(pokračování materiálu p. Mlčocha)
6. Ekonomická racionalita "investic" do morálky a do sociálního kapitálu: východisko k institucionalizaci odpovědnosti?
Zkušenosti USA nelze přenášet mechanicky na naši situaci. V našich podmínkách je rozhodně třeba mnohem důrazněji než dosud pracovat na funkčnosti právního řádu, odpovědněji přistupovat k samotné legislativě, reformovat justici, doplňovat neobsazená místa soudců, bohužel více investovat i do policie a do vězeňství.
Ale tam, kde se nelze plně spolehnout ani na to, že moci zákonodárné jde o spravedlnost, kde roste nedůvěra vůči orgánům vlastního státu a moci soudní, kde se objevuje podezření z úplatnosti policistů, vyšetřovatelů i soudců, nuže v takové zemi existují ještě dodatečné důvody k přesvědčení, že narušený řád a zamotané klubíčko institucionalizované neodpovědnosti je nutné začít rozmotávat právě od úsilí o zvýšení morálky ve společnosti.
Tato na první pohled překvapivá "obrácená kauzalita" se objevuje v poslední době i v argumentaci "tvrdých ekonomů". Tak D.A.Anderson v již cit.studii o ekonomických nákladech na zločinnost v USA konstatuje nejen to, že jeho studie povzbuzuje k národním investicím do systému vynutitelnosti práva a do právní reformy, ale i do "vzdělávacích a výchovných programů rozvíjejících etická curricula a zvyšujících hodnotu morálky /moral enhancement/." Ředitel odboru fiskálních záležitostí IMF Vito Tanzi ve své nedávné knize "Instituce, politiky a temná stránka ekonomiky" /Tanzi 2000/ jde tak daleko, že tvrdí: "Vláda může věnovat větší podíl svých výdajů na podporu morálky. Podstatné rozšíření etické výchovy dětí ve školách počínaje od raného věku a trvale pokračující v letech pozdějších se může prokázat jako efektivní. Stát by mohl aktivněji podporovat církevní školy bez ohledu na jejich denominaci…" A pokud jde o tranzitivní ekonomiky s široce rozšířenou korupcí, zločinem a nelegálními ekonomickými aktivitami, kde chybí i pasivní etika, říká Tanzi: "bez etického chování vládních úředníků, zvláště vrcholových, je pro vládu obtížné formulovat a zavádět regulatorní reformy, které by nedávaly příležitost ke vzniku prostoru pro korupci". Začít je třeba patrně již u předškolního věku, "navrhujeme, aby více veřejných zdrojů bylo zasvěceno etické výchově…Společenská míra návratnosti takových výdajů by mohla být vysoká." /Tanzi, o.c. str. 81-83/.
Ekonom navyklý na kalkulování nákladů a výnosů tak může být přiveden k myšlence, že pokud investování do právní represe a vězeňství přináší klesající výnosy, mohlo by být investování do prevence kriminality ekonomicky výhodnější. Proč nést stále rostoucí břemeno společenských nákladů na zločin, když by se mohlo vyplatit zlepšovat standardy žité morálky ve společnosti? Vězením se u nás dlouho říkalo "ústavy nápravné výchovy" avšak s jejich sociálně nápravnou funkcí se to mělo asi jako s "ministerstvem lásky" George Orwella.
Duchovní otcové sociálně tržního hospodářství byli ještě před půlstoletím přesvědčeni, že podnikatelé si musejí na trh přinést "sebekázeň, smysl pro spravedlnost, čestnost, férovost, rytířskost, znalost míry, smysl pro obec, úctu k důstojnosti druhého, pevné mravní normy", a věřili, že těmito ctnostmi musí člověka vybavit "rodina, církev, pravá společenství a tradice" /Wihelm Ropke/. Z předchozí úvahy o důvěře a reputaci lze víru německých ordo-liberálů doplnit i o podmínky, za nichž se lze etickému jednání a duchu spolupráce učit i v opakovaných tržních transakcích…
Není vinou těchto idealistů v ekonomii, že v naší době jejich mravní normy zní poněkud nadneseně, podobně jako krédo našeho ministra financí Aloise Rašína z let dvacátých, totiž "za práci pro vlast se neplatí". Od vzniku hypotézy Maxe Webera o vlivu protestantské etiky na evoluci moderního kapitalismu se naše doba dostává k hypotéze o potřebě obrácené kauzality, o nutnosti investovat kapitál do sociálního podloží a dokonce do duchovních kořenů, z nichž se moderní kapitalismus zrodil. Je však taková kauzalita oprávněná a možná?
7. Ekonomie a transcendence.
Studium opakovaných her simulujících chování účastníků trhu ukazuje na mimořádný význam jejich "struktur víry" vůbec, a v nich potom zejména způsoby vnímání a prožívání času. Jedná se o vztahy mezi fyzikálním, astronomickým časem, a biologickým časem člověka jako tvora, který se rodí, stárne a umírá, a který je si vědom konečnosti svého pobývání na tomto světě. Vzájemný vztah těchto různě vnímaných a prožívaných časů se projevuje mírou diskontu času, tedy tím, zda vůbec a v jaké míře jednotlivec přikládá dostatečnou hodnotu budoucím efektům ze svého podnikání v poměru k ziskům okamžitým či krátkodobým. Modely ukazují, že kooperativní jednání, duch spolupráce je snazší tehdy, pokud hospodařící a obchodující subjekty hodnotí své počínání "sub specie aeternitatis", pod zorným úhlem věčnosti. Jak ale dosáhnout tohoto hlediska věčnosti, když podnikatelé mají konečné životy? Ekonomická teorie pracuje s konceptem reputačního kapitálu a s dobrou pověstí, goodwill-em firmy. Šanci na překlenutí konečnosti člověka a potřebou úhlu věčnosti v jeho chování tak lze řešit výchovou k pochopení toho, že naše snažení staví na obrovském fyzickém i sociálním kapitálu nahromaděném předchozími generacemi, a že my máme příležitost během své životní a profesionální dráhy přispět svým dílem k této fascinující stavbě lidstva - pozitivně, či negativně… Reputace jednotlivce se pak stává příspěvkem k reputaci národního společenství, kaménkem k budování reputačního kapitálu jako "veřejného statku" a "veřejného dobra", z něhož se budou těšit naše děti i naše vnoučata…
Studium procesů ekonomického učení vede k odlišení dvou základních typů učení a to "exploration" a "exploitation". "Exploration" zahrnuje učení se kreativitě, vynalézavosti, podnikavosti, vede k procesu "tvořivé destrukce" ve "hrách proti přírodě": růst reputačního a sociálního kapitálu pak jde ruku v ruce s rozmnožováním hodnot, fyzických i lidských aktiv, k růstu prosperity.. Učení se v modu "Exploitation" znamená vynalézavost v odírání a podvádění bližních ve hrách s "nenulovým součtem", s negativní sumou dopadu na společenskou prosperitu a se zúženou reprodukcí sociálního kapitálu. Oba procesy učení se řídí docela jinými parametry, vedou k odlišným výběrům lidí. Genotyp vítěze privatizačních her, úspěšného privatizátora, nezaručuje ještě kariéru úspěšného podnikatele, přinejmenším ne automaticky. Je třeba studovat mechanismy odměn /"rewards"/ a trestů /"penalties"/, jež vedou k těm či oněm procesům učení. Musíme hledat cesty k řešení "lock in" problémů, v nichž "učení se" směřuje do bezvýchodnosti. Hledejme "přepínače" z inferiorních procesů učení se "exploitation" na nadějné učení se v modu "exploration". Snažme se o budování reputačního a sociálního kapitálu, posilujme vzájemnou důvěru v našich osobních vztazích. Jen tudy vede nadějná cesta do budoucnosti…
Zbývá odpověď na poslední otázku, kterou jsem vznesl, tedy otázku po možnosti obrácené kauzality mezi etikou a ekonomikou, otázku po naději na úspěšnost investování do etických a duchovních základů společnosti. Oliver Wendell Holmes napsal již před sto lety: "Nevkládej svou důvěru v peníze, ale své peníze vkládej do důvěry". Náš dosavadní koncept transformace byl až dosud nesen silným přesvědčením, že "o peníze jde až v první řadě". V této víře je liberální ekonomika jen novou verzí materialistického uvažování o společnosti. Tajemství naší konverze spočívá v pochopení, že materialistický liberalismus je jen další omyl na cestě našeho národního bloudění. Společenská, ba i ekonomická transformace musí být postavena na hodnotách meta-ekonomických. Kupodivu jen takové tržní hospodářství, které nemá v první řadě na mysli ekonomickou účinnost hospodářského systému - ale hodnoty nad-ekonomické, dává naději, že -jakoby mimochodem, jako to co nám může být přidáno- "smíme očekávat ještě i vyšší produktivitu materiální povahy" /W.Ropke/. Tajemství obratu k institucionalizaci odpovědnosti spočívá v odhození břemene materialistického ekonomismu v našem uvažování. Toto břímě je v české společnosti až dosud všudypřítomné a ani strážkyně duchovních základů společnosti - církve- se tomuto pokušení nedokázaly zcela vyhnout. V naší době, tak jako v minulosti. Jen z tohoto sebe-pochopení se může otevřít šance na otočení společenských přepínačů k institucionalizované odpovědnosti.
Literatura:
Anderson,D.A.: "The Aggregate Burden of Crime", Journal of Law and Economics, vol. XLII, October 1999, p.611-642.
Arendt,H.: "Between Past and Future". Faber and Faber, London 1961.
Becker,G.: "Crime and Punishment: An Economic Approach". Journal of Political Economy, 76, 2/1968,str.169-217.
Bruner,J.: "The Culture of Education".In: OECD Documents "Employment and Growth in the Knowledge-based Economy", Paris 1997.
Casson,M.: "Enterpreneurship and Business Culture: Studies in Economics of Trust". Hartnolls Ltd.,Bodmin,Cornwall 1995.
Dow,Sh.C.-Earl,P.E. /ed/: "Economic Organization and Economic Knowledge: Essays in Honour of Brian J.Loasby, MPG Books Ltd, Bodmin,Cornwall 1999.
Etzioni,A.: "Morální dimenze ekonomiky". Victoria Publishing, Praha 1995.
Feldman,T.R.-Assaf,S.: "Social Capital", The World Bank, Social Development Department, Washington,D.C.2000.
Fukuyama F.: "Trust: The Social Virtues and the Creation of Prosperity", The Free Press, New York 1995.
Klusoň,V.: "Vlastnická dimenze společenské odpovědnosti", Politická ekonomie 1999
Kudrna,Z.,Katzová,I.,Sedláček,T.,Vychodil,O.: "Corporate Governance Risk in the Czech Republic. Report on Survey", ČSOB,a.s.- Institute of Economic Studies, Faculty of Social Sciences, Charles University, Prague, 2000.
Lazaric,N., Lorenz E. /ed/: "Trust and Economic Learning". Edward Elgar Pu.Ltd. Cheltenham 1998.
Menard,C./ed./: "Transaction Cost Economics.Recent Developments". Edward Elgar Pu.Ltd. Cheltenham 1997.
Mlčoch,L.: "Czechoslovak Economy between the Past and the Future". Prague Economic Papers, 3, 1992, s.209-220.
Mlčoch,L.-Machonin,P.-Sojka M.: "Economic and Social Changes in Czech Society after 1989./An Alternative View/. The Karolinum Press, Prague 2000.
Mlčoch,L.: "Ten Lessons from the Ten Years of the Czech Way". Seminar of the Czech Economic Association "Lessons and Challenges in Transition, Conference Hall of the Czech National Bank, 22 September 2000, /Mimeo,15 pp./
Philipson,T.J.-Posner,R.A.: "The Economic Epidemiology of Crime". Journal of Law and Economics, vol.XXXIX, October 1996,p.405-433.
"Pokoj a Dobro - List k sociálním otázkám v České republice k veřejné diskusi", Sekretariát České biskupské konference", Praha 17.listopad 2000.
Rasmusen,E.: "Stigma and Self-fulfilling Expectations of Criminality", Journal of Law and Economics, vol.XXXIX, p.519-543.
Rosen,Sh.: "The Market for Lawyers", Journal of Law and Economics, vol.XXXV, October 1992, p.215-246.
Rychetník,L.: "Transformational Disruption and Cultivation of Order", EAEPE Conference 1999, Karolinum,Prague ,November 4-7, /Mimeo 13 pp./.
Shavell,S.: "The Optimal Structure of Law Enforcement", Journal of Law and Economics, vol.XXXVI, April 1993, p.255-287.
Stein,J.: "National vs.Rational Capitalism", Anglo-American Business Institute,Inc., Prague 2000.
Stigler,G.J.: "Law or Economics?", Journal of Llaw and Economics, vol.XXXV, October 1992, p.455- 468.
Stiglitz,J.E.: "Whither Reform? Ten Years of the Transition". Keynote Address, Annual Bank Conference on Development Economics, Washington, April 28-30, 1999.
Tanzi,V.: "Institutions, Policies and the Dark Side of Economics", Edward Elgar, Cheltenham-Northampton, 2000.
Williamson O.E.: "Calculativeness, Trust, and Economic Organization", Journal of Law and Economics, Vol.XXXVI, April 1993, p.453-486.
