů některých ruských subjektů. Situaci na české extremistické scéně a cíle zmíněných uskupení přibližuje kapitola "Výsledky, poznatky". 3. Organizovaný zločin V celosvětovém měřítku představuje organizovaný zločin závažný a nebezpečný fenomén globálního anticivilizačního rizika, který ohrožuje bezpečnost a stabilitu států. Obrovský objem prostředků, kterými disponuje, mu umožňuje pronikat do ekonomických, finančních, politických a vládních struktur a ovlivňovat jejich rozhodovací, řídící a kontrolní mechanismy. Ve své vysoce organizované podobě vytváří nejen strukturu, kde platí přísná hiearchie a přísné vlastní zákony, ale zcela ruší i hranice států. Povahou a charakterem překračuje i hranice morální: lidské bytosti jsou považovány za materiál, s kterým lze nakládat jako s pouhou věcí. Organizovaný zločin je ve své podstatě systémem nadřazenosti a výlučnosti, který se opírá o manipulaci a ovládání, o náboženství peněz a moci. Zpravodajské služby všech demokratických zemí označují organizovaný zločin jako "novou agendu" nastolenou po rozpadu bipolárního světa. A je třeba říci, že úkolem tajných služeb - tedy i BIS - není rozkrývání jeho jednotlivých, dílčích aktivit (organizovaná prostituce, narkotika, vydírání, nelegální migrace, krádeže aut apod.), ale především koncentrace na jeho "makroefekty" a "makrodůsledky" (vstup do státní správy, finančních kruhů, do politiky). Organizovaným zločineckým skupinám, které operují v České republice - s důrazem na ruskojazyčné mafie - je věnována samostatná informace v kapitole "Výsledy, poznatky". K neviditelné šlehačce na neviditelném dortu lze přirovnat úspěchy práce zpravodajských služeb, které - vzhledem k samotným základům jejich poslání a činnosti - zůstávají před veřejností i desítky let utajeny. Např. v Anglii, ve Francii a v USA jsou stále nedostupné nejdůležitější informace, které rozvědky těchto zemí získaly v průběhu 2. světové války, ruské zvláštní služby daly teprve začátkem roku 1998 souhlas k uvolnění dokumentů, týkajících se činnosti jejich předchůdkyň za časů Petra Velikého a Kateřiny Veliké. Skutečnost, že se tajné služby svými pozitivními výsledky nemohou hlasitě pochlubit, zatímco případné nezdary a aféry mají značnou publicitu, velmi ztěžuje veřejnou obhajobu zpravodajských služeb a leckdy navozuje diskusi o jejich účinnosti a opodstatněnosti. Ani často se vyskytující neúspěchy nemohou být ovšem argumentem pro jejich zrušení. Okolní svět, okolní realita jsou příliš komplikované a i nejlepší služby a nejlépe připravené operace nemohou vždy zahrnout všechny faktory, které realitu ovlivňují. Podobně bychom se mohli třeba ptát, k čemu je diplomacie, když není schopna zabránit válečným konfliktům, k čemu jsou jiné státní instituce, které své úkoly plní jen do určité míry. O konkrétních výsledcích práce Bezpečnostní informační služby lze tedy hovořit jen velmi obtížně. Určitý, alespoň rámcový, obecný obraz lze však přece jen poskytnout. Proliferace Jeden z největších úspěchů zpravodajců BIS je z oblasti nelegálního šíření - tzv. proliferace - komponentů, materiálů a technologií k výrobě zbraní hromadného ničení, které patří k nejzávažnějším hrozbám současného světa. Jde o známý případ, který vyvrcholil ve středu 14. 12. 1994, kdy detektivové tehdejší Ústředny kriminální policie zadrželi v Praze téměř 3 kg uranu obohaceného izotopem 235 v rozsahu 87,7 procenta. Celý případ je pozoruhodný nejen tím, že jde o největší pašovanou zásilku U 235, jaká kdy byla ve světě zadržena, ale i příkladnou spoluprací BIS s policií. Obě bezpečnostní složky nejprve zcela nezávisle na sobě získaly určité informace, které se v určitém okamžiku spojily, následoval společný postup a po něm rychlý a úspěšný policejní zákrok. Bezpečnostní informační služba si tehdy získala mimořádné uznání u svých západních kolegů a o zásahu se pochvalně zmínil i prezident Bill Clinton. Celý případ zvýšil důvěryhodnost České republiky jako země, která si dovede poradit s pašováním strategicky významného materiálu. Podle zjištění BIS tvoří většinu u nás podloudně nabízených materiálů volně obchodovatelné kovy a různé radionuklidy, které nemají z hlediska jaderné proliferace reálný význam. Při ověřování jednotlivých případů jsou často identifikovány vazby aktérů na subjekty ze zemí bývalého Sovětského svazu. Drtivou většinu zaregistrovaných ilegálních nabídek k obchodu se strategickými jadernými materiály však představují pokusy o podvod. Za zjevnou mystifikaci lze považovat např. v minulosti velmi časté nabídky tajemné "červené rtuti" a izotopu osmia Os-187. Materiály, s kterými se lze na našem i zahraničním černém trhu skutečně setkat, jsou nejčastěji zdroje ionizujícího záření Sr-90, Co-60 a Cs-137. Vedle zmíněných izotopů stroncia, kobaltu a césia bývají mezi nabízenými látkami také odcizené tablety mírně obohaceného oxidu uranu - tzv. pelety jaderného paliva lehkovodních reaktorů. K uvedenému sortimentu patří též ionizační detektory požárů (kouře) obsahující mikrogramová množství plutónia, o kterých se neznalé osoby domnívají, že je lze zpeněžit za enormně vysoké ceny. Specialisté, kteří se těmto podivným obchodům snaží přijít na kloub, jsou stále více přesvědčeni, že pravým důvodem je praní špinavých peněz a předstíraný prodej je jen oblíbenou variantou legalizace. Někteří z nich také naznačují, že látky označované jako osmium, lawrencium či "červená rtuť" mohou být krycími názvy pro jiné, snad opravdu strategické materiály. Počet ilegálních obchodů s údajně strategickými látkami v celosvětovém rozsahu výrazně vzrostl v letech 1991 a 1992 a svoji úroveň si udržel ještě v roce 1994. Podle shodných poznatků policie a tajných služeb má však od roku 1995 stále klesající tendenci. Určitou roli zřejmě sehrály úspěšné zásahy bezpečnostních služeb, hlavní důvod je však v prudce opadajícím zájmu o nabízené zboží. Důvěryhodnost - pozvánka do NATO Hodnotícím kritériem nemusí být jen výsledky konkrétních akcí či operací. Stejně důležitá je i důvěryhodnost. A je to právě důvěra zpravodajských organizací zemí NATO k BIS i k dalším našim speciálním službám, která - společně s ostatními faktory - způsobila, že Česká republika byla přizvána do NATO mezi prvními. Dodejme, že jde o důvěru vyplývající z dlouholeté zkušenosti začínající rokem 1990, kdy se nové české zpravodajské služby rodily za výrazné pomoci a přispění partnerských zpravodajských služeb demokratických zemí. Vedené svazky - výstupní dokumenty O tom, že BIS nezahálí, vypovídá přehled vedených svazků (pro velmi hrubou orientaci lze slovo svazek zaměnit slovem případ) v letech 1996 a 1997. Aktivitami namířenými proti demokratickým základům, svrchovanosti a celistvosti ČR se v roce 1996 zabývalo 59 svazků, z toho v uvedeném roce Služba zavedla 18 a uzavřela 16 svazků. Zachováme-li stejné pořadí čísel, o rok později to bylo 82, 7 a 15 svazků. Kontrašpionáží se v roce 1996 zabývalo 374 svazků, z toho BIS zavedla 128 a uzavřela 99. O rok později: 302, 40 a 37 svazků. V oblasti činností ohrožujících státní tajemství bylo v roce 1996 vedeno 17 svazků, nově vytvořeno 11 a uzavřeny 2 svazky. O rok později: 17, 3 a 0. Aktivitami namířenými proti bezpečnosti nebo významným ekonomickým zájmům ČR se v roce 1996 zabývalo 221 svazků, z toho bylo zavedeno 88 a uzavřeno 46. O rok později: 192, 30 a 17. K organizovanému zločinu a terorismu se v roce 1996 vztahovalo 106 svazků, z toho bylo nově vytvořeno 18 a uzavřeny 3 svazky. O rok později: 120, 16 a 3 svazky. V jediné větě lze tedy říci, že k oblastem, kterými se BIS - jak jí vymezuje zákon - zabývá, vedla v roce 1996 777 a v roce 1997 713 svazků. Pohled na práci Bezpečnostní informační služby z poněkud jiného úhlu nabízí přehled počtu výstupních dokumentů předávaných ústavním činitelům a státním orgánům. V létech 1993, 1994 a 1995 předala BIS zmíněným adresátům celkem 951 informací - např. ústavním činitelům bylo určeno 192 zpráv. V roce 1996 odešlo k ústavním činitelům 161 výstupních materiálů, v roce 1997 186. Např. ministrovi zahraničí předala BIS v roce 1996 98 dokumentů, v roce 1997 62 informací. Ministr vnitra přijal v roce 1996 22 a v roce 1997 41 výstupů. Orgánům státní správy poskytla BIS v roce 1996 403 dokumentů a v roce 1997 366. Kontrašpionáž Pokud jde o oblast kontrašpionáže, BIS je dlouhodobě znepokojena aktivitami některých speciálních služeb zemí SNS (Společenství nezávislých států). Počet jejich zpravodajců, kteří operují na našem území, je ve srovnání s podobně velkými státy nezvykle vysoký. Velmi široká je i jejich činnost - od klasického získávání senzitivních informací a navazování nejrůznějších kontaktů přes podezřelé ekonomické aktivity až k podpoře některých extrémně levicových seskupení. Jejich cílem přitom není jen získávat citlivé, strategicky důležité informace , ale i snaha ovlivnit náš vývoj v intencích strategických zájmů svých vlád. Konkrétně lze např. hovořit o našem vstupu do NATO a do evropských bezpečnostních a ekonomických struktur. K významným výsledkům práce kontrašpionáže patří i preventivní opatření směřovaná k pracovníkům zahraničních špionážních služeb, kde je vážné riziko činnosti proti našim národním zájmům. Pokud jsou v takových případech k dispozici potřebné informace, snaží se BIS zabránit příjezdu cizích zpravodajských důstojníků na naše území informováním příslušných státních orgánů. Jiným případem prevence jsou v této souvislosti informace, které BIS předává zákonem určeným adresátům. V poskytnutých zprávách varuje před kontakty se zpravodajsky aktivními osobami, které na našem území již působí, poukazuje na formy a metody jejich práce a případná rizika. Terorismus Na území České republiky nebyla dosud zaznamenána klasická teroristická akce, kdy násilí je prostředkem k dosažení určitého cíle a kladou se podmínky. Stejně tak jsme se zatím nesetkali s násilnou akcí či s útokem mezinárodních teroristů. Jednou z příčin relativního klidu může být naše středoevropská poloha, strategicky vhodná pro vytváření tajných sítí a týlového zázemí k vedení subverzních akcí na území západoevropských států. Potenciální riziko ovšem existuje a vedle naší politické a ekonomické integrace směrem k EU a k NATO vychází v jisté míře i z kontaktů předlistopadového režimu se státy Blízkého a Středního východu. Nelze např. vyloučit, že v islámských teroristických skupinách jsou lidé, kteří u nás vystudovali, absolvovali policejní kursy a dobře znají naše území. Mnozí z nich se u nás díky sňatkům usadili a mohou tak snadno vytvářet tajnou infrastrukturu, kterou lze kdykoliv oživit. Potenciální riziko ale nepředstavují ani tak útoky proti našim občanům a úřadům jako spíše akce namířené proti firmám a misím některých cizích států. K výsledkům práce Bezpečnostní informační služby patří i projekt Komplexního systému boje proti terorismu (tzv. projekt CTC - Counter Terrorism Centre). V podstatě jde o počítačový systém, do jehož centra budou přicházet z terminálů umístěných na hraničních přechodech informace o lidech, kteří překračují naše hranice. Tyto poznatky se pak v centrálním počítači okamžitě srovnají s údaji databáze obsahující - pokud jde o oblast terorismu - informace všech našich zpravodajských služeb (samozřejmě vlastní informace BIS a také poznatky, které BIS dostává od svých zahraničních partnetů) a údaje policie. Součástí systému je výstup (provázání) do výkonných policejních složek končící u protiteroristické jednotky (Útvar rychlého nasazení). Celý systém je tedy postaven na třech funkčních fázích: informační, přechodové (vyhodnocování získaných informací a rozhodování, zda sledovat či zasáhnout a zadržet) a výkonné (např. zásah protiteroristické jednotky). V současné době je projekt ve fázi zrodu, první pokus se stažením informací do centrálního počítače prostřednictvím terminálů umístěných na několika hraničních přechodech byl podniknut v květnu 1998. Extremismus Od roku 1989 se extremistická scéna v České republice postupně zformovala do struktury obvyklé v jiných evropských demokratických státech s výjimkou neobolševických subjektů, které jsou specifickým prvkem postkomunistických zemí. Přes počáteční roztříštěnost se v extremistickém prostředí postupně vyprofilovaly hlavní skupiny s konkrétním programem a stabilní organizací, které se stále častěji snaží oslovovat širokou veřejnost a nabízet jí své extremistické ideologie jako jednoduché řešení všech společenských problémů. Čeští extremisté jsou - bez ohledu na svoji politickou orientaci - pod značným vlivem zahraničních vzorů, které se snaží napodobovat a vyrovnat se jim. Stávají se členy mezinárodních extremistických "internacionál", účastní se zahraničních veřejných akcí a ke vzájemné komunikaci i propagaci stále častěji využívají moderních technologií. Pravicoví i levicoví extremisté sdílejí podobné odmítavé postoje k integraci ČR do evropských struktur či k členství v NATO. Pravicová i levicová forma extremního nacionalismu obsahuje velmi podobné prvky šovinismu, idealizace "češství" a militantního odmítání "národně cizorodých" prvků ve společnosti. Není proto divu, že v některých případech BIS zaznamenává propojování levicových i pravicových extremistů, jejich společnou účast na veřejných akcích apod. Skinheads, přestože je veřejnost považuje za hlavní představitele pravicových extremistů, jsou víceméně nediferencovanou skupinou, sjednocenou stylem života, vnějšími znaky a subkulturou, a to vše bez výhradní formující ideologie. Skinheads vyznávají kult síly a výrazně inklinují ke xenofobním a rasistickým idejím. Původní hnutí, které bylo v podstatě nepolitické a ideově nevyhraněné, vykrystalizovalo do spektra od neonacistických skinheads přes vlastenecké spolky až k levicově orientovaným uskupením jako jsou např. SHARP nebo RASH. Fašistická uskupení a organizace navazují na tradiční názory a hodnoty, které tvořily ideové zázemí pro historická fašistická hnutí. Inspiračními zdroji jsou nejen fašistické režimy Mussoliniho v Itálii, Franka ve Španělsku či Salazara v Portugalsku, ale i činnost českých prvorepublikových fašistických organizací a spolků. Neonacistická uskupení a organizace vycházejí z ideového programu německého nacionálního socialismu v interpretaci neonacistického hnutí, které se objevilo v šedesátých letech zejména v NSR, Velké Británii a v USA. V praxi oba názorové směry často splývají. Lze však říci, že fašisté spíše akcentují národně šovinistické a xenofobní postoje, kdežto neonacisté vycházejí z důrazu na "čistotu bílé rasy". Fašisté v některých případech také propagují určitou teorii politické organizace společnosti, tzv. korporativismus". Pravicově nacionalistické skupiny vznikaly většinou v rámci fašistických a neonacistických uskupení, nicméně dnes vnější znaky fašistické či nacistické ideologie neužívají. Ve svém programu explicitně odmítají občanský princip a prohlašují, že národní původ a jazyková příslušnost jsou jediná kritéria, kterými se má stát, právo i celá společnost řídit. Prohlašují nadřazenost vlastního národa v rámci národního státu a ostatní národy a národnosti považují za škodlivé a nebezpečné pro mravní a politickou národní identitu. Sami sebe označují za "vlastence", vyhlašují, že vlastní národ je ohrožen asimilací cizích živlů a žádají silové řešení problémů plynoucích ze soužití různých etnik. Neobolševici se netají snahou o restauraci komunistické totalitní formy moci, nejlépe v její stalinistické podobě. To pochopitelně znamená, že zásadně odmítají systém pluralitní demokracie a jakékoliv společenské a politické změny, které ve státech střední a východní Evropy nastaly koncem osmdesátých a začátkem devadesátých let. S restaurací komunistické moci souvisí i snaha opět obnovit jakousi "sovětskou sféru vlivu" jako garanci proti západoevropským demokraciím. Ideologicky neobolševici zastávají klasické marxistické učení. Za ortodoxní aplikaci marxismu-leninismu neobolševici považují stalinský model socialismu a odmítají jeho revizi, která začala známým Chruščovovým projevem na XX. sjezdu KSSS. Levicoví nacionalisté se v současnosti sdružují na základě programu tzv. "slovanské vzájemnosti". Podle jejich názoru jsou po rozpadu socialistické soustavy středoevropské státy s převahou slovanského prvku ohrožené agresivní germanizací, která se maskuje jako integrační proces do NATO a EU. A slovanské národy mají za této situace jedinou možnost jak zachránit svoji identitu a svébytnost: přispět k velmocenskému postavení Ruska a začlenit se do jeho mocenské sféry. Levicoví nacionalisté pozitivně hodnotí existenci "světové socialistické soustavy v čele se SSSR" a komunistické režimy, které byly nastoleny ve slovanských zemích po druhé světové válce. Současný vývoj v bývalých socialistických zemích hodnotí naopak negativně. Odmítají pluralitní demokracii i principy tržního hospodářství. Kapitalismus je podle nich namířen proti slovanským zájmům. Stejně jako u pravicového nacionalismu také levicoví nacionalisté nadřazují národnostní princip nad principy občanské společnosti a v jejich rétorice zaznívají silně xenofobní a šovinistické tóny, zejména jde-li o Němce. Pokud jde o současné anarchistické hnutí, postupem času se rozdělilo na několik organizací, které částečně spolupracují a částečně vedou vzájemné ideologické spory. Lze zaznamenat postupný návrat od obecných autonomních a alternativních postojů ke klasickým anarchistickým myšlenkám jakými jsou např. anarchosyndikalismus nebo anarchokomunismus. Přestože jednotlivé anarchistické organizace disponují vcelku malou členskou základnou, soustřeďují okolo sebe široký okruh sympatizantů a osob, které se s oblibou účastní anarchistických akcí. Anarchisté se považují za antifašisty, ale je nutné poznamenat, že fašismus považují za důsledek existence kapitalismu a proto svůj "boj s kapitalismem" také interpretují jako formu boje proti fašismu. V anarchistickém prostředí působí i militantní skupiny, které boj proti fašismu chápou doslova jako násilné útoky na osoby, o kterých se domnívají, že jsou příslušníky skinheads nebo jiných fašistických neonacistických organizací. Organizovaný zločin Pro Českou republiku je nejnebezpečnější organizovaný zločin představovaný ruskojazyčnými skupinami a to nejen z Ruska, ale zejména z Ukrajiny a z oblasti Kavkazu. A zdaleka nejde pouze o občany zemí dnešního SNS (Společenství nezávislých států), ale také o osoby , které emigrovaly a dnes mají státní příslušnost jiných zemí. Mnozí z těchto lidí, kteří dnes fungují jako bossové, tedy "ctihodní otcové", se napojují na různé zločinecké skupiny působící ve státech SNS a operují prakticky na celém území Evropy a USA. Nelze také přehlédnout, že drtivá většina bossů, kteří stojí v čele navenek legálních společností, je z okruhu osob, které působily ve státní správě, v armádě nebo v ekonomické sféře bývalého Sovětského svazu. Všichni zbohatli v období chaosu a rozpadu sovětského impéria, kdy dokázali využít ekonomické situace. Dnes se už viditelné trestné činnosti nedopuštějí a je proto obtížné jim zločinecké aktivity dokázat. Území našeho státu je pro ruskojazyčné skupiny velmi přitažlivé. Především využívají dlouholetou znalost našeho prostředí, danou padesátiletým působením sovětských zpravodajských služeb na českém teritoriu, bývalou dislokací Sovětské armády a čs.- sovětskou předlistopadovou úzkou spoluprací bezpečnostních složek a tehdejší politické reprezentace. Pokud jde o zločinecké aktivity, je obtížné určit hlavní pole působnosti. Prakticky jde o každou činnost, která přináší vysoký zisk. Z pohledu Bezpečnostní informační služby je hlavní riziko v působení externích spolupracovníků zločineckých gangů, kteří tvoří jistý intelektuální potenciál podporující ekonomické zájmy ruských skupin. Kromě ruskojazyčných skupin působí u nás zločinecké organizace tvořené a řízené občany bývalé Jugoslávie, Bulharska, Albánie, Itálie, Turecka, Řecka a některých arabských zemí. Asijský organizovaný zločin představují zejména čínské skupiny, jejichž činnost je orientována především dovnitř čínské komunity, kde soupeří o kontrolu nad podnikateli a obchodníky. K dalším aktivitám čínských gangů patří nelegální převaděčství, zřizování restaurací sloužících jako opěrné body a nákup pozemků a nemovitostí s cílem vytvořit předpolí pro případnou migraci z Hongkongu, Tajwanu, z Číny, Vietnamu a z Koreje. U asijské komunity je značným problémem její uzavřenost a jazyková bariéra, které znesnadňují zpravodajský průnik do jejích řídících struktur. Zcela konkrétním výsledkem práce BIS v oblasti organizovaného zločinu je mj. veřejně známý případ ukradených ruských drahokamů. V rámci své zpravodajské činnosti, zaměřené na aktivity mezinárodně organizovaného zločinu, se BIS začátkem roku 1995 dostala na stopu ruskojazyčné zločinecké skupiny, která na našem území začala nabízet k prodeji kolekci drahých kamenů. Nabídka přitom nesměřovala pouze k našim zájemcům, ale byla rozesílána i do zahraničí. Při zpravodajském monitoringu zmíněného gangu BIS např. zaznamenala reakci jistého arabského šejka, který k bližšímu jednání o nákupu drahokamů vyslal do Prahy svého emisara. Obchod však ztroskotal na ceně 3O miliónů dolarů, která se potencionálnímu arabskému kupci zdála příliš vysoká. Podobně se zachovali i dva jiní zahraniční zájemci. Další vývoj případu předznamenala zpráva Interpolu, podle níž jedna moskevská banka postrádala sadu drahých kamenů. Když se následně Bezpečnostní informační službě podařilo ověřit, že ztracené drahokamy jsou identické s kameny nabízenými v Praze, byl celý případ zralý k předání policii. Tak se také stalo, v polovině roku 1995 byly drahé kameny zajištěny a causa předána vyšetřovateli. Celý případ pak skončil dne 28. 11. 1998 na ruzyňském letišti, kde česká policie předala 33 ukradených drahých kamenů v hodnotě 1,3 miliónu dolarů představitelům ruských bezpečnostních složek. (konec citace z www.bis.cz ) TAJNÉ SLUŽBY A JEJICH OFICIALNÍ STRÁNKY PRO VEŘEJNOST: Necenzurovane noviny cislo 3/2001 JAK TO CHODI U NAS INFORMACE PRO MINISTRA VNITRA CSFR o soucasnem stavu a situaci ve Zpravodajske sluzbe FMV Studie (z roku 1990 - dopl. NN) vychazi z rozhovoru s pracovniky Zpravodajske sluzby, kteri jsou v soucasne dobe zarazeni u uvedene slozky ministerstva vnitra. V roce 1968 byl vypracovan tzv. maly rozvedny program, ktery vsak vychazel z moznosti tehdejsi doby. Nebyl vsak realizovan, ani nepocital se situaci, ktera je v CSFR a ve svete nyni. Model ceskoslovenske zpravodajske sluzby v soucasne dobe je nutno vybudovat tak, aby odpovidal soucasnym potrebam CSFR a plnil ukoly, ktere vyplyvaji ze soucasnych potreb bezpecnosti statu a jeho vedeni. Zpravodajska sluzba (dale jen ZS) by mela ve sve podstate pracovat na zaklade spolecenske objednavky FMZV, FMZO a podobne. ZS v nedavne dobe, ale i v soucasne, je ve sve podstate neco mezi muzeem a divadlem. Muzeem proto, ze prevzala po roce 1948 metody a zpusob prace specialnich sluzeb SSSR (dodnes zrejme nejlepsich na svete!!! - pozn. NN), ktere se o mnoho od carske ochranky nezmenily. Pouzivani metod prace, ktere byly zakladem prace sovetske rozvedky v obdobi mezi dvema valkami, se pouzivaji dodnes. Pres provedene proverky zustava zde vetsina lidi, kteri maji kursy a skoly KGB. V podstate jeste v lednu se vraceli ze skol KGB pracovnici ZS a nijak se netaji svymi negativnimi postoji k polistopadovemu vyvoji v CSFR (napriklad Dobias atd.). Stejne tak se u mnohych nezmenil postoj k clenstvi v KSC, bylo zjisteno, ze nekteri pracovnici posilaji na UV KSC slozenkami penize na znamky a v predvolebni dobe se v budove vyskytovaly i napisy volte KSC. Divadlem byla ZS proto, ze v podstate se po cela leta prace predstirala a ZS neplnila vubec svuj ucel (to pod vedenim a kontrolou I. spravy KGB nepripadalo vubec v uvahu!!! - pozn. NN), jelikoz bylo nutno podavat hlaseni a zpravy takoveho druhu, ktere byly pranim jak nadrizenych, tak hlavne plnila ukoly UV KSC a XIII. odd. Podle prani UV KSC a poradcu z KGB se prace ZS zamerovala na aktivni opatreni proti nepohodlnym osobam tehdejsimu vedeni, a dale podle ruznych prani nekterych soudruhu z KSC je zasobovala elektronikou a ruznym jinym zbozim (napr. Obzina - dovoz elektroniky prostrednictvim ZS). Divadlo v podstate pokracuje i v soucasne dobe, ne ze shora uvedenych duvodu, ale proto, ze DIKY PORADCUM Z KGB, KTERI MELI ZS POD KONTROLOU, JE VSE O NASI ZPRAVODAJSKE SLUZBE A JEJI DOMACI I ZAHRANICNI AGENTURE ZNAMO V SSSR. Stejna situace je v tomto smeru i na Zapade, diky deflektorum z rad ZS (Rak, Pant, a v prosinci 1989 Hejny, Hejna). Z techto duvodu neni mozne v nove ZS pouzit lidi ze stare ZS, ale JE NUTNE NOVOU ZS VYBUDOVAT ZCELA ODDELENE OD STARE. Jen tak muze byt zajisteno hledisko konspirace pred cizimi specialnimi sluzbami. Problem soucasne doby spociva v tom, ze jiz nebude mozno dovolit cinnost ZS na uzemi CSFR. Tim ztraci ZS podstatnou bazi agentury, ze ktere zila. Toto souvisi uzce s tim, ze odpada smysl a vyznam oblastnich odboru na KS SNB v republice, ZE KTERYCH SE I. SPRAVA ZIVILA a tim rovnez ODPADA 90% SOUCASNE AGENTURY (AGENTURY ROZVEDKY, VYUZIVANE KOMUNISTICKOU I. SPRAVOU StB NA UZEMI REPUBLIKY z 90% PROTI VNITRNIMU NEPRITELI !!!!! - dopl. NN). Oblastni odbory na KS SNB pracovaly take jako typari, a pro ulehceni sve prace vzdy s "plackou v ruce". Odbory dodavaly typy na agenty centrale. Z politickeho hlediska si nemuze FMV dovolit jakykoliv skandal nebo konflikt na uzemi republiky. Kdo prevezme soucasnou ZS, musi si uvedomit, ze prebira z 98% neschopny aparat a z 99% neschopnou agenturu (vysoce neverohodne tvrzeni, porovname-li je s informacemi o stupni infiltrace nejdulezitejsich instituci Zapadu komunistickymi rozvedkami, rizenymi a kontrolovanymi KGB nebo armadni GRU, napr. NN 13/2000: "RUSKY STATNI ORGANISOVANY ZLOCIN A SVETOVE FINANCNI A POLITICKE TRHY", strana 21 - 24 nebo s knihami prebehlych komunistickych spionu popr. s autobiografickymi pracemi dustojniku zapadnich kontrarozvedek - dopl. NN). Proti tomuto neni zadny argument, ani to, ze by mohlo dojit k poskozeni zajmu statu ci rozvedky. Vyber na I. spravu SNB zavisel ve vetsine pripadu na osobnich kontaktech s KSC, resp. XIII. odd. UV KSC. Dale se jednalo o protekcni deti ruznych funkcionaru a SVOU ROLI ZDE MELA PRI VYBERU I KGB. I. sprava byla z hlediska kadrovych pracovniku zajimava a to pro vyjezdy do zahranici jak na ambasady, tak na schuzky s agenturou. Od starsich kadrovych pracovniku prevzali soucasni pracovnici ulohu divadelniku, fabrikaci poznatku z tisku, a osobnich styku, ve sve podstate co prinesla nahoda (nabidka cizince k prodeji informaci za penize). Podle poptavky a zajmu centraly daval kadrovy pracovnik (dale jen KP) agenture v podstate "do uby" co od nej pozadovala centrala. Tim vznikla situace, ze pokud KP umel dobre psat a vedel, co je od nej pozadovano, byl kladne hodnocen. Zadna zprava nebyla proveritelna, jelikoz rezidentura k tomu nemela moznosti a nikdo nepovolil proverku agenta v zahranici. (Naprosta desinformace. Pokud by to byla pravda, komunismus by neovladl 1/5 sveta s 1/3 obyvatelstva a neudrzel by se od roku 1917 az do 21. stoleti!!! Sovetske tajne sluzby KGB a GRU disponovaly k ziskavani a proverovani vlastnich informaci i informaci ziskanych od svych vazalu prakticky neomezenymi prostredky a k tomu navic moznostmi rozvedek vsech ostatnich komunistickych zemi!!! - pozn. NN). Mnohdy agentura, ktera byla vedena, neexistovala. Je znam pripad, ze pouze nahodou centrala zjistila, ze KP jezdi na schuzky za agentem, ktery bydli v ulici, jez neexistovala jiz 3 roky. Toto bylo delano proto, aby na tohoto agenta bylo mozno cerpat penize (schuzky, dary, odmeny) a cesty do zahranici. U KP ani v dobe nejhlubsi totality nebylo dosazeno jakekoliv legalizace. Prumerny pracovnik z FMZO a FMZV vedel, kdo je pracovnikem rezidentury. KP mel jiny pracovni rezim, okamzity narok na auto a jine vyhody. Rezident stale nekde jezdil, zatimco pracovnici ZU setrili. Tak bylo dosazeno pouze toho, jelikoz jinym specialnim sluzbam je toto znamo, okamziteho dekonspirovani. (Proto komunisticke rozvedky pracovaly prevazne prostrednictvim svych zahranicnich televiznich, rozhlasovych a tiskovych zpravodaju, obchodnich zastupcu, vybranych a vyskolenych z desitek tisic pracovniku svych exportnich podniku, pusobicich prevazne mimo ambasady, sportovcu, treneru, umelcu, vedeckych pracovniku, v omezene mire i vybranych studentu, prostrednictvim svych "politickych uprchliku" a "politickych veznu" atd. atd. Viz. NN07/2000: "KOMUNISTICKA SPIONAZ A PODNIKY ZAHRANICNIHO OBCHODU, cast 1.", strana 15 - 16, NN 13/2000: "KOMUNISTICKA SPIONAZ A PODNIKY ZAHRANICNIHO OBCHODU, cast 2.", strana 23 - 24, NN 14/2000: "KOMUNISTICKA SPIONAZ A PODNIKY ZAHRANICNIHO OBCHODU, cast 3.", strana 19 - 20, NN 15/2000: "KOMUNISTICKA SPIONAZ A PODNIKY ZAHRANICNIHO OBCHODU, cast 4.", strana 25 a NN 20/2000: "KOMUNISTICKA SPIONAZ A PODNIKY ZAHRANICNIHO OBCHODU, cast 5.", strana 15 - 17. Tohle je popis komunisticke minulosti, pritomnosti a budoucnosti jeji spionaze. - dopl. NN). Rezidenta lze prirovnat k "parasutistovi, vysazenemu v tylu nepritele", jelikoz nemel zname jak je u lidi z civilu bezne, ani nemel legalizovanou praci. V CSFR neni mozne, aby se KP za pomoci prukazu dozadoval mlceni o svem poslani. Stejne tak neni mozne jakekoliv mocenske vystupovani rezidenta. V budoucnosti je nutno legalizace dosahnout vyuzitim osob, jejichz minulost je zcela legalizovana jejich predchozi cinnosti. Stejne tak legalizace v podniku musi byt takova, ze tuto cinnost, napriklad afilace, zastoupeni, skutecne provadi, zabyva se svou legalni obchodni cinnosti. V pripade prechodu na tento system legalnich rezidentur je 98% pracovniku byvalych rezidentur zcela nepouzitelnych, jelikoz se normalne neuzivi. (I presto dokazali bez vetsich potizi zprivatisovat v Ceskoslovensku vse, co pro ne melo nejakou hodnotu - viz. internetova databaze na www.cibulka.cz, www.cibulka.com, nebo www.cibulka.ch , popr. NN 03, 04, 05, 08 a 09/2000: "ORGANISOVANY ZLOCIN - NEJMOCNEJSI RESORT CR"). Ze soucasneho stavu by postacovalo 2 % pracovniku ZS k vytvoreni zakladu centraly a budovani noveho modelu ZS. Stavajici aparat i po provedene reorganizaci v dane strukture je mnohopocetny, byrokraticky a neefektivni. Nezastupitelne misto zde ma i hledisko bezpecnostni vzhledem k tomu, jak byl vyber na I. sprave provaden, a je zde i ta skutecnost, ze vetsina PROVERENYCH (!!!) pracovniku ma kurzy a skoly KGB. Vynalozene naklady v letosnim roce (100 milionu Kcs a 30 milionu devizovych korun) vzhledem k vyslednosti prace a prinosu pro republiku jsou zcela nezduvodnitelne. Pri budovani v navrhovane forme neni pri nove organizaci potreba takovych nakladu. V podstate v nove strukture by bylo mozno zajistit provoz ZS jednou tretinou soucasnych nakladu. Nova cinnost rezidentur pri nove strukture by rovnez mela znamenat pouze 1/3 prace, a to proto, ze pro CSFR neni potrebne pracovat v nekterych castech sveta, napr. rozvojove staty apod. V teto oblasti v Africe a Latinske Americe zcela jednoznacne pracovala nase rezidentura, financovana nasim statem, pro SSSR. Utvar INFO, ktery hodnotil ziskane zpravy, nektere predane veci pro jejich malou hodnotu ani nebral, protoze byly nepodstatne. V takovy pripadech vsak nacelnici diky svym osobnim kontaktum s poradci KGB je predavali k posouzeni jim. Poradci KGB je pak vetsinou oznacili prvnim nebo druhym stupnem zajmu. Na toto nacelnici spolehali a pouzivali pri hodnoceni sve prace. Proti tomuto argumentu nebyla obrana. (Pro srovnani doporucujeme seznamit se se soucasnymi predstavami o strukture a ukolech ceske rozvedky, publikovane v NN 03/2000: "NEBEZPECNA BEZPECNOST SOCIALNI DEMOKRACIE", strana 23 - 40 a NN 02/2001, strana 02 - 03, pozn. NN). Rovnez tak nebude mozne udrzovat objekty, ktere nyni rezidentura vyuzivala, pro jejich dekonspiraci. Stejne tak nebude mozne udrzovat vozovy park v te forme, jaka je dosud. Je nutne, aby vozovy park presel na normalni cinnost podniku nebo soukromniku. Nelze vyuzivat pro opravy vozidel dilen FMV, kde dochazi k dekonspiraci, a rovnez tak soucasneho kryti v evidencich motorovych vozidel. V teto oblasti dochazelo zcela bezne k dekonspiraci z malichernych duvodu, napr. ZU se dotazal na SPZ vozidla, ktere postrikalo jejich pracovnika. Cinnost rezidentur v objektech musi podlehat normalnimu rezimu a beznym zvyklostem prace techto organizaci (krycich). Do urcite miry by se svou legalni cinnosti castecne mela i sama financovat. Zbytek financnich castek by mel byt doplnovan rezidenturou. Cinnost v zahranici by se mela odvijet na bazi ekonomicke - staze, nadace, stipendia, afilace, smisene podniky. Rozvednou cinnost neni mozne ridit ze zastupitelskeho uradu, jiz vzhledem k tomu, ze by se tento vystavoval nebezpeci kompromitace politiky CSFR. Dale i proto, ze v pripade provalu prace rozvedky ze ZU v tisku cizi zeme by ministerstvo zahranicnich veci zduvodnovalo cinnost. Tak by se stalo to, ze behem kratke doby by vztahy mezi ministerstvem vnitra a ministerstvem zahranicnich veci byly na bodu mrazu. Pracovnici zarazeni jako KP na ZU nemohou v zadnem pripade pracovat rozvedne, ale pouze v oblasti zajisteni obrany ZU z hlediska pruniku cizich sluzeb. Agenturni cinnost na uradu neni mozna rovnez z toho duvodu, ze by zde doslo drive ci pozdeji ke konfliktu s velvyslancem. Soucasna situace v obchodnim svete umoznuje budovani podniku v zahranici, a to kdekoliv. Tato skutecnost by mela byt zakladnim vychodiskem pro cestu budovani nove rozvedky. Tato forma zachovava i hledisko konspirace, protoze kontrola ZU je zcela jednoducha a tyto hlidaji zahranicni sluzby. Pri legalizaci ve forme podniku, akciovych spolecnosti apod. je mozne zachovani konspirace jiz z duvodu velkeho pohybu lidi a ohromne stykove baze osobnich kontaktu. V soucasne dobe je nutno vychazet z vnitrnich rezidentur. Musi byt vzhledem k tomu, ze je nutno nejak efektivne zacit. Mel by to byt odrazovy mustek nove ZS. Dulezitym hlediskem je agentura. Ze soucasne agentury je pouzitelnych jen malo agentu v ramci ZS. Tyto agenty by meli prevzit ti, co budou tvorit zaklad nove ZS. Tato agentura by po vyhodnoceni mela byt zakladnim kapitalem. Ostatni archivovat. Duvodem pro to je to, ze jak vyber, tak ukolo vani bylo nekvalitni a podle potreb byvaleho rezimu. Jeji vychova a vycvik byl veden, vychazeje ze soucasne situace a pozic, proti Ceskoslovensku. Zde je nutno brat v uvahu i to, ze agentura je znama KGB, ktera v minulosti vyuzivala agentury tak, ze si agenta prevzala, nekolik let ridila a pak vratila ceskoslovenske strane bez jakehokoliv vyhodnoceni. Vetsinou vsak doslo u takto predanych agentu k dekonspiraci (Anglie). V soucasne dobe by mela mit agentura nove ukoly v novych podminkach. Nadale je nutno jit metodou hlavniho clanku, tzn. budovat agenturu spickovou a ne neomezenou. Nelegalni rozvedka budovana podle modelu SSSR ztratila sve opodstatneni a jen v minimalnim procentu bude v budoucnu vyuzitelna. Je zbytecne, aby se nekdo 5 let skolil a byl NA POLITICKY AZYL vysazen napr. do USA. Tento rusky vzor, ktery byl prevzat I. spravou StB, ma sve koreny v dobe pred II. svetovou valkou, kdy SSSR nemelo sve zastupitelske urady ve svete. V tomto pokracovali i po valce, kdy po r. 1955 jiz naprosto tento valecny zpusob agentury ztratil zcela opodstatneni a vyznam. Nelegalni rozvedku v soucasne dobe dekonspiruje a potira vlastni evidence obyvatel. Na pocitaci nelze tuto osobu ukryt, jak u nas, tak jiz vubec ne v zahranici, kde je tento system zaveden jiz davno. Ciselny kod na identifikacni karte na Zapade neni mozne technicky padelat. Tudiz nelegalni agentura likviduje sama sebe propojeni na ruzne pocitace, jako je zdravotnictvi, pojisteni, banka apod. Vzhledem k blizicimu se sjednoceni Nemecka vyvstava pro CSFR problem nelegalni rozvedky v SRN (!!!), a to proto, ze nelegalove pouzivali pro sve kryti dokladu NDR. Sjednocenim ziskaji specialni sluzby SRN pristup k zakladnim evidencim, napr. obyvatel, a tim bude dochazet k dekonspiraci nelegalu. Budoucnost ZS je poznamenana i skartaci, ktera byla na I. sprave provedena. Jednalo se udajne o skartaci nepodstatnych materialu bez zpravodajske hodnoty. Je tedy otazkou, kdyz po teto skartaci zustaly jen materialy s nizkou nebo zadnou zpravodajskou hodnotou, co po cela leta I. sprava delala. Skartace na I. sprave byly provedeny tak, ze v soucasne ani budouci dobe se stat nebude moci branit jakemukoliv narceni doma i ve svete, a to hlavne v oblasti AO (aktivni opatreni) a VO (vlivova opatreni). Byly skartovany vsechny materialy AO, VO a akci, na kterych se podilela KGB. Paradoxem, a to bylo pravdepodobne umyslem skartaci, je ta skutecnost, ze kopie dulezitych AO, VO a akci, stejne tak agenturnich zprav, se predavaly poradcum KGB. KGB je muze, na rozdil od CSFR, kdykoliv pouzit k cemukoliv (vydirani, skandalizaci, agenturni spolupraci). Vzhledem k tomu, ze pokyn vydany gen. Lorencem dalnopisem dne 4. 12. 1989 (viz. NN 06/1991: "KDO U NAS KRYJE AGENTURU KGB?", strana 01 a 03, - pozn. NN) se netykal skartaci na I. sprave, ale pouze byl urcen pro utvary kontrarozvedky, byla zalezitost skartaci dne 23. 5. 1990 predana inspekci federalniho ministra vnitra k dalsimu opatreni. (A tim cela zalezitost definitivne skoncila - pozn. NN). Jak jiz bylo uvedeno, pracovala agentura I. spravy na uzemi CSFR. Stinove tak v nekterych oblastech duplikovala, nahrazovala byvalou II. Spravu (boj proti vnitrnimu nepriteli), se kterou uzce spolupracovala hlavne v oblasti AO a VO. Agentura I. spravy byla smerovana do vladnich organu, na ministerstva, do hromadnych sdelovacich prostredku, podniku zahranicniho obchodu a pod. (Do dnesniho dne je tato agentura pro nasi i zahranicni demokratickou verejnost tajna!!! Ne ovsem pro KGB!!!!! - pozn. NN). V novem modelu by zpravodajska sluzba mela plnit ukoly vlady, ktere by rovnez mela byt podrizena. Mely by byt zrizeny zemske rezidentury odpovidajici za cinnost podrizenych pracovist rezidentu v prihranicnich krajich a na uzemi statu, kde rezidentury budou pusobit dle pokynu centraly. Zcela dostatecny pocet pracovniku zemske rezidentury by mel byt 10 osob. Tito by ridili osobnim stykem podrizena pracoviste, ukolovaly tato pracoviste a odebirali zpravy. Vysilali by pracovniky na schuzky a jina agenturni opatreni z uzemi CSFR smerem ven (na Vychod nebo na Zapad? - otazka NN) a z venku do republiky. Zajistovali by ekonomicke otazky, technicke vybaveni a financni podpory pracovist rezidentur a agentury. Kryti techto rezidentur by bylo mozno uskutecnit praci ve statnich organech, napr. ARCHIVECH, kde by bylo mozno umistit prostredky spojeni s centralou na patricne technicke urovni. Rezidentura by hradila provozni rezii, tzn. naklady na vozidla, rezii pracovniku na schuzkach a vyplaty agentury prostrednictvim RO. Hlavnim ukolem rezidentury je vybudovat podrizena rozvedna pracoviste v zajmove oblasti. Vedle ni provadi aktivni operativni cinnost. Ve spolupraci s centralou buduje predevsim kryci pracoviste na uzemi protivnika, pricemz vyuziva k pruniku ruznych akciovych, obchodnich spolecnosti. Rezidentura by mela rozdelovat a prerozdelovat kadry, hledat schopne lidi v obchodni, financni a jinych sferach. S temito pak uzavirat smlouvu na zcela pravnim podklade o zpravodajske cinnosti. Agentura musi byt jen a pouze v zahranici. Zrizenim rezidentur a ruznych krycich firem v blizkosti hranice zajmove oblasti odpada i vyssi financni naklad, jiz jen z hlediska vzdalenosti. Nehlede na skutecnost, ze vydani hradi firma sama nebo zakaznik, se kterym je podnikan obchod. Jednim z nejdulezitejsich hledisek je ta skutecnost, ze u ZS je nutny sluzebni postup tzv. od chodniku. Tzn. z agenta postup na rezidenta a ve vyssim veku do centraly. V utvaru INFO musi delat jen lide s rozvednou praxi, teoretik neni schopen vyhodnotit kvalifikovane zadnou zpravu vzhledem ke znalosti prace ZS. V novem modelu odpada zcela otazka skolstvi v takove forme, v jake bylo do soucasne doby. Zakladnim z hledisek vyberu pro praci ZS by mela byt jazykova znalost, dale schopnost ridit skutecnou firmu nebo podnik a mimoto provozovat cinnost v UZS. Vyber do nove zpravodajske sluzby podridit jiz temto hlediskum - je zcela nutny z hlediska legalizace a konspirace. Osoby, ktere uzavrou pracovni smlouvu s ZS by mely projit a dostat jen kratkodobe skoleni dle profese a zamereni. Jeden mesic zcela postacuje k potrebnemu vyskoleni pracovnika, a to ve vsech oblastech, od prace jinych specialnich sluzeb, sifry, radia, sledovacky a pod. Pro prijem k teto sluzbe by mely byt zpracovany testy, zahrnujici oblasti, ktere jsou pro tuto sluzbu nutne. K ZS by meli byt prijimani jen ti uchazeci, u kterych budou zaruceny charakterove a moralni predpoklady pro sluzbu, prislusna profesionalni uroven i aktivni zajem na praci pro CSFR. Zustavajici aparat ZS byl a je zcela deformovan neustalym souperenim o moc mezi ruznymi klikami na I. sprave, tzv. Nemeckou, Stredovychodni atd. a ziskani vlivu na I. Spravu v boji o vyjezdy do zahranici. V tomto soupereni melo sve misto i 13. oddeleni UV KSC, bez jehoz schvaleni nebylo mozno na I. sprave nic provest. Mravni vlastnosti techto lidi neni potreba ani komentovat, jejich zajem se orientoval financni zisk a ziskani ruznych vyhod. Ponevadz dosavadnimi kriterii pro vyber a sluzebni postup v ZS byly predevsim politicka prislusnost ke KSC a patricna aktivita, popr. dobre styky s nomenklaturnimi kadry, byla ZS zcela prostoupena znamymi neduhy totalitniho rezimu, jako je protekcionarstvi, karierismus, v navaznosti na to i neefektivita prace, byrokracie, duplicita cinnosti atd. I za predpokladu, ze by do ZS postupne prichazeli novi pracovnici, bezpochybne by narazeli na zavedene metody udrzovane a vyhovujici soucasnemu aparatu a tento stav by se jim darilo jen s velkymi prekazkami prekonavat. Z techto duvodu by nejschudnejsim resenim bylo paralelni vybudovani nove ZS, ktera by postupne nahradila stavajici ZS. (K tomu bohuzel nedoslo - pozn. NN). NAVRHOVANA OPATRENI: - Provest na ZS specialni proverky se zamerenim na prunik cizich specialnich sluzeb. - Vzhledem k dekonspiraci stavajiciho objektu ZS umistit nove budovanou ZS do jinych objektu. - Vyjmout nove budovanou ZS z pravomoci ministerstva vnitra a podridit ji federalni vlade. - Zpracovat podminky a kriteria pro prijem novych zamestnancu ZS v souladu s platnymi zakony. - Ustanovit studijni skupinu podrizenou pouze federalnimu ministrovi vnitra, ktera by provedla vyhodnoceni cinnosti I. spravy v minulosti a rozsifrovala AO a VO, jejichz odhaleni v zahranici mohou poskodit CSFR. - Zpracovat rozbor cinnosti vzhledem k vynalozenym nakladum se zamerenim na jednotlive polozky, a to jak v Kcs, tak v devizach. Datum 1990 www.cibulka.com Pravda konecne vychazi najevo O pripadu byvaleho kapitana Bezpecnostni informacni sluzby (BIS) Vladimira Hucina jsme jiz na techto strankach psali nekolikrat. Nyni bychom se radi zamerili na nove informace, ktere jsme ziskali nedavno. Jedna se predevsim o prubeh procesu s Vladimirem Hucinem, a dale o temer neuveritelne informace z olomoucke pobocky BIS, byvaleho Hucinova pracoviste. Vladimir Hucin byl puvodne zatcen v breznu 2001, ve spojitosti s nekolika pumovymi utoky v Prerove a Olomouci. Jeste pred jeho zatcenim byl z pachatelstvi techto utoku narcen ultralevicovymi kruhy, proti kterym se zameroval ve sve praci pro BIS (viz clanek Fakta, ze kterych jde mraz po zadech). Po temer rocnim pobytu ve vysetrovaci vazbe konecne stanul pred soudem v unoru 2002 a byl obvinen ze sedmi trestnych cinu. Podivne je ovsem to, ze z pachatelstvi onech vybuchu obvinen nebyl. Nejblize se pani statni zastupkyne JUDr. Lenka Sromova dostala s obvinenim z nedovoleneho ozbrojovani. Ovsem jak behem procesu vychazi najevo, budto si radne neprostudovala patricny zakon, nebo ma obrovske nedostatky v oblasti balistiky a pyrotechniky. Navic jako korunniho svedka uvedla jisteho Vlastimila Svejdu, byvaleho spolupracovnika StB, ktery jiz v dobe sve prace pro tuto nechvalne znamou organizaci byl svymi chlebodarci povazovan za psychopata. Nechme o tomto bode obzaloby promluvit samotneho Vladimira Hucina: „Jedna se o ten bod, kde se hovori o vybusnine HNTD v ramci nedovoleneho ozbrojovani. Vysvetlil jsem, ze Vlastimil Svejda je tajnym spolupracovnikem Statni bezpecnosti. Odkazali jsme je na prislusne dukazy. Dale jsme predlozili zpravu psychiatrie, kde byl Statni bezpecnosti a znalci z opavske psychiatrie shledan v zaveru 70. let druhotnym psychopatem, nezpusobilym vubec nejak vypovidat. Usvedcoval me z vrazd funkcionaru KSC, utoku na sidlo sovetske armady a dalsich hrdelnich trestnych cinu. Nasledne Statni bezpecnost zjistila, ze jsou to fantasmagorie. Uvedl napriklad, ze u nas za kominem jsou zbrane. Bezpecnost to samozrejme rozkopala a nic tam nebylo. To se nedalo delat do nekonecna. Pak s nim zajeli do Opavy a zjistili, co je zac. Ma o tretinu snizenou rozpoznavaci schopnost a je medikamentozne nelecitelny. To jsou dukazy, ktere lze obstarat behem nekolika minut, pokud by se slo pro trestni spis, kde je to uvedeno. Takovy je to tedy svedek, byt tajny spolupracovnik pod krycim jmenem Slavek. Uvedl, ze jsem mel pripravit obrovsky teroristicky vybuch pred 11. zari a ze mi dodaval vybusniny. Cilem melo byt usmrceni spousty lidi. Za dodani vybusnin by mel byt samozrejme take stihan. Bral jsem to trochu jako urazku. Kdybych chtel po Svejdovi nejake vybusniny na bazi organickeho peroxidu, tak si je dokazu vyrobit sam. Znam postup daleko lepe nez on. Statni zastupkyne se dostala do situace nezavidenihodne. Skoda, ze tam nejsou sdelovaci prostredky a novinari. Posoudili by, o cem se jedna. Hovorime tam o necelem pul gramu nejakeho prasku. Cilem bylo obvinit me z tech pumovych utoku, co nejdele me na to drzet, aby soudruzi plukovnici a dalsi vyznamni cinitele, byvali clenove KSC, mohli prezit tu dobu proverek. A potom me nejakym zpusobem, treba v prubehu roku, znemoznit a zdiskreditovat.“ Proces s Vladimirem Hucinem je konan za zavrenymi dvermi, udajne proto, ze se behem procesu jedna o utajovanych skutecnostech. Ovsem i tak jsme se dozvedeli, ze mnohe radoby dukazy byly vysetrujicimi organy ziskany nezakonnym zpusobem. Jedna se zejmena o nezakonnou prohlidku bytu matky Vladimira Hucina a o nezakonny odposlech jejiho telefonu. Takoveto praktiky byvaly normalni v dobach totality. Je ale mozne, aby takto pracovala policie demokratickeho statu? Stejne nesmyslna jsou mnoha dalsi obvineni. Napriklad nedovolene nakladani s osobnimi daty a jinymi utajovanymi informacemi. Ani v jednom pripade se nejedna o materialy, ktere by Vladimir Hucin obdrzel v ramci sve prace pro BIS. Jedna se o dokumenty byvale StB a KSC, ktere po listopadu 1989, nekdy s nasazenim vlastniho zivota, zachranil pred skartaci. Jelikoz nebyly nikdy soucasti archivu soucasnych bezpecnostnich slozek, nebyly radne klasifikovany a tudiz se nemuze jednat o utajovane skutecnosti. Podobne to je s obvinenimi z neuposlechnuti rozkazu a ze sireni poplasne zpravy. Jedna se o to, ze Hucin odmitl prozradit zdroje svych informaci a ze siril poplasne zpravy o levicovem extremismu. Nechme opet promluvit Vladimira Hucina: „V pripade neuposlechnuti rozkazu jsme dokazali, a je to uvedeno dokonce ve stanovach BIS, ze je prioritou chranit sve zdroje, jejich zdravi a zivoty. Jakmile nastoupila Socialni demokracie, chteli predevsim zdroje k problematice levicoveho extremismu. Snazi se mi prokazovat, ze jsem pusobil proti KSCM, coz neni pravda. Prokazal jsem, ze byt je KSCM parlamentni strana, ma kontakty s levicovymi radikaly. Mnohokrat mela informace, ktere byly pro me uplne nove. V kruzich kolem poslankyne Rujbrove, ta je mimochodem urcena pro kontrolu BIS, vedeli o pohybech nekterych vysokych zpravodajskych dustojniku. Je to komunisticka soudkyne a jeji manzel je byvaly dustojnik StB.“ Vladimir Hucin uvadi dalsi zajimave informace v souvislosti s probihajicim procesem: „Atmosfera v soudni sini je takova, ze si nikdo nesmi cinit poznamky. To co vam tady ted rikam, je asi tak na hrane nejake te mlcenlivosti. … Vsichni meli pripraveny tuzky a museli je zase rychle schovat. Nesmi se cinit zadne poznamky. Je to spis takove komicke, hovori to samo za sebe. V teto atmosfere jednani pokracuje. Trochu se to vyhrocuje tim, ze se tam pani zastupkyne stale znemoznuje. Samozrejme ma nejaky ukol, protoze v tech materialech jsou i informace tykajici se vyznamnych cinitelu statni spravy, tedy i ji same. Snazi se v ramci svych moznosti delat maximum. Myslim si ale, ze jsem k soudu jeste nesel s takovymi protidukazy k obzalobe jako nyni.“ Pro dokresleni uvadime, ze Statni zastupkyne JUDr. Sromova se pokusila behem probihajiciho soudniho procesu propasovat do jednani zcela nove dokumenty, ktere nebyly obsazeny v puvodni obzalobe, takze obhajoba nemela jakoukoliv moznost se s nimi seznamit. Pochybujeme, ze tak zkusena pravnicka, jakou JUDr. Sromova bezpochyby je, ocekavala, ze ji to projde. Proto nezbyva, nez se zamyslet nad otazkou, jakeho cile chtela pani statni zastupkyne dosahnout touto pochybnou taktikou. Vladimir Hucin dale uvadi: „Policie vyuziva byvale tajne spolupracovniky Statni bezpecnosti, skutecne osobnosti, ktere maji co do cineni s byvalou komunistickou stranou. Uz z toho je jasne, ze cilem bylo me uplne odstranit, protoze vyznamni cinovnici sedici na vyznamnych mistech se obavaji o sve posty. … Je zrejme, ze odpor proti mne byl velmi radikalni a vyustil az v to, ze si krajni levice, ve spojeni s jistou casti policie, dovolila zorganizovat tyto pumove utoky. Jsou dle meho mineni vysledkem organizovaneho komplotu bezpecnostnich struktur a krajni levice. Potrebovali ze me udelat teroristu a autora nejakych peti vybuchu, kde zahynul prislusnik, ktery proti mne mnohokrat zasahoval. … V den, kdy jsme vstoupili do NATO, vyletela do vzduchu policejni stanice v Prerove, jeden z utoku byl na Konfederaci politickych veznu, kdyz jsme provadeli soutez Poznej 30 estebaku Prerova. Kdo vyhral, dostal Becherovku, byl to takovy originalni napad. Podezirali me, ze za tou soutezi stojim. Pak se stal samozrejme ten vybuch a postupovalo to a ja jsem najednou mel problemy sam se sebou. Bohuzel ty vybuchy byly delany tak, aby to pripominalo me vybuchy na vitriny SCSP, KSC a vubec ty busty. Nikdy nebyla prolita kapka krve, to pripominam. Ja jsem se nikdy netajil svou inklinaci k Masinum, verejne uz ve skole jako zak. Navic jsem se stal vyznamnym kritikem urcite casti Charty 77. Odhalil jsem v ni spoustu agentu, kteri byli opravdu rizeni velmi aktivne. Bohuzel je to neprijemne o tom mluvit. Slo o odposlech meho sluzebniho automobilu, z telefonu s babickou. Zjistili, ze jsem kritizoval 17. listopad. Sam jsem signatarem Charty 77, ale s Uhlem a temito lidmi a se soudruhy, jsem se nemohl shodnout. Moje kritika byla cim dal vyraznejsi, nicmene byla dokumentovana zpravodajskou technikou a tim jsem si zadelaval na problemy. Potom to prasklo s tim Kavanem. Byl jsem poveren, abych skupoval knizky. Tim se melo zabranit, aby informace pronikly mezi sirokou verejnost. To se take projednavalo. Vsechno jsou to utajovane skutecnosti. Ted uz vychazi najevo, ze jsem mel prioritu problematiky zpravodajskeho extremismu. Dokumentoval jsem styky levicovych radikalu s irackymi pracovniky ambasady. Dnes jsem vlastne pred 11. zarim. Situace po tomto leteckem atentatu, rikam ted kacirsky nazor, je z tohoto hlediska pro me vyhodna. Nyni i FBI musi v Americe a vsude jinde zmenit strukturu a aktivne predem zjistovat, co tyto sily chystaji. Kdyz se stane rana, to uz pak o tom mohou psat jen novinari. Predstav si, ze zdokumentujes, treba na Slovensku nebo v jinem okolnim state, kontakty mezi arabskymi teroristy a podari se Ti to v ramci sledovani extremismu zdokumentovat, a pak Ti nekdo ty operace ukonci. Pred mym zatcenim byly takto ukonceny operace tohoto druhu. Je potreba skutecne otevrit, jake zpravodajske akce byly ukonceny.“ Tolik tedy Vladimir Hucin. V souvislosti s vyse uvedenym ukoncenim protiteroristickych operaci se nam dostaly do rukou zcela sokujici informace o pripadech, ktere byly vysetrovany olomouckou expositurou BIS: V druhe polovine roku 2000, po nastupu plk. Jana Prince (osoba jednajici v minulosti ve prospech StB, tzv. vlivova osoba), byly zastaveny zpravodajske operace na problematice antisemitismu (svazek s krycim nazvem Lipa c. I-00070) a operace tykajici se spolecnych aktivit krajni levice se zastupci Lybie, Iraku, Iranu, Palestiny a Syrie. Kontakty Ludvika Zifcaka a jeho levicovych extremistu jsou popsany ve svazku s krycim nazvem Dyka c 001552 a Hrob c. 001553. V danem pripade se jedna o kontakty a aktivity v ramci spolecneho boje proti sionismu a USA. Ve svazcich jsou popisovany kontakty, pri kterych dochazelo k financnim podporam levicovych extremistu od zastupcu Iraku a dalsich. Tyto aktivity jsou zamereny na boj proti NATO. V uvedenych svazcich jsou zaznamenany i spolecne konspirativni aktivity nemeckych levicovych radikalu s levicovymi extremisty CR, Slovenska a Ruska (ruske tajne sluzby). Je zrejme, ze ukonceni vyse uvedenych operaci je zapricineno tim, ze v BIS se upevnila pozice prokomunisticky orientovanych vedoucich predstavitelu BIS. V BIS se take posilila pozice byvalych prislusniku StB, KSC, absolventu VUMLu apod. Zvysena intensita kontaktu v ramci boje proti USA mezi zastupci krajni levice a zastupci Iraku a dalsich arabskych statu, je patrna od pocatku roku 1998 (navstevy na zastupitelstvich zminovanych statu). Neobjasnene vybuchy v Prerove jsou dilem krajni levice ve spojeni s KSCM a osobami pusobicimi u policie CR. Dilci poznatky a agenturni rozpracovani techto teroristickych dosud neobjasnenych vybuchu v Prerove je soustredeno ve svazku s krycim nazvem Spunt c. 001567. Iniciatori vybuchu sve aktivity smerovali predevsim k tomu, aby byl z BIS odstranen kpt. Vladimir Hucin, ktery rozpracovaval problematiku levicoveho extremismu – terorismu. Cilem odstraneni Vladimira Hucina z BIS bylo predevsim to, aby byly zastaveny zpravodajske operace na problematice antisemitismu a levicoveho extremismu. Z rozkazu v zaveru roku 2000 byl ukoncen i svazek Silon c. 001125. V tomto svazku byly soustredeny informace o pronikani komunistu do statni spravy, predevsim do policie a justice. Z dosavadniho zjisteni je zrejme, ze predstavitele soucasne KSCM maji znacny vliv na interni cinnost v BIS (personalni zmeny s cilem eliminovat problematiku 4. odboru – levicovy extremismus a problematiky s timto souvisejici). Soucasna situace v BIS by mela byt vaznym varovanim a mela by se stat predmetem bezpecnostnich mechanizmu NATO (v pripade zajmu mohou byt dilci informace v ramci moznosti prubezne doplnovany). Soucasni predstavitele BIS napojeni na CSSD a KSCM maji znacne obavy z toho, ze informace z uvedenych zpravodajskych svazku (Dyka, Hrob, Silon, Spunt) budou ziskany bezpecnostnimi slozkami NATO. Z tohoto duvodu jsou veskera soudni jednani s Vladimirem Hucinem utajovana. Vysetrovani byvaleho kapitana BIS Vladimira Hucina bylo utajovano mimo jine i proto, aby se o ukonceni uvedenych zpravodajskych operaci nedozvedeli novinari a predevsim predstavitele zpravodajskych slozek USA a dalsi. Co dalsiho je treba dodat? Snad jenom to, ze nedavno skoncilo soudni preliceni s jinym byvalym kapitanem BIS, Romanem Hrubantem, ktery byl obvinen z vydirani, zpronevery a podvodu. Hrubant, stejne jako Hucin, tvrdil, ze veskera obvineni jsou nepravdiva a politicky motivovana. Mestsky soud v Praze ho v plnem rozsahu osvobodil. Vyslo najevo, ze jde o hrube zneuziti moci. S ohledem na oba pripady nam nezbyva, nez se zeptat: zijeme opravdu v pravnim state, nebo jsou nase bezpecnostni slozky opet nastrojem politicke moci? Josef Bilek, 27. cervence 2002 POLICAJTUM SKONCILY RUZOVE CASY Brnensky policejni reditel dal prikaz k hloubkove kontrole, protoze se ukazalo, ze policajti falsuji statistiku uspesnosti reseni trestnych cinu, zjevne kvuli premiim. Napriklad na nejakeho mrtveho brnenskeho mladika napsali nejakych 20 trestnych cinu. Vypada to nevine, podobne jako dalsi policajtske hrisky ale vysledkem je upadek moralky v policejnim sboru a ten muze vest k (dalsimu) rozsahlemu rustu korupce, (dalsimu) propojeni s organizovanym zlocinem apod. Neni to jen brnensky problem, je to celorepublikovy problem. Napriklad v Ostrave pred casem policajti rozesilali pysne dopisy poskozenym stranam, kolik ze pripadu kradezi se vyresilo apod. Jedna moje znama si vsak mezitim uvedomila, ze vyrobila velky trapas, protoze si uvedomila, ze kradez, kterou nahlasila v Ostrave se stala ve Frydku-Mistku, takze policajti pri nejlepsi vuli zlocin, ktery se v Ostrave vubec nestal nemohli v Ostrave vyresit. Uz tehdy me napadlo, ze jde o statistiku a o premie. Jednou jsem se take pokusil zjistit, kde policajti skladuji autoradia z trestnych cinu. Ne ze bych doufal, ze sve radio nekde uvidim, ale jen tak pro poradek jsem to zkusil. A zjistil jsem, ze poradek v tom vubec neni. Posilali mne od certa k dablu a porad dokola, az jsem toho taktne nechal. Nakonec, ja jim to preju. Ale nevede presne takova benevolence nakonec k tomu, ze se policajtum ztraci cele kabely heroinu, jako pred casem v Brne? Jeden Ostravsky policajt se take pred cleny sve rodiny nedavno pochlubil, ze z havarovanych vozidel obcas pomohou pred zlodeji "zachranit" nektere cennejsi predmety. Protoze vztahy v rodine nejsou vzdy ruzove, informace se dostala ven. Je to ovsem hloupe zejmena vuci drtive vetsine kolegu, kteri maji ciste svedomi. Meli by si tito panove vstoupit do svedomi, dokud je cas! Je take verejnym tajemstvim, ze v Ostrave lze ziskat STK i s nalepkou postou za bratru 1200 Kc, aniz kdo kdy auto videl. A za pouhych 200 korun dostanete osvedceni od znalce s kamaradskym doporucenim, co si mate na aute jeste opravit. Kdo by chtel platit pred STK 30 000 Kc v zarucnim servise, a sest krat se u policajtu musel otacet na pate kvuli takovych prkotin, jakoze ma s sebou jako doklad totoznosti pas, a ne obcanku (vedle mnoha dalsich dokumentu s adresou a vsemi dalsimi udaji), jak se to stalo nedavno mne. "Jste obcan? Tak mate mit obcanku," rekl mi jeden tamni pracovnik, kdyz jsem daval sve zazitky k dobremu. Jako obcan mam ovsem predevsim pravo na obcanska prava a ochranu pred zbytecnymi prutahy. Ministerstvo vnitra dnes potrebuje usetrit. Jednou z cest je sankcionovat policajty, kteri se dopousteji prestupku. Takze jim tihle prestupnici uzasne hraji na ruku! |
|||
| POKRACOVANI |