(Články po volbách:)
Tyto volby jsou jen odrazovým můstkem pro budoucnost
(komentar k vysledku snemovnich voleb 2002)
Touzebne ocekavan zmena neprisla. Mame, co jsme chteli a co si zaslouzime. Lepe receno, mnozi z nas jeste ani netusi, co se jim vyklube z toho, CO chteli a cemu dali svuj hlas, prestoze TO je u kazde z viteznych stran jiz dlouho mezi nami. Mnozi z nas donce vedeli jen komu nechteji dat svuj hlas a dali jej komukoliv. A jeste vice z nas se ani nesnazilo vyjadrit svym hlasem, co chce a nechce.
Predevsim tedy mnozi Cechove nadale pohrdaji politikou a zapominaji, ze politika je pres vsechny spinavosti matkou budoucnosti nasich deti, at myslenkovych nebo tech skutecnych. A matkou pohrdat beztrestne nelze. Za neucast ve volbach se plati. Nejprve volebnimi vysledky. Negativni volba, at jiz nevolime nebo volime natruc jen nepritele dosavadniho vudce, je malokdy idealni volbou. Pohyb vpred vznika tvurci cinnosti, hledanim, podporovanim a vytvarenim noveho, lepsiho. Pokud dame hlas "nepriteli" naseho "nepritele" muze se snadno prihodit, ze za chvili zjistime, ze novy vudce take za mnoho nestoji. Tento narod temer dobrovolne propadajicí nicivemu negativismu, obira o budoucnost sve vlastni deti, jako i ty, kteri jsou schopni tyto deti (a ideje) plodit. Cekame snad uz jen na ranu z milosti?
Volebni neucast vsak nebyla zase az tak vysoka, ze by z vysledku voleb nebylo patrne, co chceme, casto, aniz bychom to tusili.
Chceme tedy silny stat, nadale manipulujici spolecnosti, nadale oklestujici svobodu podnikani a svobodu vubec, nadale prerozdelujici finance tak, ze se z nich nejmene polovina vzdy zahadne vytrati, nadale vladnouci tak, ze ponechava volne pole vsem mafianskym, lobbystickym, korupcnim a korumpujicim vazbam, nadale se snazici ignorovat vazne problemy zdravotnictvi, vyzkumu, skolstvi (platy ucitelu, vysokoskolsky vyzkum), zemedelstvi, kultury a dalsich rezortu, nadale zdrzujici potrebne reformy duchodoveho systemu, armady, tajnych sluzeb a vyhybajici se podpore rodiny (financni zabezpeceni, bydleni/vystavba, zvyseni porodnosti aj.), ekologie aj. Chceme vladu stran, ktere nikdy neumely plnit sve volebni zavazky a ani se o to nikdy uprimne a z plnych sil nesnazily. ODS a CSSD nas jiz mely moznost presvedcit, ze po volbach je jim duvera volicu lhostejna, a ze si obcana nevazi vice nez nejakeho hmyzu ve svem kozichu.
Ze Havel neprijal na Hrade zastupce Komunistu, mi v teto situaci pripada jako fraska; vzdyt prispel obrovskou merou k jejich viteznemu postupu a historie jej s nimi zase novym zpusobem svaze do jednoho klubka.
Take reci nekterych politiku o tom, kdo v ktere strane zvedne ruku za spolupraci s komunisty a kdo ne, jsou jalove. Za spolupraci s komunisty zvedli ruku volici (a to mj. i tim, ze zase volili ODS a CSSD) a v demokraticke zemi a pri demokratickem schvalovani zakonu s tim muzeme jen tezko neco delat. To, ci hlasy spolu budou spolupracovat, se ukaze vzdy az pri konkretnim hlasovani ve snemovne.
Klaus si stezuje, ze pravice a demokracie skomiraji. Ale jake chlevy udelali jeho byvali i soucasni kamaradi z nasich medii, "podnikatelske" sfery, privatizace, soudnictvi, uradu a mnoha soucasnych stran, to jej vzdy malo zajimalo. 11 let se zde angazuji v desitkach obcansko-politickych aktivit. Klausovi podnikatele, ale ani nikdo z Havlova establishmentu mi nikdy neprispeli ani korunou. Davali, pravda na aktivity mi blizke, ale vetsinou jen tehdy, pokud alespon polovinu vedeni dane organizace tvorili "spolehlivi" lide, tedy vetsinou agenti vsech myslitelnych i nemyslitelnych tajnych sluzeb a lobby. Naopak tito "jejich" lide udelali vzdy hodne proto, aby autenticke iniciativy (a jejich protagoniste) byly diskreditovany, a aby na ruzne skutecne i potencialni kritiky meli vzdy neco v zaloze.
Protoze ma tento clanek pusobit trochu vychovne, dovolim si podat par svych vyvetleni k tvrzenim, se kterymi jsem se setkal v nasem uzasnem tisku:
Polopravda cislo jedna: Lid teto zeme si takto zvolil a nezbyva, nez to respektovat.
Respektovat vysledek voleb ovsem neznamena, ze neudelame v ramci respektovanych demokratickych mantinelu vsechno pro to, aby pristi vysledek voleb takto nedopadl. To znamena, ze je treba jiz dnes
1) obcany intenzivne politicky vzdelavat a aktivizovat a vysvetlovat jim, jakych chyb se ve volbach dopustili (zejmena jim vysvetlit, ze k volbam se chodi, a ze volit ODS neznamena podporovat podnikani a hospodarstvi, stejne jako ze volit CSSD nebo KSCM neznamena zvysit jistoty sve budoucnosti) 2) ukazat na bludnost myslenky, ze vyberem mezi soucasnymi parlamentnimi stranami muzeme dosahnout podstatne zmeny smerem k ekonomickemu uspechu a demokracii 3) doporucit vsem stranam, ktere mely mene nez 2% (a tem, u kterych bychom takovy vysledek predpokladali, i kdyz se techto volen nezucastnily, jako napr. KAN) zalozit novou SPOLECNOU stranu S NOVYM, AUTENTICKYM VEDENIM nebo sve clenstvo rozpustit a doporucit jim prechod k silnejsim
Takze Vedle 4 hlavnich stran, by mely pri trose rozumu nadale existovat jen Sdruzeni nezavislych, Strana zelenych a nase nova, zatim jen hypoteticka, univerzalni strana ("nepoliticka" a nicim nezatizena strana, s jasne formulovanym programem rozvoje nasich regionu; viz www.darius.cz/srs ). Volit z trucu jine strany sice vezme hlasy nemilovanym velikanum, ale nikdo jich nedokaze dost nasbirat, aby mohly byt vyuzity i s pozitivni motivaci. Pokud to predseda nektere stranicky odmitne pochopit, je treba jej odvolat nebo stranu opustit. A volici, kteri by jiz prokoukli, by meli volit jen nekterou z techto 4 stran. Jinak nase cesta povede bud zpet ke komunismu, nebo k narodnimu socialismu, fasismu a nacionalismu. (Oboji u nas jiz zacina zase zapoustet korinky.)
Ti odvaznejsi se mohou pokusit vstoupit do velkych stran a prevychovavat je zevnitr. Vzhledem k tomu, ze jejich sefove a mocenske sily v jejich pozadi zaujali vetsinou zakopove pozice, je takova taktika malo perspektivni.
Polopravda cislo dve: Byt opozicni stranou (ODS) ma take svuj puvab
Pad ODS je vyjadrenim a) nesouhlasu volicu s oportunistickou a vuci volicum zucastnenych stran nemoralni taktikou opozicni smlouvy b) odmitnuti arogantniho a profesionalne cynickeho (cynicky profesionalniho?) politickeho stylu a komunistickych manyru ODS c) nezajmu o politiku (volby) d) ztraty presvedceni o tom, ze ODS jeste v necem splnuje predstavy o nositeli odkazu "nezne revoluce", resp. ztraty presvedceni o tom, ze idealy tohoto posledniho prevratu, kterym mnozi z nas verily, jeste nepadly.
ODS tedy zrejme neni na hanbe, aby se poucila, ale aby z ni odesla na politicke smetiste.
Polopravda cislo tri: Je to fajn, ze se nase politicka scena stabilizuje
Ano, stabilizace ma sve prednosti. Minimalne v tom, ze si urednici jednech stran staci zvysit kvalifikaci a nasbirat zkusenosti a vyuzit je drive, nez je jine strany prijdou zase vymenit. NASE stabilizace je ale zastavenim se ztezkleho mraku pred bouri. Stabilizace normalizace, stabilizace fasizace, stabilizace statniho dirigismu, stabilizace pro a skrze stabilizaci mafianskych, korupcnich a lobbystickych vazeb a vlivu neni dobrym uklidnenim. Stabilizace chranici zlocince pred mecem spravedlnosti a berouci ukrivdenym a poskozenym pravo na jeho zastitu neni dlouhodobe stabilni. Nase stabilizace je stabilizaci rozstepeni spolecnosti na masu politickych naivku (nemusi jit vzdy o pitomce a zaprodance) na strane jedne a uzkou frontu poucenych (nemusi jit vzdy zrovna o intelektualy) na strane druhe. A stabilizace, ktera proti sobe stavi poucene a nepoucene, politicke deti a politicke staresiny (bez ohledu na vek) nic dobreho neprinese.
Polopravda cislo ctyri: Komunisti jsou nyni, kdyz ziskali tolik hlasu, jeste vetsim nebezpecim.
Komunisti (neobolsevici; ale i jim blizci narodni socialiste) jsou vzdy mene nebezpecni, kdyz se na demokratickych formach vlady podileji otevrenou formou, nez kdyz se schovavaji za masku demokratu, napr. clenu ODS a CSSD. Komunisticky volic se ze vsech nejvice stydi za to, komu dal svuj hlas (na druhem miste je CSSD). Znamena to, ze volic vlastne nedostal moznost seznamit se se stranou, ktere by mohl zcela verit a volil mnohdy jen subjektivne mensi zlo. Znamena to, ze vlastne snemovni volby nemaji potrebne moralni opodstatneni. Vse se udalo prilis rychle a pod prilis silnym dezinformacnim tlakem medii, nez aby mel volic sanci se zorientovat a vybudovat, podporit nebo objevit stranu sveho srdce, ktera by mohla mit nadeji na uspech. Takze komunisti nejsou nebezpecnejsi nez situace, kterou vytvorily CSSD a ODS svou predvolebni politikou a volebni strategii, a ktera jim a komunistum dovolila vyhrat.
Polopravda cislo pet: Media nejak zvlast vitezum voleb nefandila.
Vsechna media v tomto ohledu ve skutecnosti hrubym zpusobem porusila ustavu a zakladni pravidla novinarske slusnosti. V situaci, kdy nove strany vznikaly mnohdy i bez prostredku a casto ze zoufalosti, ze "neni koho volit", mela media prave tyto subjekty naopak zvyhodnit. I statisticky rozbor clanku a relaci pred volbami, ale zejmena jejich obsahova analyza bezpecne odhaluji toto nadrzovani silnejsim, na ktere lepe pasuje slovo zrada. Nadeje a Cesta zmeny se sice v mediich objevovaly dost, ale zde nejde o ty prave zoufalce bez penez a kontaktu. Zrejme nejde vubec o ty prave, co nakonec ukazaly i volby. A to zejmena proto, ze podezrele rychle rozdeluji zajemce o spolupraci na ty "prave" a "neprave".
Polopravda cislo pet: Podnikatele stale voli ODS.
To je sice mnohdy pravda, jenze nasi podnikatele pri sve zaneprazdnenosti ani netusi, ze ODS zadnou pravicovou politiku nereprezentuje. Mezi spidlovskym a klausovskym socialismem (narodnim socialismem, hospodarskym fasismem atd.) zadny rozdil neni.
Polopravda cislo sest: Lide voli komunisty a CSSD, protoze je "kapitalismus" nepresvedcil.
Opet zlata pravda. Ale tito lide rovnez netusi, ze tu zadny kapitalismus jeste nebyl. Jeste se nedostali z kobky bolsevickeho vezeni ani jen na dvorek, a uz chteji zpatky. Jak to vypada za branou, jeste ani nevideli. A po letosnich volbach dlouho neuvidi.
Darius Nosreti
------------------------------------------
(Ne)volič trestající politiky
"... Přes čtyřicet procent oprávněných voličů se rozhodlo vůbec nevolit a pětina z těch, kteří odvolili, dala svůj hlas koministům. Negativní volba jednoznačně dominovala a naše republika se tak připojila k ostatním evropským zemím, v nichž lidé volili především tak, aby potrestali vládnoucí politické elity.
Volič trestající politiky tím, že politický systém buď ignoruje, nebo dá svůj hlas stranám, které na tento systém více či méně otevřeně útočí, představuje pro demokratickou společnost paradoxně riziko i naději. Jeho volba totiž vždy poukazuje na skutečnost, že vztah mezi politickou mocí a občany je hluboce narušen. Důvěra v existující systém slábne, protože si občané nerozumějí s politickými stranami a v nich dominujícími elitami.
Dnešní česká společnost se nachází právě v tomto stavu. Velkou prohrou vítězné sociální demokracie, která v uplynulém období vládla, i všech ostatních politických stran, je nízká účast ve volbách. Opoziční smlouva vydávaná za akt politické stability se nakonec jejím tvůrcům vrátila ve formě (ne)volebního otřesu. Jakékoliv její opakování by českou společnost definitivně uvrhlo do rakouského politického modelu a s ním spojené nestability. Drtivou porážkou skončila i nepřesvědčivá snaha Koalice vystupovat jako demokratická alternativa k vládnoucímu bloku ČSSD a ODS.
... Nyní (po volbách) je tato schvrchovaná moc (každého voliče) opět předána hlavním aktérům v rámci existujícího politického systému. Svrchovaný lid se znovu stal občany, kteří se musejí podřídit politickému rozhodování. Politici, kteří budou sestavovat příští vládu, by neměli zapomínat na to, že jim v letošních volbách občané vyslovili pouze velmi omezenou důvěru, avšak o to silněji vyjádřili celkové znechucení politikou.
Političtí vůdci nemohou nadále volně manipulovat s vůlí svých voličů, nedbat ústavnědemokratických pravidel a zcela ignorovat vlastní politické závazky. Ti, kdo v každém projevu občanské nevole spatřovali temná politická spiknutí a v občanech viděli jen zmanipulovaný dav, nepochopili základní úkol každého demokrata, spočívající ve schopnosti respektovat mínění veřejnosti. Nyní se podstatná část veřejnosti od politiků odvrátila. Základní politickou i ústavní výzvou se proto stává nutnost obnovit důvěru mezi politickými stranami a občany této země."
Jiří Přibáň
LN 17. 6. 2002, s. 11, rubrika Názory
Volebni vysledky viz:
http://zpravy.idnes.cz/zpr_volby.asp?y=zpr_volby/seznam.htm
http://www.lidovky.cz/volby/clanekvolby2002.asp?r=volby2002&c=A020616_151319_volby2002_pap
Volby na Radiu Svobodna Evropa:
http://www-ext.rozhlas.cz/rse/komentare/_zprava/40265
http://www-ext.rozhlas.cz/rse/komentare/_zprava/40263
http://www-ext.rozhlas.cz/rse/komentare/_zprava/40261
http://www-ext.rozhlas.cz/rse/portal/_zprava/40260
http://www-ext.rozhlas.cz/rse/portal/_zprava/40258
http://www-ext.rozhlas.cz/rse/portal/_zprava/1346
http://www-ext.rozhlas.cz/volby2002/stul/_zprava/35811
http://www-ext.rozhlas.cz/komentare/portal/_zprava/39913
http://www-ext.rozhlas.cz/volby2002/stul/_zprava/33244
http://www-ext.rozhlas.cz/rse/komentare/_zprava/40437
(Články před volbami:)
Jakou barvu mají naše strany?
(poslední výzva k voličům)
Státní holdingy, polostátní akciovky, "socialistické" nezodpovědné státní menažmenty, kam se podíváte, to je cesta k hospodářskému fašismu. Média a politické strany podléhající tlaku mocných lobby, politické násilí na národu realizované zejména prostřednictvím mediálně zmanipulovaných voleb, zpupné byrokracie a politické arogance našich předních představitelů, to je cesta k fašismu politickému. Spočteno, zváženo, je politika nebo politický styl mnoha našich stran politikou národního socialismu, politikou zákulisní manipulace (která se při vítězství ve volbách snadno promění na politiku manipulace a direkce státní) a ne státu a lidu prospěšnou politikou zdravé pravice a levice.
Někteří lidé si myslí, že budou-li volit ODS či ČSSD, budou volit menší zlo. Budou však volit zejména upevnění stávajících struktur, a to jak v kladném smyslu (stabilizace kádrů), tak v záporném smyslu - stabilizace korupčních, mafiánských a lobbystických vazeb. Také se lid zbaví možnosti dát najevo svou vůli potrestat nepravosti a nedodržení volebních závazků těchto velkých stran. Jejich politická "kultura" se pak stane nevyhnutně standardem a špatným vzorem pro mnoho dalších.
Někteří lidé si myslí, že budou-li volit komunisty, potrestaji kapitalismus, který se "neosvědčil". Ve skutečnosti se však podnikání díky neobolševickým mafiím u nás vůbec nerozvinulo a zvolením komunistů jen zakonzervujeme současný stav.
Je třeba volit malé strany a po volbách se přičinit o to, aby byly rozvinuty a rekonstruovány nebo postavit stranu novou, autentickou, a to nejlépe na regionálních základech.
V každém případě je třeba jít k volbámm
Připojuji výběr z myšlenek exilového ekonoma Milana Zeleného
ze stránek
www.darius.cz/ag_nikola/milan.html
Darius Nosreti
----------------------
Rozdávání akcií obyvatelstvu, zadarmo či za nominální cenu, nemůže fungovat. Kdyby všichni vlastnili podniky, pak by je nikdo nevlastnil natolik, aby je mohl kontrolovat. Manažeři by si mohli dělat, co by chtěli. Jelikož si stát ponechává 30%, zůstávají akcie v rukou nebo pod kontrolou státu a státem jmenovaných manažerů. A to je nejhorší systém hospodářského fašismu, přerůstající zcela zákonitě v hospodářský nacismus.
Volné rozdělení majetku do soukromých rukou bez odpovídající soukromé odpovědnosti vede k trapnému manažerskému státu. Státem jmenovaní manažeři budou podepisovat nevhodné smlouvy se zahraničními investory – za úplatky a pro své vlastí obohacení. Manažeři musí pracovat pro akcionáře, tak jako na Západě, nebo se stát vlastníky a převzít odpovědnost za podnik.
Průmysl a zemědělství se v moderním světě sbližují: čím jsou rolníku pozemky, tím musí být dělníku podnik a stroje, odborné vědomosti a řemeslná zručnost jsou dnes podstatou obou hospodářských činností, průmyslová i zemědělská výroba jsou závislé na obci ve smyslu pracovních sil a kvality zaměstnanců, obec je závislá na svých podnicích ve smyslu ekologickém, společenském a ve smyslu kvality života. Je tedy čas integrovat tyto funkce a vytvářet tak samosprávné ekosystémy rolníků, dělníků a občanů.
Každá obec v Československu by se měla snažit stát se obcí, kam lidé z celého světa rádi jezdí a jejíhož uspořádání, služeb, prosperity, pohody a krásy si váží. Silné obce znamenají silný stát, silní starostové, ředitelé a předsedové znamenají nezávislost na centru a spokojenost obecního žití. Je proto třeba vycházet ze samosprávných celků, z mikrostruktur a z mikroekonomiky – je třeba zlomit ten nešťastný mandát daný malé skupince makroekonomických manipulátorů, monetaristů a vulgárních ekonomů národního socialismu.
Žádná obec v ČSFR nesmí být založena na přídělech, prosebnictví, peticionářství, almužnictví, dotacích a podporách. Obce nemohou fungovat v naději, že čím horší je jejich hospodaření, tím větší je možnost fondových podpor.
Kraj nemůže vydržovat kasárna, když vojska patří státu. Náklady země na elektrizaci, melioraci, telefonizaci, školství apod. musí být vyjádřeny v podílu na příjmech ze zvýšené výroby, živností, obchodu a turistické aktivity. Je nemravné a hospodářsky nemoudré, aby veškerá úroda vyrostlá ze sémě účelných investic krajských byla odcizena těmi, kteří na ně nevynaložili nic.
Státní a ministerské almužny, dotace, vyrovnávací cenové machinace a monetaristické eskamotérství mohou sice oddálit či zamlžit hmotný úpadek země, ale urychlují (každým dalším dnem) úpadek mravní: ničí a pustoší odvahu, iniciativu, odpovědnost a soběstačnost. V moderním jazyce současné vlády: Dále devastovat již tolik zdevastované regióny, dále utahovat již dávno na doraz utažené opasky, dále ničit, bourat a rozbíjet. To vše je odrazem morální slabosti, odborné prostřednosti a psychologické nejistoty lidí nedávno vyšlých z temných sklepení omezení, neinformovanosti, symbolismu a neproduktivnosti ducha.
Samospráva administrativní a obecní je základním předpokladem pro samosprávné podnikání jedinců, družstev a podniků. Přesto zákon o státních podnicích hospodářskou samostatnost podnikům neposkytuje a spíše upevňuje moc vládní byrokracie, a to bez jakékoli rizikové a majetkové odpovědnosti této byrokracie za rozhodování a výkon své moci. Stáváme se – rapidně a radikálně – ministerským státem založeným na úplném vyvlastnění majetku zaměstnanců a jejich osobních úspor.
Zaměstnanci nebudou vlastníky a nestanou se podnikateli, ale zůstanou prostou námezdní silou pro členy bývalé nomenklatury, stát a zahraniční kapitál.
Připravovaná ministerská "privatizace", snad jediná na světě dekretovaná ministerstvem financí a jeho odnožemi, obnovuje tradiční podmínky veřejného akciového kapitalismu pod majoritní účasti či dokonce přímou kontrolu státu. Tento systém hospodářského fašismu nedělá ze zaměstnanců vlastníky a z dělníků kapitalisty, ale plně a konečně je vyvlastňuje.
Privatizace, jako všude na světě, musí probíhat bez účasti ministerstva financí. Musí probíhat demokraticky a samosprávně, přímo v lokalitách mikrostruktury, za účasti zaměstnanců a občanů, pod dohledem a vedením nezávislých, třeba i zahraničních privatizačních poradců. Privatizace by měla začít ihned, bez čekání na další zmatečné dekrety státních a ekonomicky nevzdělaných institucí. Existují spontánní hnutí živnostníků, obcí zemí a národnostních skupin za samosprávnou svébytnost, za ekonomicko soběstačnost a za individuální i skupinovou suverenitu. Tato hnutí musí být podpořena a rozvíjena, ne omezována.
Privatizovat tak, že ministerstva budou nabízet statky, které jim nepatří (a nikdy nepatřily) tem, kteří mají peníze, a pak umlčovat původní vlastníky či přirozené uživatele rozdáváním bezcenných kupónů, je postup ekonomicky nevysvětlitelný a eticky zcela neudržitelný. Kritéria původního vlastnictví, zaměstnanosti, výkonnosti a schopnosti jsou zcela opomíjena. Národní majetek musí být zvlastňován, ne vyvlastňován.
Proto je třeba neprodleně uzákonit a ústavně zaručit skutečnou a neomezenou právní a ekonomickou samosprávu obcí a měst. Tím by se vytvořily podmínky pro zahájení decentralizované, demokratické a hospodářsky fundované privatizace bez účasti federálních ministerstev. Státní administrativa nesmí měnit, omezovat či doplňovat zákony vydáváním prováděcích předpisů a vyhlášek. Zásahy státu do činnosti hospodářských subjektů a vnucování konkrétních organizačních či podnikatelských forem patří do sféry hospodářského fašismu a porušuje základní lidská práva.
Proč ještě dnes existují státy a vlády, které tuto ideální a harmonickou soustavu programově a účelově nevyhledávají? Proč dokonce i vláda ČSFR, přes výrazné zkušenosti s "metodou" Klause – Balcerowicze v Polsku, a za neopakovatelných podmínek dnešní krize, tedy i možnosti nového začátku, proč se tato vláda ideální soustavou nezabývá a spokojuje se s chaotickou směsicí "šoků", státních manipulací, finančních machinací a s každodenním "uléváním požárů" – to dnes autoru tohoto eseje stále ještě uniká a zůstává nepochopitelným hospodářským i kulturním tajemstvím.
Odchýlení se od ideální soustavy je ve své podstatě hluboce nemorální. Vědomé či dokonce harmonogramové odchýlení je pak zločinem a paradoxem vítězství symbolismu nad podstatou. Mezi totalitou a svobodou zřejmě v ČSFR existuje (domnívám se, že nemusí) degradující mezičlánek absurdity, surrealismu, metaforického symbolismu a společenské asanace.
Alternativní společenské formy lze klasifikovat podle vztahu kontroly a rozhodování o prostředcích k vlastnictví a tedy odpovědnosti za užití těchto prostředků. Pro ilustraci si sestavíme tabulku:
Z tabulky je zřejmé, že se dnes od socialismu ubíráme cestou státně determinované vertikály, tedy k hospodářskému fašismu a nacismu, i když již ne třeba cestou horizontály, tj. sovětské totálně "zvorané" perestrojky a neslavné jugoslávské "participace".
Jediná správná cesta vede po diagonále: směrem k ideálnímu společenskému systému zaměstnaneckého podílnictví. Z něho vychází naše vidina, vyrůstající z kořenů moravského systému Tomáše Bati, vidina společnosti, kde rozpor mezi odpovědností vlastnictví a pravomocí rozhodování bude konečně a rozhodně překonán.
Ekonomická povrchnost, nekompetence a nevzdělanost jsou samozřejmé a viditelné rysy "nových struktur". Ale proč chybí i společensko-ekonomická představa nové společnosti, proč chybí i motivující erudice státnická, a proč zcela chybí pohled mravní, který může vycházet pouze z dlouhodobí, ne-li z trvalosti?
Samospráva obcí, podniků a zemí je úzce spjata a jedna podmiňuje druhou. Zastánci moderních směrů společenského účastenství budou nutně i zastánci samosprávného politického uspořádání a přímé, nadstranické demokracie.
Ideálu nemusí být vždy dosaženo. Ideál se může posunout, přemístit. K ideálu se často lze pouze přiblížit. Ale:ideál nesmí být ignorován, či dokonce nepoznán nebo nechápán – jako dnes nejvyššími představiteli našeho státu.
Po nedávnom návrate do New Yorku ma čakalo malé "prekvapenie". Dekan Fordhamskej univerzity Arthur Taylor si so mnou sadol a povedal:
"Tak som mal příležitosť hovoriť s vaším ministrom hospodárstva Dlouhým. Sťažoval sa na teba trpko, že vraj si ho napadol v televízii, a či s tým nemožem niečo urobiť."
Vedel som, koľko odbilo. Ďalšia sťažnosť od ministra ČSFR priamo u zaměstnávateľa.
"Vysvetlil som mu, že náš systém takto nepracuje," pokračoval Arthur. "Povedal som, že profesor Zelený má plné právo vyjadriť svoje myšlienky ako odborník a ako osoba a že mojou jedinou úlohou vo funcii dekana je túto slobodu mu vždy a všade zabezpečiť a ochrániť. Myslím však, že to nepochopil. Myslím, že sa hnevá, že som mu túto službičku nemohol urobiť. Prosím ťa, čo sú to za ľudia? Správajů sa ako komunisti."
Povedal som, že nie je ďaleko od pravdy a že jeho postreh je v podstate presný. "Commies, hmmh?" zamrmlal, "Again". Rozišli sme sa, každý za svojou prácou. "Davaj na seba pozor," volal. "Nepodceňuj ich. Nikdy nepodceňuj ľudí zahnaných do kúta."
Pripomenulo mi to všetko podobnú "interpeláciu" ministra ČSFR Klausa a Jacka Kempa (bližšie sme o nej písali v Pravde 19.2.1991 – pozn. Redakcie) a snáď aj u prezidenta Busha, aby "niečo urobili", tj. aby neposielali do ČSFR ľudí, "ktoří našim ľuďom pletú hlavy" a zdržujú reformu. Tu je snáď zbytočné vysvetlovať, že v USA je prezident tým posledným, kto by mohl či chcel ovplyvňovat personálne obsadzovanie vedeckých, manažérských či podnikateľských miest. Jednoducho s tým nikto nič "neurobí", pretože tento systém jednoducho podľa predstáv našich ministrov nepracuje.
Samozrejme, že som nijakého ministra v televízii nenapadol: v televízii, ako aj v ostatných oznamovacích prostriedkoch som persona non grata a všetci ministri to dobře vedia. Stojím vlastne na dlažbe, v daždi, sám opustený a kričím hore do zavretých a dnes už zatmených okien. Nemám v ČSFR nejmenšiu možnosť sa o niekom či k niečomu slobodne vyjadrovať, možno okrem samizdatu alebo za ponižujúcich podmienok ostrej novinárskej cenzúry a bujnejúcej samocenzúry.
Táto naivita a vulgárnosť našich ministrov je príčinou trvalej medzinárodnej hanby ČSFR a poklesu záujmu o našu skúšanů krajinu. Bývalý japonský premiér Nakasone ich nazval "utopickými kapitalistami", ale ich hlavným nedostatkom je nedostatok zmyslu pre demokraciu, slobodu prejavu, dialóg a debatu a pre uznanie základnej suverenity aj tých najjednoduchších ľudských bytostí.
Evelyn Beatrice Hall vyjadrila v roku 1908 americké krédo takto:
"Nesúhlasím s tým, čo hovoríte, ale za cenu vlastného života som ochotná bránit vaše právo to povedať."
Som plne presvedčený, že moj dekan Tajlor a moj prezident Bush nikdy nespochybnia toto krédo ani myšlienkou, ani činom. Preto som vlastne tu a nie tam.
Na myseľ prichádzajů aj ďalšie podobné citáty. Až sa niekto z čelných predstaviteľov ČSFR začne aspoň približne vyjadrovať v ich zmysle a potvrdí to aj svojimy činmi, potom sa iste mnohí z tých tu rozhodnú zase byť tam – teda doma, ale slobodní.
Privatizace musí být přednostní, rychlá, spojená s demonopolizací a bez účasti státu. Privatizace nesmí znamenat zveřejnění vlastnictví pomocí zaměstnaneckých podílů spojených s výkonem. Privatizace nesmí být "malá či velká", jako nějaká strana, ale musí být komplexní, podle celých ekonomicky návazných odvětví a oblastí. Privatizace v ČSFR musí přitáhnout zahraniční soukromý a podnikatelský kapitál (nikoli státní půjčky, upevňující pouze státní aparát), ale zaručit postupný převod vlastnictví na naše zaměstnance a manažery. Je třeba vytvářet národní kapitál a národní kapitalisty. Toho lze dosáhnout pomocí OTC (ownership transfer corporations), ale i pomocí ESOP, LSOP a tzv. úvěrových privatizací, jak se snaží doc. Čuba ve Slušovicích. Zatím naráží jen na závist a nenávist, dva hlavní nepřátele tržního hospodářství, obzvláště v ČSFR.
Kupóny jsou bizarním nesmyslem maoistického či stalinistického naturálního rozdělování vlastnictví: "patří to nám všem, tak si na to rozdáme papírky". Ponechá-li si stát 30% akcií, pak kupónovým rozptýlením zbytku mezi co nejširší vrstvy obyvatelstva si vlastně garantuje plnou kontrolu takto podivně "privatizovaného" podniku. Držením kupónů se nevytváří vlastnický či zaměstnanecký vztah k podniku: většina lidí v tom bude vidět pouze možnost pro krátkodobou spekulaci. To, že každý občan bude mít v kapse papír, nic nezmění na volném pádu naší ekonomiky. Nejdříve jsem se domníval, že by to naši lidé neměli kupovat, že to nikdo nekoupí. Pak jsem s dozvěděl o rychlé úpravě: když se to nekoupí, tak nová pravidla zaručují urychlenou a neomezenou nabídku akcií přímo zahraničním spekulantům. Jde tedy o státní výprodej věcí, které státu nepatří – bez jakéhokoli referenda. Například odprodání Škodovky, symbolu naší zašlé hospodářské slávy, mělo být schváleno občanským referendem a ne osobním rozhodnutím několika ex-komunistických ministrů.
Liberalizace cen za podmínek monopolů není liberalizací cen, ale státním povolením administrativního zvyšování cen pro státní monopoly. Ceny zde nejsou určovány nabídkou a poptávkou, zákazník nehraje vůbec žádnou podstatnou roli. Přestanou-li lidé kupovat, monopoly nesníží ceny, ale omezí výrobu (zlikvidují kapacity, propustí zaměstnance, omezí sortiment, sníží kvalitu), aby mohly ceny dále zvýšit. Drobné, sporadické a dočasné snižování cen není výrazem fungování trhu či suverenity kapacity přes noc. Je smutné, že takové drobné cenové poklesy jsou zneužívány k propagandistickému pokřiku, že trh "již funguje". To je ovšem nesmysl. V monopolních podmínkách to ani jinak nejde. Monopol omezí výrobu a zvýší ceny – lidé sníží nákupy – monopol omezí výrobu a zvýší ceny – lidé sníží nákupy atd., pořád dokola. Ideální monopol by vyráběl jeden výrobek za biliónovou cenu pro svého jediného zbývajícího zákazníka – holdingový stát. Tím nechci říci, že nastane hlad. Lidé si najdou své cesty – černý trh, svépomoc, krádeže, paralelní ekonomiku, naturální výměnu atd. To je už ovšem rozvojová země třetího světa, ne vyspělá tržní ekonomika. Navíc, stát proti této zoufalé ekonomické sebeobraně spotřebitelů a občanů bojuje všemi prostředky, které má k dispozici.
Národ se může učit. I národ se může stát bytostí, uceleným, učícím organismem. Musí však zavrhnout marxistickou dělbu práce (obzvláště tu "rozvinutou"), musí zavrhnout technokratickou specializaci: musí se učit do šířky, nejen do hloubky.
Jeden z problému našeho života je, že experti a lidé úzce specializovaní, jednokolejní a jednostranní, mluví hlasitě do věcí obecných a do věcí celku – tedy do věcí, kterým nerozumí a které daleko přesahují jejich prokázané kompetence. Neměli ani čas, ani odhodlání, ba ani podmínky se učit.
Čím užší je vzdělání, expertíza a specializace jedince, tím spíše bude cítit potřebu mluvit do věcí, kterým nerozumí. Není to absurdní?
Ještě však není pozdě. Není pozdě budovat stát, založený na znalostech, na vědění, na umění a na celosti lidských bytostí, na celosti národa.
Znalostmi a věděním nemíním našprtané poučky z učebnic a jiných textů. Vědět něco, neznamená si jen něco přečíst, něco slyšet nebo něco napsat.
Vědět jak podojit krávu, znamená vrátit se z chléva s žejdlíkem zpěněného, ještě teplého mléka. Vědění není recitace slov a pravidel popisující dojení krávy. Jediným důkazem vědění je čin, výsledek či dosažení cíle.
Důkazem znalosti, jak řídit stát, je pouze skutečné zvýšení skutečné prosperity většiny lidí. Nestačí jen mluvit, řečnit a recitovat. Nestačí manipulovat statistiky a mluvit s plnými ústy bezvýznamných čísel. Není to slušné. Lidé a jen lidé sami jsou schopní a kvalifikovaní, aby rozhodli, zda je či není větší prosperita – důkaz to lepšího řízení státu.
Máme se dnes lépe než před rokem? Ne? Tak pryč s nimi, neumí. Umí mluvit, to snad. Ale vrátit se s žejdlíkem zpěněného mléka, to je něco jiného. Za to se všude platí a bude platit – i tedy v Československu. A brzy. Ještě je čas.
Československo, má láska, je již přes půl století ovládáno barbary slova, polovzdělanci činu, specialisty, manipulátory, samozvanci a malými lidmi. U moci jsou tedy lidé bezmocní, i když ne ještě bez moci.
Je tedy na čase začít, je na čase začít dorůstat do lidských bytostí, do lidského státu – do našeho státu.
(M. Zelený - úryvky z knih vybral DN)
Proč nebudu volit strany ODS a ČSSD
- Protože donedávna si velmi dobře rozuměly; přestože před volbami jedna na
druhou nadávají, je to pro mě jedna politická kultura, jeden nezodpovědný
vztah k demokracii a k voličům
- Protože se tyto neautentické a nedůvěryhodné strany různými puči již
dávno zbavily většiny lidí, kteří si vážili pravdy a demokracie a kteří měli
v hlavě něco víc než myšlenku na vlastní prospěch
- Protože tyto strany připustlily, aby nadcházející volby byly
nespravedlivé; jsou to volby jen pro zbohatlíky a mafie
- Protože díky jim se brzdí privatizace, díky jim u nás rozkvétá ekonomický
fašismus - zkrze polostátní holdingové společnosti a jejich tunelářské
menažmenty, skrze nenažrané monopoly a jejich arogantní a k zákazníkům
přezíravé vedení, skrze hypertrofii neproduktivních akciovek, skrze mafie
propojené s oficiálním establishmentem dirigující hospodářský život země,
skrze nekonečné přerozdělování našich daní státními úředníky způsobem, který
vede k tomu, že polovina daní končí v kapsách úředníků a druhá polovina v
kapsách jejich oblíbenců
- Protože navzdory jejich předvolebním slibům je naše školství,
zdravotnictví, věda a kultura v hlubokém úpadku
- Protože podpora rozvoje podnikání a zemědělství je mizivá a růst HDP byl
vždy jen předvolebním trikem, za kterým se skrývalo předlužení země s silně
podvyživené resorty. Pro monopolní hospodářství a centralistický stát a jeho
akciové společnosti jsou zahraniční úvěry nesmyslné, protože vedou pouze k
upevnění jak monopolů, tak státu. Tyto úvěry oddalují tržní hospodářství.
- Protože připustily aby podnikatelé byli krutými daněmi stahováni z kůže, a
protože vybranými penězi v patřičné míře nepodpořily rozvoj regionů,
zanedbaných rezortů ani podnikání a vůbec tvůrčí zdroje rozvoje
- Protože zanedbaly bytovou otázku, protože dostatečně nepodpořily mladé
rodiny s dětmi, protože vůbec připravili málo šancí mladým lidem
- Protože zanedbaly důchodovou politiku a nadmíru zkrátily čas, který máme
na to, abychom zmírnili dopad neodvratně hrozící katastrofy
- Protože koupily Gripeny, které světu berou prostředky. - Protože
nereformovaly armádu. - Protože nepotrestaly zločiny komunizmu.
- Protože dnes mají zaměstnanci našich závodů, úřadů a institucí ještě větší
strach říci pravdu a angažovat se, než jak tomu bylo za socializmu
- Protože vytvořily bezbřehý azyl příslušníků komunistické byrokracie a
protože dovolily, aby komunisté a jejich estébácké mafie podlomily důvěrů ve
stranickou demokracii a v demokratické orgány státu
- Protože chtějí za nás mladé zase rozhodnout, v jakém režimu budeme žít, až
oni tu nebudou. Protože jejich sympatičtí a mladí politikové jsou jen
výkladní skříní, za kterou se skrývají aparátnické stranické gorily
- Protože prodlužují existenci systému upřednostňujího pochlebníky před
schopnými, podvodníky a zloděje před slušnými lidmi
Znamená to, že bych chtěl někomu radit, aby nešel k volbám? Naopak! K
volbám musí jít každý, kdo má ruce a nohy. Jinak si úředníci ODS a ČSSD
zvolí zase sami sebe. "A koho máme volit?," ptáte se. "Copak je jediná
strana, za kterou bychom mohli dát ruku do ohně?" Takovou neznám ani já, i
když několik stran ty druhé přeci jen o něco přesahuje. Neměli bychom však
alespoň volit parlamentní strany, nebo alespoň ne ODS a ČSSD. Musí být
každému v této zemi jasné, že nikdo si nebude dělat z národa legraci věčně.
U žádné strany bychom také neměli volit prvních deset lidí na kandidátkách.
Právě na těchto místech se v těchto volbách nachází nejvíce kariéristů a
osob nastrčených.
Až zkončí volební komedie, napište nám nebo zavolejte. A zkusíme dát
dohromady stranu, která by skutečně zastupovala zájmy voličů a regionů.
Mohla by se jmenovat třeba Strana regionální spolupráce.
A ještě něco: Pokud tento dopis zítra 10 rozmnožíte a pošlete 10 známým,
bude jej mít do týdne většina obyvatel naší země.
Na webovských stránkách ZVONU naleznete i naše dva návrhy na prezidenta
ČR. Jsou to zatím první kandidáti, kterým můřeme věřit. Profesory Milana
Zeleného a Milana Nakonečného. Požádejte své poslance, aby je navrhli. To
bude naším prvním sjednocujícím cílem!
Vážený občane ? vážená občanko, přišel znovu čas úklidu!
Jsem 11 let veřejně a politicky aktivní; po celou dobu jsem marně hledal
na Slovensku i v Česku stranu, které bych mohl zcela věřit. Dosud jsem
nenalezl. Nevěřte, že Vám se to povede. Nejprve musíme aktivně kvalitní
stranu založit, nebo masově vstoupit do některé stávající a přetvořit ji
demokratickou cestou podle svých představ.
S pozdravem
Darius Nosreti, hnutí ZVON
info@darius.cz
Tvorkovských 11, 709 00 Ostrava www.darius.cz/zvon 069/6634284
From: xxx@fordham.edu
Date: Mon, 27 May 2002 00:53:09 -0400
To: Darius Nosreti <info@darius.cz>
Subject: Re: Proc nebudu volit ODS a CSSD
Mily pane Nosreti,
pred predchozimi volbami jsem na F1 vyzyval, aby lidi nevolili ani CSSD ani
ODS protoze tito jsou domluveni. Byli domluveni jiz rok pred volbami. Byl
jsem na jejich schuzich jako ekonom, sedeli spolecne za stolem, ruzni
zlocinci z ODS i CSSD (mnozi hned na to skoncili u soudu) a byvaly
komunista a milicionar Mertlik me kadroval a poucoval, abych nekritizoval,
ze je v cs. ekonomice, obzvlaste v podnikove sfere (muj obor) vse dobre.
Rikal jsem v hodinovem interview v radiu at lide voli male nezavisle
strany, at predejdou nestesti.
Prvni posluchac, ktery do radia volal rekl sebevedome, ze tomu nerozumim,
ze do cs. ekonomiky koukam jako husa do flasky a at se vratim do USA. A
mate to. Tehdy to jeste stalo za to, dnes jiz je pozde. Mlatit vraty od
staje kdyz uz kun davno utekl povazuji za prinejmensim ... ani vlastne
nevim.
Milan Zeleny
From: "Mago Quijot" <magoquijot@hotmail.com>
Date: Sat, 25 May 2002 14:48:17 +0200
To: CS-CLUB@HUMINTEL.COM
Cc: INFO@DARIUS.CZ
Subject: PROC NEVOLIT PARLAMENTNI STRANY
Od: "seznam" <hispagra@seznam.cz>
Komu: "Konference KONFERENCE ZVONU" <zvon@pandora.cz>
Predmet: Re: Proc nebudu volit ODS a CSSD
Datum: 25. kvetna 2002 14:33
Komuniste tvrdili, ze kritika musi byt konstruktivni, jinak neni opravnena.
Rozumej: nestaci kritizovat, ze je neco spatne, ale je treba rici, kudy na
to. Pokud by se toto pravidlo vztahlo na kritiku opozicni smlouvy mezi ODS a
CSSD, asi by to bylo vyjimecne opravnene. Jinak plne sdilim vyhrady
p.Nosretiho, s tim, ze bych je rozsiril i na Koalu, jejiz strany se plne
podilely na vytvoreni poklesle politicke kultury v CR, ale pokud se tyce
opozicni smlouvy, s jeho nazorem nesouhlasim. Obe strany nemely tehdy jinou
moznost, nez se takto dohodnout. Pravda, CSSD mohla vytvorit mensinovou
vladu s rizikem, ze ji parlament na prvnim zasedani vyslovi neduveru, ale to
by asi nebylo reseni. Nemeli bychom dnes za sebou ctyri roky pokojneho
zahnivani, v nemz zeme prece jen sla nahoru, ale radu konfliktu a zmatku,
mozna nove volby se stejnymi patovymi vysledky, mozna vystridani nekolika
vlad a pomery by urcite nebyly zdravejsi.
Je ale pravda, ze cesta z problemu je jedina: nahradit sourucenstvi stran,
vzeslych z pokojneho predani moci z rukou komunistu do rukou peclive
vybranych nastupcu, uplne novymi silami, ktere dosud nejsou zkompromitovane.
Vse je v rukou obcanu: budou-li lhostejni a budou-li pod vlivem
jednohlasneho zpevu sdelovacich prostredku verit, ze nema smysl dat hlasy
mimoparlamentnim stranam, volebni vysledky otevrou cestu k dalsimu, jeste
hlubsimu upadku.
Zdenek Jemelik
From: fire-mail07.fire.fordham.edu/FIRE%FIRE@fordham.edu
Date: Mon, 27 May 2002 01:02:41 -0400
To: Darius Nosreti <info@darius.cz>
Subject: Re: FW: PROC NEVOLIT PARLAMENTNI STRANY
Jsou to ti Cesi mazani a informovani. Vzdyt jsem byl u toho, kdyz se
spoluprace ODS a CSSD zacala formovat rok pred volbami. Proc myslite, ze
mne a Matejku Zeman vyrazil jako ekonomicke poradce, kdyz nase nazory pred
tim 6 let papouskoval? Protoze jiz vedel, ze bychom, obzvlaste ja, u ODS
"neprosli". Od r. 1989 jsem razantne vystupoval proti Klausovi, prave kvuli
jeho ekonomice, ne jeho politice. Ta mi muze byt ukradena. Informovanost
ceskych analytiku a samozvanych nazoristu je tristni. Nemohu to ani cist,
ten pan nevi o ceske politice ale zhola nic.
M. Z.
From: "Frank Baychek" <baychek@bigpond.net.au>
Date: Mon, 27 May 2002 15:25:46 +1000
To: "Czech Embassy-ACT" <canberra@embassy.mzv.cz>
Subject: Budete volit komunisty?
Poslal pritel / Canberra 27.5.2002
Otázka: "Koho budeš volit?"
Odpověď: "No přece komunisty."
Otázka: "Samozřejmě že komunisty, ale v které partaji?"
************************************************
VLADY KLAUSE A ZEMANA CHRANI PRED SPRAVEDLIVYM SOUDEM
NARODA VĚTŠINU BYVALE KOMUNISTICKE VLÁDNOUCÍ GARNITURY, ZLOCINCU
BOLŠEVICKÉHO REŽIMU A TĚCH, KTEŘÍ PŘISLUHOVALI.
JE POVINOSTI VSECH VLASTENCU MRAVNE ODSOUDIT TYTO ZLOCINCE A JEJICH OCHRANCE.
NEVOLTE VLADNI STRANY OCHRANCU ZLOCINCU !
Frantisek Bejcek
********************************************************
Po dvanacti letech letech polojasna - temno !!
Kdo chrani zlocince je sam zlocinec.
Poslance a senatory vlad Klause a Zemana historie odsoudi jako
zlocince, ochrance vrahu, brutalnich vysetrovatelu komunisticke
policie, mucitelu vlastencu v koncetracnich taborech a veznicich.
Narod doufal ze pravda o komunistickych
zlocinech, vrazich a jejich pomahacich bude zverejnena.
N e s t a l o s e t a k !
V civilizovane spolecnosti pomahac vraha je souzen jako
spolupachatel. Ten kdo zna totoznost vrahu a zlocincu
a neoznami je, at je president, predseda vlady, ministr vnitra,
poslanec, senator, statni urednik, prodavac potravin, delnik,
zemedelec, ucitel, lekar, muz ci zena bude drive ci pozdeji
souzen a odsouzen.
Cesky narod se zacina probouzet z hruz a ponizeni ctyriceti
let komunismu. Stejne jako nacisticke vrazdy nejsou a nikdy
nebudou zapomenuty a promlceny, stejne tak nebude promlcena
zadna vrazda a nasili spachane komunistickymi zlocinci.
Nechce-li narod zahynout - musi svym detem rici pravdu,
musi je presvedcit ze zlocinci a vrahove jsou a vzdy budou
souzeni a odsouzeni. Musi je presvedcit - ze slouzit a pomahat
vrahum a vrazdicim diktatorum bude mit vzdy nedozirne
nasledky. Budou za to souzeni a odsouzeni!
Nepodari-li se nasim generacim rezolutne odsoudit zlo dnes, mnohe
nase deti a deti nasich deti u vedomi ze zlo neni souzeno a trestano
budou za odmenu pomahat budoucim zlocincum a vrazednym rezimum.
Budou stejnymi vrahy slusnych, dobrych a poctivych lidi, jako
byli nekteri naciste a nekteri komuniste.
Frantisek Bejcek,Sydney,Australia.
baychek@bigpond.net.au
*************************************************************************
Sobota 25.5.2002 - Šťastní Němci
příloha internetového deníku Neviditelný pes
Začalo Norimberským tribunálem, který zbavil Němce největších
nacistických zločinců. Pokračovalo denacifikací, která by bez asistence
cizích armád nebyla možná. Nejdřív byla šťastná západní část Německa.
Hlavně Američani měli vliv na politické uspořádání, neboť pomohli Němcům
založit základy demokracie. Stejně důležitá byla hospodářská pomoc.
Svoboda osobní, svoboda hospodářská a německá píle zvelebila
zdevastovanou zemi. Když pukly okovy sovětské moci, přišlo štěstí i na
východ Německa. Němci ze západu pomáhají Němcům z východu
debolševizovat, bez jejich soudců, prokurátorů a vyšetřovatelů a celého
systému by sotva komunistické špičky stanuly před soudem.
Němci mají takové štěstí a vůbec si ho neváží - to už je osud každého
štěstí. My takové štěstí nemáme, nás nikdo neosvobodil, u nás komunismus
prostě vyhnil. Žádní Američané, ani Britové u nás nevedli procesy s
komunistickými zločinci. U nás je situace "složitá". U nás mnohdy soudí
ti samí soudci, kteří soudili v době "reálného socialismu". A tak se
stává, že poškozené rehabilituje a majetek jim vrací stejný soudce,
který je před dávnými lety zavíral a okrádal!
Podněty Úřadu pro vyšetřování zločinů komunismu soudy odkládají,
neprojednávají, a když nakonec odsoudí, tak ke zcela směšným trestům. Že
někdo mučil, vydíral, terorizoval? Vždyť přece dnes je starý, od té doby
žil řádným občanským životem, v kolektivu byl oblíben a má rád zviřátka.
Dosud žijící nacističtí zločinci přece také od války žijí spořádaným
životem! Pan Malloth byl nakonec stejně příkladným občanem v těch
ošklivých válečných letech, jako byl příkladným občanem i pan Grebeníček
senior!
Po válce plivali lidi v Evropě na Němce ne proto, že by byli gestapáci
nebo esesáci, ale proto, že to byli Němci. Lidi v Německu nechtěli vidět
ty filmy z koncentráků, na které je nutili dívat se Britové. Nechtěli o
tom mluvit, protože tím se prý nic nenapraví. Bývalým esesákům se
povedla dokonalá demagogie. Všichni jsme se na těch hrůzách nějak
podíleli, i ten německý dělník, který jen vyráběl žárovky. Ty žárovky
pak svítily v tanku, který srovnával se zemí ukrajinské dědiny nebo na
strážní věži v Dachau. Říkali vrazi. Nemá prý tedy smysl o tom mluvit a
německá veřejnost to ani nechtěla slyšet. Kdo by o sobě chtěl slyšet, že
je zločinec!
Stejně jako v poválečném Německu bývalí nacisté, stejně tak mluví naši
dnešní komunisté. Mohou to hlásat veřejně, protože u nás žádná okupační
moc nerozpustila Komunistickou stranu jako zločineckou organizaci.
Němcům zprvu v tomto pomohla poválečná okupace. Ale později se začali s
nacistickým dědictvím vyrovnávat sami a vyrovnávají se už v několikáté
generaci, pokaždé znovu a pokaždé těžce. My jsme se se svou
komunistickou minulostí vyrovnávat vlastně ani nezačali!
Také u nás se "každej" nějak podílel na komunistické moci. Jeden tím, že
chodil k zmanipulovaným volbám, druhý, že je manipuloval. Jeden tím, že
věšel vlaječky, druhý tím, že vyvěšování vyžadoval. Někdo tím, že
donášel, jiný tím, že ho k tomu přiměl mučením. Také o tom nechceme
slyšet, že by se dála svinstva, vždyť každej jsme se nějak ušpinili,
raději o tom nemluvme. A čím větší svině, tím víc hlásá, že má svědomí
čisté. Ty největší estébácké kurvy se dokonce dožadují křesťanského
odpuštění, aniž by se omluvily!
Nás nikdo neosvobodil, ale přišel čas, abychom sami veřejně odsoudili
zločiny československého a českého komunismu. Ano, každý z nás se nějak
na tom otrokářském režimu podílel: Někdo jako otrok a někdo jako
otrokář! Nikdo nám v tom nepomůže, do toho musíme jít sami.
Někdo by nám přece jen mohl pomoci: Šťastní Němci. (A Rakušani, neboť
Rakousko bylo přímou součástí Třetí říše.) A to tím, že nebudou opakovat
teutonskou lež svých sudetských spoluobčanů o statisícových obětech
vyhnání, která je srovnatelná s proslulou Osvětimskou lží. Že nebudou
vymáhat zrušení našich zákonů, že se sami postaví proti starým
henleinovským hlasům o právu na vlast a sebeurčení. Tyto odporné lži a
nenasytné nároky nás totiž vedou na českou barikádu, na které se nejlíp
mává národním praporem právě komunistům.
Kromě komunistické minulosti se musíme vyrovnávat i s poválečnou dobou.
Lež o statisících fiktivních obětech uráží zejména stovky skutečných
nevinných lidí, kteří byli zavražděni a tisícovky těch, kteří podlehli
zdravotním potížím při pobytu v internačních táborech či pochodech
smrti. Srovnává popravu esesáka se smrtí dítěte v kočárku. A žene nás to
do stejné obranné reakce, jako Němce po válce: Nemáme se čím chlubit,
ale je zbytečné o tom mluvit.
Češi se neprovinili, ani Němci. Vždy to byli konkrétní lidé. A některé
známe jménem: Malloth, Grebeníček...
Psáno v Praze dne 16. září 1998
Poprvé vyšlo jako příloha internetového deníku Neviditelný pes - týden
od 14. do 21. září 1998
********************************************************
MUNICH COURT SENTENCES THERESIENSTADT GESTAPO GUARD. A court
in Munich on 30 May sentenced Anton Malloth, a former Gestapo
guard in the Theresienstadt concentration camp during World
War II, to life imprisonment, CTK reported. Malloth, 89, was
found guilty of murdering a prisoner in 1944 and of beating
and wounding another prisoner in 1943. Malloth was convicted
on the basis of new evidence produced by testimonies of
witnesses from the Czech Republic and Austria. Procedures
against him were stopped several times in the past because of
a lack of sufficient evidence. Malloth was sentenced to death
in absentia in 1948 by a Czechoslovak court but his sentence
was later annulled to allow for his prosecution in Germany.
MS
*****************************************************
Dokud se narod nezbavi " rudo - hnedeho podfuku " (levo - praveho spiknuti
ODS a CSSD) budou Vam stale vladnout bolsevici prevleceni v ruznobarevnych
kabatech. Nezbavite se ani korupce nastolene Klausovo vladou po sametovem podfuku.
Komunisticti vrahove vlastencu
a jejich dnesni ochranci a pomocnici v policii, soudnictvi, armade
ministerststvech a mistni byrokracii vtlaci ke korytum dalsi poslusne sasky.
Nechcete-li budoucnost uplneho zotroceni a vezeni naplnenych vlastenci jako
je Vladimir Hucin musite ve volbach poslat vsechny zaprodane poslance
ODS, CSSD a KSCM na smetiste dejin.
Mluvte s prateli, uvedomte vlastence po cele vlasti aby volili nove poctive lidi. Heslo teto
vetsiny cestnych lidi by melo byt:
"VOLBY JSOU NASE KOSTE KTERE SMETE ODS, CSSD, KSCM a vsechny jejich
zaprodance!"
Jsou Vas miliony - nedejte se obalamutit sliby a pohadkami dnesnich
politickych stran. Po volbach se tito spiklenci opet spoji proti narodu!
Jeste dnes navstivte sousedy a informujte. Je jeste cas sjednotit vlastence a strhnout falesnou fasadu
dnesnich vladcu. Kdyz kazdy z Vas ziska pro obrodu naroda dvacet bojovniku a
kazdy z nich dalsich dvacet vlastencu, pro zakuklene bolseviky budou volit
jen jejich dobre placeni sluhove co jsou dnes u koryt a jejich zkorumpovani pomahaci.
Volte nove lidi, nove politicke strany, nezavisle vlastence!
Frantisek Bejcek
baychek@bigpond.net.au
Prosim rozeslete tento dopis pratelum
Cesi budou opravdu masove volit komunisty. Je to jednak dukazem protilidove (protivolicske) politiky ODS a CSSD, jednak toho, ze Cesi jsou dost emocionalne zalozeni a nepouzivaji pri svych volebnich rozhodnutich casto rozum. Navic se zjevne nejedna o pozitivni emoce (napr. lasku ke komunistum nebo nostalgii ze vzpominky na sexualni sblizeni s clenkou sekretariatu spolecnosti ceskoslovensko-sovetskeho pratelstvi), ale o temer paranoidni vyraz vzdoru.
Logika "za komunistu takove problemy nebyly" je pseudologika, a ti, kdo ji argumentuji ji sami ve skutecnosti neveri. Dnesni problemy nejsou dukazem spravnosti komunistickeho reseni, i kdyz je mozne povazovat za nevyvratitelne tvrzeni, ze silna socialni politka, ktera by kdysi byla povazovana za levicovy prvek, bude mit v dobre fungujicim state sve opodstatneni. Je totiz dnes zduvodnitelna na zaklade komplexniho chapani spolecenskych vztahu, na urovni teoreticke komplexity, ktera za Lenina nebyla dostupna. Komuniste v socialni oblasti prosazovali na platforme intuitivnich nebo dogmatickych idealu nekdy i uzitecne veci. Lenin ovsem spojil vizi socialniho statu s politikou devastace ekonomiky, moralky, inteligence a zejmena devastace parlamentni demokracie, takze ty vyhody byly nakonec zanedbatelne.
Dnesni komuniste, pravda, nejsou komunisty velkého rijna, ale je nepravdepodobne, ze by se svym bolsevickym smyslenim prilis lisili od ODS a CSSD. Je to absurdni situace, ze nyni narod posilhava po komunistech, zda nahodou nejsou blize idealu obcanske spolecnosti nebo dokonce i idealum pravicove politiky nez ODS a CSSD. Je to totalni debakl vedoucich sil tohoto statu. Clovek skoro sympatizuje s tou skodolibou radosti lidi volicich komunisty, predstava, ze tyto velke strany, ODS a CSSD, skonci na smetisti dejin, je pro dnesniho volice stale vice lakava.
Komunisticti dedkove a babky, prosim Vas pekne, nerozhodujte s rudym praporem pred ocima o tom, v jake zemi chteji zit Vase deti.
DN
From: "Vanek" <gvanek@iprimus.com.au>
Date: Mon, 27 May 2002 13:19:14 +1000
To: <Undisclosed-Recipient:;>
Subject: Uz zase vylezaji, krysy
INFORMACNI A PROPAGACNI ODDELENI UV KSCM PRAHA
obeznik c.3 oblast skolstvi
DUVERNE.
soudruzka a soudruzi!
opet se obracime na vas v dobe , kdy se blizi volby a kdy musite zvlast dusledne sehrat svou ulohu. jak jsme jiz v predchozim obezniku zduraznili, je treba nyni napnout vsechny sily ke konecnemu vitezstvi.
1/ mame jiz provereno, kteri reditele stranici i byvali kandidati jsou nam toho casu nakloneni.
2/ podporte jejich cinnost, hlavne ve vyberu nasich lidi, nasich kadru.
3/ jedine tak stmelime vsechny sily pro predvolebni boj.
4/ bojkotujte nadale vsechny nestraniky, cleny KANu a AA a nedovolte zvl. nestranikum duchodcum, aby jim byly prideleny nejake hodiny
5/ upevnete sve posice v rozhodujicich predmetech OV D C.j. a literatura. vsude tam, kde lze zapusobeni jednoho roku mnohe ovlivnit, jak mezi zaky tak take ve sborech. drobnymi usluhami , protisluzbami si zavazte cleny sboru a nezapomente v rozhodujicich okamzicich tyto sluzby nenapadne pripomenout. na.pr. nedostatkove zbozi bude vhodnym artiklem. jednejte prirozene nenapadnymi formami.
6/ vyhnete se samizdatove literature, bibli a spolupraci s predstaviteli nabozenstvi.
7/ bojkotujte sokol, orel, skauting.
8/ ziskavejte byvale aktivni svazaky a mlade komunisty z kom. rod.
9/ udrzujte si odmenami , oslavami vyroci pr. narozenin sve priznivce.
10/ bojkotujte nove odbory, iniciativy a svaz ucitelu postizenych z politickych duvodu. jsou to nasi nejvetsi nepratele. zuctujeme s minulosti.
11/zasilejte sve pripominky proti temto vyse uvedenym clenum sboru , vyuzijte i jejich drobnych chyb, trestejte je i za cleny rodiny, kteri proti nim vystupuji. provadejte vse nenapadne, ujistujte je a presvedcujte o jejich neschopnosti.
12/pomahejte zenam milicionaru, prislusnikum stb a byvalym pracovnikum ksc.tyto pak zarazujte jako radove pracovniky prislusnym rozvrstvenim ve svych okresech. nezepomente, ze jejich sluzby jsou pro nas neocenitelne.
13/ sledujte peclive nase svodky, obezniky, rozmnozujte negativni clanky a sdeleni odesilejte na dane adresy v dobre zalepenych obalkach. budte klidne, na kazde skole mame sve informatory.
pozor pred nasimi neprateli! jednejte obezretne, nenechte se odhalit.
obezniky sverujte jen tem, kteri jsou spolupracovniky.
NEDOPUSTE, ABY SE DOSTALY DO RUKOU ODPURCU !
From: fire-mail07.fire.fordham.edu/FIRE%FIRE@fordham.edu
Date: Mon, 27 May 2002 00:44:18 -0400
To: Darius Nosreti <info@darius.cz>
Subject: Re: Seznam 99 budovatelu mafianskeho kapitalismu
Ohledne 99: proc tam neni Havel a jeho mafie, kteri jim to vsem umoznili?
Vzdyt Calfu Havel uziva dodnes jako osobniho poradce. Proc tam jsou zase
Slusovicti a Cuba, kdyz ti byli temito mafiany nejvice setreni, pohnani
pred soud a jejich JZD rozpraseno?
M. Z.
From: "Vanek" <gvanek@iprimus.com.au>
Date: Mon, 27 May 2002 07:55:39 +1000
Subject: Pravda o seznamech spolupracovniku STB
http://members.truepath.com/cibulka/index.html
Venovano desatemu vyroci tragicke smrti Davida Eledera
Rok 1992 byl pro Ceskou republiku velmi vyznamnym v jeji polistopadove
historii. Uz treti rok nevladla v nasi zemi KSC, na jare probehly druhe
svobodne volby a v Necenzurovanych novinach byly zverejneny seznamy agentu
STB. Prave s nimi je uzce spojena i udalost, o ktere nema sirsi verejnost
zadne vedomi. Za mnoho let se vsak mozna stane predmetem zkoumani tymu
histiriku, jenz se budou snazit co nejverneji popsat pocatek devadesatych
let v Ceske republice. V Chorvatsku za zahadnych a doposud neobjasnenych
okolnoste tragicky zahynul autor prevazne casti seznamu spolupracovniku STB
David Eleder. Sportovec a vynikajici plavec byl prateli nalezen utopen v
mistech kde mu voda sotva sahala po kolena.
David Eleder pracoval po listopadu 1989 v Obcanske komisi ministerstva
vnitra a mel pristup k materialum byvale StB. "Cibulkovy seznamy" jsou dnes
temer historickym pojmem a dodnes z nej cerpaji urady, novinari, politici, i
verejnost. Skutecna role vydavatele Necenzurovanych novin Petra Cibulky na
zverejneni "Seznamu" je vsak ponekud jina nez se verejnost domniva. Cibulka
ma pouze zasluhu na tom, ze je otiskl. Jejich pravym autorem je David
Eleder.
Puvodni podoba "Seznamu" nebyla tak zavadejici jako nasledne v
Necenzurovanych novinach v podani Petra Cibulky. Ten totiz zmenil to
nejpodstatnejsi. Puvodni oznaceni "Seznamu" byl "NEUPLNE", v podani Petra
Cibulky se objevilo pod nazvem " Kompletni seznam spolupracovniku StB". To
byl prvni pomerne podstatny faul.
Seznamy mely byt puvodne vydany v mediu, ktere melo byt nastupcem zaniklych
Studentskych listu. Nove periodikum vsak nevzniklo a po kratkem rozhodovani
bylo dohodnuto, ze Seznamy budou nabidnuty k otisteni Petru Cibulkovi. Ten
se ihned chopil dila a v sesitovem provedeni cisel 13,14,15, 31,32, 33, 34,
35 je chrlil na trh. Po prvni stotisici kusech kompletu se doslova
zaprasilo. Nasledovalo nekolik dotisku. Mensi zajem verejnosti byl o sesity
tykajicich se obeti z rad komunistickych veznu. Seznamy se zmenily na
vynosny kseft. Kratce po vydani tistene verze zacal Petr Cibulka
distribuovat seznamy na disketach a o nekolik let pozdeji i na CD. Cena byla
urcena jednotne. 500,- Kc za seznamy na jakemkoliv mediu. Petr Cibulka
doslova prez noc zbohatl. Nikdo z Cibulkovych pritel, kteri mu seznamy dali
ke zverejneni ze zcela jinymi umysli nedostali ani haler. Pritom prave tito
lide svym krokem nejvice riskovali. Nekteri z nich museli nasledne opustit
sve zamestnani Urad na ochranu ustavy a demokracie (predchudce BIS) a
potykali se z vaznymi existencnimi problemy.
Pratele na Davida Eledera nezapomneli. Pred casem zaplatili inzerat v
Lidovych novinach a verejnosti jeho cin pripomneli. Jen Petr Cibulka jaksi
zapomnel.
David zemrel pred deseti lety a dozral cas, aby lide meli v teto veci jasno.
Cibulkovy seznamy neexistuji. Ziskana jmena spolupracovniku StB a jejich
zverejneni je spojeno se jmenem Davida Eledera. Seznamy prinesly Petru
Cibulkovi majetek a slavu. Davidovi smrt.
Mozna se divite, proc vyse uvedena zprava byla poslana z daleke Australie.
Asi proto, ze je tady mensi sance ze by jednomu na hlavu spadla cirou nahodou
cihla jak by se to mohlo stat treba v Praze.
Jirka Vanek
Sydney
Nabízím k převzetí text, který vyjde v Bristkých listech 27.5.2002.ZJ
VOLIČI NETEČNOSTÍ SAMI PROTI SOBĚ
Zdeněk Jemelík, podnikatel, Praha
Psáno pro Britské listy
V souvislosti s blížícími se volbami se hojně a ve všech pádech skloňuje
slovo
"demokracie". Víme však vůbec, o čem je řeč ? Masaryk v parlamentním projevu
k
desátému výročí vzniku Československa připomněl poslancům, že ( volně
citováno)
"demokracie si žádá lidí činných … demokracie není jen soubor institucí a
pravidel, ale
celý způsob života společnosti". V ideálním demokratickém státě je pánem
aktivní
občanstvo, které se zajímá o dění kolem sebe a využívá všech dostupných
nástrojů, aby
prosazovalo své názory a vůli. Politická úloha občanů se neomezuje na
volební akt
jednou za čtyři roky a následné trvalé nadávání po hospodách. Samozřejmě,
všechny
demokratické země se k tomuto ideálu pouze přibližují, některé více, jiné
méně. Většina
našich politických stran, parlamentních i mimoparlamentních, aspoň občas a
nezřetelně
přiznává, že aktivní spoluúčast občanů na ovlivňování vývoje státu je
omezena
důsledným uplatnění zastupitelského systému, vyjmutím velké části státního
aparátu z
dohledu volených orgánů a nerozvinutou občanskou společností. Důsledky jsou
dobře
viditelné. Je veřejným tajemstvím, že velká část společnosti je zklamána
rozdílem mezi
očekáváními z Listopadu 1989 a skutečným stavem státu. Není to důsledek
"špatného
vládnutí sociálních demokratů", protože ČSSD vládla v podmínkách dobře
kompenzované účelové podpory ostatních parlamentních stran, zejména ODS. Jde
tedy
o neúspěch celého establishmentu, svázaného s různými neprůhlednými
zájmovými
strukturami v pozadí. Zájem o aktivní účast na veřejném dění je malý,
protože
neorganizovaná občanská společnost cítí, že v případě nesouhlasu s postupem
státních
orgánů nemá šanci prorazit proti spiknutí mocenských jader parlamentních
stran,
sdělovacích prostředků a úřednictva. Situace je skutečně zralá na osvěžení
politického
systému změnou pravidel a vpuštěním na scénu nových, nezprofanovaných sil.
Tyto parlamentní volby budou od r. 1989 nejvýznamnějším střetnutím mezi
držiteli
moci a těmi, kteří chtějí zvenčí prolomit jejich kruhovou obranu. Je
pravděpodobné, že
mimoparlamentní strany vyjdou z měření sil poraženy. Problémy však nezmizí a
tlak na
reformu politického systému bude pokračovat. Hlavní příčinou nepatrné šance
mimoparlamentních sil na úspěch je skutečnost, že se nám zatím nedaří tak
špatně, aby
se voliči radikalizovali "sami od sebe", překonali vrozenou netečnost a
začali se vážně
zajímat o cestu ke změně. Druhou příčinou je rozmělnění mimoparlamentní
opozice do
desítek pidistraniček, z nichž některé se od sebe v podstatě názorově
neliší, ale rozděluje
je pouze ješitnost a vzájemná nesnášenlivost jejich vůdců. Ostatně některé
z nich ve
skutečnosti ani nedokáží říci, v čem by spočívala jimi nabízená změna poměrů
a jakými
prostředky chtějí dosáhnout svých mlhavých cílů. Roztříštěnost neparalyzuje
ani
ustavení "prozatímní občanské stínové vlády" pod předsednictvím Petra
Cibulky,
protože také v ní zůstává početnost a subjektivita trpasličích stran
zachována. Na rozdíl
od stínových vlád "kamenných" stran, tato nemá žádnou naději změnit se na
skutečný
kabinet, protože vstup do parlamentu se může zdařit jen některé výjimce ze
zúčastněných stran. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že sympatizantů
"ostatních"
politických stran je ve společnosti dohromady téměř tolik, jako
potenciálních voličů
komunistů či Koalice. Kdyby se odpůrci establishmentu dokázali sjednotit do
dvou až tří
proudů, měli by slušnou naději proniknout do parlamentu jako menšinové
strany a
vykonat zde kus užitečné práce. Nesjednoceni skončí na smetišti dějin.
Třetím důvodem
je hanebná úloha novinářské obce a agentur pro výzkum veřejného mínění,
které
společně služebníčkují držitelům moci a v dojemné jednotě se dopouštějí
zločinu
masového praní mozků občanstva vytvářením představy, že současné politické
strany
mají své pozice zajištěné "na věčné časy", a každý hlas, věnovaný
mimoparlamentní
straně, je zahozený. Nikdo neříká občanům, že vzorky voličů, na nichž se
provádí
průzkum veřejného mínění, jsou příliš malé na to, aby citlivě reagovaly na
vznik zájmu
o nová hnutí, že pouhým účelovým uspořádáním otázek lze do jisté míry předem
ovlivnit
výsledek průzkumu, že dlouhodobé zveřejňování výsledků průzkumu zájmu pouze
o
parlamentní strany vytváří v hlavách mlčící většiny dojem, že mimo ně nic
reálného
neexistuje. A když už v průzkumu veřejného mínění překročí některá
mimoparlamentní
strana hranici volitelnosti, jak se to např. podařilo Cestě změny na
Karlovarsku, pak se
jejímu úspěchu setne hlava tím, že se zpráva o něm ve sdělovacích
prostředcích zatlačí
do pozadí.
Důkazem síly masmédií je srovnání televizní krize na přelomu let 2000/2001 a
současné
volební kampaně. Skupinový zájem "televizních povstalců", podporovaný nejen
jimi
samými z uloupené televizní obrazovky, ale i velkou částí tisku, přivedl na
Václavské
náměstí a na Kavčí hory desetitisíce demonstrantů. Celospolečenský závažný
problém
praní mozků, omezování přístupu k informacím o mimoparlamentní opozici a
potlačování svobody slova, přivedl na demonstraci, organizovanou Pravým
blokem a
"prozatímní občanskou stínovou vládou" sotva několik desítek osob. O
problémech,
jimž byla manifestace věnována, se v masmédiích nemluví, tedy jako by
neexistovaly.
Proto si je mlčící většina ani neuvědomuje. Mimo to se zpráva o svolání
manifestace
dostávala k občanům spíše náhodně a sporadicky.
Obhájci "kamenných stran" a nedemokratických praktik masmédií mohou říci, že
je
chybou a důkazem neschopnosti mimoparlamentních stran, že nedokáží
zorganizovat
účinnou informační kampaň. Zde se dostáváme k další nedemokratické deformaci
reálného postavení politických stran v soutěži o přízeň voličů. Vše je totiž
na prodej :
prostor ve sdělovacích prostředcích, agentury pro průzkum veřejného mínění,
podpora
hvězd zábavního průmyslu. Pokud masmédia, agentury pro průzkum veřejného
mínění
a osobnosti showbusinessu nepodporují mimoparlamentní strany dobrovolně,
tedy na
úkor vlastní kapsy, ty by si mohly vynutit více místa na slunci pouze
zorganizováním
vlastních průzkumů veřejného mínění, rozsáhlou placenou inzercí, pořádáním
vlastních
veřejných zábavních vystoupení. Parlamentní strany počítají ve svých
rozpočtech s
desítkami milionů korun na volební kampaň a masmédia jim dobrovolně
posluhují za
peníze svých majitelů, Česká televize skandálně dokonce za peníze daňových
poplatníků
včetně sympatizantů mimoparlamentních stran. Naproti tomu mimoparlamentní
strany
mají potíže se zaplacením poplatků za registraci a o financování
předvolebních
reklamních akcí se jim může jen zdát. Společnost se tak ostře polarizuje:
kdo nemá
peníze, nemá nárok na podíl na politické moci. Je to demokratické ?
Poměry, v nichž probíhá volební kampaň, samy o sobě ukazují, že je "ledacos
shnilého
ve státě" a změna je nutná. Tvrzení, že každý hlas pro mimoparlamentní
strany je
zahozený, je mylný. Opak je pravdou: hlasy pro parlamentní politické strany
umožní
zakonzervování nedobrých politických poměrů nejméně na další čtyři roky a
budou tak
znehodnoceny. Nevstoupí-li do parlamentu nová, neopotřebovaná a
nezkorumpovaná
politická síla, která by zásadně narušila dojemný soulad "kamenných"
politických
stran, hrajících pod heslem "vrána vráně oči nevyklove" před voliči
předstíranou hru
na vzájemný bratrovražedný boj, náš politický systém se dále přiblíží
poměrům za
vlády jedné strany, bude zcela sterilní a neschopný řešit problémy země.
From: "Vanek" <gvanek@iprimus.com.au>
Date: Sat, 1 Jun 2002 23:09:57 +1000
To: "Vladimir Kebrle" <vkebrle@poczta.onet.pl>, "Frank Baychek" <baychek@bigpond.net.au>
Cc: "Michal Svrcek" <m.svrcek@quick.cz>, "Jana Cibulkova" <Jana.Cibulkova@seznam.cz>, <hana.catalanova@worldonline.cz>, "Drabik" <tomas.drabik@volny.cz>, "Darius" <info@darius.cz>, <cibulkapetr@volny.cz>, <bilek.josef@iol.cz>, "Vladimir Kebrle" <vkebrle@poczta.onet.pl>
Subject: Re: pani Jana Cibulkova
Vlozim taky par slov. Proc Petr Cibulka nezverejnil ve svych seznamech jmeno sve matky, ktera podepsala
spolupraci s komunistickou statni policii dvakrat? Vsichni si prece pamatujeme jak brojil nejenom proti udavacum, ale i proti jejich detem. Cibulkovi prusery a dluhy neprisly na svetlo bozi az ted. V Pravem Bloku o tom vedeli celou dobu, Cibulka sam upozornoval
ze se na nej muzou provalit hrozny veci a lustrak stare Cibulkove byl znam jiz od minulych voleb.I Votocek, mistopredseda
Praveho Bloku dostal seznam lidi, kteri byli lustrovani a schanel se po lustraci Cibulkove.
Lustrak stare Cibulkove byl rozeslan novinari z Brna. Nic noveho na svet bozi neprislo, v Brne vi o Cibulkovi skoro kazdy
a proto k nemu nikdo nechtel jit pracovat, nikomu neplatil. A financaci si podavali u nej dvere . Ze Cibulka neprebira zadnou postu
od policie ani od soudu a financni urad dal na vsechny vyvesky v Brne a socialka taky, to je stary jeste pred minulymi volbami.
Vedeni Praveho Bloku studovalo vsechny dokumenty spolecne s Cibulkou a vymysleli co z toho vsechno muze vzniknout.
Nynejsi mistopredseda Praveho Bloku Horvath se chlubi, jak maji rozmistnene hlidky v ulicich vedoucich k mistu,
kde recni Cibulka. V pripade zahlednuti policie Cibulka je varovany a ma cas zmizet. Trochu divny zpusoby politika, ktery
mluvi o poctivosti a moralce. Pred par dny clenove prazske pobocky Praveho Bloku se vzbourili a zbavili postu predsedy
Cibulku, protoze nema cas na schuze, coz je v rozporu ze stanovami strany PB. A bourili se porad, nejenom ted. Kdyz pred par mesici se odvazil nekdo navrhnout hlasovani o duvere Cibulkovi, byl vyveden ze salu na pokyn Cibulky zpusobem
naprosto nepripustnym v demokraticke spolecnosti. K dalsi veci. Zadny politik si nesmi dovolit zbit svoji manzelku tak, aby skoncila na urazovce a byla nemocna pomerne dlouhou dobu. Zadny politik si nemuze dovolit zamestnavat svoje deti
v noci , muselo to byt pro ne peklo chodit nevyspaly do skoly. Vsechny tyhle veci jsou bezne zname v Cechach,
my v emigraci jsme zili v predstavach, ze podporujeme jedine mozneho politika, ktery je schopen zmenit situaci c Ceske republice.
Ja mu osobne veril az do zacatku tohoto roku. Kdyz jsem napsal moje vzpominky na Chartu, Cibulka rozjel svym tlampacem
Honzou Malinou proti me nevidanou dezinformacni akci. Ve vsech chatech ze mne udelali drug dealera, estebaka, homosexuala
a vse nejhorsi, co existuje. Jen proto, ze jsem sundal z tvari chartisticke elity jejich zlatou skrabosku. Na muj dotaz proc to dela, neodpovedel. A to jsem mu posilal maily nekolikrat denne.
Zacalo mi byt jasny, ze to co jsem slysel o Cibulkovi v souvislosti pri podvodech s verejnenim seznamu je pravda.
Cibulka je jen jedna soucastka v aparatu, ktera umoznila urcite skupine lidi zamestnanych pred Listopadem ma ministerstvu
vnitru pokracovat ve sve svinske praci. Cibulka vedel velice dobre o cisteni seznamu na komisi 17.listopadu a presto je vydal
jako kompletni a to presto, ze byly predany Cibulkovi s nazvem Nekompletni. Tim se otevrela cesta dalsim estebakum,
z kterych se stali tunelari. Ze seznamu se stal velky byznys. Nebude to dlouho trvat a podrobnosti o techto zlocinech
budou uverejneny a Cibulka tam nebude osamocen. Cibulka do dnesniho dne se nezminil o Davidu
Elederovi, ktery ma nejvetsi zasluhu na tom, ze se seznamy i kdyz v oklestene podobe dostaly ven. Bohuzel, ten na ktereho kazdy zapomnel a Cibulka, ktery nedal ani halir trem lidem, kteri mu seznamy predali, zaplatil
za to zahadnou smrti. Cibulka delal miliony.
Je naprosto proti logice zdraveho mysleni abych Cibulku bral jako politika. Politik se musi chovat jinak a byt bezuhony.
A to Cibulka neni. A nema to co spolecnyho nic s zadnou kampani Stb, Kgb anebo kampani predvolebni.
Cibulka znicil Pravy Blok, otazka zni: Bylo to ucelem?
Jirka Vanek
----- Original Message -----
From: Frank Baychek <baychek@bigpond.net.au>
To: Vladimir Kebrle <vkebrle@poczta.onet.pl>
Cc: Vanek <gvanek@iprimus.com.au>
Sent: Saturday, June 01, 2002 9:12 PM
Subject: Re: pani Jana Cibulkova.
> Mily pane Kebrle,
>
> Jana Cibulkova valci s Petrem Cibulkou jiz od roku 1999. Od 17 prosince 1999
> pani Jana
> Cibulkova cekala az do kvetna 2002, aby zverejnila udalosti z prosince 1999.
> N A H O D A ?
> Kdo myslite ma nejvetsi radost kdyz se utoci na Petra Cibulku, Vladimira
> Kebrle, Oto Ulce,
> J. Vanka, Richarda Bejsaka ? Ano, jsou to komuniste, zlocinci stareho rezimu
> a jejich ochranci v dnesni Ceske Republice.
>
> Pani Jana Cibulkova v odpovedi na moji radu Petrovi aby s rozvodem s Janou
> neotalel
> a slusne formulovanou otazku " Rad bych vedel kdo a kolik zaplatil aby s
> timto
> prohlasenim cekala dele nez rok a rozeslala az ted pred volbami?" uzila
> stejnych frazi
> a napadla charakter cloveka ktereho vubec nezna, jako komunisticky rezim v
> letech
> 1951 az 1960, kdy jsem vydaval v Australii protikomunisticke noviny
> "Pacific".
> Jeji sprosta urazka ukazuje na vychovani v bahne komunistickeho rezimu.
>
> Neverim na NAHODY !
>
> Dnes tleskate kdyz opustena manzelka si vyrizuje soukrome ucty pred
> predvolebni verejnosti s Petrem Cibulkou .
> Kdo asi prijde na radu zitra?
>
> Rozdel a panuj! Komuniste to delali exilu od roku 1948.
> Bolsevici SSSR jiz od roku 1918.
>
> Cibulku osobne neznam. Vazim si jeho odvahy uverejnit seznamy ( i kdyz
> neuplne ) agentu a pomahacu Stb..
> Proc to neuverejnil nekdo jiny?
> Proc je neuverejnil ten kdo mu je udajne dal?
> Dejte vasi energii na odhalovani agentu provokateru, ktere komunisticky
> rezim vyslal na zapad.
>
> Pro mne Petr Cibulka je bojovnik proti komunismu jako bratri Masinove a rada
> dalsich vlastencu.
>
>
> Frantisek Bejcek
> baychek@bigpond.net.au
>
> PS: Napiste laskave dukazy a zdroj Vaseho tvrzeni , ze Cibulka " ustavuje
> stinovou vladu s Mohoritou atd."
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Vladimir Kebrle" <vkebrle@poczta.onet.pl>
> To: "Frank Baychek" <baychek@bigpond.net.au>; "Vanek"
> <gvanek@iprimus.com.au>
> Sent: Saturday, June 01, 2002 5:41 PM
> Subject: Re: Výzva Pravému Bloku
>
>
> Vazeny pane Baychek,
> racte prosim mi prominout, ale kdyz jsem si precetl Vas mail Petru
> Cibulkovi, udelalo se mi nad nim spatne. Petr Cibulka je v rozvodovem
> rizeni, rozhodne nebyl ctvrtym manzelem sve zeny Jany....A divim se, ze nan
> nepodala rozvod uz davno predloni, kdyz ji surove zmlatil, ze z toho byla 3
> tydny v nemocnici.
> Je zbytecne se Cibulkou zabyvat, jestlize ustavuje stinovou vladu s lidmi
> Mohority a moravisty agenta StB Drimala - on takovy nepritel StBaku!
> Proste rozjela se naplno akce KLIN, jejiz soucasti byl i Petr Cibulka. Ten
> zivotopis jeho jsem cetl, ale nechci jej komentovat. Ten tam citovany svazek
> BIS zalozeny na neho 1992 bych rad videl. To bych spise byl ochoten uverit,
> ze to muze byt svazek o jehon spolupraci s BIS nez na neho, soude podle
> causy Hucin,. kde Cibulkovci spousteli nejvetsi propagandu proti tem, kdo
> zrovna dostali causu Hucin za hranice....Vic veci bylo napadnych. A o
> matince StBacce tam neni ani slovo, prote ten zivotopis vypada jak zivotopis
> komunistickeho papalase.
> Vladimir Kebrle
> > ----- Original Message -----
> > From: Jana Cibulkova <Jana.Cibulkova@seznam.cz>
> > To: Frank Baychek <baychek@bigpond.net.au>; Vanek <gvanek@iprimus.com.au>
> > Sent: Thursday, May 30, 2002 8:22 PM
> > Subject: RE: Výzva Pravému Bloku
> >
> >
> > > Vazeny pane,
> > > velmi rada se necham rozvest. Vcera bylo pozde. Rada bych vedela, kolik
> a
> > > komu zaplatil za to, ze mne jako investigativni novinarku dostal Cibulka
> z
> > > Radia z Prahy do Brna. Presne podle Stb - nezlomili-li nekoho
> vyhrozovanim
> > a
> > > nedal se vydirat, nasadili na nej chlapa ( zenskou).
> > > Bat se pravdy mohou pouze ti, co lzou, kazou vodu a pijou vino.
> > > Jeste jedna drobnost - pane Baychek, ja jsem zivotopis Petra Cibulky na
> > > strankach Praveho Bloku nepsala. Autor je Petr Cibulka. Byla jsem na
> nej
> > > vcera upozornena, dokonce jsem neznala ani adresu stranek. Zivotopis je
> > > aktualni pred volbami. Ani v knize "Kdo je kdo" se o mne a detech
> > nezminil.
> > > JA SE JEN BRANIM! A to jsem stale jeste velmi slusna. Být Vámi, volim
> > > mnohem opatrnejsi slova!
> > > Co jste za ostudny charakter pane Baychek, kdyz schvalujete lzi a
> podvody
> > a
> > > sam si dalsi pridavate! Kdo Vam kolik zaplatil za sireni dalsich
> > > dezinformaci? Nechci se umazat od Vaseho svedomi.
> > >
> > > bez ucty Jana Cibulkova
> > >
> > >
> > >
> > >
> > > -----Original Message-----
> > > From: Frank Baychek [mailto:baychek@bigpond.net.au]
> > > Sent: Thursday, May 30, 2002 12:03 PM
> > > To: Petr Cibulka
> > > Cc: Jana.Cibulkova@seznam.cz; Vanek
> > > Subject: Fw: Výzva Pravému Bloku
> > > Importance: High
> > >
> > >
> > > Mily Petre,
> > > dostal jsem dnes preposlane od G.Vanka. Je-li prohlaseni skutecne,
> > > nevahej ani minutu a s takovou zenou se nech okamzite rozvest.
> > > Rad bych vedel kdo a kolik zaplatili, aby s timto prohlaseni cekala dele
> > nez
> > > rok
> > > a poslala ted pred volbami. Maji strach !
> > > Vse nejlepsi
> > > Frantisek Bejcek
> > > ----- Original Message -----
> > > From: "Vanek" <gvanek@iprimus.com.au>
> > > To: "Pravy Blok" <pravyblok@pravyblok.cz>; <pBlok@volny.cz>
> > > Sent: Thursday, May 30, 2002 6:53 PM
> > > Subject: Fw: Výzva Pravému Bloku
> > > > ----- Original Message -----
> > > > From: Jana Cibulkova <Jana.Cibulkova@seznam.cz>
> > > > To: Vanek <gvanek@iprimus.com.au>
> > > > Sent: Thursday, May 30, 2002 6:30 PM
> > > > Subject: Výzva Pravému Bloku
> > > >
> > > >
> > > > >
> > > > > Prohláąení
> > > > >
> > > > > Na oficiální stránce Pravého Bloku
> http://www.pravyblok.cz/index.htmse
> > > > > představuje předseda strany Petr Cibulka.
> > > > >
> > > > > Důrazně se ohrazuji proti lľivému tvrzení z jeho ľivotopisu :
> > > > >
> > > > > "Petr Cibulka je ľenatý, manľelka se jmenuje Jana, dříve
> Hrbková,
> > > > rozená
> > > > > Stufková. Petr Cibulka je jejím čtvrtým manľelem. Starají se spolu o
> > dvě
> > > > > děti. "
> > > > >
> > > > > Realita :
> > > > > Petr Cibulka je sice stále jeątě ľenatý, ale jen proto, ľe rok se
> > > úspěąně
> > > > > vyhýbá přebírání vąech soudních obsílek k rozvodovému řízení, ke
> > kteremu
> > > > > jsem podala podnět u Obvodního soudu pro Prahu 1. V ľádném případě
> se
> > > > > nestará ani nestaral o moje nezletilé děti Karolinu a Jiřího
> > Cibulkovi
> > > > ani
> > > > > je finančně nezajiątuje. Neľije s nami ve společné domácnosti.
> Důvody
> > k
> > > > > rozvodu jsou sice soukromou záleľitostí, ale moje děti i já osobně
> se
> > > > velmi
> > > > > pomalu vzpamatováváme z důsledků jeho "laskavé péče" v "rodinném"
> > > zázemí,
> > > > > poznamenaném jeho agresivnimi výbuchy s naprostou ztrátou
> > > > > sebekontrolyjejichľ důsledky jsou v ąetření orgání činných v
> trestním
> > i
> > > > > občansko-právním řízení.
> > > > >
> > > > > Důrazně ľádám politickou stranu Pravý Blok, aby přestala
> mystifikovat
> > > > > veřejnost vytvářením nepravdivého obrazu o jejím předsedovi jako o
> > > > člověku,
> > > > > který má vyrovnané a harmonické rodiné zázemí.
> > > > >
> > > > > Ing Jana Cibulková
> > > > > Václavské náměstí 17
> > > > > 110 00 Praha 1
From: "Jana Cibulkova" <Jana.Cibulkova@seznam.cz>
Date: Sat, 1 Jun 2002 15:20:18 +0200
To: "Frank Baychek" <baychek@bigpond.net.au>, <gvanek@iprimus.com.au>
Cc: "Michal Svrcek" <m.svrcek@quick.cz>, <hana.catalanova@worldonline.cz>, "Drabik" <tomas.drabik@volny.cz>, "Darius" <info@darius.cz>, <bilek.josef@iol.cz>, "Vladimir Kebrle" <vkebrle@poczta.onet.pl>
Subject: pani Jana Cibulkova.
Vazeny pane Baychek,
vubec nemate ani poneti o tom, jaka je skutecnost. Ani Vas nenapadlo se mne
na to zeptat. Proc myslite, ze jsem mnoho let mlcela? Prave proto, abych
nediskreditovala pravicoveho politika. Moji rodinu toto usili stalo hodne.
Ale to neni dulezite. Ja se musim branit. Oficialni zivotopis, na ktery jsem
byla upozornena lze. Byl napsan, napred jsem si to overila, ted pred
volbami. Ja jsem Cibulkovi davno pred volbami navrhovala dohodu tak, aby vse
proslo bez povsimnuti verejnosti. Odmitl ji s tim, ze se bude soudit. Ze rok
neprebiral zadna predvolani k soudu, za to ja nemuzu. Soudni jednani bude
narizeno soudem - ne mnou - jeste pred volbami. Myslite, ze ja o to stojim?
Myslite, ze osm let spolecneho zivota lze hodit jednoduse za hlavu?
Myslite, ze vse shodite lacinymi argumenty o tom, ze jsem byla v KSC aniz
vubec cokoliv vite o me cinnosti. To se nedela. Petr Cibulka je dospely
clovek a ja se bohuzel domnivam, ze prave on nacasoval toto nechutne
vyrizovani uctů do volebniho obdobi. Mam na to dukazy. Od soudu. Proto si
zacal Petr Cibulka vyrizovat svoj rozvod prave v dobe voleb, protoze vedel,
ze se musim branit. To take budu, dusledne. Jde o moje deti, ktere prozily
detstvi, ktereho mely zustat usetreny. Jen proto, ze mym manzelem byl Petr
Cibulka, jsme mlceli.
Neni pravda, ze Vas neznam. Znam Vas i Vase jednani, nazory, od Petra stav
Vasich financi, ty byly pro nej velmi dulezite. Ani ja neverim na nahody.
Jak to pisete: "Jeji sprosta urazka ukazuje na vychovani v bahne
komunistickeho rezimu". Nevite nic o me rodine a dovolite si volit stejna
slova jako v predeslem mailu??? Moji rodice byli osobni pratele stareho pana
Zenkla a clenove narodne - socialni strany a nesli za to dusledky cely
zivot. Moji rodice nikdy zadni udavaci ani konfidentiStB ani funkcionari KSC
nebyli. Pri procesu s Horakovou pratele meho otce mlceli, takze nebyl
uveznem. K tomu doslo az mnohem pozdeji. O mne a o tom, co jsem delala a
vysilala, jak jsem si "uzivala" pri vyslechach v Bartolomejske nevite nic.
Jak lacina je Vase argumentace!
Bohuzel nevite, proc Cibulka uverejnil seznamy. Zeptejte se jeho, zeptejte
se jeho pratel.
Kdyz jsem sla za Cibulkou do Brna v listopadu 1993 a v prosinci jsem diky
tomu ztratila zamestanani, nevahala jsem. Jednoduse mne na vanoce 1993 dal
sefredaktor Radiozurnalu vypoved s tim, ze moje setrvani vedle Cibulky neni
zarukou serioznosti verejnopravni instituce. Šlo o pomoc Cibulkovi. Kdyz
moji dceru, ktera po listopadu studovala fakultu zurnalitiky, pak nenechali
studovat doktorantske studium panove z Karlovy University se slovy , ze jako
nevlastni dcera Cibulky a zastupkyne sefredaktora Necenzurovanych novin musi
jeste hodne dlouho sbirat zivotni zkusenosti na to, aby ji nechali studovat,
brali jsme to. Jana pracovala i jako vedouci prazske redakce, chodila s nim
stejne jako ja ke vsem soudum, vyrizovala spolecne s Premkem Vachalovskym
vsechno, co bylo potreba.
Nevalcim s Cibulkou od prosince 1999 - bydlel na minule volby v Praze u mne
v byte v Praze a cela nase rodina mu poskytovala veskere volebni zazemi
stejne jako jsme fungovali jako sekretariat Praveho Bloku. Kdybych s nim
valcila, byla bych mu s celou rodinou pomahala? Pane Baychek, vsechno je
jinak.
Malo toho vite a jednate - neurazte se - stejne jako komunisti - predem
jste si jisty rozsudkem a tvarite se, ze je vsechno v poradku. Vubec neni. A
ja stale jeste mlcim stejne jako jsem mlcela leta pred tim, protoze pro mne
byla dulezitejsi cesta ke sjednoceni pravice v Cechach. Placte na nespravnem
hrobe , nerada bych Vam brala Vase predstavy, ale k bratrum Masinum, jichz
si hluboce vazim, se ten pan, ktereho tak vasnive hajite, nemuze rovnat.
Proc se jich nebo jejich sestry pani Masinove sam nezeptate driv, nez
zacnete utocit?
Pokud se budete chtit na cokoliv zeptat, nejsem proti.
Jeste jedna drobnost - muj byvaly manzel Jiri Hrbek ( hluboce verici clen
Ceskobratske cirkve), byl po listopadu za Obcanske forum namestkem reditele
Ceskeho rozhlasu. Ja se s nim rozvedla kvuli Petrovi - mam jeste schovanou
Cibulkovo vypoved u meho rozvodoveho soudu. Jirka Hrbek nas rozchod nesl
velmi tezce, po mozkove prihode za dva roky zemrel a moje deti nemely nikoho
jineho nez mne.
Jeste na podstatnou vec jsem zapomnela. Ja NEJSEM opustena manzelka. Ja jsem
od Cibulky odesla sama a nemam zadnou potrebu se s nim vyrovnavat. nejsem
slaboch. Pokud jsem mu ustupovala, tak z politickych duvodu. Ze stejnych
duvodu, kdy jsem za nim sla, abych mu vytvorila potrebne rodinne zazeni,
kdyz Cibulku oznacovali za cloveka na okraji spolecnosti.
Opustenou manzelku musi nekdo opustit. Opet je vsechno jinak. Mne nikdo
neopustil. Kdybych mlcela dal jako leta predtim, byl by Cibulka spokojeny.
Ja znam pravdu. Vite, co mi rekl, kdyz jsem mu oznamila, ze se rozchazime?
Cituji : "Hodne lidi bude mit radost". Jenze pro mne jsou kriteria moralnich
hodnot důlezitejsi.
Necekam, ze pochopite, co jsem Vam chtela napsat. Take to neni dulezite.
Budoucnost pravdu ukaze. Jen je skoda, ze lide v Cechach budou za svoji
zbabelost moset opet mnoho zaplatit.
Jana Cibulkova
From: "Vladimir Kebrle" <vkebrle@poczta.onet.pl>
Date: Sat, 1 Jun 2002 17:54:50 +0200
To: Alena Rozmarýnová P.B. <rise.divu@seznam.cz>, "Frank Baychek" <baychek@bigpond.net.au>, "Vanek" <gvanek@iprimus.com.au>
Cc: <brozak@t-online.de>, "Carl Hodek" <chodek@fort-frances.lakeheadu.ca>, "Darius" <info@darius.cz>, "Drabik" <tomas.drabik@volny.cz>, "Michal Svrcek" <m.svrcek@quick.cz>, "Richard" <ricardo@ans.com.au>
Subject: Re:
A ja si dovolim se pripojit ke gratulaci a tesim se na shledanou na dalsi
spolupraci vsech subjektu mimoparlamentni demokraticke opozice. Pozdravuji
vsechny rebely a ....jak vidim Rise divu uspesne realizovala neco, co drive
by bylo shledavano divem, dnes ....dnes i pani Alence Rozmarynove dekuji.
Tesim se na shledanou.
Vladimir Kebrle
----- Original Message -----
From: "Vanek" <gvanek@iprimus.com.au>
To: "Frank Baychek" <baychek@bigpond.net.au>
Cc: <vkebrle@poczta.onet.pl>; "Richard" <ricardo@ans.com.au>; "Michal
Svrcek" <m.svrcek@quick.cz>; "Drabik" <tomas.drabik@volny.cz>; "Darius"
<info@darius.cz>; "Carl Hodek" <chodek@fort-frances.lakeheadu.ca>;
<brozak@t-online.de>
Sent: Saturday, June 01, 2002 3:39 PM
Subject: Fw:
>
> ----- Original Message -----
> From: Alena Rozmarýnová <rise.divu@seznam.cz>
> To: <j.kubata@email.cz>
> Cc: <gvanek@iprimus.com.au>
> Sent: Saturday, June 01, 2002 11:20 PM
>
>
> Ahoj Jarčo,
> moc mě těší, že máš radost z mojí návštěvy. Já se také těším. Konečně
> vás všechny rebely zase uvidím! Moc se mi stýská!!!
> Největší radost mám z vaší schůze konané dne 27.května 2002. Konečně
> se vám podařilo dát za uši všehoschopným: Cibulkovi, Horváthovi,
> Jebavé...
> Nic lepšího se vám již nemohlo povést, než, že jste zvolili J.Zelenku
> za předsedu pražské organizace. Zaslouží si to. Opravdu. Pozdravuj ho
> ode mne a že mu gratuluji ke zvolení!!!
> Gratuluji Vám všem moc!!!
> Zbytek si povíme v Praze.
> Pozdravy posílá: probuzená, praštěná Rozmarýnová z říše divů!!!
>
> P.S. Přijedu v úterý. Hurá! Budu v Praze do čtvrtka,
> hurá!
From: "Darius Nosreti (zvon@pandora.cz)" <info@darius.cz>
Reply-To: "Konference "KONFERENCE ZVONU"" <zvon@pandora.cz>
Date: Sat, 1 Jun 2002 19:54:07 +0200
To: "Konference "KONFERENCE ZVONU"" <zvon@pandora.cz>
Subject: Hucin svobodne
Hucin svobodne
Pred chvili vysilali na Radiu Svobodna Evropa rozhovor s Vladimirem Hucinem.
Pusobi to uklidnujicim dojmem, ze tento clovek, obzalovany v procesu, ktery
ma urcite politicke souvislosti (kdyz ne rovnou politicke pozadi, jak tvrdi
obzalovany), muze sve nazory tak "svobodoevropsky" obhajovat pred
verejnosti.
Hucin rekl spoustu veci, kterymi ve mne vyvolal pocit, ze vetsina obvineni
stoji skutecne, jak on sam rika "na tenkem ledu", a ze soudkyni, ktera
zrejme navic ve svych formulacich tihne k urcite demagogii, ceka nelehky
ukol.
Kdyz ale Hucin rozebiral typy dokumentu, ktere tajne skladoval mj. i doma,
"aby je uchranil pred znicenim", znepokojila mne jedna myslenka. Mezi
dokumenty byly i seznamy soudcu, kteri se podileli na politickych procesech
za totality.
Nejprve je treba rici, ze (bez ohledu na to, co chtel s materialem udelat),
je skladovani podobnych pisemnosti doma zjevne a z vice duvodu
neprofesionalni.
Takovy material take nemuze ve vetsine pripadu soudny clovek doma bez vize o
jeho ucelu "schovavat pred znicenim".
Takovy material si clovek schovava bud proto, ze chce kauzu zverejnit, aby
bylo spravedlnosti ucineno castecne zadost, aspon tim, ze se lide dozvedi
pravdu. (To vsak Hucin neudelal, ba naopak v techto vecech byl od sameho
zacatku velmi mlcenlivy, a po vysloveni obvineni ze zverejnovani utajenych
skutecnosti jeste vice.)
Nebo proto, ze je clenem mocenske site, ktera si takove informace hlida pro
pripad, ze bude potrebovat soudce vydirat
Nebo proto, ze chce pamatovat na zadni kolecka. Hucin si libuje v situacich,
kdy muze porovnavat, co v ramci vysetrovani jeho viny muze vyplout na osoby
vyse postavene.
Nebo neprikladal materialu tak velky vyznam, aby se citil moralne zavazan v
tom neco neodkladne delat, nebo, aby jej to naopak svadelo k uschove
materialu za ucelem jeho potencialniho zneuziti.
Material mozna dnes neni mozne klasifikovat jako prisne tajny (trestni sazba
8 let), ale myslim, ze v této otázce se Hucin dopustil nejvetsiho moralniho
i profesního pochybení.
O zlocin proti zákonu asi neslo, i kdyz bychom pri urcitem zjednoduseni
mohli napriklad tvrdit, ze jestlize vim o zlocinech (dotycnych soudcu), je
mou zakonnou povinnosti vec zverejnit.
A to zejmena za situace, kdy je mozne mlceni vykladat jako skromazdovani
diskreditujicich materialu.
V kazdem pripade pripad Hucin doklada, ze s osobni iniciativou je to u clenu
tajnych sluzeb vzdy na povazenou a pripadu, kdy protiveni se rozkazum a
predpisum muze prinest JEDNOZNACNE moralne kladne potencialni ohodnoceni, je
malo.
Stejne nejednoznacne ovsem pusobi i realizace vetsiny ukolu, ktere Hucin
delal podle rozkazu, a jimz se protivil: Skupovani a likvidace "nevhodne
literatury", boj proti pronikani levicoveho extremismu do statni spravy (co
se da snadno zneuzit na nedostatecne podlezene a tedy nezakonne sledovani
jakycholiv verejne aktivnich lidi) atd. (Hucin sam si ovsem v
pronasledovani" extremistu" a "teroristu" velmi liboval, a nejvic mu
vadilo, ze nedostava ukoly dost vyznamne. Tajne sluzby v celem svete jsou
casto v situaci toho pozarnika, ktery, kdyz chtel vyniknout pri haseni
pozaru, musel si jej sam zalozit.)
Nemohu Hucinovi uprit, ze ma v mnoha vecech pravdu. Jsem take dalek fandeni
nejake slepe discipline. Pokud ale maji vsichni agenti StB tak
individualisticky az anarchisticky pristup ke svemu profesnimu poslani, tak
panbuh s nami.
Kdyz jsem se zaposlouchal do Hucinovy intonace, zdalo se mi, ze je to clovek
na jedne strane silny, az tvrdy, na druhe strane ne zcela vyrovnany, s
dispozici k emocionalni exaltaci. Ponekud se sebestylizuje a vubec je na
svou "vojenskou" profesi ponekud sebestredny a zrejme i dost ctizadostivy.
Nemyslim, ze by prosel prisnejsimi psychologickymi testy, ktere by u teto
profese mely byt samozrejmosti. Ale to neznamena, ze by nemuselo jit o
velmi schopneho cloveka, jakeho by si mnohy vedouci pracovnik z ruznych
duvodu rad podrzel.
I takovy velmi povrchni "fonologicky" a obsahovy rozbor projevu nam muze
nekdy posilit nase jiz drive formulovane podezreni. V pripade Hucina to, ze
v jeho pripade pouziti vybusniny (i kdyz jen demonstrativni a z hlediska
fyzickeho ohrozeni osob snad potencialne neskodne) nebylo jen dilem
chladneho rozumu.
Clovek je uz takovy, ze premysli spise o vecech, ktere "nesedi". Tak,
doufam, ze si nekdo nebude myslet, ze chci udelat z Hucina zlocince. Na
druhou stranu ale s tím videt v nem hrdinu take nespecham.
Myslim, ze kauzu Hucin soud ani verejnost nikdy zcela nerozplete. Znovu
jsme vsak dostali lekci, ze utajovanim veci, na kterych jiz davno nic
tajneho neni, se vetsinou da potencialni moznost vzniknout vetsimu zlu nez v
pripade vetsi "hlasitosti" Ve jmenu teto myslenky by mozna melo svuj smysl
organizovat soudni stani s Hucinem jako verejne.
DN
UŽ NEJSEM BEJBY…
Martin Stín, Praha 10
martinstin@hotmail.com
…vzdorně si pomyslel Stanislav Gross při veřejném vystoupení v Lidovém domě
v rámci předvolební kampaně, vzpomínaje na nešetrné prozrazení jeho
parlamentní přezdívky zlomyslnou Janou Bobošíkovou, a energicky přeškrtl
červeným sprejem ikonu koalice ODS s KDU-ČSL a ODA. Jeho vystoupení
připomíná praktiky woodoo a stejně jako bodání do figurky nepřítele je
iracionálním gestem, které má zahnat hrůzu ze silnějšího protivníka. Ač si
tedy pan ministr v té chvíli o sobě asi myslel, že se předvedl voličům jako
rázný chlap, ve skutečnosti se choval jako malý kluk, bojící se čerta.
Představa možného volebního vítězství ODS je samozřejmě nepříjemná pro
všechny sociální demokraty (a nejen pro ně), ale pan Gross má navíc své
vlastní důvody, proč by ho měla děsit i ve snu. Pokud by OSD sestavila
společnou vládu s Koalicí, rozplynuly by se jeho naděje na další setrvání v
křesle ministra vnitra a s tím spojené rozkoše vyhřívání se v přízni davů.
Ani společná vláda ODS s ČSSD pod taktovkou Václava Klause by nezaručila
naplnění jeho ambicí. Díky přirozené inteligenci, příjemnému zevnějšku,
hladké výřečnosti, názorové neurčitosti a nadměrné ochotě ke kompromisům
Stanislav Gross dlouhodobě zastiňuje Václava Klause v průzkumech oblíbenosti
a denně tak tomuto autoritativnímu stárnoucímu muži připomíná, že převaha v
obecné životní zkušenosti, dlouhá politická praxe nabytá tvrdou prací v
nejobtížnějších letech existence státu, schopnost neochvějně vzdorovat
nepřízni osudu a jít za svým třeba i proti všem, mimořádná vzdělanost a
mezinárodní prestiž neznamenají v očích "prostého lidu" nic proti plýtké
líbivosti modrookého upřímného chlapce. Nedovedu si představit, že by
narcistní Václav Klaus chtěl potkávat Stanislava Grosse na každém zasedání
vlády a stále ho mít na očích jako doklad nedostatečnosti hodnot, které
vyznává a na kterých buduje svou image. Mimo to oba politiky rozděluje i
rozdílnost pohledů na některé aspekty činnosti ministerstva vnitra.
Stejně iracionálním krokem, připomínajícím praktiky woodoo, je pokus o
znevážení ODS spojením obrazů Václava Klause a Klementa Gottwalda v hlavách
voličů. K podpoře domněnky o skryté součinnosti KSČM a ODS je třeba použít
hodně demagogie, překrucování a účelového výkladu skutečností, aby se aspoň
trochu zakryla její nesmyslnost. Pokud s takovým tvrzením přichází politik,
za jehož působení se v resortu vnitra více než kdykoli dříve od Listopadu
1989 opevnily na vedoucích místech komunistické nomenklaturní kádry, jde o
pusté farizejství. Je totiž rozdíl mezi náhodným souběhem jevů, kterým může
být shodné hlasování ve sněmovně z vzájemně neslučitelných důvodů, a
systémovým výsledkem špatného koncepčního přístupu k problémům. Málo výtek,
které bývají vyslovovány na adresu ČSSD, je tak dobře prokazatelných, jako
právě pronikání komunistické nomenklatury do státní správy za jejího
panování. Nejde jen o resort vnitra. Připomeňme si, že kariéře Miloslava
Šloufa musel učinit konec až zásah spojenců. V propletení "starých" a
"nových" struktur ČSSD spolehlivě a průkazně vede před všemi ostatními
demokratickými stranami. Ukazuje-li tedy prstem na ODS, chová se jako onen
příslovečný zloděj, jenž křičí "chyťte zloděje." Obecně je třeba říci, že
lidský potenciál je to nejcennější, co tento národ má. Bylo by proto jistě
nesprávné nevyužít talentů, vzdělání a zkušeností lidí jen proto, že byli
příslušníky oficielních politických struktur předlistopadového režimu. Jsou
však oblasti státní správy, v nichž je přítomnost komunistické nomenklatury
významným bezpečnostním rizikem a resort vnitra patří k nejcitlivějším z
nich. Pokud tedy právě ministr vnitra, pod jehož ochranou se "starým
osvědčeným soudruhům" vede zvláště dobře, útočí na ODS pro její domnělou
podporu ze strany komunistů, je to lživé, hloupé a navíc drzé. Pro soudného
voliče je taková argumentace proti politickým protivníkům přímo urážlivá.
Její autoři totiž dávají najevo, že považují občany za hlupáky, kteří
nedovedou srovnat jejich demagogii se skutečností. Kdo chce volit toho, jenž
ho uráží, označuje jej za hlupáka ?
Stanislav Gross propásl možnost přispět k úspěchu své strany mužným a vysoce
racionálním gestem, jímž by bylo předložení voličům vyúčtování za čtyřleté
vládnutí sociálnědemokratických ministrů nad resortem vnitra. Mohl
předstoupit před národ s výčtem chyb a neúspěchů ve svém resortu, ke každému
jednotlivě uvést jeho příčiny, předložit představu jejich překonání v
případě, že by mu z dopuštění osudu zůstal jeho úřad i po volbách, a pak
třeba problémy jeden po druhém škrtnout červeným sprejem. Každého z nás by
takové představení zaujalo, neboť působení resortu vnitra se aspoň občas
dotkne života téměř všech občanů, a to ne vždy příjemně. Pan ministr by
patrně namítl, že není závažných nedostatků, a pokud se nějaká drobnost
přece jen najde, pak se úspěšně řeší za pochodu. Sebekritický přístup k
problematice například policie by odporoval jeho obvyklému usilování o
vytváření jejího obrazu jako sboru skvělých hochů v uniformách, kteří
obětavě, za nedostatečnou odměnu, obětujíce své soukromí a někdy i zdraví a
životy pod velením nikdy nechybujících "starých osvědčených soudruhů" hájí
naše bezpečí a majetky. Mohl bych nicméně nadhodit několik kacířských tézí,
jejichž sebekritický rozbor by sice jím vytvářený obraz značně narušil, ale
současně by přispěl k nepředstíranému zkvalitnění práce policie a zvýšení
její prestiže, jako například:
1. Zaostávání technického vybavení policie za vybaveností zločineckých
struktur se za panování sociálních demokratů prohloubilo. Mimo běžně známých
nedostatků upozorňuji na katastrofální zaostávání v počítačové vybavenosti a
gramotnosti a ve využívání internetu.
2. Nezlepšila se úroveň hmotného zabezpečení policistů ve vztahu k ostatním
vrstvám obyvatelstva, zejména v poměru k soukromému sektoru, který je
institucionální základnou převážné části zločineckých struktur. Je to zdroj
vzniku možností korupčního ovlivňování policistů.
3. Notoricky selhává systém kontroly a vyřizování stížností. V policii se
následně upevňuje z dob totality převzatý pocit nadřazenosti a uzavřenosti
vůči občanské společnosti. Stoupá kriminalita policistů. Jsme opakovaně po
zásluze kritizováni mezinárodními institucemi za to, že dohled nad
převážnou částí policejních pochybení konají orgány ministerstva vnitra, i
za nedostatek "politické vůle" k vyšetření některých přehmatů.
4. Upevňování pozic komunistických dinosaurů na vyšších velitelských místech
je bezpečnostním rizikem a někdy i příčinou selhávání organizace policejních
akcí, ale současně překážkou rychlejšího kariérního postupu absolventů
polistopadových policejních škol, popřípadě také příčinou jejich odchodů
5. Lehkovážný osobní vztah ministra k duchu našeho právního řádu,
projevující se např. v předvídání výsledků nezahájeného soudního řízení nebo
dlouhodobým obcházením zákona udělováním výjimky, dává špatný příklad jeho
podřízeným.
Celkově informace z vystoupení pana ministra Grosse o způsobu, jakým má být
vedena v závěrečných předvolebních dnech kampaň proti ODS, nasvědčuje tomu,
že ČSSD spoléhá na nezpůsobilost voličů kriticky myslet a jejich sklon
rozhodovat se iracionálně. Nesvědčí to o úctě k voličům, kterým se dává
nepokrytě najevo, že hloupost je jejich nejcennější vlastností.
From: Darius Nosreti <info@darius.cz>
Date: Tue, 11 Jun 2002 11:57:08 +0400
Bcc: zvon <zvon@pandora.cz>, ZVON B, <Brozak@t-online.de>
Subject: Vymalováno
Do voleb zbyva jen malo dnu a o pristi vlade je uz asi rozhodnuto. Tri velka politicka uskupeni - ODS, CSSD a Koalice - se spolu dohodnou at uz tak nebo onak. Jak to tak vypada, politicke strany, ktere se delily o vladu v poslednich deseti letech, zustanou u moci a spolu s komunisty zustanou vernymi stamgasty v parlamentni restauraci.
Jaky osud nam hrozi, zvitezi-li ODS? Znamena to, ze titiz lide budou pokracovat ve stejnych metodach a v parlamentu nebude nikdo, kdo by je kontroloval!
Bude dokoncena zpackana privatizace? A kolik toho jeste bude muset byt ukradeno, nez lide pochopi, ze cela Klausova provatizace byla prevazne jednim velkym tunelem?
Co vsechno si nechame naslibovat, nez pochopime, ze nejde vubec o programy politickych stran, ale o rozdeleni a udrzeni moci privatizovanych zbohatliku? O cem jinem je tzv. opozicni smlouva, jejiz opakovani na vecne casy a nikdy jinak se dnes v jine variante pripravuje?
Jak dlouho se jeste bude Vaclav Klaus naparovat v novych satech, nez nekdo zavola, ze je nahy? Kolik lzi, vcetne tech pred soudem, jeste budeme od ODS slyset, nez lide pochopi, kdo je vede vstric novemu osudu?
Kolik Pepiku z Hongkongu a Lajosu Bacsu bude jeste v budoucnu odhaleno? Kolik svycarskych kont, tajnych pujcek a daru do stranickych pokladen bude jeste odvedeno?
Jak daleko jeste pujdou lide jmenovani ODS do televiznich a rozhlasovych rad ve svych radach novinarum, aby tito vedeli, co maji vysilat a psat? V kolika spravnich a dozorcich radach bude muset jeste pani Klausova zasedat, nez lidem dojde, ze to neni spravne?
Kolik penez se jeste rozhazi na dluhy bank, na nakupy stihacek a na provize vymahacu ruskeho dluhu, nez nekomu dojde, ze penize potrebuji predevsim nase skoly, nemocnice a duchodci?
Jak daleko od Evropy nas odezene Klausuv tzv. euroskepticismus? A kdy nekdo rekne nahlas, ze jde hlavne o to, aby u nas nezacalo platit evropske pravo a spravedlnost?
Posledni volby nas vsechny naucily jedinou vec - je uplne jedno, co si velke strany napisou do volebnich programu, jejich ciny se budou ridit pouze tim, co je pro ne vyhodne.
Jedine a posledni rozhodnuti, ktere jako volici musime kazdy z nas udelat, je nasledujici - bude v parlamentu alespon par hlasu, ktere budou nase vladce volat k odpovednosti? Bude tam alespon nekolik nezavislych hlasu, ktere se budou zasazovat o lidi a ne o mocne teto zeme?
Monika Pajerova
(kraceno)
From: Janmiroslav@aol.com
Date: Tue, 11 Jun 2002 09:39:30 EDT
To: info@darius.cz
Subject: Re: Pajerova
Pani Pajerova napsala uplnou pravdu. Jenom bych chtel aby nekdo, kdo zasedne
v novem parlamentu se dotazal poukazal na skutecnost, ze za realneho
socializmu zadny podnik ani jina socialisticka organizace jako napr. stavebni
bytove druzstvo nikdy nebyla vlastnikemm nubrz pouze a pouze SPRAVCEM JIM
SVERENE MAJETKOVE PODSTATY. Tvrzeni.ze hlavni mesto Praha je vlastnikem
pozemku, ktere mu byly prideleny na zaklade drive stanoveneho intravilanu je
lzive. Umoznuje panum radnim doslova rozkrast narodni majetek. Neni rozdilu
mezi Kaslem a ostatnimi. Podobnych podvodu je cela rada. Klaus je jednim z
tech, kdo tuto doktrinu neustale ozivuji a podporuji. Napsal jsem na toto
thema stiznost az k pani Nejvyssi statni zastupkyni. Cely material mne byl
vracen s poukazem, ze se jich to netyka. Jednalo se o Marii Benesovou
Klausova pobocnice je Libuse Benesova.Asi to je jedno pribuzenstvo.
Mohl bych pokracovat temer do nekonecna. M.Janko
K tem predvolebnim heslum a materialum HA bych chtel dodat, ze jsou celkem vydarene, letacek se sedmickou je primo magicky. Ale: V soucasnosti, kdy je nase podnikatelska scena zdecimovana statni prerozdelovaci politikou, monopoly, polostatnimi akciovkami a holdingy, zlodejskymi manazmenty bank a podniku a vubec systemem hospodarskeho fasismu, povazuji za dulezitejsi heslo SVOBODU SVOBODNEMU PODNIKANI nez eko-socialisticke ZEMEKOULI PRO LIDI, NE PRO PODNIKATELE. Pokud totiz podnikatele, jako hospodarska zakladna nebudou fungovat, budeme mit zemekouli jen PRO ZEBRAKY A HLADOVE. Bez zakladny nemuzeme chtit nadstavbu, to vedel uz Marx.
Nejprve musime silny podnikatelsky sektor vybudovat a pak teprve mu pripadne domlouvat, co ma delat a jak se chovat, co ovsem, predpokladam, jiz pak bude v mnoha bodech soucasnych namitek zbytecne. Soucasne problemy nevznikaji z nadmernych moznosti podnikatelu, ale naopak z likvidace podnkatelu u nas neobolseviky, kterym se jen bude hodit, pokud vyhraji komuniste nebo jina prohnana ci naivni levice.
S pozdravem
Darius Nosreti
(kraceno)
From: "Frank Baychek" <baychek@bigpond.net.au>
Date: Tue, 11 Jun 2002 16:44:07 +1000
To: "George & Eva Mottl" <georgemottl@yahoo.com>
Subject: Pro lepsi zitrek
Motto: Blahoslavený Augustin před 1500 léty napsal:
"CO JE STÁT BEZ SPRAVEDLNOSTI?
JEN BANDA LUPIČŮ !!!"
Dnes můžeme poznat platnost a sílu jeho úsudku.
*************************************************
Jeden z velkych filosofů , J.J.Rousseau (1712 - 1778) ve svých
hlubokých politických analýzách, ze kterých čerpali nejenom lidé francouzské
revoluce, ale zejména "otcové zakladatelé" Spojených států amerických a
občané Švýcarské konfederace, měl k tzv. zastupitelské parlamentní
demokracii vztah zcela vyhraněný. Kontrolu činnosti vlády a parlamentu,
prováděnou volbou jejich členů pouze jednou za několik let, tento "anglický
princip" reprezentace lidu, Rousseau důrazně odmítl jako NESVOBODU svým
slavným prohlášením:
"KAŽDÝ ZÁKON, KTERÝ NÁROD SÁM NEPOTVRDÍ, JE NEPLATNÝ. NENÍ ZÁKONEM.
*********************************************************************
Pondělí 10.6.2002 - Pětadevadesátiprocentní demokracie
František "Mrož" Novotny pise v Neviditelnem Psu.
Komu dát hlas?, budou v pátek a v sobotu mnozí z nás meditovat. Velké
strany jsou beztvaré jako améba, ochotné se prostituovat s kýmkoli z
politických protivníků - jen když to posype !...........
Platí, že míra demokracie je dána mírou politických subjektů ve hře a
její omezení omezuje i demokracii, připomeňme si období 1945-48/89 s
Národní frontou čtyř povolených stran (podivnou náhodou máme i dnes
jenom čtyři parlamentní strany). Záleží-li mi tedy na demokracii, nesmí
mi záležet na tom, jak pohodlně nebo nepohodlně se politikům vládne, a
neměl bych se dát ošálit jejich pokřikem, že v případě zrušení 5%
klauzule (nebo jejího snížení) se stane sněmovna pro zákony neprůchodná.
********************************************************************************************************************************
Nevolte KSCM, ODS a CSSD !
Nenechte se opet ošálit !
Pro lepsi zitrek - vas i vasich deti - volte nove dosud neparlamentni politicke strany.
***********************************************************************
Dekuji vsem ale predevsim tem co s mymi nazory nesouhlasi za trpelivost prijimat me dopisy.
Po volbach se odmlcim.
Frantisek Bejcek
*********************************************************
From: Janmiroslav@aol.com
Date: Tue, 11 Jun 2002 09:44:39 EDT
To: info@darius.cz
Subject: Re: FW: poru’ení slibu l?í
Cetl jsem nektere veci tykajici se pani Marvanove.Hned jsem dosel k zaveru.
zese jedna o drivejsi "zachlazenou pionyrku" se silnymi erotickymi sklony.
tak jak je to bylo u byvalych aktivnich clenek KSC beznym zvykem. Ona muze
mlatit hubou, ji o nic nejde do voleb v senatu je dost casu.
M.Janko
From: "Frank Baychek" <baychek@bigpond.net.au>
Date: Thu, 13 Jun 2002 10:28:20 +1000
To: "J. Stafl" <jjstafl@volny.cz>
Subject: Fw: Nase malá poznámka k volbám.
----- Original Message -----
From: "Vr. Richard Bejsak-Colloredo-Mansfeld" <ricardo@ans.com.au>
To: "Ross Hedvicek" <ross@scanlon.im1.net>; "'Rádio 1'" <radio1@ini.cz>;
"'Premysl Vachalovsk? (by way of Vratislav Kuska)'" <pvachalovsky@iol.cz>;
"Premysl Vachalovsk?" <vachalovsky@ok.cz>; "Petruska Sustrová"
<hipopotamus@vol.cz>; "Petr Uhl (el. adresa)" <uhl@vlada.cz>; "Ondrej Aston
Neff" <neff@login.cz>; "'Obcanské judo - Jana Parezová - Ceská produkcní
2000'" <jana.parezova@seznam.cz>; <NecenzurovaneMNM@yahoogroups.com>;
"Michal Svrcek" <m.svrcek@quick.cz>; "Michaela BALAKOVA"
<balakova@mattoni.cz>; "Markéta Vopálková" <marketa.vopalkova@oki.cz>;
"'Kabel Plus 2'" <info.kabel.praha@iol.cz>; "Josef Bilek"
<bilek.josef@iol.cz>; "Jana Cibulkova" <Jana.Cibulkova@seznam.cz>; "Hana
Catalanová" <hana.catalanova@worldonline.cz>; "Hana Bakulová (el. adresa)"
<hana.bakulova@oku-ul.cz>; "George Vanek" <gvanek@iprimus.com.au>; "George
Svehla" <gjsvehla@mail.optusnet.com.au>; "Frank Baychek"
<baychek@bigpond.net.au>; "'Evropa 2'" <info@evropa2.cz>; "Dalibor Bártek"
<d.bartek@email.cz>; "Carl Hodek" <chodek@worldnet.att.net>; "Benjamin
Kuras" <benkuras@aol.com>; "Zahranici Rz" <rzzahran@cro.cz>
Sent: Thursday, June 13, 2002 9:52 AM
Subject: Nase malá poznámka k volbám.
Nase malá poznámka k volbám.
Porád slysím, dejte hlas ODS, CSSD atd., a jen aby nevyhráli komunisté.
Uvedomte si, dyt je to jedno, Ve vládních stranách je tolik komunistu, ci
jejich spolupracovníku, ze mezi nimi není nijak? rozdíl. Co si myslíte, ze
by se stalo, kdyz by vyhrála ta slavná Komunistická Strana Cech a Moravy?
Nic! Snad si nemyslite, ze by vrátili vsechno nakradené, opustili svoje
honosné vily, mercedesy a zacali si opet hrát na delnickou trídu? Ve
ctyricátém osmém melo KSC za sebou hrdinn? Sovetsk? Svaz s milionem
"zkusen?ch" poradcu, KGB, GRU atd. a co ci koho mají ted?.. vzdyt jsou
osamocení a opustení jak kul v plote! Oni jsou udrzováni zámerne, jako
takové sidítko na vás, obycejné lidi, aby se odvrátila pozornost. To je
znám? trik cirkusov?ch kouzelníku, zatím co levá ruka mává cerven?m
hadríkem, pravá schovává mícek do kapsy. Trik to sice znám?, ale funguje
stále dodnes, a i na vás.
Pokud nekdo nezvolí stranu, co se vyporádá a zúctuje z minulostí, ze
potrestá komunistické zlocince, a hlavne zabaví jejich rodinné majetky, tak
se nic nezmení.
jen se podívejte, na ODS, CSSD Koalice, KSCM to je STEJNÁ skupina lidí, jen
firemní heslo je jiné.
Regards
(name) Vratislav Richard Eugene Maria John Baptist
(surname) of Bejsák (Bayshark)-Colloredo-Mansfeld
website: http://noviny.20m.com
vydavatel ctrnactideniku NOVINY v Australii
University of Sydney
The Wentworth Bldg., B62
NSW 2006
AUSTRALIA
phone : 0414 540 465
fax : +61 2 9318 2554
email: vratislav@bigfoot.com
Only after the last tree has been cut down,
only after the last river has been poisoned,
only after the last fish has been caught,
only then will you find that money can not be eaten.'
CREE INDIAN PROPHECY.
http://www-ext.rozhlas.cz/rse/komentare/_zprava/40437
Dokáže ODS zpytovat své svědomí?
Jiří Ješ 20.06.2002
Velké množství a článků a komentářů o příčinách porážky ODS v těchto volbách poukazuje především na nejrůznější chyby, jichž se tato strana dopustila za více než desítku let své existence, včetně této poslední volební kampaně.
Málo se však rozlišuje mezi chybami způsobenými třeba i leckdy dobrými úmysly a mezi podlostmi hodnými odsouzení z hlediska ryze mravního. Jelikož český lid už zdaleka není na morální prohřešky v politickém dění tak háklivý, jak by se slušelo, je možné, že některé nemravnosti, jichž se ODS dopustila, neměly na volební výsledky tak velký vliv, jako prosté chyby.
Jako podlost lidé ovšem vnímali ex post po posledních volbách onu Barnumskou mobilizaci: proti všemu socialistickému. Možná že tohle vadilo nakonec více, než ona Opoziční smlouva. Lidé se totiž ptali, proč je ODS za účelem masivního získávání hlasů strašila něčím, z čeho Václav Klaus sám v sobě strach asi necítil, když se za několik dní dokázal se socialisty spojit. Po tomto v pravdě mravním zklamání volič letos odmítl věřit populistickému sdělení ODS, že náš vstup do EU musí být podmíněn klauzulí o věčné platnosti Benešových dekretů.
Bylo pak ovšem mnoho mravních pochybeností,jichž se ODS později dopouštěla právě v rámci té Opoziční smlouvy. Patřilo k nim i vytrvalé mhouření očí nad "bohulibou" činností Zemanova šéfporadce Miroslava Šloufa a celého jeho oddělení na úřadu vlády včetně akcí morálně tak odpuzujících a komunistickým stylem zavánějících, jako byl Štiřín, Český dům a hlavně Olovo. Ostatně když letos byla akce Olovo znovu napodobena a obrácena tentokrát těsně před volbami dosti zákeřně proti předsedkyni jedné ze stran, kterou ODS právem považovala za svého nebezpečného konkurenta, neozvalo se z ODS ani v tomto případě jediné slovo odsouzení. Přitom z toho, co už o této akci víme, vychází najevo, že šéfredaktor týdeníku, kde ty pomluvy tiskem vyšly, se často profiluje, jako bezvýhradný zastánce ODS, podobně jako jeden z autorů toho pamfletu, který se na straně ODS angažoval zejména v tzv. televizní krizi na přelomu let 2000 a 2001.
Nápadná spojitost televizní krize s akcí proti Haně Marvanové se projevila i v osobě Jany Dědečkové, která zastupovala ODS v Radě České Televize právě v době, kdy bylo na televizní krizi zaděláno náhlým odvoláním generálního ředitele Chmelíčka a palácovou revolucí, načasovanou přesně na vánoční svátky, kdy strůjci toho všeho zřejmě kalkulovali s oslabenou pozorností televizních zaměstnanců. Paní Dědečková, která teď rychle přiložila své polínko k napadení Hany Marvanové, tenkrát prokazatelně udržovala takřka nepřetržitý telefonický styk s poslanci ODS (Dostálovou a Langrem), čímž nepřímo podala důkaz, že veškeré dění v televizi bylo tenkrát z této strany politicky řízeno.
Ostatně něco podobného už v té době bylo vykonáno i v nejsledovanější soukromé televizi Nova, kde Václav Klaus dodnes tají, jak že se to mimosoudně vyrovnal s Vladimírem Železným, když předtím Novu žaloval kvůli své údajné vile ve Švýcarsku a žádal 100 milionů korun jako omluvu. O tom, jak asi to vyrovnání vypadalo, hodně napověděla bezostyšná účast Novy v letošní volební kampani ve prospěch ODS. Možná že není náhodou, když současně s neúspěchem této kampaně se zřejmě přiblížil konec Vladimír Železného v čele této stanice.
Ve všech těchto případech a našlo by se jich za uplynulá léta mnohem víc, a asi ještě horších, nešlo o chyby bona tide, ale o podlosti. Ne všechny lze připsat osobně Václavu Klausovi, ale jak o sobě napsal Eduard Beneš po Mnichovu, "Ten, kdo stojí nejvýše, padne nejhlouběji." Beneš si pro sebe ponechával poněkud nedemokratickou výlučnost v rozhodování stejně jako Václav Klaus, oba tudíž nemohli dopadnout dobře. Beneše z toho podle věrohodných svědectví trápilo svědomí až do jeho předčasné smrti, Václav Klaus by při takové přísné a veřejně přiznané sebereflexi mohl ještě ledacos napravit. Pro sebe, pro ODS i pro celý stát, jen je-li toho schopen.
Naše prohra nebyla debaklem
(následující článek a diskuse jsou převzaty jako vzorek veřejného mínění z Lidových novin, Copyright LN 2002)
Vystoupení na celostátním setkání předsedů oblastí a regiónů ODS.
Foto LN - Tomáš Krist PRAHA 10. července 2002 - Lidovky.cz přinášejí první projev Václava Klause po letošních volbách, které pronesl 10. července na setkání předsedů oblastí a regionů ODS.
Sešli jsme se v tomto netradičním, ale poměrně širokém a velmi reprezentativním složení, abychom společně provedli první interpretaci výsledků červnových parlamentních voleb, abychom se zamysleli nad příčinami těchto výsledků a abychom z dnešního přešlapování na místě vykročili k pozitivní aktivitě, kterou od nás naši voliči očekávají. Proto nás volili.
Smyslem dnešního setkání není hodnocení současné politické situace, složení vlády, programu vlády a dalších podobných věcí. Na to budeme mít jiné příležitosti. Navíc si myslím, že v tom nebo o tom žádný velký interpretační spor nemáme. Dnes je však třeba říci alespoň to, že z rodící se vlády, z jejího programu a z významné role komunistů v tom všem cítíme pro naši zemi velké nebezpečí a že uděláme všechno proto, aby trvalo co nejkratší dobu.
A. Interpretace volebního výsledku, ale po našem
Parlamentní volby roku 2002 jsme nevyhráli a vítězství jsme přenechali výrazně doleva se posunuvším českým socialistům. Skončili jsme druzí a oproti minulým volbám jsme ztratili 5 mandátů. Dopadli jsme hůře než jsme čekali, hůře než jsme si přáli, hůře než nám jistou chvíli naznačovala část průzkumů veřejného mínění. Není z čeho se radovat. Na druhé straně nesmíme dopustit, aby náš výkon a výsledek hodnotili jen a výlučně ti, kteří na minimalizaci našeho volebního zisku léta soustředěně pracovali.
S odstupem více než 3 týdnů je už načase hodnotit situaci racionálně, s chladnou hlavou, nepodléhat sebemrskačství, depresi a beznaději. Je také třeba nedopustit vyřizování si „vnitroódeesovských" účtů a zabránit rozhádání se sami mezi sebou. Že se o to mnozí, kteří stojí mimo ODS, snaží, není pochyb.
Naše prohra nebyla debaklem a navíc jsme neprohráli sami. Prohrály všechny strany spojené s polistopadovým demokratickým vývojem. Některé prohrály více, některé méně. Jediná další pravicová či spíše středová strana ztratila dokonce více než polovinu svých poslaneckých křesel. Vyhráli jedině komunisté a to na úkor všech ostatních. Tím vlastně prohrál celý polistopadový režim, což poněkud paradoxně jako prohru cítíme nejvíce my, protože se s polistopadovou érou identifikujeme nejvíce ze všech (o tom více dále). Ti, kteří po celou tuto dobu, a zejména v její druhé polovině tolik investovali do boje s ODS, se sice domnívali, že působí ve prospěch pravdy, lásky a Koalice, ale následný vývoj se jejich představám, měli-li je takové, zcela vymkl. Jejich činnost působila výlučně ve prospěch komunistů a socialistů.
Určitě je čas přemýšlet o tom, co jsme mohli či měli udělat lépe. Jako obvykle nastal čas pobitevních generálů, což bývají zpravidla ti, kteří si své uniformy ani nezaprášili či nezapotili, natož aby si je zakrváceli. Těm bych chtěl říci, že teď není ta pravá chvíle pro laciná a okázalá gesta, ale pro seriózní debatu, vedenou bez postranních úmyslů.
S novou nadějí přicházejí v této chvíli i naši odvěcí nepřátelé v mediálním a nepoliticko-politickém světě, kteří se nám pod záminkou udílení dobře míněných rad snaží doporučovat takové kroky, které by vedly k poztrácení všeho, co bylo a je naší specifikou a naší skutečnou, nezastupitelnou a nezaměnitelnou hodnotou. Dejme si na to dobrý pozor.
Chtěl bych říci i to, že mi stále více lidí - členů i voličů ODS - připomíná, abychom nezapomínali na to, že jsme dostali čtvrtinu všech hlasů a že je to ve sněmovně 29% mandátů, což je téměř dvojnásobek, než kolik jich má KDU-ČSL a Unie svobody dohromady. Připomínají mi, že to pro nás znamená velký závazek a velkou zodpovědnost, které nesmějí být promrhány ve vnitrostranickém souboji, neboť proto nám své hlasy nedávali. Říkají mi, že disponovat tak velkou důvěrou voličů není samozřejmostí a že naše zcela suverénní postavení na pravici politického spektra samozřejmostí není také.
Chtěl bych zmínit i to, že mi naši voliči opakovaně sdělují, že budeme-li dále fňukat, propadat panice, a nic ofenzivního nedělat, už nikdy v budoucnu nebudeme mít ani oněch dnešních 25% voličů.
Je naší povinností brát toto všechno v úvahu.
B. Česká společnost roku 2002 (neboli poptávka po nás, po našich idejích a po našich tvářích) vs. naše nabídka
Doufám, že mou, s nadsázkou použitou ekonomickou terminologii nikdo necítí jako zavádějící nebo zplošťující. Volím ji záměrně, protože je v lecčems instruktivní. Domnívám se totiž, že jsme se v našich úvahách - a to jak v období předvolebním, tak o to více v období povolebním - soustředili převážně na stranu nabídky a daleko méně na stranu poptávky. Výsledkem byl bod střetu poptávky a nabídky, neboli volební výsledek, nižší, než jsme očekávali.
Kladu si - a jistě nejenom já - otázku, zda od nás naše země chtěla více nebo méně pravicovosti a ostrosti našich argumentů. Preference a postoje voličů, kteří se ve svém celku nepochybně chovají racionálně, nemůžeme, a to zejména v krátkém a středním období, zásadně ovlivnit, což je jedna z mých výchozích tezí. Z ní plyne, že čím je politický program strany výrazněji ideově a programově vyostřen, tím méně voličů ji bude volit. To je teze banální. Čím tzv. pravicovější program je, čím je radikálnější, čím více voliče zneklidňuje (obavou o důchody, o pracovní místa ve státní administrativě, o důsledky rozpočtových škrtů kvůli vyrovnávání rozpočtu, atd.), tím méně voličů mu dá hlas. Toto bychom si měli uvědomit a i touto optikou bychom měli hodnotit naše volební snažení. Mám pocit, že jsme v tomto smyslu naši nabídku udělali sice důslednou (a rezolutní), ale pro nevyhraněného voliče málo vstřícnou.
Další otázkou je to, zda v naší zemi v právě skončeném volebním období, aniž jsme si toho dostatečně všimli, nedošlo k posunu názorů (neboli poptávky po nás) vůči nám v nepříznivém směru? Obávám se, že ano a to z těchto důvodů:
1. Ztratili jsme jednorázový post-sarajevský volební bonus, který byl dán mimořádnou voličskou přízní díky událostem listopadu a prosince 1997, které byly částí voličů (nikoli našich kmenových) interpretovány jako křivda, zrada a nefér jednání. Žádný takový bonus jsme v roce 2002 nezískali. Nepřetržité ataky medií pravděpodobně působily v opačném směru. O ODS a našich příznivcích byl médii utvářen jednoznačně negativní obraz, který jsme neuměli zvrátit.
2. Socialisté se svým čtyřletým vládnutím nijak nezdiskreditovali, naopak, legitimizovali se jako možná vládní strana, která v řízení státu - cokoli si o tom myslíme my - přiměřeným způsobem obstála. Ani to nám hlasy nepřidalo, spíše naopak.
3. Nejsem si jist, zda sama ODS působila přesvědčivě a věrohodně, zda její předseda voličům dostatečně demonstroval svou schopnost a připravenost - v případě vítězství - sestavit většinovou vládu, zda by v ní ODS prosadila něco výrazného ze svého programu (nebo zda by se jednalo pouze o „Wagnerovskou" vládu s permanentním bojem o přežití), zda naši místopředsedové oslovili stejně velkou skupinu voličů jako Gross a Buzková, zda naše mimořádně nevýrazná a s výjimkou 2-3 jejích členů neprofilující se stínová vláda v očích veřejnosti předčila reálnou vládu ČSSD, zda voliči uvěřili, že právě tito naši potenciální ministři budou schopni program ODS v praxi uplatnit, zda přesvědčily naše kandidátní listiny, zda dobře fungovalo naše tiskové oddělení, atd., atd. Obávám se, že i sama ODS nepůsobila v příznivém směru.
4. Musíme se ptát i to, zda jsme našli, oslovili a zmobilizovali dostatečně velkou skupinu nespokojených (ve srovnání se Zemanem 1996 a 1998 a s komunisty 2002), kteří by mohli představovat naše nové voliče? Zdá se, že nikoli. Byli jsme spíše stranou spokojených než nespokojených. V roce 2001 publikovaný průzkum veřejného mínění ukazoval, že i po třech letech vládnutí ČSSD byli voliči ODS skupinou lidí nejvíce spokojených s polistopadovým vývojem v naší zemi. To je sice asi dobře, ale nové voliče nám to nedává. Realita postkomunistické transformace byla velmi složitá a obsahovala i řadu nepříznivých, konfliktních i nepovedených věcí, které - spolu s námi - za nevyhnutelný doprovodný transformační jev rané postkomunistické éry považuje jen relativně malá skupina našich spoluobčanů. Ostatní žili a žijí v iluzích o možném ideálním, bezproblémovém vývoji, v iluzích o tom, že transformace nemá žádné náklady. Přes jen jednoho svého zástupce ve federální vládě v klíčovém období 1989-92, přes obtížnou koaliční vládu s Luxem a Kalvodou v období 1992-96, přes menšinovou a proto dvojnásob (nebo dokonce trojnásob, přidám-li dnešní US uvnitř tehdejší ODS) vydíranou koaliční vládu v období 1996-97, a přes téměř už pětiletou absenci při vládnutí od prosince 1997, ODS až dosud jako jediná česká politická strana demonstruje silnou loajalitu vůči polistopadové realitě jako celku. To nám u mnoha potenciálních voličů viditelně ubírá, ač my to považujeme za výraz naší zodpovědnosti a politické férovosti. Nespokojené jsme neoslovili, realitu jsme hájili a i to působilo proti nám.
Sečteno, odvažuji se říci, že není žádným překvapením, že nám ze všech těchto 4 důvodů voličů v čase ubylo. Stejně působilo vyostření našeho programu. Jsem přesvědčen o tom, že jen část z toho jsme mohli ovlivnit naším „výkonem" a naší volební kampaní.
C. Úloha volební kampaně a aktivity ODS vůbec
Začnu tím, že naše nasazení ve volbách považuji za velmi nerovnoměrné. Bylo mnoho těch, kteří na volební kampani - na úkor své práce a rodiny - odvedli obrovský kus práce, ale byli i zcela pasivní a byli i ti, kteří se jen vezli a zůstali statisty či diváky. Snad si toho jsme vědomi. Byla celá města a obce, ve kterých se žádný občan s žádnou aktivitou ODS za celý poslední půlrok nesetkal. Neviděl žádný plakát, nedostal do ruky či schránky žádný materiál, program, seznam našich kandidátů. Dopisů, které mi to sdělují, mám obrovské množství a místa, odkud přicházejí, zde raději číst nebudu. Citát za všechny: „Když jsem četla v novinách, že ODS oblepila zemi, tak to byl výsměch. U nás nikdo nic neoblepil. Ve schránce jsem měla nabídky všech možných i nemožných stran, jenom ta od ODS chyběla." Stejně depresivně na mě působí informace, když mi někdo sděluje, že „jména kandidátů za ODS objevil až na volebních lístcích". Věřím, že si taková vyhodnocení všichni provádíte doma a že z toho pro budoucnost vyvozujete patřičné závěry.
Centrálně organizovaná volební kampaň se skládala z rané fáze tzv. témat dekády a z ostré kampaně, zahájené konferencí na Žofíně. V ODS dominuje - podle mého názoru - chybné hodnocení obou těchto etap. Je chválena část první a kritizována část druhá. Domnívám se, že se jedná o omyl.
První část kampaně, která znamenala postupné psaní a distribuování našeho volebního programu, mimořádně zaujala naše členy (a dodávala jim jindy chybějící argumentaci pro jejich veřejné i neveřejné debaty), uspokojila naše kmenové voliče a byla příslibem pro ty, kteří měli pocit, že realizací našeho programu bezprostředně získají. To je sice pěkné, ale je to málo. Touto kampaní jsme současně zneklidnili státní zaměstnance, znejistili důchodce, strašili balíčky škrtů ve výdajích státního rozpočtu, nic neslibovali těm, kteří od státu chtějí víc, nezbavili jsme se nálepky zastánce bohatých, silně jsme zdůrazňovali podporu podnikatelů v zemi, kde kvantitativně drtivě dominují nepodnikatelé, hrozili jsme rušením investičních podpor, zemědělských dotací, rozbíjením monopolů ve veřejných službách, atd. Za obranu národních zájmů a za opatrné postoje vůči EU nám sice bylo tleskáno (a to leckdy i z tábora některých našich politických soupeřů), ale masu nových voličů nám to nepřineslo. Nemyslím si sice, že jsme měli říkat, psát a požadovat něco úplně jiného, ale považuji za nutné, abychom se na to dívali očima voličů a ne očima našima. Nám se to líbilo více než jim.
Druhá část kampaně probíhala v období ostrého nástupu ČSSD, která využívala svých obrovských finančních prostředků a svého vládního zázemí, při téměř neexistující kampani lidovců a unionistů a při neviditelném působení komunistů. Bylo to také období - řadou z nás očekávaného - poklesu našich volebních preferencí, které pro nás v části předcházejícího období vyznívaly lépe, než odpovídalo realitě. Bylo vyzkoušeno několik hesel, symbolů, akcí i nosičů informací tradičního i méně tradičního typu. Hodnotit tyto jednotlivosti není mým záměrem. Jejich kritikové - podle mého názoru - přeceňují jejich míru dopadu na českou veřejnost (zdaleka ne všichni se s nimi setkali) a nedoceňují to, že jsme prostě nenalezli alternativu lepší. Nečinit nic možné nebylo. Z dostupných variant jsme nenalezli lepší hesla, lepší symboly, lepší akce, lepší tváře na plakáty. Mediální hvězdy typu Buzkové a Grosse jsme neměli a nemáme. Můžeme se sice posmívat tomu, že k tomuto jejich postavení nejsou třeba příliš rozumné a koncepční myšlenky, že stačí „klukovsky rozpustilý výraz, či jistá míra ženské přitažlivosti, oboje doprovázené optimistickou usměvavostí a nekonfliktnosti" (jak mi napsal jeden z našich voličů), ale my jsme žádnou náhražku tohoto typu nenabídli. Všichni z nás působili spíše přísně a zarputile. Nic milého jsme nenabízeli, nic lákavého jsme neslibovali. De facto jsme říkali, že jsme strana za dlouhodobé „životní jistoty", nikoli za krátkodobé korumpování voličů. Když Špidla šokujícím způsobem mluvil o záchraně země pár dní před Argentinou, my jsme říkali, že teprve Špidlové vyvolají Argentinu, ale ani tato naše slova voliče v jejich uvažování nepřevrátila.
Souhrnně se dá říci, že nám kampaň žádné nové voliče asi nepřinesla. Její negativnější hodnocení však nepovažuji za správně. (Podrobněji o tom bude hovořit šéf volebního štábu M. Beneš.)
D. Úkoly budoucího období
ODS musí zdvihnout hlavu a vyjít z pasivity. Musí se rychle zkonsolidovat a musí začít něco dělat. Kdosi mi řekl: „čekáme na Vaši ofenzivu". Věřím, že i dnešní odpoledne je krokem v tomto směru. Měl jsem dobrý pocit i z včerejšího jednání našeho nového poslaneckého klubu a z argumentů proč vstoupit do souboje o předsedu sněmovny.
Měli bychom si ale říci, že by bylo omylem čekat na obtíže či rozpad koalice 101, mimo jiné proto, že těchto 101 hlasů bude za následující 4 roky vyžadováno jen pětkrát. V ostatních případech vzniknou jiné hlasovací koalice. ODS sice musí být připravena ve chvíli vládní či parlamentní či reálné krize do vývoje v zemi účinně zasáhnout, ale čekat na to možné není a zejména není možné zevnitř erodovat a dopustit naše oslabení a výraznou diskontinuitu. Naše strategie musí mít dlouhodobější charakter, ale touto strategií určitě nejsou snadné proklamace o tvrdé a nesmiřitelné opozici, protože tu mohla a měla ODS hrát už 4 a půl roku. Nic jí v tom nebránilo. Východiskem k budoucnosti je redefinování pozice ODS v naší zemi a nalezení nových důrazů, nových způsobů jednání i nových tváří, které by nás reprezentovaly.
Za velmi důležité považuji naše odpoutání se od toho být jediným důsledným obhájcem celého polistopadového období. To pro leckoho z nás nebude lehké a bude to vyžadovat jeho novátorský popis a jeho hlubší charakteristiku. Je evidentní, že nejsme jeho vítězi a že jeho vítězem je sociáldemokratismus. Díky tomu vznikl systém, který je velmi vzdálen našemu chápání svobody a svobodného trhu. Podrobná diskuse těchto věcí ale není předmětem našeho dnešního jednání.
Naším prvním velkým konkrétním úkolem jsou komunální a senátní volby (při jejich dnešní vysoké míře předurčenosti, ač musí signalizovat změnu) a druhým je redefinování cesty vpřed na kongresu. Doporučoval bych, aby to bylo v tomto pořadí a nikoli v pořadí opačném.
Před závěrem bych chtěl poděkovat všem těm, kteří v kampani i v předcházejících měsících přiložili ruku k dílu a osobně se angažovali pro naši věc. Nebylo to pro ně jednoduché a ne vždy jim za to bylo tleskáno. Děkuji těm, kteří nám pomáhali v naději, že zvítězíme a chci je ujistit, že jejich osobní vklad nebyl promarněn a že se v budoucnu jistě zúročí. Přidat ale budeme muset jako instituce, jako politická strana, jako celek. Věřím, že i dnešní diskuse k tomu přispěje.
Václav Klaus, Národní dům na Vinohradech, Praha dne 10.7.2002, in www.lidovky.cz
BESEDA CTENARU LN K CLANKU